EU

Evropský think-tank nabízí přehled politiky členských zemí EU vůči Číně. Česká politika je v neustálých „sporech“

2019-07-09T10:54:04+00:00

Koncem roku 2018 zveřejnil evropský „think-tank“ Network on China (ETNC) analýzu, v níž zkoumal „politické hodnoty ve vztazích mezi Evropskou unií a Čínou“. Zajímavý přehled ukázal postoje jednotlivých zemí a hodnoty, které ve vztahu s Čínou zastávají.

Protože je analýza aktuální i dnes, poskytujeme níže její krátkou retrospektivu.

Česká republika

Česká republika je podle analýzy Rudolfa Fürsta ve stádiu pokračujícího sporu mezi politickými skupinami, které zastávají různé postoje.

„Politika České republiky ve vztahu k Číně vyvažuje její ekonomické a politické priority. Česká hodnotově orientovaná politika byla zavedena v 90. letech minulého století, především bývalými disidenty, kteří významně formovali demokratický přechod země (z dob komunismu),“ píše Rudolf Fürst ve zprávě ETNC.

„Podpora demokracie a lidských práv je stále součástí oficiální české politiky. Jejich specifická implementace a strategie jsou otázkou neustálého sporu mezi různými politickými skupinami,“ dodává Fürst.

Veřejné vnímání Číny je podle Fürsta rozdělené na názorové protipóly a ideologie v důsledku rostoucího ekonomického významu Číny, jakož i v důsledku českých podnikatelských lobbistů, kteří mají za úkol prosazovat „pragmatičtější agendu“.

Německo

„Německo čelí výzvě usilovat o hospodářské a strategické zájmy při zachování svého závazku podporovat liberální hodnoty ve svých jednáních se stále více autoritářskou Čínou. I přes svá omezení, Německo stále převážně spoléhá na formální dialog a tichou diplomacií podporující lidská práva, právní stát a další demokratické zásady vůči Číně.

Kromě toho, zatímco někteří političtí a podnikatelští představitelé považují Čínu za „systémovou výzvu“ liberální demokracie, jiní otevřeně chválí alternativu, která reprezentuje čínský politický systém a model rozvoje,“ uvádějí ve zprávě Lucrezia Poggetti and Kristin Shi-Kupfer z Mercator Institute for China Studies.

Ze zprávy dále vyplývá, že to, jak bude Berlín v nadcházejících letech prosazovat liberální hodnoty vůči Číně se bude vyvíjet z diskusí mezi politiky a obchodníky, kteří budou muset spolupracovat a zajistit, že obchodní zájmy nebudou bránit v podpoře liberálních politických hodnot Německa ve vztahu k Čínské lidové republice.

Francie

„Oficiální návštěvy francouzských zástupců v Číně často vyvolávají ve francouzských médiích a mezi širokou veřejností diskusi o otázkách lidských práv. Obvykle jsou vznášeny dva typy otázek. Otázka politické vůle francouzské vlády ve skutečnosti mluvit o lidských právech před svými čínskými protějšky. A otázka účinnosti francouzských metod.

Je megafonová diplomacie skutečně kontraproduktivní? Proč nejsou otázky lidských práv otevřeněji a přímo vzneseny? Mají dialogy s Čínou o právních a lidskoprávních otázkách nějaké praktické výsledky?“ uvádí ve zprávě Alice Ekmanová z French Institute of International Relations.

Nedávný vývoj politického kontextu Francie ve vztahu k Číně a obnovený závazek Francie se v celosvětovém měřítku stavět na podporu demokracie, povedou podle Ekmanové k „úpravě vztahů mezi Francií a Čínou“.

Velká Británie

Politika Velké Británie se vyvíjí v duchu „rozšíření hodnotové agendy“.

„Množství hodnot, které Velká Británie prosazuje, se v posledních letech rozšířilo v kontextu většího důrazu na podporu „prosperity“ a „širšího a komplexnějšího přístupu“ k Číně,“ uvádí Tim Summers z Chatham House, podle něhož má tento přístup určitý pozitivní dopad, například při řešení problémů, jako je obchodování se slonovinou.

„Tradiční agenda v oblasti lidských práv zůstává součástí vztahů prostřednictvím výročních dialogů a jiných kanálů, ale jejich síla je zde omezená,“ dodává Summers.

Podle Summerse „existuje jen málo důkazů o tom, že čínský politický model nalezl ve Velké Británii nějaké stoupence nebo měl vliv na tradiční britské chápání politických hodnot“.

Maďarsko

V pragmatické maďarské politice podle zprávy „chybějí politické hodnoty“.

„Současná politika Maďarska ve vztahu s Čínou se zaměřuje především na pragmatickou výměnu související s podnikáním. Politické hodnoty a principy nehrají významnou roli,“ uvádí ve zprávě Tamas Matura z Corvinus University of Budapest.

