Evropský parlament vyzývá Českou republiku k přijetí opatření na ukončení provozu prasečáku v místě bývalého koncentračního tábora v Letech a k vybudování památníku obětem pronásledování.
Poslanci v usnesení o strategii pro romskou menšinu, (které přijali 31.1.2008), žádají Českou republiku, aby zrušila vepříny v místě bývalého koncentračního tábora v Letech, a aby zde postavila pomník obětem pronásledování.
Podle internetového portálu Evropské unie v usnesení parlament zdůrazňuje, že romský holocaust (porajmos) by měl být plně uznán s ohledem na závažnost nacistických zločinných plánů, jejichž cílem bylo fyzicky vyhladit evropské Romy, stejně jako Židy a další vybrané skupiny.
V Evropě žije okolo 12-15 milionů Romů, přičemž přímo v EU žije přibližně 10 milionů. Většina z nich se po rozšíření v r. 2004 a 2007 stala evropskými občany, a může tedy plně využívat svých práv, vyplývajících z evropského občanství, a volně pobývat na území jakéhokoli členského státu. Parlament se domnívá, že romské komunity v Evropě jsou často vystavovány diskriminaci, a varují před dalším šířením protiromského smýšlení.
Podle poslanců Evproského parlamentu řada romských komunit v Evropě nadále čelí rasové a strukturální diskriminaci. Varují, že protiromské smýšlení je v Evropě stále velmi přítomné. Podle politiků tyto nálady šíří především extremistické skupiny a často vyúsťují v rasistické útoky, projevy nenávisti, nezákonné vystěhování či obtěžování ze strany policie.
Situace evropských romských komunit je odlišná od všech ostatních národnostních menšin, a proto by měla být na evropské úrovni přijata specifická opatření, domnívají se poslanci. Parlament proto prostřednictvím usnesení uznává nedostatečný pokrok v boji proti rasové diskriminaci Romů v Evropě, a vyzývá všechny kandidátské státy, aby přijaly závazky v souvislosti se sociálním začleněním těchto komunit. Poslanci také žádají Evropskou komisi, aby provedla hodnocení, do jaké míry plní členské státy své závazky v této oblasti, a aby zhodnotila situaci romských komunit v jednotlivých zemích (Komise předkládá, vysvětluje a obhajuje návrhy právních předpisů a spolupracuje s poslanci).
Bydlení
Poslanci konstatují, že mnoho Romů bydlí v podmínkách neodpovídajících normám a hygienickým požadavkům a že existují četné důkazy o jejich uzavírání do ghett. Romové bývají buď oběťmi nuceného vystěhování nebo je jim pravidelně bráněno, aby se z takových oblastí vystěhovali. Komise by proto měla aktivně podporovat programy na odstranění romských chudinských čtvrtí a poskytnout romským občanům odpovídající bydlení. Poslanci také vyzývají členské státy, aby vyřešily problém osad, v nichž neexistují žádné hygienické ani bezpečnostní normy a kde velký počet romských dětí umírá při domácích nehodách, zejména při požárech.
Zdravotní péče
Evropský parlament naléhavě žádá všechny členské státy, aby bezodkladně ukončily a napravily systematické vylučování některých romských společenství ze zdravotní péče a extrémní případy pošlapávání lidských práv ve zdravotnictví, k nimž docházelo či stále dochází, včetně rasové segregace ve zdravotnických zařízeních a nucené sterilizace romských žen.
Vzdělání
Poslanci vyjadřují politování nad tím, že segregace ve vzdělávání je v Evropě stále tolerována, a vyzývají Evropskou komisi, aby posoudila nové možnosti posílení antidiskriminačních předpisů ve vzdělávání, a seznámila Parlament s výsledky této analýzy. Podle parlamentu je třeba přijmout pozitivní opatření zaměřená na pomoc Romům v oblasti středního a vyššího školství, včetně odborné přípravy, vzdělávání dospělých, celoživotního a vysokoškolského vzdělávání. EP v této souvislosti připomíná, že všechny kandidátské země se zavázaly ke zlepšování začleňování romských komunit a podpoře jejich práv na vzdělání, zaměstnání, zdravotní péči a bydlení.
Zaměstnání
Poslanci se domnívají, že nezaměstnanost v romských komunitách je nepřijatelně vysoká, a měla by být proto uvolněna finanční pomoc na podporu odborného vzdělávání a pozitivních akcí na začlenění romských komunit do pracovního trhu. Komise by také měla zvážit možnost poskytnout Romům mikroúvěry, které by umožnily rozvoj malých podniků v těchto komunitách.
Místní orgány
Poslanci zdůrazňují klíčovou úlohu Evropské unie a členských států v této oblasti, poukazují však současně na význam plného zapojení místních orgánů do aktivních opatření na integraci Romů.
Situace v ČR
V české společnosti pracují romské organizace i jednotlivci, radící romským spoluobčanům při jednání s úřady apod., tak, aby pomohli Romům lépe se začlenit do většinové společnosti.
Negativní postoje vůči Romům v ČR plynou do určité míry ze zevšeobecnění zkušenosti, kdy mnoho Čechů má buď přímou negativní zkušenost s romskou kriminalitou, nebo jí byli postiženi jejich známí. Při srovnávání pak poukazují na to, že např. s vietnamskou komunitou tyto problémy nejsou. Těchto nálad a názorů následně zneužívají nejen některé skupiny, hlásící se k ideím o národnostně (rasově) jednotném národu ("Čechy Čechům"), ale také politici, často spíše ke svému zviditelnění, než k racionálnímu řešení problémů (prezident Klaus tvrzením, že koncentrační tábor v Letech u Písku nebyl koncentrační, předseda lidovců Čunek vystěhováním Romů ze Vsetína při necitlivém přístupu k jednotlivcům, lze zmínit i vulgární výroky některých zastupitelů z Břeclavi či Ostravy směrem k Romům, ale svého času také "tanečky" politiků v Matiční ulici apod.).
Na tuto jednostrannost kroků úřadů a politků stylem "ode zdi ke zdi" (kdy každý Rom je nekriticky zevšeobecněn buď jako dareba a pak zatracen, nebo jako označen za diskriminovaného) pak oprávněně poukazují občané nebo ji kritizují lidskoprávní organizace.
