(foto: Kamil Rakyta / Velká Epocha)
Reforma veřejných financí. Tři slova, která už delší dobu víří jinak okurkově klidné vody nejen našeho českého politického rybníčku. Změna se bude se týkat všech. Jaká bude?
Ve středu probíhala schůze Poslanecké sněmovny, která se "reformním batohem" vlády Mirka Topolánka zabývala na své mimořádné 18. schůzi.
Boj ve sněmovně
Jednání Poslanecké sněmovny, které začalo v devět hodin ráno, se neslo ve značně konfrontačním duchu. Ze začátku schůze zazněla například výzva předsedy KSČM a poslance Vojtěcha Filipa, aby poslanci reformu neschválili, nebo ji případně vrátili do výborů či odložili třetí čtení na 24. září. Žádný z jeho návrhů nebyl přijat. Na stranu vládní reformy se postavili také dva "přeběhlíci" z řad ČSSD, Michal Pohanka a Miloš Melčák. Naopak koaliční poslanec Ludvík Hovorka (KDU-ČSL) řekl, že reformu nepodpoří. Vadí mu především poplatky u lékaře pro děti a mladistvé a výhrady má také k ostatním částem reformy.
Okolo desáté hodiny pak vystoupil se svým projevem premiér Topolánek, který hovořil o významu reformy a vyzval poslance k podpoře jeho pozměňovacích návrhů a celého "reformního batohu." Po premiérovi následovali různí poslanci jak z řad vládní koalice (ODS, KDU-ČSL a Zelení) tak především z opozičních řad (ČSSD a KSČM). Ti podrobili Topolánkův "reformní batoh" i vládu samotnou velmi ostré kritice.
Levice: Reforma je asociální
V rozpravě poté vystoupil místopředseda ČSSD a předseda sněmovního rozpočtového výboru Bohuslav Sobotka a ve svém projevu upozornil na údajné nesrovnalosti ve vládním návrhu reformy daní. "Podle vládního návrhu se daně nesnižují, jak říkal pan premiér, ale zvyšují," řekl Sobotka. "Chtěl bych, aby všichni věděli, o čem hlasují. Ten návrh ve skutečnosti zhoršuje postavení rodin s dětmi," dodal ještě. Opozici se obecně na vládním návrhu nelíbí, podle jejich vlastních slov, především jeho nesociálnost. Podle vyjádření ČSSD na vládou navržené reformě vydělají především lidé s vysokými příjmy; naopak nejhůře dopadne reforma na občany s průměrnými a nižšími příjmy. Zmínil také z jeho pohledu složitost celého návrhu: "Já sám jsem si to musel přečíst několikrát, abych to pochopil." Dál se u řečnického pultu vystřídali např. poslanec David Rath (ČSSD), který se pustil do nevybíravé kritiky jak vládní reformy tak i vlády a premiéra samotného, nebo premiér Topolánek, předseda ČSSD a poslanec Jiří Paroubek či ministr financí Miroslav Kalousek (KDU-ČSL).
Reforma
Vláda předložila Poslancům svůj soubor sociálních a daňových reforem, jehož úkolem je podle vlády stabilizovat veřejné finance ČR, které se za několik posledních let začaly ubírat velmi nebezpečným směrem neustálého zadlužování, který by podle některých odborníků mohl za několik let skončit podobně jako v Maďarsku - tedy situací, kdy jsou veřejné finance blízko bankrotu a vláda je nucena podnikat drastické kroky v sociální oblasti k zachránění celé situace a stabilizaci veřejných financí.
Vládní reforma zahrnuje soubor zákonů a opatření, od zavedení poplatků za návštěvu u lékaře, přes úpravy vyplácení sociálních dávek až po změny v daňovém systému. Postupně tak bude docházet ke snižování daní u právnických osob, zvýšení nejnižší sazby DPH z 5% na 9% nebo výpočet daně z příjmu u fyzických osob z tzv. "superhrubé mzdy," což je hrubá mzda zaměstnance včetně plateb zaměstnance a zaměstnavatele na zdravotní a sociální pojištění, ze které se odvádí daň (nyní ze sociální a zdravotní pojištění odečte od hrubé mzdy a daň se z něj neplatí).
Podle návrhu dojde ke snížení daně, ale kupodivu ne ke snížení daňové zátěže - tj. odvedená daň pracovníka nakonec bude stejná, v některých případech i vyšší. Jak to? Aby nevznikl deficit v příjmech státu, vymyslelo se také současné snížení tzv. odpočitatelných položek. Zjednodušeně řečeno, daň se vypočítává z hrubé mzdy až po odečtu určité částky - odpočitatelných položek. Daň se tedy neodváděla z celé hrubé mzdy. Nyní se předpokládá, že se sníží nejen daň (ze současné minimální sazby 15% na 13%) , ale také přiměřeně klesnou částky, které se nedaní. Zdaňovaná částka mzdy bude tedy vyšší, čímž se vyrovná propad daně z 15% na 13%.
Další novinkou z dílny Zelených je také ekologická daň, jejíž cílem je motivovat osoby i organizace k efektivnějšímu nakládání s přírodními zdroji a tím k menšímu poškozování životního prostředí a také podporovat vývoj nových, šetrnějších technologií.
