18. května 2006 Čínská banka zpřístupnila na Hongkongské burze své akcie v hodnotě 9,9 miliardy USD. Podle některých ekonomických expertů v Číně je to znamením kolapsu čínského finančnictví. Banka doufá, že tuto krizi překoná navýšením svého kapitálu v zahraničí.

Čínská banka plánuje prodat okolo 25,5 miliard akcií v ceně 0,32 – 0,39 USD, tedy zhruba 9,9 miliardy USD. Avšak pouze pět procent z této částky bude prodáno v Hongkongu.

Čínská banka je největší ze čtyř finančních ústavů v majetku státu, následuje příklad Čínské stavební banky a Dopravní banky, které již dříve svůj kapitál na Hongkongské burze navýšili. V posledních letech Čínskou bankou otřáslo hned několik skandálů, včetně odvolání dvou ředitelů, Wang Süe-pina a Liou Ťin-paa, za přijímání ohromných úplatků. Odborníci mají podezření, že banka už není schopná platit a blíží se k bankrotu.

Odbornice na otázky týkající se Číny a vedoucí editorka hongkongského Open Magazine, paní Cchaj Jung-mej, prohlásila, že čínské, státem vlastněné banky si přejí překonat krizi načerpáním fondů ze zámořských trhů. Řekla: „Tyto banky už by, bez podpory čínské vlády, už dávno zbankrotovaly. V Číně je mnoho ekonomických transakcí diktováno vládou a tyto banky nadále operují s penězi lidí. Přestože tyto banky nadále fungují v Číně, nesou velká rizika. Účelem zpřístupnění akcií na hongkongské burze je přesunout tato rizika na zahraniční trh.“

Paní Cchaj říká: „Věřím, že krize čínské vlády začne ve finančních sektorech.“ Tvrdí, že ani emise akcií na zahraničních burzách není pro Čínskou komunistickou stranu (ČKS) bez rizika. „Nyní, když jste součástí mezinárodního finančního systému, jakmile dojde k nějakým finančním změnám na trhu, banky ztratí půdu pod nohama. To může srazit na kolena nejen banky, ale také vládu ČKS.“

Avšak ředitel Čínské banky Siao Kang tvrdí, že si banka vede dobře a má prosperující budoucnost ve finančnictví. Paní Cchaj s ním nesouhlasí. Argumentuje, že jakákoli čísla od ČKS nejsou důvěryhodná. ČKS neposkytuje investorům jžádné jistoty. „Všichni víme, čeho je ČKS schopná při vytváření falešných údajů. Jejich statistiky jsou tak neobvyklé, že jim nikdo nevěří. Čísla, která banka poskytuje ohledně primární emise akcií (IPO) nejsou důvěryhodná; vlastnit takové akcie dlouhodobě může být velmi riskantní.“

Paní Cchaj upozorňuje investory, že mohou vydělat v krátkém časovém horizontu, ale dlouhodobá rizika jsou velice vysoká. Říká: „Mnoho čínských, státem vlastněných podniků, se kterými se obchoduje na hongkongském trhu je problematických.

Jejich finanční zprávy jsou smyšlené a nemohou projít auditem. Protože je vlastní stát, lidé, kteří si kupují jejich akcie věří, že je bude čínská vláda podporovat. Skutečnost je taková, že mnoho mých přátel o své peníze přišlo právě při investicích do čínských, státem vlastněných podniků.“

Paní Cchaj poukazuje na existenci tajných dohod mezi bankami a čínským režimem, kvůli nimž čínské banky stále čelí skandálům, včetně Čínské banky. Výborným příkladem byl případ Wang Süe-pina, bývalého prezidenta Čínské banky. Wang převedl ohromné množství státního majetku na sebe. Když byl skandál odhalen, byl jednoduše přeložen do Čínské stavební banky bez jakéhokoliv obvinění z trestného činu. Řada účastníků Wangova případu, který zpronevěřil miliony ve státním majetku, včetně tchaj-wanské filmové hvězdy Liou Ťia-sing, stále v Číně obchoduje.

Paní Cchaj dodává: „Tito lidé změnili majetek státní na svůj vlastní. Ale nikdo z nich nebyl obviněn. Toto je záležitost dozoru a kontroly.“ Zmiňuje také další případ Liou Ťin-paa, ředitele hongkongské pobočky Čínské banky, který „poskytl ilegální úvěry v nesmírných částkách státním společnostem. Tyto peníze nebyly nikdy splaceny.“ Hongkongská média píší, že typický způsob, jakým se Čínská banka vypořádává s těmito nevratnými úvěry společnostem vlastněných čínským státem je prostě je odepsat. Je mnoho takových případů.