Dneškem počínaje zaměříme naši pozornost i směrem ke sportům extrémním. Oslovili jsme skupinu zkušených parašutistických veteránů z Aeroklubu Jihlava. Zajímalo nás, jak vznikla tato moderní sportovní disciplína, kdo si může dovolit ji provozovat a jaká jsou její rizika či úskalí. Jaké vybavení je k ní potřebné a proč přitahuje pozornost sportovců?
Trochu historie o padáku a o parašutismu
Jak nám sdělil jeden z veteránů, padák vznikl v podstatě jako záchranný prostředek pilota, jehož letoun selhal nebo byl vážně zasažen při leteckém souboji nebo ostřelováním pozemních protiletadlových jednotek. Později začali padáky využívat vojáci-výsadkáři jako prostředek rychlé dopravy na bojiště. S pokračujícím vývojem padákové techniky se začaly padáky používat také jako sportovní potřeba pro seskoky na přesnost přistání nebo pro seskoky volným pádem a postupem času i k dalším parašutistickým disciplínám.
Pokud je dobré počasí, funkční letecká technika a tým pohromadě...
Stoupají s letadlem do výšky několika set metrů, kde pouhé výkyvy letadla způsobené manévrováním pilota a vzdušnými proudy mohou nováčkům dělat problémy a působí jako další faktor zvyšování strachu ze samotného seskoku. Po nastoupání do patřičné výšky - například jednoho tisíce metrů - proběhne zjištění rychlosti a směru větru. Potom dá „vysazovač“ znamení skokanům. Jeden za druhým opouštějí kabinu ve volném pádu trvajícím - podle výškové polohy - od desítek sekund do několika minut.
Rozhovor s vedoucím zkušebny padákové techniky
Vedoucí zkušebny padákové techniky pan Jan Šturc nám odpověděl na několik našich otázek. Pan Šturc má na svém kontě již přes tři tisíce dvě stě seskoků, které absolvoval v průběhu své mnohaleté činnosti v tomto sportovním odvětví. Sám vede pokojný život. Podle svých slov chce v klidu a ve zdraví užívat života, což při provozování takové extrémní záliby, jak jsme později pochopili, lze zaručit profesionálním přístupem, ukázněností a klidem, který umožňuje bezchybně řešit vzniklé situace, ve kterých je čas na potřebnou reakci extrémně omezen. Chování veteránů volných pádů při přípravě vybavení a techniky pro seskok je, jak to má být, klidné a soustředěné s pozorností upřenou na prováděné činnosti. Přesná a bezchybná příprava znamená seskočit bezpečně, ve zdraví si užít volného pádu a hladce přistát zpět na zemi.
Parašutismus je extrémní sport, a jak toto pojmenování naznačuje, je tedy zjevně nebezpečné jej provozovat. Zažil jste nějaké nebezpečné situace?
Jan Šturc: Při dodržování bezpečnostních zásad, které se vytvořily a stále se zdokonalují během posledních padesáti let sportovního parašutismu, je tento sport v současné době bezpečnější, než vyjet s autem na silnici. Přesto mohou nastat situace - například. při selhání hlavního padáku, kdy musí parašutista jednat rychle a s rozvahou. Tyto nebezpečné situace jsou známy a každý je s nimi seznámen tak, aby mu to ulehčilo rozhodování v kritické situaci.
Kdo všechno muže parašutismus provozovat?
Jan Šturc: Dnes se zabývá seskoky v podstatě kdokoliv, kdo na tento sport a zábavu má potřebné finance a časové možnosti. Ceny seskoků se pohybují okolo 250 až 600 korun za seskok. Cenu určuje také výška, ze které chce člověk skočit, pokud má svůj padák. Nemá-li žádný, parakluby nabízejí možnosti zapůjčení spolehlivého materiálu.
Co byste vzkázal případným nadšencům, kteří by rádi prožili nějaký ten seskok z jednoho tisíce metrů?
Jan Šturc: Přijďte za námi, rádi poradíme a ukážeme.
V dalším článku se pokusíme zachytit jeden aktivní den extrémního sportovce-parašutisty. Ukážeme vám záběry z volných pádů, a pokusíme se zprostředkovat zážitky ze seskoků a přinést atmosféru tohoto adrenalinového vzdušného sportu.
