Opeření, vznešení vládcové výšin na nás shlížejí bystrým okem. Pro ty, kdo se na ně rádi dívají - pojďme se podívat na tyto nádherné společníky člověka, kteří jej doprovázejí již skoro čtyři tisíce let.
Sovy a dravce můžete v současné době obdivovat v Zoologické zahradě v Jihlavě. Přechodný domov zde mají draví ptáci z obory Žleby. Slouží zde k pravidelným ukázkám jejich výcviku a pro potěšení všech návštěvníků. Pokud se ovšem nebojíte houkání výra nebo pořádného zívnutí orla skalního.
Pavel Volejník, student Střední lesnické školy Šluknov, zatím dohlíží na své svěřence, kteří každé pondělí mají volno - ukázky letu probíhají v zoologické zahradě každý den kromě pondělí, a to dvakrát denně, vždy v 11 a v 15 hodin.
„Sokolnictví pochází ze střední Asie, je to tradice stará čtyři tisíce let. Zejména v Kirgizii bylo velmi rozšířené, tam se i zachovalo v původní podobě. Sokola tu ovšem neuvidíte, je velmi vzácný. Do padesátých let bylo v České republice sokolů poměrně hodně, ale od roku 1950, kdy se začaly používat pesticidy, sokol z volné přírody vymizel. Až několik let po zákazu používání pesticidů a díky Klubu sokolníků se sokol pomalu vrací do přírody.“
Orel skalní, upoutaný třmeny ke kolíku za obě silné nohy, třepotá letkami a zdá se, že by se rád dostal vzhůru. Na otázku, zda se dravcům v zajetí líbí, Pavel Volejník odpovídá: „Je to tu pro ně lepší než ve voliéře. Tady se dvakrát denně proletí. Teď odpočívají. Při chovu v zajetí považují člověka za svého druha. Mají k člověku vztah. Někteří se dokážou i pomazlit.“
Historie a význam sokolnictví
Sokolnictví je způsobem lovu, ve kterém člověk využívá přirozených schopností dravců zmocnit se své kořisti. Je to nejčistší lov, protože draví ptáci útočí způsobem daným přírodou a kořist uniká, jak to činí již miliony let. Sokolnictví přišlo do Evropy přibližně ve 4. století našeho letopočtu. Ve středověku bylo sokolnictví výsadou šlechty a králů. Zachovalo se v honosné podobě do 19. století. S vývojem střelných zbraní pozbylo sokolnictví na významu a v Evropě téměř zaniklo.
Sokol jako zbraň
Klub sokolníků Českomoravské myslivecké jednoty je jedinou organizací v České republice, jejíž členové odchovávají sokoly, rarohy, jestřáby a orly. Tyto umělé odchovy mají obrovský význam z hlediska udržení genofondu pro případ opakující se situace, kdy hrozilo vyhynutí dravců. Vypuštěním uměle odchovaných mláďat byla posílena evropská populace sokola stěhovavého. V současnosti v České republice hnízdí asi dvacet sokolích párů.
Myslivecký zákon staví sokolnicky vedeného dravce jako loveckou zbraň. Pokud byste se chtěli stát sokolníkem a držet svého dravce, musíte nejprve složit myslivecké zkoušky a obdržet lovecký lístek. Poté přistupujete ke zkouškám sokolnickým.
Císař Bedřich II. z Hohenštaufu:
„Sokolnictví by mělo být povýšeno na umění, protože je to jediný oduševnělý způsob lovu, který svou povahou patří ke skutečnému umění. Lidé mohou čtyřnohého tvora ovládat násilím a jinými prostředky, zato ptáka, který krouží vysoko ve vzduchu, může zajmout a vycvičit jen lidský duch. Vítězství lidského ducha nad nejsvobodnějším ze zvířat, nad dravcem, který se po vypuštění na pěst vrátí, i když to odporuje jeho přirozenosti, ne proto, že by pohrdal svobodou, která mu byla zdánlivě darována, ale proto, že se vrátit musí, přinucen géniem člověka, který ho drží neviditelným poutem.“
Zdroj: www.dravci.net, www.zamek-sychrov.cz
Přečtěte si také druhý díl: Přehlídka dravců
