Pátého června 2006 si mnozí, jako každé léto, připomněli památku byzantských věrozvěstů Konstantina (Cyrila) a Metoděje. Jak si památku těchto významných evropských učenců, autorů prvního slovanského písma a prvního spisovného slovanského jazyka, připomněli v místě jejich pravděpodobného působení, moravské obci Velehradu?
Na Velehradě se uctění památky byzantských bratří konalo již tradičně formou pouti – symbolického uctění jejich dlouhé cesty plné překážek, která byla korunována těžce vykoupeným úspěchem v podobě samostatné moravské církve a bohoslužeb ve staroslověnštině (v té době něco nevídaného).
Pouť, to je cesta za vírou, cesta za Bohem, ochota vzdát se svého pohodlí ve prospěch bližních – symbol cesty Konstantina a Metoděje na Moravu. Takovou pouť (i když ne tak strastiplnou, jakou byla ta Konstantinova a Metodějova) absolvovali letos tisíce věřících i ostatních lidí, kteří se přišli podívat.
Kromě bohoslužeb se všichni mohli zúčastnit i bohatého kulturního programu v místním archeoskanzenu, v příjemném chládku si prohlédnout lapidárium a kostel, či si vyzkoušet četné pouťové atrakce.
Po pádu komunistického režimu se první oficiálně povolené poutě zúčastnil i papež Jan Pavel II., a tak podtrhnul význam Velehradu, mise svatých bratří a důležitost si jejich památku připomínat.
Samotný Velehrad je významným církevním centrem nejen díky pouti. Trvale tu působí mniši Tovaryšstva Ježíšova (jezuité), také komplex kláštera s bazilikou Nanebevzetí P. Marie a sv. Cyrila a Metoděje je významnou českou kulturní a historickou památkou.
Návštěva velehradské poutě stojí rozhodně za to.
