Praha – V komunistických archivech byl objeven spis StB s krycím názvem „Kluk“, který po dva roky, v letech 1984 až 1986, mapoval činnost současného prezidenta České republiky Václava Klause. Tajný svazek, o kterém se po dvacet let nevědělo, se podařilo odhalit reportérům Mladé fronty Dnes.

Důvodem, proč se StB rozhodla Václava Klause sledovat, byly jeho ekonomické semináře, které pořádal ve Státní bance československé coby její zaměstnanec a které se konaly jedenkrát za měsíc. K samotným seminářům Klaus pro MfD uvedl: „Od konce roku 1979 jsem ve funkci vědeckého tajemníka bankovní pobočky Československé vědecko-technické společnosti pořádal pravidelné měsíční semináře a vydával o nich interní sborníky o ekonomických otázkách, které měly velkou návštěvnost. Chodilo tam kolem sta až dvou set účastníků.“ Klaus dále dodává, že semináře byly obecně považovány za kritické vůči komunistickému režimu, a lidé se „dělili na ty, kteří tam chtěli být viděni, a na ty, kteří by si nikdy nedovolili tam přijít“. Mezi účastníky seděli lidé napojeni na Chartu 77 i bývalí členové KSČ, kteří ze strany odešli na konci šedesátých let. Klaus byl považován za „hrozbu pro režim“ díky svým řečnickým schopnostem a pro své kritické názory na tehdejší ekonomiku. StB se také obávala, že by mohl podávat klíčové informace o československé ekonomice na Západ.

Na seminářích se otevřeně odsuzovala centrálně plánovaná ekonomika tehdejšího režimu a podle Klause se jich zúčastňovali mimo jiné také budoucí ministři či náměstkové ministrů a členové bankovní rady, jako například Milan Kočárník, Vladimír Dlouhý, Vlastimil Ježek, Josef Zieleniec, Miloš Zeman a další. Právě Miloš Zeman byl pořadatelem podobných seminářů, které probíhaly od konce 70. let v rámci Sportpropagu na Novotného lávce. O jeho seminářích a „napojení“ na Klause jsou ve svazku rovněž záznamy.

Klaus byl StB sledován prostřednictvím telefonních odposlechů i štěnic, které Státní bezpečnost nasadila přímo do jeho kanceláře. Tu také Stb několikrát prohledala. V záznamech se objevují obecné charakteristiky seminářů i osobní hodnocení zapisovatelů. V záznamu z 18. 3. 1985, který MfD otiskla, se tak můžeme například dočíst: „K vystoupení Klause na semináři Pramen uvedl, že v případě, kdy se stanovisko referujícího nebo diskutujícího nezdá Klausovi dost kritické, tlačí je otázkami k tomu, aby se vyjádřil, v čem je základ nedostatků. Vysloveně tlačí diskutující k vyjádření, zda je problém ‚černý či bílý‘. Všechny diskusní příspěvky Klaus pozorně sleduje a dělá si poznámky, pokud slyší něco ‚libozvučeného‘, začíná souhlasně pokyvovat.“ Na jiném místě se dozvíme, že „z jeho jednání a chování je znát, že se cítí jako zneuznaný génius. Dává znát, že kdo nejde s jeho představami a názory, tak je prostě blbej a neschopnej“. Jiné, už méně „humorné“ informace, zachycují podrobné události z osobního života Václava Klause i jeho manželky Livie.

Nálezem svazku nebyl Klaus nijak zaskočen a k celé věci v MfD uvedl, že svazek ho nezajímá, protože nečeká, že by se něco zajímavého dozvěděl.

-jn-