DEL MAR, Kalifornie - "Hračky od vánoc byly stále ještě po celé podlaze v obýváku. Začala jsem se dívat odkud ty věci jsou a zjistila jsem, že většina z nich byla vyrobená v Číně," vysvětluje Sara Bongiorni, autorka knihy "Rok bez "Made in China": Jedno dobrodružství ze skutečného rodinného života v globální ekonomice.
"Podívala jsem se po pokoji a zjistila jsem, že totéž platí pro většinu věcí v našem domě," řekla Bongiorni na svojí autogramiádě 26. července.
"Napadla mě zajímavá myšlenka zjistit, co by se stalo, kdybychom celý rok žili bez toho, abychom nakupovali cokoliv vyrobeného v Číně, a zjistit, jestli je to vůbec možné."
Hnaná zvědavostí, Bongiorni přesvědčila svého manžela Kevina, že rok dlouhý bojkot výrobků "Made in China" bude zajímavý experiment. Se svou rodinou pokus zahájila 1. ledna 2005, rozhodnutá nenakupovat nic vyrobeného v Číně až do Nového roku 2006.
"První věc, přes kterou jsme museli projít, bylo nakoupení nových tenisek pro našeho syna. Tehdy měl pouze jeden pár bot, tak jsem rozhodla, že nastal čas koupit mu nové boty," řekla Bongiorni. Po týdnech neúspěšného kontrolování výrobních štítků, konečně paní Bongiorni nalezla pár bot pro svého syna vyrobených v Itálii.
S její rodinou v roli hlavních postav knihy, Bongiorni humorně popisuje jak její každodenní boj při nakupování výrobků nevyrobených v Číně proměnil jednoduché činnosti, jako nákup kávovaru nebo vánočních ozdob, na nekonečné hledání. Prošla mnoha útrapami, když se snažila udržet svého manžela, jehož nazvala "nejslabším článkem," od tajného nakupování čínského zboží za jejími zády, a když chlácholila čtyřletého syna, který zjistil, že v Číně je vyrobená většina hraček. K tomu se přidalo zvládání příbuzných, a jednání s nákupními řetězci. To všechno poskytlo paní Bongiorni možnost zprostředkovat pohled na globální ekonomiku z hlediska obyčejné americké rodiny.
Nakonec došlo na výjimky z bojkotu, například dárky. Borgiorni uvedla, že se většina jejích přátel pokoušela vyhnout výrobkům vyrobeným v Číně, když jí dávali dárky. Jedna výjimka, na kterou s úsměvem vzpomíná, byl červený spací pytel, který zakoupila její matka pro jejího syna a fixou přepsala "Made in China" na "Made in Chile."
Navzdory těžkostem, říká Bongiorni, její rodina díky experimentu ušetřila.
"Důvodem bylo, že jsme si tak mnoho věcí nemohli koupit, a tak jsme museli nechat naše peníze v peněžence," vysvětluje. "Jedna věc, kterou ten experiment způsobil byla, že jsme se stali mnohem rozvážnějšími, ohledně toho, za co utrácíme svoje peníze."
Potom, co zjistila, že se některé výrobky jednoduše mimo Čínu nevyrábějí, Bongiorni slíbila, že vezme svoje dvě děti do obchodu, až jejich bojkot 1. ledna 2006 skončí a dovolí jim koupit si jakékoliv tři věci, které budou v obchodě chtít, bez toho, aby kontrolovala výrobní štítky. Koupili si pár knih a vycpané zvířátko. "Splnila jsem tuto část slibu, ale musím přiznat, že později jsem se na ty štítky podívala. Tehdy to bylo opravdu jen ze zvyku," říká Bongiorni.
Bongiorni líčí, že když její kniha vyšla, první, co udělala bylo, že si zkontrolovala, kde byla kniha vytištěna. "Oddechla jsem si, když jsem viděla, že byla vytištěná ve Spojených státech amerických. Řeknu vám, nejsem dost chytrá na to, abych přišla s nějakou reakcí, kdyby byla tištěná v Číně," svěřuje se s humorem.
Čtěte také:
Čína je velmoc závislá na kupní síle Evropy a USA
Obří schodek zahraničního obchodu ČR s Čínou stoupal i v roce 2011
