TÉMA: ZINSCENOVENÉ NÁSILNOSTI ČÍNSKÝM REŽIMEM:
Násilné nepokoje z března 2008 se podobaly násilnostem ze Lhasy z roku 1989
"Při rozbřesku 5. března obdržela ozbrojená čínská policie v Tibetu rozkaz od nejvyššího velitele ozbrojené policie, Li Lianxiu... zvláštní komando mělo okamžitě vybrat 300 členů, kteří se, převlečeni za obyčejné lidi a mnichy, zapojí ve Lhase do nepokojů. Měli podpořit tajnou policii v dokončení úkolu - spálit Scripture Pagodu na severovýchodě chrámu Dazhao. Zničit rýžový obchod v obchodní části města, vyprovokovat občany k rabování rýže a jídla, napadnout obchodní společnost Tibet-Gansu. Nabádat lidi k vykrádání obchodů, ale…pouze ve schválených oblastech." Tato slova pocházejí z reportáže Tang Daxiana, který ve svém dlouhém článku "Události ze Lhasy, 2.-10. března 1989", popisuje příběh, jak ČKS zinscenovala nepokoje ve Lhase, aby mohla násilně zakročit proti Tibeťanům.
Pan Chen Pokong pocházející z Číny (účastník studentského prodemokratického hnutí a následně politický vězeň) poukazuje na podobnost mezi nepokoji, které se odehrály v roce 1989 a těmi, které se odehrávají nyní. "Velmi se to podobá březnu 1989. Skupina mladých mužů ve věku kolem dvaceti let se při protestech chovala velmi organizovaně. Nejdříve křičeli hesla, pak spálili několik aut poblíž kláštera Ramoche, nakonec se vlámali do okolních obchodů a vykradli je. Některé z nich spálili."
Ostřílené pozorovatele čínského režimu tohle nijak nepřekvapí.
Zinscenováno: 1989 Tiananmen, 2001 Falun Gong …
Poté co LOA zavraždila tisíce neozbrojených studentů na Náměstí nebeského klidu v červnu 1989, převlékla těla mrtvých studentů do vojenských uniforem a vyfotografovala je, aby měla důkazy, že studenti se chovali násilně. Tyto "důkazy" byly základem kampaně, která pokojně přesvědčila masy Číňanů o tom, že režim zareagoval zodpovědně vůči protestům studentů.
VIDEO: Posuďte sami detailní rozbor videozáznamu, který ČKS v roce 2001 odvysílala a poskytla všem světovým médiím, čímž se snažila zdiskreditovat duchovní hnutí Falun Gong.
V lednu 2001 čínská vládní média informovala o tom, že 5 následníků meditačního hnutí Falun Gong se na Náměstí nebeského klidu pokusilo o sebeupálení. Následný rozbor tohoto videa, které čínská vláda nechala nepřetržitě několik měsíců vysílat v pevninské Číně, ukázal, že celá událost byla zinscenována.
Tato propaganda "sebeupálení" však nakonec nahrála do karet ČKS. Postoje obyčejných Číňanů, kteří nesouhlasili s postojem ČKS a pronásledováním Falun Gongu se upevnily. Ale počet zabitých praktikujících Falun Gongu se poté, co režim zintenzívnil svou kampaň na vyhlazení této praxe, razantně zvedl.
Pan Ruan Ming něco ví o strategiích ČKS - byl jedním z hlavních poradců Hu Yaobanga, generálního tajemníka ČKS v letech 1981 - 1987. V nedávném rozhovoru pro Sound of Hope radio varoval mezinárodní společnost, aby při sledování nepokojů ve Lhase měla oči doširoka otevřené a byla si vědoma násilné a podvodné povahy ČKS. Ruan věří, že násilné nepokoje, které se minulý týden ve Lhase odehrály, byly pečlivě připraveny, aby zdiskreditovaly Dalajlámu a ospravedlnily následný útlak.
Proč ČKS stále potřebuje utlačovat Tibeťany?
Tibeťané jsou přes padesát let utlačováni a kolonizováni, jejich kultura čelí nelítostným útokům, tibetský jazyk je potlačován a jejich těla jsou mučena. Odhady mluví o více než milionu mrtvých za dobu brutální okupace Tibetu komunistickou stranou Číny. Existence menšin jako jsou Tibeťané a Ujghurští muslimové komplikují ČKS nadvládu na Čínou. Režim však má pro tuto situaci „řešení“.
