Československé tanky pojmenované „Lidice“ – na východní i na západní frontě. Právě narozené děti ve vzdálených koutech světa byly pokřtěny Lidice. Obce a města v Mexiku, USA, v Brazílii a Austrálii se přejmenovávaly na „Lidice“. Britští horníci založili ve své zemi hnutí „Lidice shall live“ (Lidice budou žít) a iniciovali sbírku na obnovu obce.
Česká obec, která měla zmizet z povrchu země. Tímto způsobem se jméno Lidice objevilo v různých částech světa na protest proti chladnokrevnému vyhlazení obce nacistickými jednotkami.
Dne 9. června 1942 německé jednotky SS obklíčily ves Lidice, aby vykonaly zločinnou odvetu v rámci „heydrichiády“.
Ačkoliv obyvatele vesnice se nepodařilo nikterak reálně usvědčit z toho, že by měli nějakou součinnost s pomocí k atentátu na zástupce říšského protektora, sekretář protektorátu K. H. Frank přesto podepsal ortel smrti, aby tak prokázal svoji oddanost Hitlerovi.
Jeho podpis se nachází na rozsudcích smrti nejen pro vesnice Lidice a Ležáky, ale jméno K. H. Frank znamenalo smrt pro tisíce obyvatel Československa „odsouzených“ a popravených během vlády tohoto muže. K. H. Frank se osobně dostavil na místo, když Lidice byly vyhlazovány a srovnány se zemí, aby tu nezůstal ani kámen na kameni. Dokonce tok potoka byl na několika místech změněn, aby nic nezůstalo původní.
Celkem přišlo o život 340 lidických obyvatel (192 mužů, 60 žen a 88 dětí).
Z dětí, které byly poslány na německou „převýchovu“, bylo po válce nalezeno a vráceno pouze 17.
„V pátek přišlo do tělocvičny mnoho lidí a nás dali na jednu stranu a naše maminky na druhou....Prý někam pojedou vlakem a my za nimi autobusem. Maminky tomu nevěřily a nechtěly nás pustit, drželi jsme se pevně a oni měli hodně práce, aby nás roztrhli. Ale podařilo se jim to, protože jich bylo moc. Od té chvíle jsem už maminku neviděl. Ještě jsem na ni zavolal, aby neměla strach, jenže v tom vytáhli esesáci zase revolvery a začali střílet do stropu, abysme se poplašili. V místnosti vedle nám dali na krk ceduličku s číslem...“ vypráví lidické dítě v knize Miroslava Ivanova „Atentát na Reinharda Heydricha“.
Snad každého návštěvníka na území původních starých Lidic, které bylo prohlášeno národní kulturní památkou, dojme bronzové sousoší 82 lidických dětí, zavražděných v Chelmnu, které je celoživotním dílem sochařky Marie Uchytilové. Je to zároveň připomínka všech dětských obětí války.
Vojenský historik major Eduard Stehlík se pokusil o nový pohled na příběh Lidic. Během přípravy knihy „Lidice – příběh české vsi“ narazil, jak říká, na některé unikátní prameny.
"Pro mě byl obrovským objevem soubor třiceti fotografií mimořádné technické kvality, které tady v Lidicích - bezprostředně po vypálení a vyvraždění, pravděpodobně 11. nebo 12. června 1942 - pořídil český četník, protože Němci neměli na takovouto obrovskou operaci dostatek lidí, tak sem pod hrozbou smrti nakomandovali české četníky, kteří měli hlídat okolí Lidic, aby se dovnitř této ničené obce nikdo nedostal. A jeden z nich, přes obrovskou hrozbu a ohrožení, dovnitř tajně pronesl fotografický aparát, protože si zřejmě říkal, že to, co se tady děje, musí být zachováno pro budoucí generace, ty příšerné věci, které se tady odehrály, a skutečně s nasazením vlastního života a s pomocí několika kolegů tady pořídil unikátní snímky, které se mi podařilo objevit v loňském roce. To považuji za největší objev v souvislosti s Lidicemi...“ uvádí historik mjr. E. Stehlík.
Na křtu knihy v lidickém památníku v únoru 2004 byla přítomna i pamětnice vypálení vesnice p. Anna Nešporová:
"Jmenuji se Anna Nešporová, jsem rozená v Lidicích a jsem rozená z rodiny Horákovy. A chtěla bych jenom říci k té k knize, která nyní vyšla, od majora Stehlíka, že to je tak něco úžasného, že jsem jako... Ta kniha musela dát obrovskou práci, ale je tak překrásná, a já když ji prohlížím, tak vidím celé svoje mládí, od malinka, jak jsem po naší vesnici běhávala s dalšími kamarádkami," říká jedna z posledních pamětnic vypálení středočeských Lidic v červnu 1942.
Osud Lidic bohužel nebyl ojedinělý. Můžeme připomenout, že podobný osud potkal obec Kortelisy a Český Malín na Ukrajině, Oradour-sur-Gane ve Francii, Marzabott v Itálii i české Ležáky. K masakrům civilistů docházelo během II. Světové války po celé Evropě. Žádným zločinem se však nacisté tolik nepyšnili před světem, jako vyhlazením Lidic.
Snad právě proto se v očích světové veřejnosti Lidice staly symbolem boje proti německému nacismu.
..
..
Zdroje : www.cs.wikipedia.org, www.valka.cz, www.lidice-memorial.cz
