Umění je dřina a lopota a nejde jen o uměleckou práci samotnou, ale také o způsob života (nejčastěji v improvizovaných životních podmínkách), komunikaci s ostatními (to v případě, že potřebujete peněžní dotace), vypořádávání se s nepsanými životními situacemi a zákony atd.
„Nahoru-dolů“ historie brněnského Divadla v 7 a půl se zdá být tvrdší než „pouhá dřina a lopota“ zmiňovaná v úvodu. Divadlo funguje od roku 1995, kdy bylo zformováno kolem absolventů brněnské JAMU, od té doby muselo několikrát změnit působiště a nyní končí i v centru města v Kabinetu Múz, kde bylo v podnájmu České spořitelny. A již po několikáté musí začít hledat nové prostory.
Podle České spořitelny banka vypověděla divadlu nájemní smlouvu kvůli „špatné platební morálce nájemce v posledních dvou letech a narůstajícímu dluhu na nájemném“. Divadlo se následně snažilo získat od ČS sponzorský dar, z něhož by nájem platilo, zazněl i návrh na přejmenování divadla na Divadlo České spořitelny, na druhé straně vah měla být symbolická koruna za nájem v Kabinetu Múz. Neúspěšně.
„Divadlo v 7 a půl je ohroženo vlastně neustále“, říká o divadle umělecký šéf a režisér Matěj T. Růžička. „Nikdy jsme nemohli říci, tak teď je to fakt dobrý. Dobrý to nebylo nikdy. Je to neutuchající sled tvrdých držkopádů a malých, neobratných, potácivých vzletů... A co se děje když máte něco furt dokola? ... Zvyknete si.“
Spořitelna podle tiskové mluvčí Kláry Gajduškové „přistupovala k divadlu 7 a půl maximálně vstříčně a usilovně hledala řešení situace“. Na druhé straně granty divadla “mnohdy nedosahují výše nutného nájemného v Kabinetu“, dodává Růžička.
„Požádal jsem o podpis PETICE určené České spořitelně ve věci snížení nájmu v prostorách sálu na jednu korunu taková „strašidla" jako je Martin Huba, Jiří Stránský, J.A.Pitínský, Karel Roden, Milan Lasica, Jan Kačer, Miroslav Donutil, Michal Dočekal... atd.“, říká umělecký šéf divadla. Ale neúspěšně. Podle jeho slov nemá smysl se s divadlem stěhovat mimo centrum, „diváci v Brně "mimo centrum" moc neumějí. Ani do toho "centra" se jim moc nechce. Ale nezbude pravděpodobně nic jiného.“
Jak dlouho bude divadlo „mimo provoz“?
„Rád bych to odhadoval na měsíc až dva.. v Divadle v 7 a půl většina věcí vznikala vždy za pochodu a jistou korigovanou náhodou.. I teď se ji, potvoru nevypočitatelnou, snažím ukočírovat.“
Historie nahoru dolů…
Divadlo bylo zformováno v říjnu 1995 kolem absolventů brněnské JAMU. V té době účinkovalo na půdě brněnských divadel Barka a z části i v Divadle Bolka Polívky, hrál se Olbracht, Lawrence, Tyl, Dostojevskij, Goethe, Orten... Divadlo Neslyším.
Historie divadla, tak jak je líčena na stránkách, vyznívá tak, že v prvních několika letech, kdy např. „prošvihli termíny pro získání grantu“, jsou účinkující vůbec rádi za každou přežitou sezónu. Autor textu nešetří sebekritikou ohledně zpracování vlastních her, a to co se zdá být dobré se zase nelíbí publiku. Shánění a nedostatek peněz jsou jedněmi z hlavních aktérů tohoto dějství.
V září 2001 musel ensemble opustit divadlo Barka – a nastěhoval se do nových prostor v Edison Garden v centru Brna. Zde vydrží až do konce roku 2002. „Leden 2002 – poprvé všechno šlape.“ Zprovozněno vlastní kino, vydávají vlastní noviny, pořádají jazzové festivaly. Kafka, Shakespeare...
O prázdninách 2002 se na zájezdu na festival divadel neslyšících v USA rozchází s Divadlem Neslyším. Začátek roku 2003 začal výpovědí z Edisonu, o dva měsíce později brněnský magistrát rozhodl divadlu o třetinu zkrátit grant... Listopad, prosinec 2003 a po letním dohadovaní nástup do Kabinetu Múz..
Do jednatřicátýho!
„Nejsem si úplně jist zda kdyby náhodou přišel nějaký … a řek: "Tady máte peníze a divadlo" … jestli by mě neranila mrtvice. Nebo jestli bych nebyl spíš nakloněn něco takového odmítnout, protože je to nějak podezřele jednoduché. Co z toho plyne? Chcete se Růžičky zbavit? Nabídněte mu pomoc.. stoprocentně to s ním šlehne o asfalt.. Jo a Kabinet múz..! Do jednatřicátýho!“