Podle článku, který vyšel v Times Online, jeden ze tří stranických funkcionářů, pan Li Dezhu, vytvořil plán na odstranění charakteristické tibetské kultury, čímž také „vyřeší problém" s oddělenou skupinou etnických Tibeťanů. Times uvádí, že Li k tomu napsal "Knihu o zničení nezávislých kultur a odstranění náboženských menšin propagováním materialismu."
"Propagování materialismu" také mimo jiné zahrnuje, aby tibetští mniši přestali uznávat Dalajlamu a vyžaduje od nich slavnostní přísahy věrnosti zemi. Tibetské kláštery jsou zavírány nebo se z nich stávají turistické atrakce - jinými slovy, ČKS se snaží o úplné vykořenění tibetského náboženství. Tuto strategii doplňuje zaplavování tibetské oblasti etnickými Číňany (Hany), takže Tibeťané se nakonec stanou menšinou ve své vlastní zemi.
Očividnou překážkou tomuto plánu je role tibetského buddhismu v životě Tibeťanů, který ztělesňují tibetští mniši a především Dalajlama. Dalajlama volá po vyjednávání s čínskou stranou o tibetské kulturní autonomii. V září se setkal německou kancléřkou Angelou Merkelovou, v říjnu s prezidentem Bushem.
Podle pana Ruana tyto „násilnosti“ ve Lhase umožňují čínskému režimu označit Tibeťany za teroristy a zničit tak Dalajlamovu morální autoritu.
Nepokoje zároveň poskytují ČKS záminku pro jakoukoliv špinavost, kterou by chtěl režim spáchat, aby zastrašil Tibeťany tak silně, aby se nakonec vzdali svého neústupného lpění na tibetském buddhismu a přijali „materialismus“.
Není překvapením, že poté co západní média byla nucena opustit Tibet a ČKS oblast zaplavila vojáky, Dalajlama prohlásil: "mohou nastat velké ztráty" bez dohledu okolního světa. Jinými slovy, Dalajlama se bojí, že by čínský režim využil příležitosti, která vznikla potřebou potlačit protesty, k opravdovému krvavému zákroku.
Úspěchy propagandy ČKS v pevninské Číně?
V pevninské Číně režim lidem, kteří mají minimální přístup k nezávislým informačním zdrojům, vtloukal do hlav propagandu, že Tibeťané a především Dalajlama jsou separatisté, kteří vyhrožují Číně, že se od ní odtrhnou.
Šéf ČKS v Tibetu, Zhang Qingli, zapadní svět rozesmál, když vyhlásil, že „Dalajlama je vlk v mnišské róbě, ďábel s lidskou tváří, ale srdcem bestie.“ „Jsme v divoké bitvě plné krve a střelby s Dalajlamovou klikou, v bitvě na život a smrt. Buď my nebo nepřítel.“
Vypadá to však, že tato slova nejsou v pevninské Číně vnímána jako absurdní. Čínské chat-roomy jsou plné nadávek na Tibeťany a Dalajlamu, v některých případech dokonce vyzývají k zavraždění těchto „separatistů“.
Toto volání po krvi připomíná situaci, kdy čínský režim úspěšně obrátil čínskou veřejnost proti studentům, kteří v r. 1989 povstali a dožadovali se demokracie. Stejně tak to připomíná situaci, kdy čínský režim – i když jen dočasně - získal čínskou veřejnost na svoji stranu v případě pronásledování Falun Gongu.
Zatímco západní pozorovatelé se možná domnívají, že čínský režim by neriskoval dobré vztahy s veřejností pár měsíců před olympiádou tím, že záměrně napadne Tibeťany, ČKS může situaci vnímat naprosto odlišně. Způsob uvažování této strany je pro ty, kterým nebyla vštípena stranická ideologie, úplně cizí.
Propaganda ČKS proti Tibetu doposud měla úspěch nejen uvnitř Číny. Ačkoliv západní média zatím neoznačila Tibeťany za „teroristy“, mají sklony ke kriminalizování jejich činů.
Světu není dovoleno znát detaily toho, co se opravdu v polovině března ve Lhase odehrálo, jedna věc však zůstává jasná. Lidé, kteří dlouhodobě trpěli tím nejbolestivějším a nekrutějším útlakem, povstali a požadovali svobodu a svá základní práva. A pro toto byli Tibeťané nazváni „násilníky“.
Využito reportáží Shawn Lina a Hao Fenga
Anglický originál: http://en.epochtimes.com/news/8-3-25/68004.html
