Foto: CZ - Paraklub Jihlava.
Mezi základní vybavení patří kompletní padák a doplňky, jako výškoměr, akustický výškoměr, přilba, kombinéza, brýle, rukavice a další.
Nacvičování volných pádů probíhá jak na zemi tak ve vzduchu – chyby a nedostatky se také odhalují pomocí analýzy pořízených videozáznamů ze seskoku.
Letecká technika využívaná pro seskoky je téměř jakákoliv obecně používaná technika zahrnující balóny, vrtulníky, bezmotorová letadla, motorová rogala, vrtulové stroje a další vojenské i nevojenské letouny a stroje. Při výběru jsou sledovány hodnoty jako dostupnost a finanční náročnost prostředků, ale je tu samozřejmě i estetický dojem a netradiční zážitek, které při výběru hrají svoji roli.
Padák
Vedoucí zkušebny padákové techniky pan Jan Šturc nám opět pomohl osvětlit některé odborné záležitosti.
Mohl byste v krátkost popsat obecné i speciální druhy padáků?
Jan Šturc: Druhů padáků je mnoho, jedno ze základních rozlišení je podle toho, k čemu se především používají. Padáky záchranné používají piloti, záložní padák slouží jako záchranný v případě nefunkčního hlavního padáku, dále padáky používané při výcviku tzv., padáky určené na přesné přistání na cíl, padáky s velkou dopřednou rychlostí a malou velikostí určené pro volné pády - RW a efektní přistání – swoop, a samozřejmě se padáky ještě rozlišují podle tvaru a principu jejich funkce na kruhové (pro sportovní skákání se nepoužívají), a padáky typu „křídlo.“
Na co dávat pozor při balení padáku, a jak ovlivňuje zabalení padáku jeho následné otevření? Dozvěděli jsem se toto – základní bezpečnostní prvky při balení jsou: správný postup při složený vrchlíku nebo křídla, správná poloha padákových šňůr (pozn. - jedna nosná šňůra má nosnost 400 lb – 1500 lb dle typu padáku), uložení sbaleného padáku do padákového vaku, nastavení padákové pojistky, případně časovače, výsledná kontrola provedení a správný postup při otevírání padáku.
Mohou nastat následné obtíže: padáková lana se při otevření zamotají z důvodu špatného zabalení, nebo náhodně při procesu otevírání padáku. Jako první se po vytržení pojistky otevře menší padáček, tzv. výtažný padák, který vytáhne z vaku samotný - hlavní padák.
Vzdušné proudy a poloha, ve které je skokan při otevírání padáku, také hrají určitou roli a mohou vést k určitým nebezpečným situacím - například když se zachytí paže skokana mezi padáková lana při procesu otevírání padáku. Síla, která se vytvoří v trhu ve chvíli, kdy se hlavní padák otevře a v okamžiku zpomalí pád, může způsobit pohmoždění, zlomeniny prstů nebo paží. To jsou samozřejmě situace, které jsou právě předmětem přípravy před seskokem, školení a dodržování bezpečnostních předpisů, které omezují případná známá rizika na minimum.
Výškoměr
K čemu používá skokan výškoměr? Jde o kontrolu nejnižší výšky, která je bezpečná pro otevření padáku, orientaci při skupinovém seskoku a tvoření obrazců. Časové rozvržení úkonů při akrobatických sestavách a obecně jako informační prostředek pro zjištění vzdálenosti parašutisty od země.
Samozřejmě existuje určitá kritická výška, při překročení její hranice riskujete, že nestihnete padák před dopadem plně otevřít nebo se již neotevře vůbec. Existují případy, kdy člověk přežil pád z několika set metrů s polootevřeným padákem, po pádu do rozmočeného pole – zlomil si obě končetiny a také několik žeber, což byla, kromě modřin, jeho nejtěžší zranění – tedy můžeme hovořit o vysoké dávce štěstí, nemluvě o adrenalinu.
Dozvěděli jsme se i o dalších případech neobyčejného štěstí, které pomáhalo skokanům přežít extrémní situace o odvaze a chladnokrevnosti některých nováčků při nutném odhození hlavního padáku a použití záložního. Také jsme zjistily (teoreticky), že seskočit na vodní hladinu, v případě, že se padák dobře neotevře nebo vůbec neotevře, při rychlosti pádu úměrné vaší hmotnosti (obecně řekněme 120 Km/h), je jako seskočit na betonovou plochu (obrazně řečeno), neboť hustota vody není dostatečně nízká na bezpečné ztlumení takového nárazu. Vodní hladina tedy není pro skokana v žádném případě definitivní spásou.
Volné pády – výuka a techniky
Kolik je třeba absolvovat seskoků, než se člověk dokáže udržet ve stabilní poloze pro volné pády?
Jan Šturc: to je individuální, základ je, že po takovém 5. – 6. seskoku by to mělo jít.
Jak se připravujete na takový skupinový seskok, kdy je záměrem utvořit nějaký obrazec?
Jan Šturc: základem je důkladný nácvik na zemi včetně nácviku výskoku z letadla, domluvené signály, výšky a směry rozchodu, výšky otevírání padáků.
Jaké užíváte techniky a postupy pro nacvičení řízeného volného pádu?
Jan Šturc: důsledný nácvik na zemi na závěsu, seskok s kameramanem a vyhodnocení chyb a celého průběhu seskoku s využitím videozáznamu.
Kombinéza a doplňky
Někdy, jak jsme viděli, pokud to počasí dovoluje, skokan se vrhne z letadla v krátkých trenýrkách a tričku. Při chladnějším počasí se používají kompletní kombinézy, které jsou barevně odlišeny, a to buď kvůli označení týmů při pořádaných parašutistických závodech, či jako označení jednotlivce pro přehlednost při skupinových seskocích a zároveň to může býti rovněž známkou vkusu a odrazem charakteru skokana.
Existují také tací, co se zabývají seskoky ze skal či budov. Pro dosažení potřebné vzdálenosti od skály nebo objektu v krátkém časovém úseku používají speciální kombinézy, které mají oblast mezi pažemi a tělem vyplněnou jakousi blánou, která je součástí samotné kombinézy. Když skokan roztáhne paže utvoří menší křídla díky nimž získá při pádu větší dopřednou rychlost a může se tedy rychleji vzdálit a bezpečně zatáhnout za padákovou pojistku, otevřít padák a přistát opět na zem.
Letecká technika
Pro seskoky používají parašutisté, jak jsme se dověděli, takříkajíc cokoliv, co může člověka dopravit do potřebné výšky pro seskok s padákem. To jest například: dvousedadlové motorové rogalo, balón, helikoptéry, vrtulová, proudová i trysková letadla, a pro skutečně extrémní výšky jsou to již dříve zmíněné stratosférické balóny.
Děkujeme za vaši věrnost extrémním sportům a budeme se těšit do budoucna na další zajímavé zážitky a informace. A zveřejníme onen již dlouho slibovaný krátký film ze seskoků – viz. článek Na křídlech větroňů.
