Olympijské hry v roce 2008 v Pekingu se blíží a čínská vláda pro ně přišla se sloganem „zelená“ olympiáda. „Zelená“ znamená, že chce Čína dosáhnout kvalitní prostředí pro Olympijské hry zlepšením ochrany životního prostředí a omezením narůstajícího znečištění. Avšak rostoucí nápor písečných bouří a rozšiřování pouště může tuto „zelenou“ vizi ohrozit. Pekingský časopis Xiao Kang napsal, že současně se zahájením šestého ročníku Konference na ochranu životního prostředí 17. dubna 2006 Čínu postihla nejhorší písečná bouře od nástupu komunistů k moci. Za jedinou noc dopadlo na Peking 300.000 tun písku, což zaskočilo i častými bouřemi zocelené obyvatele velkoměsta. Wen Jiabao, číslo dvě Čínské komunistické strany (ČKS), se konference zúčastnil a vyjádřil znepokojení ze síly této bouře. He Ping, ředitel Mezinárodního fondu pro čínské životní prostředí, řekl: „Toto je signál, že se životní prostředí dostalo do zlomového bodu po více než 20 letech prudkého ekonomického vývoje. Situace se pomalu dostala do tohoto bodu a nyní se musí řešit.“
Nadměrná pastva, plýtvání vodními zdroji a špatná správa zdrojů přispívá k rozšiřování pouště
Zheng Yi, autor Staré dobré a Šarlatového památníku, neustále sleduje zprávy o stavu životního prostředí v Číně. Co se týče písečných bouří v Pekingu, Zheng Yi věří, že jde o problém, způsobený převážně člověkem. „Ve skutečnosti, na severozápadě Číny už jsou písečné bouře vážným problémem. Není to záležitost několika regionů, protože se zhoršují v souvislosti s ničením travin a lesů. V podstatě je to jistý druh člověkem, nikoli přírodou, způsobené katastrofy. Bezpochyby je to z části i přírodní pohroma, jelikož na severozápadě je prašné a větrné počasí poměrně časté. Řekl bych, že příroda tomu přispívá, ale způsobuje to člověk.“
Pekingský First Financial Daily říká, že experti z Čínské akademie věd v současnosti tvrdí, že k rozšiřování pouště přispívá destruktivní využívání půdy, nadměrná pastva a plýtvání vodou. V příštích 10 až 20 letech se četnost, intenzita a nebezpečnost písečných bouří pravděpodobně zvýší.
V otázce šíření pouště Zheng Yi věří, že hlavní příčinou je nevhodné vlastnictví půdy. Myslí si, že postup pouště by se zpomalil, kdyby měly pozemky konkrétního vlastníka. Zheng Yi to vysvětluje slovy: „Když se k pozemku vztahují konkrétní vlastnická práva, majitelé za normálních okolností nenechají travnaté plochy zchátrat do tohoto stavu. Některé pozemky si například někdo pronajme, udělá z nich mokřady a začne sázet. Tak dva roky bude půda rodit, ale pak se kvůli nedbalosti změní na poušť. Tihle lidé použijí pozemky jen aby rychle vydělali a potom utečou. Toto je destruktivní zneužití.“
Peníze na přehrady, ne na životní prostředí
Zheng Yi vidí příčinu neúspěchu snah o zlepšení životního prostředí v Číně v příliš hubeném rozpočtu. „Například výstavba přehrady stojí desítky miliard yuanů. Kdyby se peníze použily na sázení stromů a zalesňování, přínos by byl daleko větší. Většina lidí to ale není ochotna udělat,“ říká Zheng.
Dodává: „Jednoduše řečeno, je jednodušší dostat se nelegálně k penězům skrze korupci u velkých projektů, než u sázení stromků, takže směrování fondů na užitečné projekty, související s životním prostředím je velmi obtížné.“
Podle First Financial Daily je současná rozloha pouští, včetně pouště Gobi, okolo 1,65 milionu čtverečních kilometrů, z čehož poušť, vytvořená působením člověka, představuje asi 370.000 čtverečních kilometrů.
(Přepis a úprava záznamu z rádia Sound of Hope)
