Přijeli, zahráli a obecenstvo jásalo. Tak vypadal nedávný, zatím poslední koncert kapely Eggnoise v Brně. Tato sedmičlenná skupina na sebe poslední dobou strhává pozornost. I když není na hudební scéně žádným nováčkem, dlouhou dobu se o ní moc nevědělo. S příchodem nového alba Albumen se ale situace mění a Eggnoise jsou se svou hravě živou muzikou stále populárnější.
Řád s chaosem v jednom, jak se kapela Eggnoise prezentuje na svých stránkách (egg- z angl. vajíčko, noise- z angl. hluk; pozn. red.) vznikl v roce 1994. Osazenstvo kapely se mnohokrát změnilo a hudební vytříbenost se měnila spolu s novými členy. Až vzniklo cosi odvážného - prvky jazzu, popu, elektra, nebo dokonce punku a grunge se snoubily a vyšla z toho skvělá muzika. I když se snad kapela nedá žánrově charakterizovat, protože používají od každého něco, vytříbeně jim to ladí.
A co svět?
Jsou to tři roky, co vyšla první hvězda kapely Eggnoise. První album s názvem What A World, má charakter příjemné, originální a nápadité muziky, tak trochu zasněné a tak trochu rebelující. S příchodem debutu se kapela mohla více představit veřejnosti a natočit svůj první klip s názvem Wonder. O úspěšnosti prvního albíčka mluvily skvělé výsledky u kritiků stejně jako nominace na cenu Akademie populární hudby v kategorii jazz/blues.
Letos na jaře se fanoušci dočkali další nadílky, tentokrát ale docela jiné a ještě zajímavější. Na desce Albumen tentokrát spolupracovali producenti velkých hudebních hvězd jako Vladimír Pecha (Načeva, Soil, Lenka Dusilová) nebo Martin Gašpar (Jana Kirschner, No Name atd.), a že to byla dobrá volba, je stále patrnější. Hudební kritici si desku nemohou vynachválit a fanoušci se těší.
Na novém soudu Albumen se představí Ondřej Kopička (zpěv, piano, flétna), Ondřej Galuška (zpěv, kytara, pozoun) Michal Mravec (trumpeta), Vláďa Pavlíček (housle, klarinet), Honza Mizler (kytara), Michal Fischer (bicí), Honza Panscgab (basa).
Velká Epocha se zeptala na zákulisí tohoto temperamentního hudebního tělesa jednoho ze zakladatelů, zpěváků a textařů, Ondřeje Galušky.
VE: Jak jste vlastně přišli na jméno vaší kapely?
O.G.: Jméno vymyslel Dj Witch, který s náma hrál na kytaru a tehdy se ještě nejmenoval DJ Witch, jmenoval se Tomáš, ale vymyslel takovýhle super jméno, který nám zůstalo déle než on.
VE: A co to přesně charakterizuje? Je to třeba tak, jak říkáte na svých stránkách - snoubení nejvyššího řádu s chaosem?
O.G.: Pokaždý je to jinak. My se snažíme být kreativní jak ve skladbě, tak v popisu skladeb. Filozofie hudby je vlastně naše hobby, takže si nenecháme jaksi vzít tu radost z toho plkání o muzice.
VE: Jak jste se dali dohromady? Jak už jsi nastínil, ne všichni členové nynější členové tu asi budou od začátku...
O.G.: Už je to dlouho, co to děláme, takže z té úplně původní sestavy jsou tam Ondrové - to je dobrý jméno do kapely, to se drží (smích), ostatní jména nevydržej, ale Ondra jo.
VE: Já jsem mluvila s bubeníkem a ten mi říkal, že je tu teprve dva roky?
O.G.: No, jo jo... My už si pomalu ty lidi ani nepamatujem, co s náma hráli, bylo jich moc. Ale všichni členové byli velkým přínosem do kapely. Je to úžasný, rádi vzpomínáme i na ty koncerty s lidma, se kterýma jsme třeba nakonec nevyšli nebo jsme se rozešli hudebně. Hrozně rádi vzpomínáme na ty okamžiky na pódiu, protože tehdy to byl vlastně úplně jinej styl, s každým muzikantem se to docela změní.
