27. května 1942, okolo 10. hodiny ranní, v Praze Kobylisích. Muž v esesácké uniformě se hroutí na kapotu mercedesu. Nikdo z davu přihlížejících lidí nepřispěchal muži v této uniformě na pomoc. Posléze jedna žena poznala ve zraněném zástupce říšského protektora a začala shánět odvoz do nemocnice...  Dnes je tomu 65 let od atentátu na Reinharda Heydricha, který zraněním podlehl.

Heydrich byl  po chvilce zmatků kolem 11 hodiny převezen do nemocnice. Výsledek rentgenu ukazuje na rozsáhlé vnitřní zranění sleziny a protrženou bránici. 4. června 1942 v nemocnici Na Bulovce říšský protektor umírá na otravu krve.

Kdo je tento muž?

Reinhard Eugen Tristan Heydrich (7. 3. 1904 – 4. 6. 1942) byl prominentní nacista, blízký spolupracovník Himmlera, druhý  nejvyšší představitel SS. Tento obergruppenführer v letech 1941 – 1942 působil jako zastupující říšský protektor Protektorátu Čechy a Morava. Mimoto byl jedním z architektů holocaustu. Po svém nastoupení do funkce uplatňoval metodu „cukru a biče“. Prosazoval sociální výhody dělníkům a tvrdě trestal ty, kteří byli neloajální. Po válce vyšel najevo rovněž jeho plán na likvidaci českého obyvatelstva.

Operace Anthropoid

Atentát na zástupce říšského protektora byl spáchán skupinou československých výsadkářů, kteří byli pro tento úkol speciálně vycvičeni ve Velké Británii. Tento ojedinělý diverzní atentát na představitele německých ozbrojených sil v průběhu II. světové války uskutečnili čs. výsadkáři Josef Valčík, Jozef Gabčík a Jan Kubiš.

Vybraní tři atentátníci zvolili jako místo své akce ostrou zatáčku v Kobylisích, kudy měl projíždět říšský protektor ve svém neopancéřovaném voze, který zde musí zpomalit. Tři muži nasedli ráno na tramvaj a odjeli na Žižkov, kde si vyzvedli kola. Na kolech se přiblížili do Holešovic k místu, kudy měl říšský zástupce projíždět ze svého sídla v Panenských Břežanech v otevřeném voze na Pražský hrad. Josef Valčík zaujal pozici na protější straně silnice, aby dal svým kolegům znamení, jakmile se německý mercedes bude přibližovat. Jozef Gabčík mezitím pod kabátem sestavil svůj samopal, který mu však v kritickém okamžiku selhal. Jakmile si říšský protektor povšiml  muže v civilu, jemuž evidentně selhala zbraň, poručil zastavit a neváhal protivníka pronásledovat. To se však nacistovi stalo osudným, neboť mezitím Jan Kubiš odhodil směrem na automobil granát, který měl připravený v záloze pro tento případ. Přestože granát vybuchl až za zadním kolem automobilu, detonace byla tak silná, že vysypala okna z právě projíždějící tramvaje a střepiny osudově zasáhly Heydricha, který tak lehkomyslně a s převahou pronásledoval atentátníka Gabčíka. Hon na tři odvážné muže tehdy skončil bezvýsledně.

Po akci se výsadkáři ukrývali v pravoslavném chrámu Cyrila a Metoděje na Resslově ulici v Praze. Zrada ale způsobila, že byli vypátráni a následný krutý boj mezi oběma stranami skončili zbylí výsadkáři 18. června 1942 v kryptě chrámu v Resslově ulici přiložením své pistole k hlavě. Během tohoto boje zahynuli jak oba atentátníci, tak pět dalších výsadkářů. Dopadení poněkud zmírnilo běsnění nacistů, když vykonávali odvetu na českých lidech.

Německá odveta

Odveta, jež následovala zejména po úmrtí protektora, smutně vešla do dějin. Hned 27. května byl vyhlášen výjimečný stav. Již od 28. května 1942 zahájili okupanti popravy. Lidé byli stříleni bez soudu i jen za pouhé schvalování atentátu na Heydricha. Celkově nacisté popravili přes 15 tisíc osob. Českoslovenští vojáci, bojující ve Velké Británii za svou vlast, jen bezmocně zatínali pěsti, když slýchali z rozhlasu seznamy popravených osob v rámci „heydrichiády“. Došlo k vypálení dvou vesnic v Čechách, Lidic a Ležáků.

Jiný dopad....

Němci byli zaskočeni tím, že jejich špionážní služba neměla nejmenší potuchy o tom, že se chystá atentát na tak důležitého říšského zástupce. Atentát měl mimo jiné za úlohu znejistět německé okupanty a způsobit trhliny v jejich suverénní převaze. Mohl také povzbudit domácí odboj.

Na základě světového ohlasu na atentát byla Brity odvolána Mnichovská dohoda a byla přislíbena obnova Československa v jeho původních předmnichovských hranicích.

Další přínos měl atentát podle historiků v tom, že Britové a francouzská exilová vláda definitivně uznaly dr. Eduarda Beneše za legitimní hlavu Československa.

Konečně – nemilosrdné sankce nacistů, které byly odvetou za Heydrichovu smrt, usnadnily uznání poválečného odsunu německého obyvatelstva ze strany západních Spojenců.

 

 

Zpracováno pomocí: Wikipedia a Životopisy online