Maďarská vláda podle Matury zastává názor, že svět směřuje do bodu, kdy se ekonomika stane hlavním prvkem napětí a konkurence. „V takovém období by bylo velmi užitečné vytvořit si nové a vlivné přátele, jako je Čína,“ přibližuje uvažování maďarské vlády Matura.

Podle Matury existují náznaky, že maďarské vedení není politicky ani ekonomicky liberální, „vidí jasnou budoucnost v autoritářských státech jako je Čína“.

„Zatímco nezávislé sdělovací prostředky si jsou vědomy debaty o hodnotách ve vztazích mezi EU a Čínou, veřejnost o ni projevuje jen malý zájem,“ uvádí Matura.

Itálie

Itálie má podle studie takzvaný „konstruktivní přístup“. V praxi to podle tvůrců zprávy znamená, že bude odsuzovat porušování demokracie, lidské důstojnosti, lidských práv,

svobody, rovnosti a principů právního státu v Číně tak, aby to neohrozilo její hospodářské vazby s Čínou.

„Současná italská vláda zastává nacionalistický přístup, jehož cílem je chránit malé a střední podniky v Itálii a výrobní průmysl v Itálii před nekalou konkurencí, ale chce také přilákat čínský kapitál a přeměnit Itálii na koncový bod čínské iniciativy „Pás a stezka“, uvádí ve zprávě tým autorů Nicola Casarini, Lorenzo Mariani a Fabio Angiolillo z Istituto Affari Internazionali.

Tyto kroky by mohly podle zprávy vést ke zničení úsilí předchozí vlády omezit čínské investice ve strategických odvětvích. Většina italské populace podle zprávy sdílí kritické názory vůči Číně, což by mohlo ovlivnit rozhodovací proces v oblasti spolupráce s Čínou. Postoje veřejnosti by podle zprávy mohly ovlivnit populistickou italskou vládu a přimět ji zaujmout více „principiální přístup vůči Číně“.

Další země

Zpráva obsahuje také postoje dalších členských zemí. Chybí však například analýza politiky Slovenska.

Celou zprávu v anglickém jazyce můžete nahlédnout zde.

EU ukončí nadměrné používání antibiotik u hospodářských zvířat

2018-11-06T21:05:18+00:00

Každý člověk bez výjimky se obává, co by si počal, kdyby léky na jeho tělo náhle nebo pozvolna ztratily účinnost. Máme zájem být zdraví, a když nám není dobře, hledáme, jak se uzdravit. Na rezistenci člověka vůči antibiotikům bylo upozorňováno již řadu let. Nejde pouze o to, že pokud pacient sám nedobere svou dávku antibiotik podle předpisu, naruší si tím přijímání další dávky léčiva, ale jde zejména o to, že antibiotika nechtěně přijímáme i v potravinách. Ano, v potravinách, které běžně pojídáme.

„Problém s antibiotickou rezistencí řeší i veterinární medicína. Po zjištění těchto závažných informací přijala rada EU v roce 2011 závěry týkající se rezistence jak v oblasti lidského zdraví, tak i zdraví zvířat. Na základě plánu Národního antibiotického programu byl pro rok 2011–2013 stanoven seznam esenciálních antiinfektiv^[1] pro ČR. Vzhledem ke specifickým vlastnostem původců infekcí je předpokladem každoroční revize tohoto seznamu,“ uvádí Soňa Hrunková, dopisovatelka ET.

„Teď se nám tu choroby odolné vůči antibiotikům rozšiřují. Infekce, které se daly dříve běžně léčit, jsou nyní neléčitelné. Tou nejrozšířenější je MRSA, zkratka pro „methicillin-resistant staphylococcus aureus“. Když se tato běžná infekce stala odolná vůči penicilínu, stafylokokové infekce se začaly léčit silnějším methicilinem. Teď začínají odolávat dokonce vancomycinu, poslednímu účinnému antibiotiku, které ve svém arzenálu farmaceutik máme,“ píše Ray Grigg, ET.

Rezistence vůči lékům má dopady přesahující lidské zdraví. Jak se bakterie stávají imunnější vůči antibiotikům, které jsou v zemědělském průmyslu standardně přidávány do krmiv, bude docházet k nekontrolovatelným epidemiím u dobytka, a to povede k narušení zásobování potravinami. Kuřecí, hovězí a vepřové maso – jakékoliv průmyslově chované maso – bude dražší.

Základní chybou v celé strategii výroby léčiv je, že pokud je primárním cílem zisk, a ne zdraví, rezistence vůči lékům představuje dilema, které se vyřeší pouze masivní tragédií a utrpením. A tak prozatím zbývá jediné řešení v podobě zákroku ze strany světových vlád, které by výzkum nových preparátů financovaly, regulovaly by prodeje a zaručily by farmaceutickým firmám zisk.

