Koncem měsíce dubna zemřel Albert Hofmann, švýcarský chemik a objevitel halucinogenu LSD (diethylamid kyseliny lysergové). Bylo mu 102 let. Za svého dlouhého života se snažil, aby látky, které zkoumal, byly prospěšné pro člověka. Objevení LSD však nakonec ukázalo také svou odvrácenou stranu. Na první pohled by se mohlo zdát, že smrtí svého vynálezce je historie bádání v této oblasti uzavřena. Někteří vědci však přemýšlejí, jak tuto drogu a její účinky využít, aby neškodila, ale naopak pomáhala...
Vedla náhoda k objevu LSD?
Mladý nadějný švýcarský chemik Albert Hofmann, začal po studiích na curyšské univerzitě pracovat pro basilejskou farmaceutickou firmu Sandoz. Zkoumal vliv některých rostlin (ladoňka, paličkovice nachová aj.) a jejich aktivních složek pro využití v oblasti léčby srdečních nemocí. Syntetizoval a rafinoval látky z některých rostlin, ale zasloužené pozornosti se mu dostalo, když v roce 1938 poprvé syntetizoval látku LSD-25. Plánoval ji využít pro farmaceutické účely. V době, kdy Hofmann zkoumal LSD-25, zuřila druhá světová válka. V laboratoři, kde nechal LSD-25 krystalizovat, pak omylem olízl prsty. Zničehonic pocítil příznaky, podobné opilosti, cítil se jako ve snu, plném fantazijních představ, intenzivně vnímal tvary a barvy. Zvláštní stav trval asi dvě hodiny. Tehdy Hofmann poprvé zažil stav změněného vědomí.
Bicycle Day - 16. 4. 1943
Albert Hofmann se rozhodl se svými spolupracovníky pokus uskutečnit znovu, aby ověřil možnou souvislost s látkou LSD-25. Vypil 250 mg té látky a spolu se svým asistentem vyrazili na kolech domů. Jeli dlouhých šest hodin. Ač se mu zdálo, že se nesnesitelně vlečou, podle slov jeho asistenta jeli velmi rychle. Tento den Hofmann označil jako Bicykle Day - podle halucinogenní cesty na kolech. Hofmannn pocítil podobný stav, jako když náhodně požil LSD. Proto se rozhodl dále zkoumat tuto látku, aby ji využil k lékařským účelům. Uvědomoval si, že krystalická substance, kterou označil jako LSD-25, mění psychiku a odbourává zábrany a bloky, a tak doufal, že může pomoci i lidem se schizofrenií nebo jinými duševními poruchami, aby mohli snáze promluvit o svých problémech a traumatech.
LSD v rukou intelektuálů, psychiatrů, tajných služeb a armády
Svět mohl veřejně poznat LSD až v roce 1954. O LSD projevili zájem lékaři, kteří chtěli využít tuto novou neznámou látku k léčbě duševních nemocí. S nápadem využít LSD přišla i armáda, která šla s pokusy s LSD až tak daleko, že dokonce plánovala využít účinků LSD jako náplně do raket. Největší věhlas pro LSD zaznamenalo období 50. a 60. let, kdy se LSD objevilo v řadách intelektuálů, jako byl například profesor Timothy Leary. Samotný Leary a někteří jeho součastníci ho nabízeli vězňům a zkoumali, zda účinky LSD snižují recidivitu ve věznicích. Droga LSD byla však nejvíce spojovaná s hnutím Hippies. LSD využívala také sovětská tajná služba KGB, která drogu „pravdomluvnosti“ využívala k výslechům a experimentům u prorežimově nepohodlných lidí
LSD v tehdejším Československu
V letech 1954-1974 se LSD dostalo i do našich zemí. Celých 20 let zkoumali čeští psychiatři v dlouhodobých experimentech vliv LSD na léčbu pacientů v psychiatrické léčebně v Sadské. Celkem proběhlo více než 3 000 sezení u pacientů i dobrovolníků. Od roku 1965 dokonce opavská farmaceutická firma Galena nabízela lék Delysid, který obsahoval LSD a využíval se v psychiatrii. Asi nejvíce se výzkumu s LSD věnoval lékař a psychiatr Stanislav Grof spolu s profesorem Roubíčkem. V šedesátých letech však zkoumání v této oblasti zastavily vlády mnoha států z důvodu několika nevyjasněných úmrtí v souvislosti s požitím LSD bez odborného dozoru. Zákaz používání LSD v Československu pozastavil tyto experimenty až v roce 1974. Profesor Grof emigroval do USA, kde byly podmínky pro výzkum příznivější. Proslavil se jako vynálezce techniky holotropního dýchání, kde se využívá změněného stavu vědomí bez užití drog.
