Malajský podnikatel, pan Cchaj Šao-Chung, mluví na fóru o Devíti komentářích ke komunistické straně. Cchaj tvrdí, že Čínská banka sebrala téměř celý vklad jeho otce z let 1946 až 1948 - 111 milionů jüanů. (Velká Epocha)
Malajský podnikatel tvrdí, že Čínská banka nečestně snížila jeho účet se 100 miliony jüany (cca. 280 mil. Kč) na 8,92 jüanu.
Pan Cchaj Šao-Chung, výrobce léčiv, odhalil proces, jakým byl podveden, na fóru o Devíti komentářích ke komunistické straně 23. července v Penangu, Malajsie.
Podvodný proces
Cchajův otec žil v malajském městě Ipoh. Otevřel si v singapurské pobočce Čínské banky běžný účet se vkladem 111 milionů FaBi (měna tehdy vládnoucí Národní strany) přes malajského bankovního agenta v období od srpna 1946 do května 1948. Hodnota uložené částky v té době odpovídala více než 20 mil. USD, říká Cchaj. V roce 1953 umístila Čínská komunistická strana do malajských novin oznámení, aby si všichni klienti vyzvedli své úspory v Čínské bance z její pobočky v Singapuru. 23. srpna 1953 Cchajův otec prošel administrativním řízením doufaje, že do stanovené lhůty jednoho roku dostane své peníze zpět.
V průběhu řízení Singapurská pobočka odebrala otci dvě šekové knížky a vkladovou knížku k účtu. Od té doby nemohl celé roky z účtu vybírat peníze. Pobočka zákazníkům vysvětlovala, že ředitelství v Sian-menu k nim peníze ještě nepřevedlo. Tento ‚převod' se táhl celé roky.
Cchajův otec zemřel v roce 1983. Po třiceti letech usilovného snažení nedostal zpět ani cent. Cchajův otec syna ve své poslední vůli pověřil vybráním vkladu jeho jménem.
V dramatickém závěru banka poslala v roce 1997 Cchajovi sdělení, že na účtu je jen 8,92 jüanu. Byl instruován, aby si peníze vyzvedl na ředitelství v Sian-menu v Číně.
Když se Cchaj obrátil na malajskou pobočku Čínské banky v Kuala Lumpuru, banka mu sdělila, že je jen pobočkou a s ředitelstvím v Sian-menu nemá žádné styky.
Pobočka Čínské banky v Kuala Lumpuru, Malajsie (Velká Epocha)
"To je nesmysl. Nejsou všechny pobočky Čínské banky pod kontrolou ředitelství? Nemají všechny pobočky stejnou značku?" ptal se Cchaj publika.
Mnohokrát se také pokusil vybrat peníze v singapurské pobočce. Tam zpočátku dokonce popřeli, že takový účet vůbec existuje.
Když jeho požadavek odmítli vyřídit obě pobočky, Cchaj najal právníka a šel rovnou na ředitelství Čínské banky v Sian-menu. Když poprvé banku kontaktoval, bylo mu řečeno, že jeho otec už peníze vybral a účet uzavřel. Na druhé schůzce Cchaj trval na kontrole starých záznamů o převodech. Nakonec banka ověřila, že je účet stále aktivní, ale zbylo na něm pouze 8,92 jüanu.
Podle Cchaje měla malajská média nejdříve o jeho případ značný zájem, ale na mohutný nátlak Čínské banky nakonec všechna média mlčela. Jako poslední možnost se Cchaj obrátil na soud. V roce 1997 žaloval malajskou a singapurskou pobočku Čínské banky a tento případ se řeší dodnes.
Obrázek 1: Dopis Čínské banky panu Cchajovi se čtyřmi kalkulačními metodami. (Velká Epocha)
Řekl: "Právník Čínské banky dostal instrukce, že musí soud vyhrát. Banka využila svůj vliv a zdroje, aby mne zastrašovala a znemožnila mi pokračovat. Chtěli vyčerpat mé zdroje dlouhým a nákladným soudním sporem."
Cchaj také uvedl, že se ho Čínská banka snažila porazit, aby ukázala ostatním, že se nemají pokoušet s bankou soudit. Existuje mnoho obětí s podobnými případy. Pokud by vyhrál, musela by Čínská banka čelit dalším procesům, vysvětloval Cchaj na fóru.
