Dnešní den strávíme ve společnosti „ptačích mužů,“ kteří by nám měli lehce pootevřít obzory do světa parašutismu a volných pádů.
Příprava na seskoky
Počasí je vyhovující, skupina skokanů i piloti jsou - zdá se – dobře připraveni a také pozitivně naladěni na dnešní den. Předpokládají dobrou a bezpečnou zábavu pro sebe i diváky. Na nebi poletují ptáci a mraků je pomálu. Zdá se, že bude pěkný a slunný den, vhodný pro pořízení dobrého foto a video materiálu při seskoku. Letci i parašutisté si zřejmě přijdou na své.
Velká Epocha: Jak postupujete při určování, zda jsou vhodné povětrnostní podmínky pro let a seskok?
Jan Šturc: Dispečer AFIS má na svém stanovišti kalibrované přístroje, které ukazují tlak vzduchu, rychlost a směr větru, čas atd. Člověk řídící seskoky tyto údaje využívá pro vyhodnocení situace, minimální podmínky pro seskoky jsou dané předpisem.
Stoupání do výšky 2000 metrů
Technika letu je jednoduchá. Po startu stoupá letoun ve spirále do požadované výšky. V tomto případě jeden motorový letoun roztahuje dva bezmotorové větroně. V každém větroni je jeden pilot a jeden skokan. Když společně nastoupají do smluvené kóty, větroně se odpojí a plachtí samostatně.
Velká Epocha: Jaká je největší možná výška, ze které by mohl člověk skočit? Doslechli jsme se, že jeden takový pokus o výškový rekord skončil smrtí poté, co pan x seskočil ze stratosféry. Důvodem jeho smrti byla velmi nízká okolní teplota, která způsobila zamrznutí padákové pojistky. Je něco takového možné?
Jan Šturc: Do výšky 4000 m nad mořem mluvíme o normálních seskocích, nad 4000 m s použitím kyslíkového přístroje. Seskoky nad 11 km jsou seskoky ze stratosféry (teplota okolo -50ºC, málo kyslíku a nízký tlak) a využívá se přetlakový oděv. Rekord je z asi 35 km ze stratosférického balonu.
Seskoky
Pojďme tedy do vzduchu. Letadla již vystoupala do několika tisíc metrů a tým skokanů se připravuje vyskočit. Zdá se, že mají za lubem provést nějaký husarský kousek.
Výškoměry ukazují požadovanou hodnotu, letiště je pod námi a dva odvážlivci vystoupili z trupu větroně a pomalu se posunují po křídlech dále od trupu. Oba vyčkávají na křídlech větroňů plachtících vedle sebe. Skokani se oba najednou, každý z křídla svého větroně, vrhají do vzduchu ve volném pádu. Jak to komentoval vedoucí padákové zkušebny: „Je to estetický zážitek.“
Jako vždy se padáky otevřely a oba skokani společně doplachtili k hladkému přistání na letišti.
Velká Epocha: Viděli jsme vaše seskoky z křídel větroňů, jak jste si je užili? Vypadalo to velmi zajímavě.
Parašutista: Bylo to super! Já jsem už skákal z UL (ultra light), z Rogala a z balónu, ale takhle z křídla ještě ne. No byl to zážitek! Je to něco jiného, než vyskočit z letadla! Líbilo se nám to!
Není divu, že hladina adrenalinu je po seskocích u všech vysoká. Paradoxně někdy i u těch, kteří pouze přihlíželi. Prozatím se tedy loučíme z tohoto místa doskoku a těšíme se zase někdy do oblak. Záběry z tohoto seskoku chystáme jako bonusový materiál, který připojíme k dalším článkům v podobě krátkého několikaminutového sestřihu. Fotografie napovídají, že bude plný adrenalinu.
Když jsem onen sestřih připravoval, musím přiznat, že tomu skutečně bylo tak – nádherné počasí, skvělé kousky, radost ze sportu a profesionální práce, sám jsem měl chuť si vyměnit s parašutisty roli, ale jak v předchozím rozhovoru pan Jan Šturc řekl:
„Přijďte za námi, rádi poradíme a ukážeme.“
Tedy směle do toho.
(stránky Aeroklubu: www.aeroklub.ji.cz)
V následujícím článku se společně podíváme do zákulisí parašutistického a leteckého vybavení a pokud máte zájem o takzvaný base-jumping (seskoky z pevné země např. ze skály, mrakodrapu, hory, nebo vysílače), připravil jsem pro Vás link na stránku s pozoruhodnými seskoky. Tentokrát do největší propasti světa.
