festival dokumentarniho filmu v Jihlave 2007, rozhovor s mluvci festivalu, filmovy festival
Festivalové vlajky nad jihlavskými ulicemi. (Zdenka Danková/Velká Epocha)

Zatímco chladná a deštivá Jihlava se probouzí do rušného festivalového dění, požádali jsme o pár slov tiskovou mluvčí festivalu, PhDr. Andreu Slovákovou, která nám přiblížila obsah letošního programu. Na festivalu dokumentárních filmů, který bude probíhat až do neděle, se představí celkem 170 snímků.

VE: V jakém duchu se nese letošní festival v Jihlavě, jak byste jej charakterizovala?

AS: Lidé si z těch minulých let zvykli, že je vždy nějaká profilová sekce... Před dvěma roky byla velká sekce českého exilového dokumentu a minulý rok zase bylo heslo "Nikdy nebylo líp", které tematicky procházelo celým festivalem a všemi jeho výstupy.

Tento roku tomu tak není, protože se nechceme zavazovat k tomu, aby každý rok musel být označený nějakým heslem nebo případně nějakou podobnou výběrovou sekcí. Takže program se vrací do svých původních obrysů.

Máme tu tři základní soutěže kinematografie, zároveň jsou tu prospekty a přehlídky Průhledné bytosti a na ně se nabalují jiná zvláštní uvedení; anebo například Průhlednou krajinu, což je tento rok Izrael. Průhledná krajina je jednou z nových struktur programů, ale není to profilová sekce.

Dá se však mezi těmi filmy v tom konkrétním průzoru vypozorovat, že mnohé ty filmy jsou - politické. Jak v té východoevropské a světové soutěži, tak vlastně i v té české.

A tedy v podstatě ty světové premiéry českého filmu, které mají v Jihlavě proběhnout, to znamená film Roberta Sedláčka Miloš Zeman - nekrolog politika a oslava Vysočiny či Papírový atentát od Radima Procházky anebo výběr z Jaroslava Šabaty, jsou vyloženě politické filmy, které se vážou k nějakému období české politiky. Jaroslav Šabata je vlastně reformní komunista, který se teď vrací k různým aktivitám, a tak dále.

Jak se zdá, sekce Česká radost je hodně politická, ale je to v podstatě dáno tím, že zřejmě společenská potřeba byla nasměrovaná tímto směrem, protože ty filmy prostě takto náhodně vznikly ve stejném čase, v jednom roce.

VE: Můžete nám říci pár slov o nejvýznamnějších hostech?

AS: Ten nejdůležitější fakt zřejmě je, že do Jihlavy tento rok přijede skoro celá česká dokumentární krajina. Protože se nám podařilo pozvat i režiséry a producenty, kteří letos nedokončili žádný film, nemají ho v programu, ale v těch minulých letech filmy v programech měli, a podařilo se nám to díky podpoře Státního fondu pro podporu kinematografie.

A to znamená, že budete mít možnost v Jihlavě potkat třeba Helenu Třeštíkovou, která ovšem má film v programu, protože zde uvede novou verzi svého dokumentu "Marcela". Tímto zareagovala na reakce diváků na tento film v kinech. Pokračovala v natáčení Marcely a prostřihala konec toho filmu. Takže v podstatě půjde o novou televizní verzi, která bude mít premiéru v Jihlavě.

Potom tu můžete potkat například Miroslava Janka, který nemá nový film tento rok, ale v kině Sokol se budou každý den promítat velké české dokumenty. Některé z nich vyhrály cenu o nejlepší český dokument nebo cenu diváků v minulých letech. Ty dokonce budou v kině Sokol zadarmo, vždy od pěti a od půl osmé, pro kohokoliv, kde se chce podívat.

Dál se bude promítat např. film Nespatřené Miroslava Janka, který byl zde v Jihlavě roku 1997. Můžete potkat i Jana Šikla, Eriku Hníkovou, Víta Klusáka, Filipa Remundu... Do Jihlavy přijedou samozřejmě také zahraniční režiséři. Bude tu několik východoevropských režisérů, například Rumun Adrian Voicu nebo Rus Alexander Rastorguev.

Velmi významní hosté se uvedou také v sekci Průhledné bytosti. Budou to tři dámy, dvě z nich budou provázet retrospektivu Chrise Markera, francouzského  režiséra, fotografa a esejisty. On sám své filmy nikdy nedoprovází, ani na festivalech, ani se neobjevuje na jiných projektech, protože je proti tomu, aby režisér sám nějak dointerpretovával své filmy s diváky. Přicestují však dvě jeho spolupracovnice. Jedna - Inger Servolin - je zakladatelkou dvou produkčních společností, které produkovaly Markerovy filmy, a zároveň byla napojena na aktivistické skupiny Medvedkin, které Marker inicioval a které byly v 70. letech v Evropě velmi významné. A dále Catherine Belkhodja, to je jednak spolupracovnice a zároveň jeho múza a herečka, která účinkovala v několika takových inscenovaných dokumentech, např. ve filmu Level Five , který se zde bude promítat.

VE: Zaznamenali jste letos opět nějaké nespokojené reakce na vlajky festivalu, které jsou v ulicích? Můžete nám říci něco blíže, jak ten nápad vznikl? (Pozn. red.: symbol festivalu připomíná státní vlajku, která však má místo modrého klínu modrou nálevku.)

AS: Tyto návrhy vlajek byly nápadem dvorního grafika festivalu Juraja Horvátha. Ten rozruch se od toho roku, kdy byly poprvé vyvěšeny, už neopakoval. Bylo to první rok, kdy Juraj Horváth pro festival pracoval. Vlajka byla i na obálce katalogu a visela v ulicích. Nyní, jak se zdá, si všichni zvykli na to, že tohle je jedním ze znaků jihlavského festivalu. A Juraj Horváth zůstal dvorním grafikem festivalu vlastně až dodneška. Navíc - tento rok bude jedním z členů české poroty.

VE:  Máte nějaký vzkaz pro čtenáře či diváky?

AS: Ráda bych upozornila na několik věcí: jednak se dají koupit lístky na jednotlivá představení v pokladně daného kina před představením, jednak že projekce filmů v kině Sokol každý den o páté a o půl osmé jsou zadarmo a jsou to ty české dokumenty za posledních deset let s tím, že v pátek se celý den, od rána až do večera, promítají čtyři díly velké tetralogie Malý kapitalista Karla Vachka, je to vlastně patnáctihodinový maraton dokumentu.

Ještě bych chtěla upozornit, že v Domě kultury a odborů ve festivalovém centru během festivalu bude dětský koutek, kde mohou rodiče nechat děti, když budou chtít jít do kina.

A promítat se bude i v Domě kultury, ve velkém i malém sále, v kině Dukla, v kině Sokol a budou večerní projekce na náměstí a ještě v kině Aula, což je nový multimediální sál Grafické školy. Na náměstí bude plátno a maringotka pana Čáslavského a budou se tam promítat filmy, které jsou české nebo s českými titulky.

VE: U městského nádraží v parku je také nějaký projekt...

AS: Ano, tam bude stát stan divadla VOSTO5 Standart, který obvykle stál za kinem Dukla, ale kvůli hluku - protože návštěvníci trávili čas ve stanu až do časných ranních hodin a nebylo možné tomu zabránit - bylo nutné najít místo, kde poblíž nikdo nepřebývá. "Vostopětka" bude také moderovat zahajovací i zakončovací ceremoniál.

VE: Děkujeme za rozhovor.

Více informací lze nalézt na www.dokument-festival.cz