V dubnu  se objevila další rozsáhlá novela zákona o pobytu cizinců a zákona o azylu. Obsahuje i mnoho změn, které by v případě schválení zákona, mohly mít dopad na pobyt cizinců i jejich českých rodinných příslušníků. S hrozící změnou zákona nesouhlasí řada nevládních neziskových organizací. Nejvíce diskutované problémy se týkaly především zhoršení zacházení s manžely českých občanů a problematiky fingovaných manželství a dále žadatelů o azyl a omezování jejich svobody pohybu.

Proti některým navrhovaným změnám byla sepsána petice, kterou iniciovali nevládní organizace nesouhlasící se změnou zákona,v čele s Poradnou pro občanství/Občanská a lidská práva, Multikulturním centrem Praha, Amnesty Interntional, Českou katolickou charitou a Člověkem v tísni.

Prohlášení představitelů nevládních organizací, které podepsalo již 24 organizací a  čtyři veřejně působící osobnosti, kritizuje zejména tyto změny: Dramatické zhoršení zacházení s cizinci, kteří jsou manžely českých občanů, změna zákona o azylu: krok směrem k přeměně azylového systému v síť internačních táborů, a zneplatňování průkazů cizinců.

Zhoršení zacházení s cizinci, kteří jsou manžely českých občanů

Pokud se cizinec provdá nebo ožení za českého občana, podle navrhované změny mu právo na trvalý pobyt bude povoleno až po dvou letech tzv. přechodného pobytu.
To by pro něj znamenalo, že pokud bude ve smíšeném manželství, ztrácí nárok na státní sociální podporu (např. přídavek na dítě), nebude mu povoleno mít zdravotní pojištění ani třeba stavební spoření atd. Pokud například Američanka bude mít v prvním roce manželství dítě a porodí vlastně českého občana, bude si muset porod uhradit sama.

Ministerstvo vnitra a cizinecká policie tuto novelu odůvodnila tím, že je potřeba předcházet takzvaným fingovaným manželstvím.

K tomu však poslanec Ondřej Liška podotknul: „Zneužívá-li někdo určitý institut, nesmí to být důvodem, aby za to byli potrestáni úplně všichni. Cizinecká policie má již nyní právo i povinnost fingovaná manželství odhalovat a rušit povolení k pobytu, která byla na základě takových manželství udělena.“ Poslanec Liška připouští, že určitá část sňatků je pouze účelová. Na jejich odhalení je potřeba obětovat jistou energii a čas, avšak domnívá se, že touto změnou zákona si chce policie spíše usnadnit práci a dodává: „Tato změna zákona sama o sobě k odhalení fingovaných sňatků nikterak nepřispěje, pouze je na dva roky zkomplikuje.“

Dále z navrhované změny vyplývá, že smíšená manželství českých občanů a cizinců budou muset policii aktivně dokazovat, že jejich manželství není podvod a že jejich soužití je opravdové.

Omezení lidských práv uprchlíků

Uprchlíci, kteří se dostali na naše území ač nelegálně a chtějí na letišti požádat o azyl, protože jsou pravděpodobně ve své zemi pronásledováni, mohou být převezeni do azylových táborů a tam zadrženi až na půl roku.Tato změna novely posiluje právo Ministerstva vnitra k tomu, aby s uprchlíky, kteří hledají ochranu, nakládala jako s vězni. Azylový systém by se tak mohl změnit v síť internačních táborů vězeňského typu, mezi nimiž budou uprchlíci dle jednotlivých stádií svého řízení převáženi.

Poslanec Liška se k tomu vyjádřil: „Pro srovnání lze zmínit plán Spojených států internovat žadatele o azyl na nechvalně známé základně Guantanámo.“

Dále podle občanského sdružení Nesehnutí, tato novela omezuje práva uprchlíků a jejich možnost získat azyl. Omezuje jejich možnost si podat  tzv. kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu, potom co byla jejich žádost o azyl zamítnuta.

Uprchlíci jsou odkázáni jen na Odbor azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra ČR. Tento odbor rozhoduje, aniž by přihlížel na dodržování lidských práv v zemích, ze kterých žadatelé utíkají. Azyl dostane jen zlomek žadatelů. I když se mohou obrátit na krajský soud, pokud bude žádost „zjevně neodůvodněná“, žadatel může být do třiceti dnů odmítnut a měl by opustit ČR. To se vztahuje i na osoby, které jsou ve své zemi stíhány za zločin a žádostí se snaží zachránit před případným vydáním.

Jiří Koželuh ze sdružení Nesehnutí říká:„Praxí v některých zemích (například v Číně nebo ve státech bývalého SSSR) je však obviňování uprchlíků v zahraničí z nějakého vykonstruovaného zločinu,“ Tato slova potvrdila organizace Amnesty International, která řešila případ čínského občana v ČR, jehož vydání požadovaly čínské úřady. Chtěly se mu tak pomstít za podporu studentských demonstrací v roce 1989. „Čína si vymyslela zločin, který se posléze ukázal nesmyslným, tak si poté vymyslela jiný a dále trvala na vydání svého občana,“ vysvětluje Lubor Kysučan, koordinátor pro uprchlíky z AI.

Zdroje: www.diskriminace.cz, tisková zpráva hnutí Nesehnutí