Antimikrobiální rezistence vzniká tak, že si organismus vytvoří mutace odolné vůči antibiotikům. Světová zdravotnická organizace (WHO) požaduje, aby tzv. „kriticky významná antibiotika”, která léčí nemoci, na něž neúčinkuje nic jiného, bylo zakázáno používat u hospodářských zvířat. Dosud se touto radou členské země neřídily. Odhaduje se, že celosvětově hospodářská zvířata spotřebují až 73 % antibiotik. Zarážející je, že v EU se dvě třetiny antibiotik používají u tzv. potravinových zvířat.

Nová legislativa – od roku 2022

Nová legislativa ^[2] schválená dne 25. října 2018 Evropským parlamentem ukončuje nadměrné používání antibiotik u hospodářských zvířat. Cóilín Nunan, vedoucí kampaně a odborný poradce Aliance za záchranu antibiotik (The Alliance to Save our Antibiotics) ^[3], řekl:

„Je to dlouho očekávané vítězství – pro zdravá hospodářská zvířata, která by neměla užívat antibiotika, a pro zdraví lidí. Dlouhá léta vedeme kampaň za zavedení zemědělské praxe, která přirozeným způsobem chovu chrání zdraví a pohodu zvířat, a tím snižuje potřebu používání antibiotik. Antibiotika tak zůstanou účinná pro nemocné lidi, kteří je nutně potřebují, a nikoli pro zdravá zvířata, která je nepotřebují.“

Tato převratná legislativa zakáže preventivní hromadné podávání antibiotik skupinám zdravých zvířat od roku 2022. Antibiotika se hojně nadužívají celá desetiletí jako kompenzace špatných životních podmínek zvířat ve velkochovech, což podporuje rozvoj rezistentních mikrobů přenosných na člověka.

Je důležité upozornit na to, že nová legislativa nebude bránit podávání antibiotik nemocným zvířatům či jednotlivým zvířatům, která jsou vážně ohrožena infekcí, aby se předešlo šíření nákazy. Kýženým výsledkem je tedy to, že antibiotika se budou smět podávat pouze jednotlivým zvířatům, a nikoli např. celým skupinám prasat v krmivu či napájecí vodě.

„Nemocným zvířatům se antibiotika nadále podávat budou a stejně jako dosud bude muset proběhnout ochranná lhůta, než jejich produkty bude možné využít pro lidskou konzumaci,“ sdělila pro ET Romana Šonková z Compassion in World Farming, ČR.

Cóilin dodává: „Nadšeně vítáme tento obrovský krok směrem k zodpovědnějšímu používání antibiotik v chovech hospodářských zvířat.“

Poznámky:

1. Antiinfektiva – léky proti infekčním nemocem, do kterých patří mimo jiné i antibiotika.

2. Legislativa schválená 25. 10. 2018 Evropským parlamentem se označuje jako balíček předpisů o veterinárních léčivých přípravcích. Musí být ještě schválen ministry členských států EU v Radě Evropské unie.

3. Aliance za záchranu antibiotik (The Alliance to Save our Antibiotics) je spojenectvím nevládních organizací působících v oblasti zdravotnictví, udržitelnosti a ochrany zvířat, které bojují za zastavení nadužívání antibiotik v chovech zvířat. Byla založena organizacemi Compassion in World Farming, Soil Association and Sustain v roce 2009. Její vizí je svět, ve kterém jsou zdraví a pohoda lidí a zvířat podporovány potravinami a zemědělskými systémy, které se nespoléhají na rutinní používání antibiotik.

Více na http://www.saveourantibiotics.org/.

Zdroj: TZ + ET

Líbil se vám tento článek? Podpořte nás prosím jeho sdílením na sociálních sítích.

Čtěte také:

Za dramatickým nárůstem rezistence vůči antibiotikům stojí chovatelé dobytka

Účinnost antibiotik rapidně klesá, existuje řešení?

Rezistence na antibiotika představuje zásadní problém pro budoucnost účinné léčby

Rozhovor: Nejvíc člověk trpí, když se dají antibiotika

Názor: Kam kráčíš, Itálie? Nemocný muž Evropy potřebuje ekonomické i politické reformy

2018-06-24T19:49:32+00:00

K Itálii patří nestabilní vlády podobně jako pizza nebo fotbal. Posuďte sami: Itálie měla od roku 1946 celkem 66 vlád. Pro srovnání – v Británii se za stejné období vystřídalo 26 vlád a v Německu ještě o jednu méně. Průměrná životnost italských vlád je tak jen o něco více než jeden rok.

Poslední snahou vnést více stability do italské politiky byl pokus bývalého premiéra Mattea Renziho z konce minulého roku. Novela ústavy, kterou skrze referendum prosazoval, měla v Itálii zrušit symetricky bikameralismus (dvoukomorovost parlamentu).

