Čchang’e je bohyní nedostižné krásy. Podle pověsti přišla na zem po boku svého manžela Chou-iho, božského válečníka, který pomohl lidskému světu tím, že sestřelil devět z deseti sluncí (viz jeden z předchozích příběhů). Než opustili nebesa, Nebeský císař dal Chou-imu luk a šípy a Nebeská císařovna dala Čchang’e kouzelný prášek, který měli spolykat, aby se mohli vrátit na nebesa, až dokončí své poslání.
Když Chou-i a Čchang’e sestoupili do tohoto světa, postavili si dům mezi lidmi. Chou-i se poté vydal na cestu na východ, aby sestřelil devět přebytečných sluncí, a Čchang’e zůstala sama. Na opuštěnou Čchang’e, již tísnila lidská podoba, dolehla osamělost.
Jednou v noci Čchang’e přemohl pocit ztráty, a tak vyjmula kouzelný prášek a spolkla ho. Její tělo se okamžitě proměnilo ve světlo a začala stoupat k nebesům.
Jakmile se ale vrátila na nebesa, uvědomila si svou sobeckost. Plna odhodlání odčinit své chyby odešla do dobrovolného vyhnanství a stala se strážkyní měsíce.
Na měsíci byl jen bílý králík, který má na starosti rozemílání léků, a vavřín. Později byl na měsíc Nebeským císařem vyhnán za špatné skutky dělník Wu Kang. Jeho trestem bylo kácet vavřín, který se pokaždé ráně opět scelil.
Dodnes se Číňané dívají na měsíc a hledají bohyni Čchang’e, bílého králíka a vavřín. Snaží se zaslechnout nekonečné údery Wu Kangovy sekery.
Podle tradiční čínské pověsti.