Hofmann a jeho problematické dítě
Hofmann byl zdrcen celosvětovou prohibicí LSD, která jeho „lék pro duši“ zatlačila do oblasti drog. Zkoumal i jiné rostlinné látky v Mexiku, zvláště rostliny Rivea Corymbosa nebo Salvia Divinorum (šalvjej divotvorná). Vždy zastával názor, že LSD úspěšně používal přes deset let v psychoanalýze. V roce 1976 vydal Hofmann knihu „LSD, mé problémové dítě“, kde podrobně popisuje svoje poznatky a zážitky s LSD. Kromě toho vydal více než sto vědeckých článků a mnoho knih.
Setkání s Albertem Hofmannem
Filip Isler, bývalý student ekonomie z Olten ve Švýcarsk, se s Hofmannem osobně setkal v době svých studií na univerzitě v Basileji v roce 1998. Domluvil si s Hofmannem dokonce schůzku. Překvapilo ho, jak byl Hofmann ve svých 92 letech vitální, dokonce ho vezl autem k sobě domů a dovedl číst i bez brýlí. Na otázku, kdy požil LSD řekl, že si přesně nevzpomíná, ale bylo to někdy v době, kdy mu bylo 82 let s kamarádem v Mexiku. Působil velmi klidně, byl otevřený, ochotně odpovídal na položené otázky.
Výzkum psychedelik a současnost
Vynález LSD sice dokázal u lidí navodit změněný stav vědomí, ale na stranu druhou ukázal i nebezpečí jeho zneužívání. Dnes LSD patří na stupínku zneužívaných drog na šestou příčku. Nemá sice oproti ostatním návykovým drogám nežádoucí abstinenční příznaky, ale četné příklady úmrtí v souvislosti s nevyzpytatelností jeho účinků ukazují na nebezpečnost této drogy. Vědecké studie prokázaly, že dlouhodobé užívání LSD těžce poškozuje játra. Navíc u citlivých jedinců může vyvolat epilepsii, depresivní poruchy, agresivitu vůči sobě i ostatním a někdy také může vyvolat sebevražedné sklony. Jsou známy případy, kdy lidé vyskočili z okna pod vlivem LSD.
V roce 1990 americká protidrogová agentura udělila licenci Dr. Ricku Stassmanovi na výzkum silného halucinogenu DMT. Látka DMT způsobovala u zkoumaných osob údajné napojení na vyšší inteligentní bytosti, ale jiný efekt nepřinesla. Dodneška byly světu představeny výzkumy institutu MAPS od harvardského profesora J. Halperna, které se snaží prokázat vliv MDMA neboli „extáze“ při léčbě stavů úzkosti u onkologicky nemocných. Jiné studie zkoumají působení látky psilocybinu při léčbě těžkých migrén, které způsobují silné bolesti u postižených jedinců. Učinky psilocybinu se zabývá vědec Felix Hasler z univerzity v Bernu. Podle Haslera má psilocybin (izolovaný v 50. letech A. Hofmannem) daleko méně nežádoucích účinků, než Hofmannovo nezbedné dítě LSD. Tyto experimenty jsou dosud ve fázi výzkumu. Albert Hofmann by z těchto výzkumů měl jistě radost...
