Vstupní brána do pracovního tábora Ma-san-ťia, v přístavním městě Ta-lien, provincie Liao-ning, na severu Čínské lidové republiky, kde se Wang Siao-jen nachází. Je to jeden z tisíce dosud známých čínských táborů nucených prací a jeden z těch nejhorších. (Foto: DJY)
List z dopisu, tajně vyneseného z pracovního tábora, ve kterém Wang Siao-jen podává zprávu o mučení, kterým prošla. (Foto: Zhentong Zhang)
Německému Spolkovému sněmu byla předložena ke schválení rezoluce proti systému pracovního tábora Lao-kaj v Číně, která byla zpracována napříč politickými stranami. Stálo v ní: „Německý Spolkový sněm vyzývá německou Spolkovou vládu, aby odsoudila poměry v pracovních táborech Lao-kaj, aby vyzvala Čínskou lidovou republiku k uzavření těchto zařízení a systém Lao-kaj nadále zmiňovala v rámci německo-čínského státního dialogu, jakož i v dialogu EU-Čína o lidských právech.“
Systém gulagů v dnešní Číně
Na zcela pomačkaných papírech napsala paní Wang Siao-jen dopis svému muži, který žije v Německu. Ona však vůbec netušila, že se tento dopis podaří z pracovního tábora Ma-san-ťia vynést a že se opravdu dostane do rukou jejího muže. Wang Siao-jen byla zatčena doma 27. května 2006. „Večer v den mého zatčení jsem byla dopravena do vyšetřovací vazby ve vězení Jao-ťia. Odsoudili mne ke dvěma letům „Lao-ťiao (převýchova prací)" a 12. července jsem byla dopravena do pracovního tábora Ma-san-ťia.“ Bez soudního procesu či rozsudku nějakého soudu ztratila Wang Siao-jen podle Lao-kaj systému v Číně svobodu na dva roky.
O osudech jako je ten paní Wang Siao-jen, by tedy měla jednat všemi stranami podpořená Spolková vláda, při vzájemných rozhovorech s Čínou a najít řešení důstojné člověka.
„Protože jsem tam praktikovala cvičení Falun Gong a volala 'Falun Dafa je dobrý', byla jsem jeden a půl měsíce připoutána pouty k posteli. Během této doby mi policista Wang Siao-feng strkal špinavý hadr do úst; Li Ming-jü mě fackoval; Wang Naj-min štípal mé rty do krve. Ještě horší bylo, že ti dva dozorci Ma Ťi-šan a Čchen mě bili 15. července pěstí do obličeje, až má pravá tvář silně otekla. Ještě dnes mám bouli na lícní kosti, ty rány se ještě nezhojily.“ Siao-jen musela vydržet dlouhý seznam mučících metod – odepírání spánku, připoutání pouty ke „smrtelné posteli“, nucená výživa s medikamenty, které poškozují centrální nervový systém.
Wang Siao-jen se musí nechat převychovat a podepsat „tři vysvětlení“ (to znamená slíbit, že už nebude věřit principům Falun Gongu či podle nich žít, což je Pravdivost, Soucit a Snášenlivost). „Já zůstanu pevná ve své víře,“ napsala však svému muži. Nachází se pořád ještě v táboře.
„Ve více než 1000 vězeních, pracovních táborech a údajných psychiatrických klinikách, majících svůj původ v dobách Maových, jsou vězněni jinak smýšlející lidé bez jakéhokoliv soudu a jsou „politicky převychováváni“, tak popisuje rezoluce Spolkového sněmu systém pracovních táborů Lao-kaj v Číně, což je podobný nástroj útlaku jako byl předchozí systém trestaneckých táborů za stalinizmu v SSSR, a byl to symbol stalinské hrůzovlády nazývaný gulag. Počet uvězněných dle oficiálních údajů činí 200 000. Nevládní organizace však vycházejí z daleko většího čísla.
