Jízdou králů a přehlídkou všech vystupujících ukončila slunná neděle 25. května 2008 již tradiční folklorní slavnosti ve Vlčnově, na místním stadionu tělovýchovné jednoty. Již od pátku byly připraveny pro návštěvníky různé programy, prohlídky původních domů, bydlení a způsobu života, jarmark lidových výrobků, výstavy, koncerty a vystoupení těch, kteří tradicí ctí, aktivně ji udržují a předávají dál.
Historie jízdy králů
Historie jízdy králů sahá hluboko do středověku. Tehdy se v období svatodušních svátků stalo obyčejem volit si krále a pořádat průvody a jízdy. Tento zvyk, původně známý po celé Evropě, postupně zanikl a uchoval se dodnes jen v některých obcích, zejména Moravského Slovácka. Podle odborníků představovaly jízdy prastarý dospělostní (zasvěcovací) obřad, kterým se mládenci zařadili do řad bojovníků, tedy dospělých členů společenství. Další úrovní může být i ochranná funkce rituálu, sahající snad až prehistorického období, který měl zajistit magickými praktikami úrodná pole a dostatek obživy. Oba dva tyto momenty se předávaly ve vědomí lidu a zůstaly tak v jeho povědomí jako dědictví po minulých generacích, jež se nadále udržovalo i bez vědomého zdůvodnění souvislostí. Protože počátky jízdy králů sahají tak hluboko do historie, lidé se pro jejich vysvětlení často obraceli k mýtům a pověstem, např. o záchraně (moravského) krále.
„Na krále, matičko, na krále!“
Jízda králů přitahuje velkou pozornost diváků. Vybraný král jede vesnicí v průvodu se svými pobočníky a družinou. Podle tradice musí být králem panic, proto je vybírán mezi mladými 10ti až 12tiletými chlapci. Král jede na běloušovi, oblečený do bohatě zdobeného ženského kroje, a v ústech má růži, aby zachoval mlčení po celou dobu cesty. Družina krále se skládá kromě jeho dvou pobočníků (ti jsou také v dívčích krojích, ovšem s tasenými šavlemi) z praporečníků, vyvolávačů a výběrčích. Jejich úkolem je zajistit „obživu krále“ a tak vtipnými „vyvolávkami“ vybízejí okolní diváky k obdarování krále.
„Na krále, matičko, na krále!“ volají tradiční průpovídky. Koně družiny jsou bohatě zdobení barevnými papírovými růžemi, pentlemi a šátky. Průvod krále tvoří další skupina jezdců, tzv. „legrútú“ což byli dříve chlapci odvedení na vojnu. Dnes jsou to mladíci, kteří v daném roce dosáhnou osmnácti let, takže jet v králově družině mohou jen jednou v životě.
Vlčnovská jízda králů je v současnosti nejznámější. Ovšem např. v meziválečném období se konala také v dalších minimálně dvaceti obcích tohoto regionu. Jízda králů tento rok již proběhla v nedalekých Kunovicích (Uherské Hradiště) a bude se konat také v blízkém Hluku.
Dnešní zájem o staré tradice
Že tyto tradice našich předků jsou skutečně předávány a je o ně zájem, to dokladovala i pestrá směs návštěvníků všech věkových kategorií. Bohatě zdobeným vlčnovským krojům přihlíželi nejen místní a přespolní, ale z davu jste mohli občas slyšet i angličtinu nebo čínštinu. Diváci a všichni návštěvníci vlčnovské jízdy králů tak mohli přihlížet bohatému celodennímu programu, kdy za jednotnou vstupenku měli všude přístup. Pálící sluníčko a chladný vzduch pomáhaly dotvářet krásnou atmosféru pohody a skutečně dobré nálady s jemným nádechem nostalgie za těmi „lepšími časy“, kdy život byl možná tvrdší, ale lidské vztahy byly v tehdejší nepřetechnizované době upřímnější.
- bab -
