Kanadský Ministr zahraničních věcí Peter MacKay (SITA/AP PHOTO/CP, Fred Chartrand)
13. října 1970 navázala kanadská vláda Pierra Trudeaua jako jedna z prvních západních zemí diplomatické vztahy s Čínskou lidovou republikou. O třicet šest let později se zdá, že vztahy vlád obou zemí chladnou.
Od chvíle, kdy se v lednu vlády ujali konzervativci, se kanadská vláda setkala s několika protesty ze strany čínského režimu vůči způsobům, jakými přistupuje ke vztahu obou zemí. Ministr zahraničních věcí Peter MacKay udal tento tón několik měsíců po nástupu do funkce, když kritizoval čínskou špionáž v Kanadě. Nyní vláda údajně zvažuje ukončení kanadsko-čínského vzájemného dialogu o lidských právech.
V dubnu tohoto roku odborník na Čínu z Brockovy univerzity, Dr. Charles Burton, napsal jízlivý příspěvek o efektivitě dialogu o lidských právech. Jeho zpráva, objednaná bývalým liberálním kabinetem, uvádí, že čínští funkcionáři, kteří se dialogů účastní, mají obvykle funkce nesouvisející s lidskými právy a jejich úloha je často omezena na předčítání připravených projevů.
Burton poznamenal, že delegace obou zemí vyjádřily frustraci ohledně dialogu. Jeden z jeho nejsilnějších závěrů byl, že čínské Ministerstvo zahraničních věcí dialog používá jednoduše jako nástroj na "zmírnění neklidu zahraničních zemí ze situace lidských práv v Číně".
Vzájemný dialog o lidských právech začal v roce 1997 jako alternativa ke kanadské podpoře rezolucí OSN, jež kárají Čínu za porušování lidských práv.
Kanadská Koalice za lidská práva v Číně, skupina deseti nevládních organizací zabývajících se lidskými právy v Číně, napsala premiérovi Stephenovi Harperovi minulý pátek doporučení, aby dialog ukončil. Dopis uváděl "chybějící jasné vymezení cílů, slabou průhlednost a chybějící srovnávací testy a sledovací procesy a konečně žádné konkrétní výsledky" dialogu.
"[Čísnká vláda] to bere jako způsob, jak se vyhnout kritice Západu k otázkám lidských práv," řekl o dialogu Alex Neve, hlavní tajemník kanadské pobočky Amnesty International.
Ve skutečnosti, říká Neve, rozhovory vypadají jako naprosté selhání.
"Pokud bylo něčeho dialogem dosaženo, pak v nejlepším jen naprostého minima," uvedl a poznamenal, že za posledních téměř deset let, kdy dialog probíhal, se situace lidských práv v Číně ve skutečnosti zhoršila.
Další setkání se vzájemným dialogem o lidských právech je plánováno na tento podzim. Jeho zrušení by bylo posledním z řady kroků, které naznačují ochládající vztahy mezi Ottawou a Pekingem.
Harperova vláda ještě neposlala velvyslance do Pekingu, ani se nesetkala s čínským velvyslancem. Navíc veřejně vznesené otázky politické a průmyslové špionáže v Kanadě také vyjadřují zájem o stav demokracie (nebo její neexistenci) v nejlidnatější zemi světa.
"Jsme znepokojeni jejich právním systémem, jsme znepokojeni způsobem, jakým jejich demokracie funguje, můžeme-li to tak nazvat," sdělil MacKay parlamentnímu výboru zahraničních věcí 27. září v jednom z nejsilnějších projevů na adresu Číny od svého nástupu do funkce.
Nedávno se také Harper shodl při setkání s tehdejším japonským premiérem Juničiro Koizumim, že by Kanada a Japonsko měly pracovat společně při jednání s největší komunistickou zemí na světě.
Koizumiho návštěva na konci června byla první od roku 2002. Mnoho lidí pak věřilo, že má Harper větší zájem o posílení vztahů s Japonskem než s Čínou.
Abychom byli spravedliví, konzervativní vláda také podala olivové ratolesti čínské komunitě v Kanadě. Jen ne vždycky té čínské komunitě, kterou by si vybral Peking.