Italský parlament je totiž unikátní v tom, že obě komory parlamentu mají ve vztahu k vládě stejné pravomoci. V praxi to znamená, že vláda musí žádat o důvěru v obou komorách parlamentu, jak v Poslanecké sněmovně, tak v Senátu.

Obě komory jí také mohou kdykoli vyslovit nedůvěru. Italové tuto změnu v referendu zamítli. Bohužel, více než o návrhu změn hlasovali o jejím autorovi, tehdy již o neoblíbeném výše zmíněném premiérovi.

Hlavním cílem poválečných tvůrců ústavy bylo vyvarovat se nástupu další diktatury, podobné Mussoliniho fašismu. To se sice povedlo, ale slabá exekutiva téměř znemožňuje efektivní vládnutí v této čtvrté největší ekonomice v Evropě, která je na tom dlouhodobě špatně.

Životní standard Italů je stejný jako před dvaceti lety. Itálii navíc trápí nezaměstnanost přes 11 % a k tomu ji dlouhodobě zatěžuje proud migrantů přicházející přes Středozemní moře.

Za této situace by bylo téměř zázrakem, kdyby parlamentní volby vyhrál někdo jiný než protestní nebo populistické strany, navíc v době, kdy je nástup těchto stran celosvětovým trendem. Protestní strany, které v Itálii utvořily vládu, získaly dohromady celkem 50 % hlasů a v obou komorách parlamentu mají pohodlnou většinu.

Na první pohled ideální situace, kterou nekazí ani fakt, že vítězné Hnutí pěti hvězd má levicový program s vyššími vládními výdaji typu garantovaného příjmu a Liga Severu zase kandidovala v pravicové koalici po boku strany bývalého premiéra Silvia Berlusconiho.

Jak je možné, že tyto na první pohled rozdílné strany utvořily vládní koalici, a to za relativně krátkou dobu po volbách? Vysvětlení je v tom, že Hnutí pěti hvězd není levicovou stranou, alespoň ne v tradičním slova smyslu. A Liga severu zase není tradiční pravicovou stranou.

Tradiční levicové a pravicové strany se totiž formují na socioekonomické konfliktní linii ve společnosti tj. „vlastníci“ vs. „pracující zaměstnanci“. U populistických stran je však konfliktní linie umístěna mezi „lid“ a „zkorumpované elity“ (těmi mohou být tradiční strany, establishment, Brusel apod.). V tomto světle se utvoření italské vlády jeví jako vcelku logické. Obě strany jsou si totiž pod povrchem velice blízké.

Jaký je další možný vývoj? Vláda zaměří svou pozornost na migrační krizi, což dokládají i první kroky nového ministra vnitra. Finanční trhy budou znepokojovat plány na vyšší vládní výdaje v sociální oblasti, které by mohly už tak dost zadluženou italskou ekonomiku přiblížit k útesu.

Neschopnost splácet dluhy by dopadla negativně na celou eurozónu. Na rozdíl od relativně malého Řecka je v tomto ohledu Itálie mnohem větší problém. V současné chvíli se jako nejdůležitější jeví, že se v programu vlády neobjevil záměr vyvolat referendum o setrvání v měnové unii.

Zásluhu na tom má italský prezident Sergio Mattarella. Itálie je však aktuálně „nemocný muž“ Evropy. Potřebuje ekonomické i politické reformy. Nová netradiční vláda může překvapit. Může však být i v jedné věci tradiční – v té, že italské vlády mívají jepičí život.

Autor je politolog

Trump vidí v migrační politice Evropy velkou chybu. Proč?

2018-06-18T18:15:33+00:00

Donald Trump ve východním sále Bílého domu, 18. června 2018. (Samira Bouaou/The Epoch Times)

Americký prezident Donald Trump na svém Twitteru napsal vzkaz pro Evropu ohledně její migrační politiky a naznačil, že si z toho USA vezmou ponaučení.

The people of Germany are turning against their leadership as migration is rocking the already tenuous Berlin coalition. Crime in Germany is way up. Big mistake made all over Europe in allowing millions of people in who have so strongly and violently changed their culture!
— Donald J. Trump (@realDonaldTrump) June 18, 2018

Trump dnes 18. června 2018 na svém Twitteru napsal: „Lidé v Německu se začínají obracet proti své vládě, protože migrace otřásá už tak slabou berlínskou koalicí. Zločinnost v Německu stoupá. Je velkou chybou celé Evropy, že umožňuje vstup milionům lidí, kteří tak silně a násilně změnili její kulturu!“

Narážel tak na vyhrocenou situaci z minulého týdne mezi „proimigrační“ kancléřkou Merkelovou a „protiimigračním“ ministrem vnitra Seehoferem. A zároveň poukázal na některé důležité negativní vlivy, které s sebou migrace přinesla.

