Ačkoliv teorie o globálním oteplování má i své odpůrce, ani ti již tento jev vytrvale a tvrdošíjně nepopírají.
Celkový ráz počasí v posledních deseti letech v různých podnebích spíše napovídá, že pravdu mají ti, kteří na celkové oteplování planety věří.
Například, podle Aktuálně.cz rakouská meteoroložka Helga Krompová-Kolbová, nositelka ocenění pro nejlepší rakouskou vědkyni, předpovídá obrovské klimatické změny. Na bezpečnostní konferenci v Salcburku nastínila dost ponuré vyhlídky - v rámci následku tání ledových mas na obou zemských pólech má hladina moří stoupnout až o čtyři metry. Egyptská velkoměsta poblíž Nilu pod vodou, sucho na evropském kontinentu, novodobé stěhování národů a masová migrace. Není vyloučen ani hrozící válečný konflikt v bojích o pitnou vodu - to vše může následovat kvůli klimatickým změnám během zejména posledních deseti let. Tato vědkyně navíc tvrdí, že tomuto hororovému scénáři se už nedá předejít, že je příliš pozdě s těmito změnami něco udělat.
"Zabránit změně podnebí nelze, jsme uprostřed ní," prohlásila Helga Krompová-Kolbová. Tato ohrožení jsou však zamlčována nebo se bagatelizují a častější výskyt přírodních katastrof, které statisticky jednoznačně souvisejí s klimatickými změnami, se předkládá jako něco nahodilého, upozornila meteoroložka.
Pražská příroda
Odborníci vypočítávají vlhkost půdy do hloubky čtyřiceti centimetrů. Některé rostliny jsou schopny brát vláhu svými kořeny z větší hloubky."Strom není hloupý", uvádí podle Lidových novin ředitel pražských lesů Václav Kroutil, "dokáže uzavřít průduchy, aby vodu nevydával," poukazuje na vrozenou obranu rostlin.
Jak dále uvádí Lidové noviny, Pražská botanická zahrada Univerzity Karlovy nestačí zalévat. Během vlny veder v letošním červenci spotřebovala botanická zahrada až o 30 procent více vody než jindy.
Pokud by se zavlažovaly i pražské lesy, spotřeba vody by stoupla enormně - navíc město by to stálo miliony korun. Zatímco však pražské ulice jsou skrápěny kropicími vozy, ne všechny parky se během tropických veder zalévají.
"Je levnější nechat strom uschnout..."
Podle člena komise životního prostředí Prahy 2 p. Větvičky je levnější nechat strom uschnout a poté vysadit jiný, než systematicky zavlažovat vzrostlé stromy a keře. Zato ředitel zoologické zahrady v Troji Petr Fejk uvažuje o vybudování sprch na vodní mlžení, aby se předešlo ztrátám u chladnomilnějších zvířat.v ZOO. Mají to být první sprchy v tuzemsku, výrobce neexistuje, zoologická zahrada je chce vyrobit sama.
Povodně v Asii
Letos již koncem června postihly záplavy, cyklony a jiné vodní pohromy Pákistán, Afganistán nebo Indii. Např. v Bengálském zálivu byly zaplaveny nejméně dvě pobřežní vesnice, vlny dosahující výšky 3,5 metru poškodily dokonce 1200 let starý chrám a školu. V západních a jižních částech Indie zahynulo přes 140 lidí následkem monzunových dešťů a záplav je doprovázejících.
Čínská třicetimilionová samosprávní oblast Čchun-čching zůstala po ničivé záplavě naprosto bez pomoci. Úřady projevily minimální zájem lidem z postižené oblasti pomoci.
Nejen Asie, ale i Evropa čelí neobvyklým výkyvům počasí. Německé úřady oznámily stoletou vodu, zatímco celý východ a jihovýchod Evropy sužují vedra, která nemají obdoby.
Obyvatele celé Anglie a Walesu postihly náhlé záplavy a zároveň policie hlásila velký počet dopravních nehod souvisejících s počasím. Déšť přišel z jihozápadu a nejprve zasáhl jižní a střední Anglii a Wales. Některé z britských stanic nakrátko přerušily vysílání, protože počasí narušilo satelitní signály. Meteoroložka ze společnosti MeteoGroup UK, Helen Rossingtonová, uvedla: "Můžeme říci, že to, co dnes vidíme, je pro toto roční období extrémně zřídkavé."
Sucho v Evropě
Maďarsko a Slovensko oznámily teplotní rekordy - až 41,9 stupňů Celsia. Obyvatelé trpí nejen kolapsy z vedra, ale také již nedostatkem vody. V Turecku, kde od jara neprší vůbec, vydaly úřady nařízení, podle kterého je voda na příděl.
Zatímco v České republice ČHMÚ vydal výstrahu před nebezpečím požárů, meteorologové zároveň upozorňují na intenzivní bouřky a krupobití.
Silné přívaly vody, které se objevují při prudkých bouřkách, situaci s hydrologickým suchem nikterak významně neřeší. Po napršení se voda rychle vypaří a odteče, aniž by krajině dodala potřebnou vláhu.
Po pěti letech bylo opět zaplaveno pražské metro, které je vůči záplavám nyní už zabezpečeno opatřeními, která stály miliony korun. Přesto ve stanici metra Hloubětín po intenzivním lijáku dosáhla voda půl metru a stanice musela být přechodně uzavřena.
Vodáci nemají léto...
Zatímco ve Švýcarsku se potýkají s velkými záplavami, při nichž jsou v záchranných týmech zapojeny tisíce lidí a evakuovány stovky obyvatel, v České republice je letošní léto zcela macešské k vodákům. Většina toků v ČR má pouze 50 až 70 % běžného průtoku, což někde snižuje hladiny řek až o 20 centimetrů. Podle hydrologických hlášení jsou zcela nesjízdné například rozsáhlé úseky řek, jako jsou Klabava, Radbuza, Blanice, Ploučnice nebo Cidlina, ke splouváním není vhodná momentálně ani Sázava nebo Lužnice. Všechny tyto toky mají v hlásných profilech termín "sucho", což znamená, že místní vodoměry nemohou nízké průtoky už ani zaznamenat. Také Jihlava na Vysočině hlásí, že pouhých patnáct centimetrů protékalo korytem řeky Jihlavy ve Dvorcích. Průtok se pohyboval kolem 0,4 metru krychlového za sekundu. Tento stav lze stěží považovat za normál. Do stavu sucha se řeka dostala u Třebíče, kde je druhá měřicí stanice.
Nejistá záležitost
Příroda chronicky onemocněla?
"Dlouhodobá předpověď pro střední Evropu je velmi nejistá záležitost," vyjádřil se pro Aktuálně.cz Mgr. Marjan Sandev z Českého hydrometeorologického ústavu v Praze.
Připustil, že je pravdou, že globální oteplení za posledních sto let zvedlo teplotu ovzduší až o jeden stupeň Celsia. Může se to zdát malicherné, ale příroda je složitý organismus stejně jako člověk.
Kdyby komukoliv z nás stoupla průměrná teplota o jeden stupeň a místo klasických 36,5 oC bychom měli 37,5 oC, značilo by to chronickou nemoc. A podobně je to i s přírodou a ovzduším. I jediný stupeň Celsia může mít proto nečekané dopady v oblasti zemědělství, lesnictví, vodohospodářství a možná i lidského zdraví.
Bezděky se vnucuje otázka: Quo vadis, naše planeto?
Podle: Aktuálně.cz, Deník Vysočina, Lidové noviny
