Je velmi pravděpodobné, že hudební protagonisté, kteří jsou dnes již proslulí, kdysi právě takto začínali vystupovat. Možná by se někdo mohl domnívat, že na koncertě žáků, studujících hudbu, nenalezne pravou kvalitu nebo dokonalý hudební zážitek...
Komorní koncert na malé scéně DKO v Jihlavě nabídl návštěvníkům mile bezprostřední vystoupení žáků MgA Dany Dubové, spolu s doprovodem syrského klavíristy Mído Hedara a na závěr se sólovým vystoupením samotné umělkyně, která své žáky zpěvu vyučuje.
„Dnešní doba lyrice příliš nepřeje, ale právě proto by si lidé měli zajít na koncert - nechat vyčistit hlavu,“ uvádí paní Dubová. „Jde o to prezentovat tu hudbu, nedat sebe na první místo, ale na první místo dát toho skladatele. Na akademii nebo v knihovně se nachází spousta věcí, které nejsou v povědomí lidí. Zde se mohou seznámit s duchovními skladbami Johana Sebastiana Bacha nebo G. B. Pergolesiho.“
Program koncertu obsahoval velmi různobarevný repertoár, klasika však převládala.
Zazněla zde díla, od lidové písně (Kůň vraný, sedlaný) přes baladu „Dobrodružství s bohem Panem“ až k písním od Radúzy.
Studenti se po některých poněkud nesmělých krůčcích propracovávali k Händlovým či Bachovým duchovním skladbám.
Duet z Ruských písní Antonína Dvořáka studentky Marie Sommerové, který podala spolu se svou učitelkou, byl překvapující.
Na závěr zazněly lyrické písně Gustava Mahlera z cyklu na Ruckerta, například „Ich atmet einen Lindenduft“, Braniboři v Čechách Bedřicha Smetany a Orfeus a Eurydika od Ch. W. Glucka.
Modré a bílé svíčky svými plamínky dokreslovaly jemně exaltovanou atmosféru večera.
Jak jejich um dovoloval, vystupující žáci se snažili odvést své skladby pečlivě a v co nejlepší kvalitě. Jako velmi nadějný talent se projevila Marie Sommerová, o které, zdá se, ještě uslyšíme.
Příznivci klasické komorní hudby si spolu s rodiči žáků odnášeli nevšední kulturní a duchovní zážitek.