Dle Eurobarometru patří tato problematika u občanů EU k nejpalčivějším.

Zároveň Trump dodal: „Nechceme, aby se nám s imigrací stalo to, co se děje v Evropě!“

We don’t want what is happening with immigration in Europe to happen with us!
— Donald J. Trump (@realDonaldTrump) June 18, 2018

Americký prezident už od začátku své funkce klade důraz na potlačení nelegální imigrace do USA.

Momentálně jsou v jednání návrhy zákonů týkající se přísnější regulace imigrace, např. zrušení kritizovaného „catch and release“, což je systém, který v případě přeplněných zadržovacích center nutí úředníky vpustit imigranty do země s tím, že k soudnímu stání dojde později.

Převaděči imigrantů do USA používají velmi rafinované taktiky. Jednou takovou je využívání dětí, které ilegálně překračují hranice s dospělými, vydávajícími se za jejich rodiče.

„Máme situace, že to stejné dítě překročí hranice několikrát za určitou dobu, vždy s různými lidmi, o kterých tvrdí, že jsou to jeho rodiče,“ řekl 7. května Tom Homan, zástupce ředitele imigračního a celního úřadu USA.

Související:

Průzkum: Evropané se nejvíce obávají imigrace a terorismu

2018-06-16T14:02:31+00:00

Ilustrační fotografie – Budova Evropské komise. (EMMANUEL DUNAND/AFP/Getty Images)

Nový průzkum veřejného mínění v eurozóně ukazuje, že největší obavy mají lidé z terorismu a imigrace. Co se týče budoucnosti EU, čísla ukazují, že lidé jsou optimističtí.

Eurobarometr, průzkum veřejného mínění pod hlavičkou Evropské komise, se provádí dvakrát ročně. Ten poslední se prováděl letos koncem března a jeho výsledky byly zveřejněny před pár dny. Zapojilo se do něj bezmála 38 000 občanů EU (z toho přes tisíc Čechů) a pěti kandidujících zemí.

Výsledky ukazují, že lidé v unii jsou nejvíce znepokojeni imigrací (38 % dotázaných). Z toho nejvíce v zemích, ve kterých moc uprchlíků zatím není -- v Estonsku, České republice (58 %) a Maďarsku.

Od konfliktu v Sýrii v roce 2015, kdy začali do EU v hojném počtu proudit uprchlíci, se čím dál více kritizuje azylový systém unie. To odzrcadluje i veřejné mínění prostřednictvím výsledků voleb, protože do politiky se dostává více politiků, kteří mají ambice přijímat přísnější imigrační pravidla.

Od roku 2015 se do Evropy dostalo na milion uprchlíků a z nich dostalo azyl něco přes tři sta tisíc. Z toho kolem poloviny jsou Syřané, Iráčané a Afghánci. Mnoho Evropanů má strach z toho, že jsou mezi nimi i teroristé z ISIS.

Celkem 29 % dotázaných občanů EU má z terorismu obavy. A nejvíce opět v zemích, kterých se zatím teroristické útoky příliš nedotkly, jako Litva, Kypr, Irsko, ČR (47 %), Bulharsko, Polsko či Lotyšsko.

V otázkách důvěry občanů v EU a ve svou lokální vládu či parlament si unie o jedno procento polepšila, i přesto má ale EU důvěru jen u 42 % dotázaných (což je nicméně výše než důvěra lidí ve své lokální vlády, která dosáhla jen 34 %). Evropské unii naopak nedůvěřuje 48 % obyvatel. Paradoxně je to však nejlepší výsledek od roku 2013.

Optimismus na vzestupu

I přes plánovaný odchod Británie z EU příští rok v březnu se optimismus v budoucnost evropského uskupení zvyšuje – optimistických je 58 % občanů unie, což je nejvíce od jara 2015.

V otázkách unijní ekonomiky si většina lidí z Itálie, Francie a Španělska myslí, že situace je špatná. Naopak 25 dalších zemí si myslí, že situace je dobrá.

Velká většina respondentů (74 %) podporuje jednotnou měnu, euro. Jako největší přínos unie vnímají dotázaní lidé volný pohyb zboží, služeb a osob.

Překlad a redakční úprava: J. S., Zdroj

EU podala stížnost proti Číně za nekalé praktiky v oblasti duševního vlastnictví

2018-06-07T08:50:40+00:00

Evropská unie v pátek 1. června oznámila, že podala u Světové obchodní organizace (WTO) stížnost proti Číně, s odkazem na čínské diskriminační regule, které nutí zahraniční firmy předávat čínským podnikům patentové technologie.

