Praha - „Svobodě se dá klást odpor, svoboda může přijít se zpožděním - ale svoboda se nakonec nedá upřít.“ Takové bylo hlavní poselství včerejšího projevu prezidenta George Bushe. Americký prezident na pražské konferenci Demokracie a bezpečnost přednesl projev, který oslovoval a inspiroval všechny bojovníky za lidská práva a disidenty nedemokratických režimů ve světě. Podle jeho slov jsou to totiž právě oni, kdo se z „demokratický disidentů dneška“ stanou „demokratickými vůdci zítřka“. V sále jej poslouchali demokratičtí aktivisté ze sedmnácti zemí a pěti kontinentů.
V úvodu projevu Bush poděkoval iniciátorům konference, Josému Maríovi Aznarovi, Václavu Havlovi a Natanovi Ščaranskému, za své pozvání a zmínil historickou úlohu České republiky (bývalého Československa) jako střediska boje za svobodu na evropském kontinentu. V krátkém shrnutí nastínil poválečný vývoj v Československu i rozpad bývalého sovětského bloku. Upozornil dále na nové nebezpečí svobodného světa, kterými jsou teroristé ze zemí Blízkého východu. Poukázal na to, že boj s terorismem je ideologickým bojem mezi dvěma naprosto odlišnými pojetími humanity, ve kterém na jedné straně stojí extremisté slibující ráj, zatímco skutečnost je naplněna násilím, a opačný pól představují racionální lidé na celém světě, kteří věří v důstojnost lidského života.
Univerzální přitažlivost svobody je podle Bushe nejúčinnější zbraní proti terorismu, neboť je „předmětem tužby každé duše“. Zmínil dále, že vyzval ministryni zahraničí Condoleezzu Riceovou, aby zaslala směrnici každému americkému velvyslanci v nesvobodné zemi, jejímž poselstvím bude: „Hledejte a scházejte se s bojovníky za demokracii a lidská práva. Hledejte ty, kdo žádají uplatňování lidských práv.“
Bush dále nastínil i vztahy, které Spojené státy chovají k Číně a Rusku. Doslova o nich zmínil, že přátelství, které k těmto zemím USA chovají, je „složité“. Bush zkritizoval vývoj v Číně, když podotkl, že zatímco ekonomicky se tato asijská velmoc otevírá, politicky již nikoliv. Poukázal na to, že demokratické reformy v Rusku se za vlády prezidenta Putina „zadrhly“.
Americký prezident také ve svém projevu obhajoval svou politiku vůči Iráku, když řekl, že „politika tolerování tyranie je morálním a strategickým selháním“. Uvedl, že stabilita ve světě nemůže být dosažena na úkor svobody, protože to nevede k míru, nýbrž k 11. září 2001.
Prezident se nakonec rozloučil s přítomnými v sále těmito slovy: „Opustím Prahu s jistotou, že otázka svobody není vyčerpána a že její budoucnost je v nejlepších rukou. S nezlomnou vírou v sílu svobody budete inspirovat svůj lid, povedete své země a změníte svět… Bůh s vámi.“
-jn-
