(Česká Obec Sokolská)
Ve dnech 1.- 6. 7. 2006 se uskutečnil v Praze již čtrnáctý Všesokolský slet. Ćlenové Sokola se tak pokusili otevřít doširoka dveře pro všechny, kteří mají pozitivní vztah ke sportu, hudbě a společenskému vyžití. Nejvyššímu zájmu se těšila veřejná vystoupení a cvičení na Strahově, kde stovky sokolů předváděli své umění při společném cvičení lidí všech věkových skupin. Zvláštní pozornost si vysloužilo cvičení „Pozdrav Tobě“, kde se celá sportovní jednotka mohla společně zapojit do jednoho společného pohybu. Celou slavnostní atmosféru dokreslil i průvod cvičenců Prahou.Tato unikátní přehlídka cvičení byla doplněna i bohatým kulturním programem a to ve formě divadelních představení, vystoupení hudebních a pěveckých souborů, výstavou o historii a současnosti Sokola, nebo besedami či přednáškami. Přesto mnoho lidí stále ještě nemá jasnou představu, co se za slovíčkem Sokol vlastně skutečně skrývá...
Vznik Sokola
Sokol vznikl v 60. letech 19. století v Rakousko-Uhersku. Mezi jeho zakladatele patří Dr. Miroslav Tyrš a profesor Jindřich Fügner, kteří se nechali inspirovat myšlenkou uctívání krásy v antickém Řecku, která rozvíjela lidské tělo i mysl a zároveň do tohoto ideálu vtiskli svou vlastní představu potřeby národního uvědomění a vlastenectví. Oba si totiž dobře uvědomovali, že doba monarchie a potlačování všeho českého konečně trochu povolila a byl tu vytvořen prostor, který pomocí udržování zdraví cvičením nabízel také morální posílení každého jednotlivce a pošramoceného národního sebevědomí. Tyto myšlenky dopadly na úrodnou půdu a pomalu začaly klíčit. Zanedlouho sokolské ideály prosákly do široké veřejnosti a docházelo ke vzniku jednot, žup a sokolských obcí.
Filosofie
„Cílem Sokolského hnutí je zvýšení tělesné zdatnosti členů a vychovávat je k čestnému chování v soukromém i veřejném životě, k národnostní, rasové a náboženské snášenlivosti, demokracii, humanismu, osobní skromnosti, ukázněnosti, lásce k rodné zemi, a k úctě v duchovní dědictví našeho národa...“ Tolik výňatek ze stanov Sokolského hnutí
Sokolská všestrannost
Sokol si podmanil společnost tím, že umožňoval přístup k tělesné výchově a sportu všem lidem bez rozdílu věku, náboženství, společenského postavení a tělesné kondice. Navíc se nespecifikoval jen na sportovní vyžití. Nabízel možnost pohybu v přírodě, výlety v národních krojích, účast na národopisných slavnostech, veřejná cvičení, besedy, přednášky a jiné kulturně společenské aktivity. V sokolském hnutí se angažovaly významné osobnosti z oblasti sportu, ale také například i prezidenti Masaryk a Beneš. Další výhodou bylo to, že Sokol nabízel možnost zapojení všech věkových kategorií od dětí po seniory. Cvičit a vyznávat sokolské ideje mohli dokonce i lidé s tělesným nebo dokonce duševním postižením. Členové Sokola byli součástí veřejného a společenského života. Za 1. světové války se podíleli na vzniku československých legií, po převratu a vzniku republiky udržovali pořádek v neklidných městech, takže je mnozí označovali jako naše národní vojsko. Vyškolení trenéři a sportovci úspěšně působili na olympiádách, pedagogických činnostech a kulturních aktivitách.
Těžká rána pro sokolské hnutí
Do rozvoje Sokola zasáhly opakovaně rány osudu v podobě válek a zákazů totalitních režimů. Poprvé byla činnost Sokola pozastavena za 1. světové války v roce 1915. Poté se znovu obnovila jeho životaschopnost ve 30.letech, kdy nastala éra zlatého věku Sokola. Tento boom zastavil až příchod 2. světové války a fašisté mnoho členů pozavírali do koncentračních táborů nebo uvěznili. Mnoho se jich po válce už domů nevrátilo. O třetí zákaz se zasadila sjednocená tělovýchova po roce 1948. A Sokol se nadlouho odmlčel. Když v roce 1968 povolily ledy na politické scéně Pražského jara, Sokol se snažil chytnout druhý dech, ale nástup normalizace zadusil poslední naděje těch, kteří doufali v obnovení jeho dávné slávy. Skutečné vzkříšení nastalo až v roce 1990 po Sametové revoluci.
Sokol dnes
Za svou existenci Sokol prošel mnohými změnami. Jeho součastný rozvoj brzdily restituční soudní spory o majetek a také generační rozpory. Dnes Sokol sdružuje cca 1100 jednotek a má asi 190 000 členů. Moderní trendy současnosti jsou obsaženy v programu „Takoví jsme dnes“. Dále Sokol podniká akce a soutěže Euroteamu, pořádá Sokolgym, spolupracuje s organizacemi, které mají v programu „Sport pro všechny“ na celostátní i mezinárodní úrovni (TAFISA, ISCA). Reprezentuje republiku v na gymestrádách, každoročně probíhá víceboj v atletice, na nářadí, plavání a šplhu. Vyvrcholením celé činnosti jsou sokolské slety, které jsou jakousi přehlídkou toho nejlepšího ze Sokola. A jsou zároveň jedinečnou možností, jak přiblížit Sokol široké veřejnosti.
Sokol v zahraničí
Sokolské hnutí však není ryze českou záležitostí. Pro svoji oblíbenost se rozšířil i do dalších zemí. Takže se se Sokolem můžeme setkat v Německu, Rakousku, Švýcarsku, Polsku, Slovinsku, USA, Kanadě, Argentině a Austrálii.
Čím vás může Sokol zaujmout?
Možná právě svou všestranností, dobrou organizací, morální ukázněností a dokonce i jistou filosofií mající své základy v antice. Samozřejmě také i moderními směry, které využívají kromě tradičních metod rytmiky i aerobik, strečink, kalanetiku, step, kondiční a taneční prvky. Nové trendy, které obohacují klasické nářadí, jsou také hojně využívány. Mezi novinky patří tolik oblíbené trampolínky, soupravy gym-game, gumové dynabandy, talíře frisbee, boty kangoo atd. Takže Sokol není jenom alternativou pro naše starší spoluobčany, má jistě co nabídnout nám všem. Pánové Tyrš a Fügner by z toho jistě měli radost...
„ Tam svět se pohne, kam se síla napře! Věčný ruch, věčná nespokojenost!“
Dr. Miroslav Tyrš