V tiskové zprávě Evropská komise vysvětluje, že evropské firmy, které vstupují na čínský trh, bývají často nuceny uzavřít „joint venture“ (společný podnik) s čínskou firmou. Jinak se na čínský trh nedostanou. S tím se pojí i skutečnost, že svým čínským protějškům musí předat technologie.

„Technologické inovace a know-how jsou páteří naší ekonomiky, která je založena na znalostech. Právě to udržuje naše společnosti konkurenceschopnými ve světovém měřítku a pomáhá vytvářet stovky tisíc pracovních míst v Evropě. Nemůžeme dovolit zahraničním firmám, aby nutily naše firmy vzdát se těchto těžce nabytých znalostí,“ prohlásila na tiskové konferenci evropská komisařka pro obchod, Cecilia Malmstromová.

Poznamenala také, že takové technologické transfery jsou proti pravidlům WTO, obzvláště proti dohodě WTO o právech duševního vlastnictví souvisejících s obchodem, kterou podepsaly všechny členské národy v roce 1995.

Z průzkumu podnikatelské důvěry z roku 2017, provedeného Obchodní komorou EU v Číně, vyplývá, že 17 % respondentů bylo donuceno k transferu technologií a v high-tech sektoru to bylo více než 20 %.

Evropská komise ve své stížnosti poukazuje na dvě sady konkrétních čínských regulí, známých jako TIER (regulace importu a exportu technologií) a JV (joint venture), o kterých tvrdí, že jsou pro ne-čínské firmy diskriminující.

Obchodní komisařka EU, Cecilia Malmstromová, na obchodním fóru 11. ministerské konference WTO v Buenos Aires, Argentina, 12. prosince 2017. (Juan Mabromata / AFP / Getty Images)

Úřad amerického obchodního zmocněnce (USTR) ve svém posudku o praktikách souvisejících s duševním vlastnictvím v Číně vysvětluje, že TIER na zahraniční firmy uvaluje nepříznivá omezení, jako např. že vylepšení technologie provedené čínskou firmou jí dává nárok na vlastnictví tohoto vylepšení, nehledě na původního vlastníka technologie. Původní vlastník nemůže takovou čínskou firmu ani omezit ve zpeněžovaní „vylepšené technologie“.

U regulí joint venture poukazuje USTR na technologické smlouvy s časovým omezením na 10 let, které dávají právo čínským partnerům natrvalo používat technologie po vypršení kontraktu.

Z tohoto důvodu začátkem března podaly stížnost u WTO proti Číně i USA. Jako odvetný krok vůči čínským praktikám nedávno prezident Trump uvalil na Čínu cla v hodnotě 50 miliard dolarů, vztahující se na importy čínského zboží technologické povahy.

Čínský režim na stížnost EU zareagoval stanoviskem, které popírá, že země je zapojena do nekalých praktik v oblasti duševního vlastnictví.

Přeložil a redakčně upravil: J. S.; Zdroj.

Líbil se vám tento článek? Podpořte nás prosím jeho sdílením na sociálních sítích.

Související články: USA uvalí cla na import čínského zboží v hodnotě 50 miliard dolarů

Evropa nechce zrušit íránskou dohodu, ve hře jsou velké peníze a údajně i korupce

2018-05-17T14:52:07+00:00

Evropští lídři se snaží ovlivnit rozhodnutí USA o odstoupení od tzv. íránské jaderné dohody, protože by čelili obchodním ztrátám z nových sankcí uvalených na Írán. Íránští lídři tlačí na Evropu, aby od dohody neustoupila.

Dostanou společnosti Bayer a Monsanto v EU svolení k fúzi?

2018-03-31T13:58:00+00:00

Již od roku 2016 se schyluje k fúzi společností Bayer a Monsanto, kterou sledují různé antimonopolní úřady v Evropě, USA a jinde ve světě. Poslední zprávy ukazují na dohodu Evropské komise (EK) se společností Bayer na antimonopolních opatřeních. EK zveřejní svůj antimonopolní výrok k fúzi do 5. dubna 2018, uvedla agentura Reuters.

Na oficiálních stránkách společnosti Bayer se uvádí, že společnost došla ke shodě s Evropskou komisí ohledně antimonopolních opatření, což potvrdila také agentura Associated Press.

Německý koncern Bayer se v září 2016 domluvil se společností Monsanto o jejím převzetí za 66 miliard dolarů (128 dolarů za akcii), což by mohl být historicky největší nákup společnosti Bayer.

Sloučením těchto dvou firem vznikne obrovský konglomerát, který budí obavy v řadách farmářů v USA a Evropě. Bayer bude moci snadno zvyšovat ceny postřiků i geneticky modifikovaných semen. Antimonopolní úřady mají za úkol dohlédnout na to, aby měli farmáři na trhu dostatek alternativ, aby nebyli odkázáni pouze na výrobky spol Bayer – po fúzi s Monsantem.

