Chao Ta-tchung, jeden ze sedmi nejvyšších taoistů v taoismu Čchüan-čen, jednou cestoval do Wo-čou v dnešní provincii Che-pej v severní Číně. Seděl tam bez pohnutí pod mostem v meditaci šest let. Během té doby si z něj nezbedné děti dělaly legraci, ale jej to nevyrušovalo. Děti dokonce nahromadily na jeho hlavu kameny, jej to ale přesto nevyrušilo. Když se zvedla velká voda, neopustil své místo, nicméně zůstal v bezpečí. To jest, byl člověkem s vysokou tolerancí a nadpřirozenými schopnostmi.
Hloubení jeskyní v horách
Chao Ta-tchung byl učedníkem Wang Čchung-jang-a, mistra taoismu Čchüan-čen. Když Wang Čchung-jang zemřel a stal se taoistickým bohem, jeho sedm učedníků se rozdělilo a cestovali krajinou. Chao Ta-tchung prošel mnoha místy a přežil tím, že žebral o jídlo.
Jednoho dne sestoupil Wang Čchung-jang do lidské říše ve formě mladého člověka a řekl Chao Ta-tchungovi, že jen hloubením jeskyní v horách a kultivováním v nich může dosáhnout osvícení.
Chao Ta-tchung následoval slova svého učitele a šel k hoře Chua ve střední Číně. Tři roky strávil tím, že na příkrém západním úbočí hory hloubil jeskyni. Zatímco na tom pracoval, přidali se k němu dva následovníci: Mej-liang a Ču-čching. Oba učedníci pracovali velmi tvrdě a pomohli mu vyhloubit jeskyni. Chao Ta-tchung k nim byl také zodpovědný. Když dokončili práce na jeskyni, pojmenovali ji "Jeskyně nachové růže" a připravili se, že v ní budou kultivovat.
Neočekávaně se však po dokončení jeskyně objevil starý taoistický mnich a řekl: "Tvá jeskyně vypadá velmi dobře. Neumím vyhloubit jeskyni; mohl bych si zapůjčit tuhle a kultivovat v ní?" Chao Ta-tchung souhlasil a jeskyni mu daroval. Jeho dva učedníci se nazlobili, ale nemohli nic dělat, když s tím jejich učitel souhlasil.
Chao Ta-tchung pak s oběma učedníky odešel do jiné části hor kopat jeskyni. Jakmile však byla druhá jeskyně dokončena, přišel druhý taoista a požádal o ni. Tímto způsobem Chao Ta-tchung a jeho učedníci darovali jeskyně, které vyhloubili, jednu za druhou.
Chao Ta-tchung a jeho učedníci strávili více než 40 let kopáním. Dokončili 70 jeskyň, ale přesto neměli místo, kde by se mohli usadit a kultivovat.
"Kámen obracejících se srdcí"
Chao Ta-tchung vedl své učedníky ke skalní stěně zvané Nie-nie-čchuan na hoře Chua. Požádal učedníky, aby drželi provaz a on sám slezl po provaze dolů po skále, aby na skalním úbočí vyhloubil jeskyni.
Jeho dva učedníci jej původně chtěli následovat a kultivovat se v taoistické bohy. Všechny ty roky mu však jen pomáhali hloubit jeskyně a darovat je ostatním lidem, a nedozvěděli se nic o Tao. Chtěli to vzdát, ale nechtěli, aby je Chao Ta-tchung viděl odcházet. Jakmile byl Chao Ta-tchung dole na skále, pomysleli si, že přišla dobrá příležitost k tomu, aby odešli. Odřezali provaz, nechali svého učitele na úbočí skály a okamžitě se svými věcmi odešli.
Jak odcházeli pryč a minuli zaoblený balvan, náhle jej spatřili, jak se k nim nonšalantně blíží. Oba učedníci okamžitě pochopili, že jejich učitel dosáhl osvícení, a tak cítili obrovskou lítost nad tím, co udělali.
Když Chao Ta-tchung uviděl, že toho tak moc litují, přijal je zpět za učedníky. Ten kámen byl pak později nazván "Kámen obracejících se srdcí".
Chao Ta-tchung vzal učedníky do Jižní nebeské brány na jižním vrcholku hory Chua a začal tam hloubit jeskyni. Jednoho dne, zatímco seděl v jeskyni, opustil tento svět a stal se taoistickým božstvem. Proto jeskyně nebyla dokončena, a později byla nazvána "Nedokončená jeskyně".
Související články:
Nejkrásnější příběhy z Číny: Nebát se, že vědí ostatní, ale že já vím
Nejkrásnější příběhy z Číny: Jak se Konfucius učil hrát na harfu
Nejkrásnější příběhy z Číny: Čchang’e, bohyně měsíce