Kromě formální omluvy a odškodnění obětí přistěhovalecké daně, která decimovala čínskou komunitu v Kanadě od r. 1885 a ještě dlouho ve 20. století, se Harper také zúčastnil událostí čínského společenství, jako bylo slavnostní otevření Centra čínské kultury v Torontu. Vláda se však také stýká s řadou odpůrců Pekingu: konkrétně se zastánci demokracie a disidentskými buddhisty.
Minulý týden poslanec konzervativců Pierre Poilievre se vyjádřil k oslavám Národního dne Tchaj-wanu v zastoupení Stephena Harpera a nazval Tchaj-wan "nádhernou demokracií a přítelem Kanady".
"Premiér obdivuje demokracii a svobodné podnikání a pokrok tchajwanského lidu, který tak tvrdě pracuje na zabezpečení svého míru a budoucnosti," řekl Poilievre.
V červnu tohoto roku bylo Dalajlámovi uděleno čestné kanadské občanství návrhem, který parlament jednohlasně schválil. Zkraje téhož měsíce se tajemník premiéra v parlamentu, Jason Kenney, objevil na průvodu k památce výročí masakru 4. června na pekingském náměstí Tchien-an-men a vyzdvihl snahy a oběti těch, kteří se "odvážně postavili za svobodu na náměstí Tchien-an-men před sedmnácti lety". Kanada také povolila imigrovat známému demokratickému aktivistovi Lu Te-čchengovi navzdory doporučením Pekingu a v květnu Stephen Harper dokonce zaslal svůj pozdrav kanadské komunitě Falun Gongu - duchovnímu hnutí, které je v Číně násilím potlačováno.
Jde o zásadní postoj, ale tento striktní přístup vlády vůči Pekingu vzbuzuje obavy některých členů opozice.
"Konzervativní vláda zvolila zamrzání vztahů s Čínou. Využili každé příležitosti rýpnout klackem do oka čínské vlády a odloučili se od Číny," říká kritik zahraničních věcí z Liberální strany Keith Martin, sám dlouholetý zastánce lidský práv v Číně. "Myslíme si, že je to chyba, protože to omezuje naši schopnost zapojit je do otázek lidských práv a obchodu."
Jako důkaz někteří liberálové poukazují na zatuhlé vyjednávání o čínském Statutu schváleného území (SSÚ) pro Kanadu. Pokud by Kanada statut získala, mohlo by to znamenat 700 000 čínských turistů každý rok.
Když byl ve funkci premiéra Paul Martin, vyjednávání se zdálo probíhat celkem dobře, ale mohlo se dostat do mrtvého bodu. Čínská vláda vyjádřila obavu, zda by SSÚ pro Kanadu neznamenalo příliv politických uprchlíků z Číny. Peking také naznačil, že vyjednávání vázne na vydání čínského uprchlíka Laj Čcheng-singa zpět do Číny.
Lajův právník trvá na tom, že by jeho klienta v Číně čekalo mučení, pokud ne smrt. Přesto byl ale navržen na vyhoštění. Krátce před návštěvou čínského prezidenta Chu Ťin-tchaa v září 2005 Kanada deportovala následovníka Falun Gongu do Číny, kde byl okamžitě zatčen.
Incident vyvolal spekulace, zdali vláda Paula Martina nevyměňuje případné politické uprchlíky za dolary z cestovního ruchu a neuklidňuje obavy Pekingu tím, že předvádí své opovržení lidskými právy.
Čínská média podala zprávy, že pat v otázce SSÚ je odpovědí na postoj vlády konzervativců vůči komunistické Číně. Peking údajně nereaguje na snahy kanadské vlády o pokračování vyjednávání.
Opoziční skupiny a zastánci lidských práv, bez ohledu na svůj postoj ke strategii konzervativců, se zdají být zajedno v tom, že by lidská práva v Číně neměla být převálcována obchodem.
"Myslíme si, že je to příležitost pro širší přehodnocení přístupu Kanady k řešení otázek lidských práv v Číně," řekl Neve. "Potřebujeme důkladnou strategii pro lidská práva, která zahrne všechny aspekty... potřebujeme přístup, který skutečně umístí lidská práva do centra všech jednání mezi Kanadou a Čínou."
