Tomu, kdo bych chtěl do městského bytu své vlastní zvířátko, mohu doporučit prostý chov pískomilů. Jejich vlastí je poušť Gobi, stepi v Mongolsku nebo v Číně. V přírodě si vyhrabává spleť chodbiček s mnoha únikovými východy.
Pískomil je drobný hlodavec, menší než veverka a větší než myš domácí. Abyste se mohli těšit z jeho přítomnosti ve své domácnosti, stačí mít skleněné terárium (nebo klec), trochu písku nebo hoblin a zvířátko s vámi může žít.
Pískomil je od slova milý
Pískomil snad je opravdu od slova milý, protože jeho chov je nenáročný a pro chovatele připraví mnohé potěšení. Není náročný na stravování, stačí ovesné vločky, zelenina, ovoce, semínka, oříšky... Jediná a největší potíž s pískomilem spočívá v tom, že je to mistr útěků. Nevěříte? Zkuste ho nechat v nezakrytém půl metru hlubokém teráriu a uvidíte. Přeskočí sklo a uprchne. A ještě se bude radovat, jak vás převezl. Po útěku se nejraději někam schová. Kam se nejraději schovává? Inu tam, kam na něj nemůžete. Za kuchyňskou linku, za obývací stěnu... a tak podobně. A ještě si vítězně "zadupe". Pískomilkovo dupání je dosti výrazné bubnování zadními tlapkami, které připomíná rytmické staccato. Je to jeho dorozumívací znamení.
Zabezpečení proti úprkům
Jednou za teplého letního včera se náš pískomil "venčil", vypuštěný volně v bytě. Do pokoje vlétla můra, což se jí stalo osudným. Pískomil ji výskokem obratně chytil, slupnul ji a vítězně si zadupal.
Je zřejmé, že pískomilovo terárium musí být chráněno poklopem, a to ne ledajakým. Náš první poklop ze síťoviny pískomil hravě rozkousal, jakmile na něj trochu dosáhl. To se mu podařilo tak, že shrabal písek na jednu hromadu a vylezl si na něj. Druhý poklop byl z drátěných ok. Ten také neuspěl. Nakonec byl vyroben poklop z hustých dřevěných latěk a příděl písku musel být umenšen, aby vynalézavé a aktivní zvířátko nedosáhlo nahoru. I tak se stalo, že pískomil odsunul poklop v rohu a podařilo se mu utéci a skrývat se v bytě. Jeho vrozená zvědavost ho však nakonec z úkrytu vyláká. Popojde několik centimetrů a nacvičuje si útěky zpět do krytu. Až po delší době ztratí poněkud svou ostražitost a podaří se ho chytit. To je potom překvapení!
Když spí...
Pískomil zhruba 4 hodiny spí a pak je asi 4 hodiny zase aktivní. Takže je aktivní i v noci.
Když byla rodina zaujata večerním filmem v televizi, nehledě na kvalitu snímku, vypuklo v teráriu hlučné hrabání, písek létal na sklo a šustil, jak aktivní zvířátko hrabalo své sluje a materiál rázně odhazovalo silnými zadními běhy. Taky noční hryzání dřeva či suchého chleba bylo poněkud rušivé. Někdy i dupání a běhání dokolečka po teráriu upozorňovalo na to, že mazlíček se dožaduje pozornosti nebo chce "vyvenčit".
Na druhé straně, i ve chvílích, kdy zmožený pískomil usne, poskytuje zdroj zábavného pozorování. Pískomilové někdy rádi spí na zádech. Stalo se, že hlava rodiny spatřila onehdy pískomila spícího na zádech, s otevřenou tlamičkou. Vypadal, jako by ho tam pohodila nějaká sova nebo jiný dravec. Ve snaze zabránit dětem, aby truchlily pro pošlé zvířátko, chopil se lopatky a smetáčku s úmyslem uhynulé zvířátko uklidit, než ho děti najdou. Zatím se však pískomil v pelíšku vyspal dorůžova...
Společenská zviřátka
Ideální je chovat pískomilky po skupinách nebo párech. Po vzájemném umývání si nakonec pomocí zoubků učešou sametové kožíšky a jeden na druhém svorně spí. Někdy se pohádají a poperou. Však staří Řekové nazývali pískomila "bojovníkem s drápy". Velmi je potěšíte, když jim věnujete ruličku od toaletního papíru. Náruživě ji koušou, dokud ji úplně nerozcupují. Pokud jim poskytnete dřevěný domeček, setkáte se většinou s nevděkem, barák rozkoušou a spí vedle.
Procházka po bytě
Pokud tedy chcete nechat pískomila proběhnout po bytě, musíte důsledně ucpat všechny škvíry a uschovat dráty od různých elektronických zařízení včetně telefonu. Jinak se vám může stát, že budete bez telefonu, bez internetu, bez hifi věže, reproduktorů a jiných vymožeností své domácnosti...