Fúze budí emoce také v kruzích bojovníků za ekologické zemědělství a aktivistů zaměřených na boj proti geneticky modifikovaným organismům (GMO) a pesticidům od společnosti Monsanto. Aktivisté společnost obvinili z manipulování politických kruhů a vědeckých studií, které prověřují nezávadnost GMO plodin a dalších výrobků.

Varování před možnými rakovinotvornými výrobky

Některé studie prokázaly rakovinotvorné účinky některých GMO plodin a pesticidů.

Časopis Food and Chemical Toxicology publikoval 19. září 2012 výsledky dvouleté studie francouzských vědců o jedovatosti geneticky modifikovaných organismů (GMO). Pod vedením Erica-Gilla Séralliniho z Univerzity ve francouzském Caen testovali živení potkanů s GMO kukuřicí NK 603 s přidáním nebo bez pesticidů. Jejich zdravotní stav porovnávali s krysami živenými organickou stravou.

Krysy, které byly živeny GMO kukuřicí s nebo bez herbicidu Roundup nebo byly napájeny vodou promíchanou s trochou Roundupu, dostaly dva až třikrát více rakovinových nádorů během života. 50ti až 80ti % z nich se vyvinuly těžké nádory a netvorské deformace. Více zde...

Fúze možná nebude tak výhodná, jak se zdálo

Původně lukrativně vyhlížející koupě společnosti Monsanto se nakonec může značně zkomplikovat po nedávném prohlášení hlavních německých politických stran o společné vůli úplného zákazu pesticidu Glyfosfátu na území Německa.

Glyfosfát je jedním z klíčových produktů společnosti Monsanto a rovněž je nedílnou součástí pěstování jejích geneticky modifikovaných semen, které jsou vyvíjeny tak, aby byly vůči tomuto pesticidu odolné. Použití geneticky modifikovaných semen ve spojení s pesticidem tedy zaručuje, že na polích odumřou všechny ostatní rostliny (plevel), kromě plodin pěstovaných z geneticky upravených semen společnosti Monsanto.

Snížení užívání pesticidů a GMO vyřeší spíše rozvoj ekozemědělství

Zákaz prodeje jednoho druhu pesticidu nepovede ke snížení obecného užívání pesticidů a geneticky modifikovaných plodin.

„Můžete argumentovat ekologickým zemědělstvím, ale platit vyšší cenu biopotravin je ochotno pouze malé procento obyvatel. Většina nakupuje dle ceny. Zemědělci se musí trhu přizpůsobit, nic jiného jim nezbývá...“ píše Ing. Martin Pýcha, předseda Zemědělského svazu ČR v diskusi na internetových stránkách ZSČR.

Zásadní je v tuto dobu role spotřebitelů, kteří mohou upřednostňováním koupě produktů ekologického zemědělství a chovu postupně snižovat jejich cenu a podporovat farmy, které jdou ekologickou cestou. O podporu a rozvoj ekologického zemědělství se musí zároveň starat také stát, ale spotřebitelé mohou dát na trhu jasný impulz k větší aktivitě v této oblasti.

Líbil se vám tento článek? Podpořte nás prosím jeho sdílením na sociálních sítích.

Čínský tajný plán na ovládnutí Evropy finančně (video)

2018-03-05T16:05:52+00:00

V tomto díle Čína bez cenzury se podíváme, jak Čína investuje do budování infrastruktury v Evropě, aby posílila svůj politický vliv. EU je totiž podle diplomatů nejsilnější, když je jednotná, a tak Čína začíná ovlivňovat zákony EU.

{youtube}Ox32F8rkCE0{/youtube}

Líbilo se vám toto video? Podpořte nás prosím jeho sdílením na sociálních sítích.

Úbytek polních ptáků a hmyzu je radikální. V Bruselu se demonstrovalo

2018-03-02T18:24:57+00:00

Více než 130 nevládních organizací apeluje na evropské lídry – ochrana evropské přírody potřebuje více peněz z rozpočtu EU. 23. února 2018, v Bruselu na summitu lídrů členských států Evropské unie, byl projednáván nový rozpočet Evropské unie, avšak nebyla vůbec řešena problematika ochrany přírody.

Jako odezva vyrazili do ulic Bruselu demonstranti vedení organizací BirdLife Europe a partnerskou německou organizací NABU, a vyzvali evropské představitele států a vlád, aby ukončili „Mlčení politických špiček“ a poskytli z připravovaného rozpočtu Evropské unie více peněz pro ochranu přírody a podporu druhové pestrosti. K výzvě se přidalo více než 130 evropských nevládních organizací.

