(Foto: Daniel Szwalkiewicz/SXC)
Tisíce lidí trpí onemocněním zvaným migréna. Mnozí z nich zažívají neuvěřitelné bolesti hlavy a část z nich není po dobu záchvatu migrény schopna běžného života.
Přesto však někteří neodborníci tvrdí, že migréna není považovaná za onemocnění. Žena, která trpí migrénou od svých 15 let mi na to řekla: „Kdo nezažil záchvat migrény si jen těžko dovede představit, o co se jedná.“ Pojďme, pomocí tohoto článku, nahlédnout pod pokličku nemoci zvané migréna....
Co to vlastně je migréna
Ve skutečnosti je migréna charakterizovaná jako chronické onemocnění spojené s opakovanými záchvaty bolesti hlavy s typickým příznaky jako jsou: nevolnost, zvracení, zvýšená citlivost na světlo a případně i na zvuky, zápachy apod. Častěji postihuje ženy a to až kolem 15 %, muži tvoří asi 7 %. Migréna postihuje téměř všechny věkové skupiny. V dětství je častější u chlapců a v pubertě se zaměřuje převážně na dívky. Největší skupinu nemocných tvoří lidé kolem 30. - 40. roku života. Rozlišujeme dva typy migrény: migrénu s aurou (aura = předzvěst) a migrénu bez aury, která je mnohem častější (80 %).
Záhadná aura
Aura se objevuje před začátkem záchvatu ve formě přechodné poruchy zraku, výpadkem zorného pole (člověk může vidět různé vlnovky, záblesky, drobné předměty apod.). Méně častěji se může vyskytnout porucha citlivosti v končetinách až porucha hybnosti končetin, mravenčení, brnění. Někdy se můžeme setkat i s poruchou řeči. Příznaky aury vymizí, když se objeví bolest hlavy.
Když začne bolest
Bolest hlavy u migrény dosahuje střední až velmi silné intenzity, je převážně jednostranná, tepající a může trvat několik hodin až třeba i 3 dny. Nemocní jsou tak často vyřazeni nebo omezeni v pracovní a společenské aktivitě. Nemocní záměrně vyhledávají klid, protože námaha stav zhoršuje. Mezi jednotlivými záchvaty nemocný netrpí jinými problémy s vyjímkou toho, že neví, kdy se dostaví další záchvat.
Co záchvat spustí?
Hlavní spouštěč je především stres, únava, přepracování, prudká změna stereotypů, změna počasí, zvýšený hluk, nedostatek spánku, dieta, změna denního režimu (víkend), alkohol, nadměrné kouření, někdy i hormonální změnou v průběhu menstruace u žen. Obvykle se den před záchvatem může objevit jakési napětí, únava, někdy i podrážděnost nebo třeba i chuť na sladká jídla apod. Po odeznění záchvatu je sice nemocný unavený, ale cítí obrovskou úlevu.
Příčiny vzniku migrény
Moderní medicína dosud nezná všechny příčiny migrény. Předpokládá se však, že jistou roli hraje dědičnost, přecitlivělost některých nervových okruhů, které vyplavují látky, které rozšiřují mozkové cévy a tím udržují stav zvýšené citlivosti. Někdy může být migréna dokonce i příznakem skrytého onemocnění. Pokud se mění charakter záchvatu nebo aura trvá déle než jednu hodinu, je nutno kontaktovat lékaře.
Léčba migrény
Léčba je poněkud obtížná. Nemocní obvykle používají při akutním záchvatu lék, který účinně potlačí bolesti hlavy a doprovodné jevy záchvatu migrény nebo se musí dlouhodobě užívat léky, kterými se zamezí vzniku záchvatu migrény. Nejčastěji používané léky u lehkého stupně migrény jsou Brufen, Ibuprofen, Naproxen nebo třeba homeopatika jako je Cephyl. Těžká forma migrény patří do rukou lékaře.
V současné době se používá celá řada specifických antimigrenik, které přímo ovlivňují vznik migrenózního záchvatu. Tyto léky může doporučit jen specializovaný lékař, protože u jiných bolestí hlavy než u migrenózních prakticky nezabírá.Tyto léky jsou však poměrně drahé, ale účinky mají velmi dobré.
Každý člověk, který se setká ve svém životě alespoň jedenkrát setká s migrenozním záchvatem by měl určitě navštívit lékaře a podrobit se odbornému vyšetření u neurologa. Jedině tak může rozvoj a intenzitu záchvatů snížit na minimum. Neodborná samoléčba může způsobit návyk na některé léky (Alnagon) a povede ke vzniku každodenních bolestí hlavy , které vyvolá nadužívání léků.
