Image

www.aida-international.org

Česká reprezentace se s ostatními družstvy na šampionátu utkala ve třech různých disciplínách a i přes mnohé obtíže vybojovali naši borci historické 2.místo. O první místo se zasloužilo Dánsko a o třetí Francie.

Náš potápěčský team zastupovali Petr Vala, Petr Zlatuška, Petr Augusta a také Martin Štěpánek, držitel několika světových rekordů.

Ubytování na Makadi Bay

Všech 22 týmů bylo ubytováno v pěti hvězdičkovém hotelu s prvotřídní výbavou, kterou potřebovali k tréninku a která jim také poskytovala dostatečný komfort pro plné soustředění se na závody.  Podmínky pro soutěžení byly namáhavé, hlavně díky nízké teplotě vody, jak mořské tak bazénové. Mužstva také musela dodržovat přísný režim stravování a pití, aby se udrželi v co možná nejlepší kondici, nemohli jíst mléčné výrobky a nepili ani kávu ani čaj, aby si byli schopni udržet pomalý tep, potřebný pro soutěžení v hloubkách.

Naši trénovali pod dohledem svého kouče Davida Čaniho již dva týdny před zahájením mistrovství. Trénink stěžovaly nepříznivé přírodní podmínky, moře mělo špatnou viditelnost a bylo poměrně chladné, což v tuto roční dobu není zvykem.

Tajemné hlubiny nadosah

První ze tří klání neslo název konstantní zátěž s ploutvemi, při kterém se potápěč snaží dosáhnout co největší hloubky a následně se i vynořit jen pomocí svých vlastních sil a ploutví či tzv.monoploutve. Našemu mužstvu se dařilo. V této disciplíně získalo nejvyšší počet bodů, díky tomu se v předběžném žebříčku vyhouplo na 1.místo. Před ponorem závodník dopředu nahlásí hloubku, které chce dosáhnout a lísteček s tímto údajem je zavěšen na kotvě v té hloubce. Po řádné dechové přípravě se potápěč vydá podél lana do své hloubky, po dosažení nahlášeného bodu utrhne cedulku a postupně vyplave na hladinu. Než rozhodčí uzná jeho výkon, podrobí závodníka minutovému pozorování, při kterém zjistí, zda nemá příznaky kyslíkového dluhu či nedělá nekontrolovatelné pohyby zvané samba, nebo zda dokonce neztratí vědomí. V případě že by se potápěči něco takového stalo, jeho výkon nebude uznán za platný.

V opačném případě se výkon plnohodnotně uznává. Za Česko startoval Petr Vala, který bez problémů dosáhl nahlášené hloubky 70m, dále Petr Zlatuška, kterému se dařilo stejně tak, a konečně Martin Štěpánek, jež doplaval až do hloubky 100m, a to i přes zdravotní potíže.

O nový světový rekord se v konstantní zátěži postaral Herbert Nitsch z Rakouska,  dosáhl hloubky 111 metrů.

Soutěžení se neobešlo bez zranění

Další disciplínou byla statická apnoia. Soutěžilo se v bazénu. Reprezentanti se snažili na jeden nádech vydržet co nejdéle pod vodní hladinou, měli dosáhnout předem nahlášeného časového limitu. Naši splnili své cíle. Ale Martin Štěpánek za svůj úspěch zaplatil bolestnou daň, díky nachlazení a kašli mu tlak v bazénu způsobil poranění ušního bubínku.

Třetím a závěrečným kláním byla takzvaná dynamická apnoia. Ta se také konala v bazénu, kde se závodníci snažili uplavat co nejdelší vzdálenost pod vodou pomocí ploutví či monoploutve, jen na jeden nádech. Petr Zlatuška zvládl 149m, Petr Vala 177m a Martin Štěpánek uplaval i přes zdravotní zátěž 156m.