Nejprve je třeba říci, že v Číně je ohromná propast mezi bohatými a chudými; celý svět si je této vážné polarizace dobře vědom. Nedávné statistiky potvrzují, že z ekonomických reforem v Číně nejvíce těží funkcionáři Čínské komunistické strany (ČKS), jejich rodiny a další jednotlivci, kteří s nimi udržují určité vztahy.
Například, v roce 2006 byl zveřejněn průzkum situace čínské společnosti a ekonomiky. Na této zprávě se společně podílela Výzkumná kancelář Státní rady, Výzkumná kancelář Stranické školy, Výzkumná kancelář Oddělení propagandy ústředního výboru ČKS, Čínská akademie společenských věd a další vládní úřady. Zpráva poukazuje na fakt, že v pěti největších oblastech financí - v zahraničním obchodu, využívání národních zdrojů, obřích projektech a finančním zabezpečení - v podstatě všechny důležité funkce zastávají děti vysokých vládních funkcionářů. Devadesát procent miliardářů v Číně jsou děti vysokých funkcionářů; z toho 2 900 jednotlivců vlastní celkový majetek v hodnotě dvou bilionů jüanů (cca 5,4 bilionu korun).
V drastickém kontrastu k výše uvedeným faktům je nejméně jedna miliarda Číňanů, kteří z ekonomických reforem těžili jen okrajově. Zvyšování jejich platů se zpomalilo a životní úroveň mnoha z nich se spíš zhoršila. Většina lidí si v Číně všimne výkladních skříní v podobě velkých měst s nablýskanými mrakodrapy, zatímco ta skutečná Čína - zaostalý způsob života a chudoba v rozsáhlých oblastech venkova - zůstane oku návštěvníka skrytá. V několika městech, většinou na východním pobřeží, je blahobyt, přičemž v rozsáhlých oblastech Číny, a to včetně měst, žije většina lidí v chudobě. V Číně je úpadek a prosperita zároveň, dalo by se říct „buď hostina, nebo hlad“.
Jak je na tom čínská ekonomika doopravdy? Různí lidé to vysvětlují různě. Někteří říkají, že čínská ekonomika postupuje příliš rychle a dokonce se přehřívá, zatímco jiní říkají, že čínská ekonomika stojí na pokraji zhroucení. Když si člověk pozorně prohlédne skutečnost, může zjistit, že čínská ekonomika projevuje dvojí povahu, kdy se ekonomika privilegované vrstvy pod vedením vlády přehřívá, zatímco veřejná ekonomika normálních lidí stagnuje a je v krizi.
Profesor Larry Hsien-Pching Lang z Čínské univerzity v Hongkongu vyvolal poměrně velký rozruch a diskusi, když poukázal na některé nedostatky čínských ekonomických reforem. Prohlásil, že Čína funguje na velmi nezvyklém systému „duální ekonomiky“.
Politika ČKS „řídit se podle peněz" (tedy podle HDP) vytvořila následující výsledky: aby vytvořili politické úspěchy a získali povýšení, lokální funkcionáři náruživě zabavují a prodávají pozemky. Čím více totiž za pozemky dostanou, tím rychleji HDP poroste, což je pro ČKS ten nejkýženější výsledek.
Lokální funkcionáři chtějí oživit trh s nemovitostmi, jež by potom nakrmil i další související trhy, a umožní výstavbu projektů, na kterých by úředníci mohli předvést své úspěchy. To je část důvodu, proč se objevil jev přehřátého trhu. Je známo, že místní funkcionáři zabavují pozemky násilím. V důsledku toho ještě více zemědělců přijde o půdu a je nuceno se přestěhovat. Toto jsou sociální problémy způsobené člověkem.
Co se týče získání úvěrů od bank, svobodné [nevládní] společnosti jsou vždycky v nevýhodné pozici, a tak si musí půjčovat peníze na vyšší úrok u lichvářů, což potlačuje normální ekonomický rozvoj veřejné ekonomiky. Vezmeme-li v úvahu vliv „internacionalizace“, je pro svobodné podniky ještě těžší se uchytit.
Současnou ekonomiku privilegovaných dobře vystihuje rčení „já na bráchu, bráchu na mě“, kde jdou ruku v ruce peníze a výkonná moc vládních úředníků. Toto je ta nejlepší živná půda pro korupci. Když tohle lidé zváží, je jim jasné, že příčinou korupce je v Číně komunistický systém vlády. Nehovoříme tu ovšem o teoretických mýtech komunismu, nýbrž o reálném systému vlády, jaký komunistické režimy používají. Samotná komunistická strana je tedy kořenem korupce, a tudíž není schopná a jako instituce ani ochotná tento problém vyřešit.
Co se týče ekonomického rozvoje, komunistický režim se vlastně chlubí svým „kapitalismem vyvolených“, korupcí a nadměrným rozvojem ekonomiky. Běžní lidé opravdu nejsou ti, kdo z toho profitují. Navíc, verze kapitalismu, jakou používá ČKS, funguje na úkor životního prostředí, a to v takové míře, že likviduje životně důležité zdroje pro současné Číňany, a nejen ty, nemluvě o zdrojích pro příští generace.
Dvojaká povaha čínské ekonomiky tedy způsobuje, že jen malá část společnosti - komunističtí funkcionáři, jejich rodiny a přátelé - na jedné straně snadno získají všechny výhody, a mezitím se velká většina lidí v Číně na straně druhé protlouká za pár korun denně a s rostoucí inflací na „odvrácené straně“ ekonomiky.
Doplnil: Petr Šváb