Kalkulační metody vkladu
Jak se bance podařilo vypočítat vklad, aby ospravedlnila snížení ze 100 milionů jüanů na 9? Na fóru Cchaj ukázal dopis banky, který poslala jeho otci. Dopis popisuje čtyři kalkulační metody, které banka použila. První tři se zakládaly na metodách vyplácení schválených 9. ledna 1953 Administrativní radou Čínské lidové vlády.
1. metoda použitá Oddělením zahraničních služeb Čínské banky v Sian-menu byla: Z prvních 5 tisíc jüanů je splatných 570 jüanů. Pro částky nad 5 tisíc jüanů je splatných jen deset procent vkladu. Na základě tohoto výpočtu byl Cchajův vklad snížen na 11 152 743,13 jüanů. (Obrázek 1).
Tuto kalkulační metodu určila Čínská komunistická strana (ČKS) pro vázané vklady, ale vklad Cchajova otce ve skutečnosti nebyl vázaný. Byl to běžný účet.
2. Po odebrání částky podle metody výpočtu pro vázané vklady banka dále snížila stav účtu na osmdesát procent podle kalkulační tabulky pro běžné účty. Po použití kalkulačních metod pro oba druhy účtů po sobě zbylo 8 923 450,49 jüanů.
Obrázek 2. (Velká Epocha)
3. Jako třetí metodu banka použila splátkový standard, platný od r. 1937 do srpna 1948 (Obrázek 2) aby dále znehodnotila zbylých 8 milionů. Částka byla nějakým způsobem vynásobena číslem 0,01 a na účtu tedy zbylo 89 234 jüanů.
Ve skutečnosti Cchajův otec uložil peníze mezi srpnem 1946 a květnem 1948. Použijeme-li kalkulační tabulky ČKS, přepočítací kurz pro 2 miliony uložené v r. 1946 měl být 1 ku 3,25. Co se týče dalších více než 100 milionů, uložených před květnem 1948 (Obrázek 3), přepočítací kurz pro r. 1947 je 1 ku 0,46. Banka však nepoužila ani jeden, ale vybrala přepočítací kurz platný až po srpnu 1948, což bylo zmíněných 1 ku 0,01.
4. Nakonec banka přišla s kalkulační metodou "výměny staré měny za novou". Určila pravidlo, že každých 10 000 starých jüanů bude vyměněno za 1 nový jüan. Nakonec, vklad 89 234 jüanů klesl na 8,92 jüanu. Tato kalkulační metoda byla ve skutečnosti smyšlená, říká Cchaj. (Obrázek 4, dole)
Obrázek 3: Výpis z účtu ukazuje, že celkový zůstatek v květnu 1948 byl 111 532 431,27 jüanu. (Velká Epocha)
Cchaj řekl, že jeho vklad míval hodnotu přes 20 milionů USD. Čínská banka zdržovala vyplacení jeho účtu více než 30 let a nakonec použila tyto směšné kalkulační metody, aby účet zredukovala ze 100 milionů na 9 jüanů, což je samozřejmě v souladu se smyšlenkami, lžemi a podvody, jaké ČKS běžně používá. Cchaj prohlásil, že i za použití splátkových standardů Administrativní rady lidové vlády v r. 1953, měl dostat zpět nejméně 8 milionů. Jednoduše nemůže přijmout metody, jaké Čínská banka použila.
"Dostal jsem celkem několik milionů z úroků [na výpisech z účtu], tak kde se vzalo tolik úroků z 9 jüanů?" ptá se pan Cchaj.
Navíc, malajská pobočka Čínské banky se chtěla s panem Cchajem soudit za "poškození" své pověsti a chtěla po něm odškodné.
Cchaj uvedl, že za starých časů Číňané ze zahraničí chtěli Číně finančně přispět kvůli japonské okupaci. Mnoho z nich tedy přesunulo své úspory do Číny. Právě tak Cchajův otec uložil své těžce vydělané peníze z obchodů s pryží do Čínské banky. Říká, že je mnoho lidí, kteří takto přišli o své peníze. Nakonec se obrátil na všechny, kdo si uložili peníze do Čínské banky a pak o ně přišli, aby vystoupili, požadovali je zpět a veřejně odhalili pravdu.
Obrázek 4. (Velká Epocha)