Čen-tchung Čang by si velice přál, aby se mohl vrátit zpátky do Číny, aby se mohl za svou ženu postavit. Je to však příliš riskantní, protože i on je praktikujícím Falun Gongu. Vkládá tedy naději do mezinárodní podpory a neúnavně se obrací na organizace pro lidská práva, na média, na členy parlamentu ve svém volebním okrsku a také na Spolkovou vládu. (Foto: Zhentong Zhang)
Uskuteční Spolková vláda požadavky Spolkového sněmu?
„Mám velkou radost, že Spolkový sněm může dnes odsoudit systém táborů Lao-kaj v Číně a doufám, že Spolková vláda přemění tyto požadavky v činy“, řekl Čeng-tchung Čang, manžel paní Siao-jen Wang, plný radosti Velké Epoše. Čang studuje od roku 2000 v Německu. Již sedm let neviděl svou ženu a tenkrát dvouletou dceru.
Čang dále poukazuje na dialog EU-Čína o lidských právech 15. a 16. května a přeje si, aby německá vláda vyzvala čínskou vládu k propuštění jeho ženy.
Odmítání spotřeby levných výrobků „Made in China"
„Vedle politického vymývání mozků jsou vězni za tvrdých podmínek nuceni k těžké práci zcela zdarma, a to 16 hodin denně, sedm dní v týdnu a jen se třemi až čtyřmi svátky za rok. Práce je vykonávána vězni, k nimž se počítají i nezletilí, v továrnách, v zemědělských podnicích a dolech...“ Spolkový sněm má nucené práce v táborech Lao-kai odsoudit a Spolkovou vládu vyzvat k tomu, aby se na úrovni EU zasadila za dobrovolnou záruční pečeť. Tato má zaručit, že pod záruční pečetí prodané zboží nebylo vyrobeno v táborech Lao-kaj. Nadto by měla německá vláda ještě upozorňovat podnikatele, že se za čínskými obchodními partnery mohou skrývat tábory nucených prací.
„Čtyřicet až padesát milionů lidí již padlo v systému Lao-kaj za oběť. Tyto tábory jsou integrovanou a žádanou součástí čínského lidového hospodářství, neboť v jednom pracovním táboře jsou náklady na faktor práce už nepřekonatelně nízké. Výrobky mohou být celosvětově nabízeny za nejnižší ceny. Tato rezoluce je z hlediska lidských práv senzací. Spolkový sněm se tak ujímá problému, který byl ve veřejném podvědomí sotva zaznamenán. Doufejme, že to bude podnětem pro uvědomělé zacházení se zbožím vyrobeným v Číně.“ Tak pozdravil Martin Lessenthin, tiskový mluvčí a mluvčí předsednictva Mezinárodní společnosti pro lidská práva, na její tiskové konferenci v Berlíně a podpořil společnou rezoluci stran v Německém Spolkovém sněmu.
Čína vyhrožuje Spolkovému sněmu studenou frontou
Podle jedné zprávy německých novin „Tageszeitung“ byli poslanci Spolkového sněmu varováni čínskou ambasádou při jednom setkání se členy výboru pro lidská práva v Berlíně: Kdyby měla být žádost přijata, značně by to zhoršilo vztahy obou zemí. „Když jsem odcházel ze setkání, pomyslel jsem si, že to byla značná drzost, vždyť oni nám vyhrožovali“, řekl Michael Leutert z levého křídla včera novinám Tageszeitung, oni si vyprošují jakékoliv zasahování do vnitřních záležitostí. Převýchova prací je legitimním prostředkem, aby byla zachována vnitřní bezpečnost, stálo v písemném vyjádření.
To, že Spolkový sněm rezoluci odsouhlasí, je téměř jisté. Tato žádost je podporována stranami CDU (křesťanskými demokraty), SPD (sociálními demokraty), FDP (svobodnými demokraty) a Stranou zelených. Levé křídlo bylo na přání Unie (CDU a CSU) z této iniciativy stran vyloučeno.