VE: Když vyšlo debutové album, jak to změnilo ten váš "hudební život"? Co všechno se změnilo?
O.G.: Mysleli jsme, že to bude radikální zlom. Dobrá věc byla, že jsme díky tomu mohli udělat videoklip a dostat se aspoň trochu do nějakého nočního pořadu v televizi. Protože jinak to jde těžko a v televizi ani není moc možností hrát naživo, je opravdu jenom pár pořadů, kde se dá hrát naživo, a ty už jsme objeli, takže ty klipy jsou takový dobrý způsob. Naštěstí se nám povedlo udělat i na novou desku dva klipy, který jsou prostě úžasný. Protože jsme na to vůbec neměli rozpočet, udělaly to dvě holky naprosto obětavě a krásně, tak ty doporučuju.
VE: Proč jste udělali takovou velkou změnu na desce Albumen oproti prvnímu albu?
O.G.: No, chtěli jsme si to vyzkoušet. Říkali jsme si, že za ten život asi tolik alb nevydáme, abychom si mohli dovolit plýtvat energií na tom samým projektu, tak jsme se rozhodli udělat jiný projekt.
VE: Myslím, že to rozhodně byl dobrý krok..
O.G.: Příště uděláme country album. (smích)
VE: Jak vám třeba pomohli ti producenti, kteří s vámi spolupracovali na tom druhém CD?
O.G.: No strašně moc, my jsme objevili úplně nový chápání hudby. Úplně novej přístup k hudbě, jinej poslech... Pro ně mnohdy bylo podstatný to, co jsme my vůbec na tý skladbě nevnímali, a naopak, na čem jsme strašně bazírovali, tak oni odmítli, že tím se snad ani nebudem zabývat. Ale vždycky to byla taková jakoby kreativní spolupráce a strašně v pohodě. Ty lidi jsou hrozně blízcí kamarádi.
VE: Různí kritici a lidé, co na vaši hudbu píšou recenze, vám dávají zajímavé názvy, jako třeba "jedna velká rozjetá lokomotiva" (Dan Hájek). Jak byste se charakterizovali vy sami?
O.G.: My jsme takovej vláček, máme strašně moc vagonků a někdy, když teda nabouráme, tak je ten šok cítit téměř ve všech těch vagoncích zároveň, to když je to velkej šok. Když jsou to menší nárazy, tak to třeba trvá dýl, než to dojde na ten druhej konec, ale zase v tom případě je to takový tvůrčí a třeba se jenom zvrhne lampa nebo něco takovýho v posledním vagonu, anebo se vůbec nic nestane... A nevím, kam jsem to chtěl rozvést, ale přišlo mi to takový zajímavý, ten vláček...
VE: Třeba jsi to myslel tak, že má hodně vagonů, ale stále ho táhne jedna lokomotiva, a ta je jakoby sjednocuje, ty vagony jsou hodně různorodé, ale i tak se k sobě hodí.
O.G.: Jo jo, tak nějak. Už strašně dávno jsem chtěl říct, že my vlastně, i když děláme složitý písničky, neděláme je proto, že bysme byli nějak intelektuálně zaujatí proti jednoduchý hudbě, ale proto, že jinak psát neumíme, a nějak to z nás vychází, normálně... Takže prostě takoví my jsme. Jsme takoví hraví, kostrbatí lidi.
VE: Plánujete nějakou další desku nebo na něčem pracujete?
O.G.: No, už začínáme pracovat dokonce na třech různejch projektech a jeden z nich je další regulérní deska.
VE: A kdy zhruba vyjde?
O.G.: Tak nějak jsme si stanovili rok 2009, nebo něco takovýho, ale to je velmi předběžný a nejspíš nereálný. (smích)
VE: Připravujete nějaké turné? Třeba po městech, po republice?
O.G.: Jojo, určitě. Ale teď taky trochu plánujeme konečně vyletět do zahraničí. Plánujeme, ale je toho málo. Chceme jet na Slovensko, možná do Vídně, možná pojedeme i do Anglie, ale to je ještě hodně v budoucnu a nemáme nic domluvenýho.
Navštivte:
www.eggnoise.cz
Poslechněte si:
myspace.com/eggnoiseband
