Říká se, že Chou-i byl bůh, který přišel do lidského světa v době prehistorického císaře Jaa. V té době bylo na nebi deset sluncí, která vysoušela zemi a ničila pole. Řeky a jezera vysychaly. Lesy začaly hořet a z nich utíkala obrovská zvířata a pojídala lidi. Život na zemi byl pro lidi nesnesitelný.
Utrpení ve světě lidí znepokojilo nebesa. Nebeský císař poslal Chou-iho, mistrného lučištníka, aby sestoupil do světa lidí a ulevil jim od jejich utrpení. Chou-i dostal od Nebeského císaře červený luk a bílé šípy a pak odešel do lidského světa.
Jen co přišel na zem, vydal se na cestu na východ, vstříc sluncím. Přelezl devadesát devět hor, přebrodil devadesát devět řek a prošel devadesát devět údolí; nakonec dorazil na břeh východního moře. Vzal svůj luk a šípy, zamířil na slunce a začal střílet. Po zásazích Chou-iho střel slunce mizela jedno po druhém z oblohy. Věda, že lidé a zvířata potřebují sluneční paprsky, Chou-i sestřelil devět sluncí a jedno na obloze ponechal.
Žhnoucí vedro zmizelo a přišlo úrodné teplo a chladný vánek. Lidé se mohli znovu nadechnout a země mohla opět plodit obilí a zeleň. Chou-i pak cestoval po celé zemi a odstraňoval nebezpečná zvířata, která utekla z lesů.
Díky Chou-imu byl na zemi obnoven mír a klid. Aby Chou-iho odměnil, Nebeský císař mu přiřkl titul Božský válečník.
Zdroj: Podle tradiční čínské pověsti. Vypráví se v několika obměnách.