Během rozhovorů o příštím rozpočtu Evropské unie, vedených v budově Evropské rady se demonstranti shromáždili na nedaleké ulici Rue de la Loi, oblékli se jako představitelé různých hlav států Evropské unie a nasadili si masky inspirované filmem „Mlčení jehňátek“. BirdLife Europe podporovaný 133 dalšími organizacemi vyzval, aby dosud prázdná slova byla podpořena konkrétními rozpočtovými opatřeními a přinesla více peněz pro přírodu v příštím rozpočtu EU^[1].

Harriet Bradley, BirdLife Europe, se vyjádřila: „Očekáváme, že sliby Evropské unie ohledně udržitelného rozvoje se změní na konkrétní sumy určené na ochranu přírody. Pokud mají vedoucí představitelé EU znovu získat důvěru svých občanů, musí prokázat, že to myslí vážně s ochranou druhové pestrosti, která je klíčová pro přežití naší planety.“

Zdeněk Vermouzek, ředitel České společnosti ornitologické (BirdLife Česko), k tomu sděluje: „Příroda je naším společným evropským dědictvím a současně tématem, které obyvatele Evropy zajímá, jak prokázala i kampaň #NatureAlert před dvěma lety. Přitom se opakovaně dozvídáme, jak přicházíme o stále další části přírody^{[2], [3]}. Je nejvyšší čas, aby evropští lídři začali konečně konat, příčiny současného špatného stavu jasně pojmenovali a vyčlenili v rozpočtu prostředky na jeho zlepšení.“

Prudký úbytek ptáků zemědělské krajiny, jako jsou například čejky chocholaté, zastaví jen výrazná reforma Společné zemědělské politiky EU. (Jan Vratislav)

Návrh reformy ignoruje závažnost stavu

enviweb.cz uvádí: „Návrh reformy Společné zemědělské politiky Evropské unie, který nyní představila Evropská komise, úplně ignoruje závažnost stavu, v jakém se nachází naše životní prostředí – od úbytku druhové rozmanitosti, až po devastaci půdních zdrojů a vody. Návrh nenabízí žádné východisko ze současné situace, kdy většinu rozpočtu společné zemědělské politiky tvoří tzv. přímé platby bez jasného cíle. Hlavní novinkou se zdá být mnohem volnější ruka pro členské země při rozhodování o využití finančních zdrojů. Nicméně chybí návrh mechanismů, které zaručí, že veřejné peníze budou využívány ke skutečnému naplňování společných cílů Evropské unie.“

Aktivní ochranu zajišťují neziskovky

„Úbytek hmyzu skoro o 80 % ^[1], pokles početnosti ptáků zemědělské krajiny o 55 % ^[2] nebo nedostatek vody v krajině v některých zemích EU včetně České republiky jsou jen některé z problémů, kterým dnes zemědělská krajina čelí,“ vypočítává Václav Zámečník, zemědělský koordinátor České společnosti ornitologické a pokračuje: „Přestože u nás i v Evropě běží různé projekty na podporu rostlin a živočichů zemědělské krajiny, na plné čáře je přebíjí současný způsob zemědělského hospodaření a bez změny systému zemědělských dotací to lepší nebude.“

„V letošním roce se nám aktivní ochranou hnízd a hnízdišť podařilo zachránit před zničením 80 hnízd čejek chocholatých, 12 hnízdišť chřástala polního, 35 hnízd motáků lužních a 2 hnízd motáků pochopů^[3],“ popisuje Václav Zámečník a vzápětí dodává:

Nesprávně nastavená Společná zemědělská politika EU přispívá k vymírání opylovačů. Evropská komise promarnila šanci na její reformu. (Václav Zámečník / ČSO)

„Zatímco u těch nejvzácnějších druhů, jako je třeba moták lužní, je možné přímou ochranou hnízd posílit celou populaci, u běžnějších druhů to není možné, a pokud chceme, aby běžné druhy ptáků zůstaly běžné i v budoucnosti, musí se změnit celá zemědělská politika Evropské unie.“

Volání po zásadní reformě

Po změně přitom nevolají jen ochránci přírody. „Během veřejné konzultace o budoucí společné zemědělské politice se 80 % respondentů vyslovilo pro zásadní reformu. Zdá se, že Komise tyto výsledky buď nepochopila, nebo je záměrně ignoruje, když navrhuje zachování přímé podpory příjmů,” vysvětluje Zámečník.

Návrh Komise přichází nedlouho poté, co byla zveřejněna studie tzv. Fitness check zemědělské politiky Evropské unie, která ukazuje, že zdroje v rámci této politiky jsou využívány neefektivně a podporují dokonce degradaci přírodních zdrojů. Navzdory vážným a zdokumentovaným problémům současné politiky Evropské komise nepřináší účinná řešení a nenabízí zásadní změnu politiky po roce 2020.

„Nejasný a nedostatečný návrh, který komise předložila, nemůže být základem pro vypsání šeku na miliardy euro z našich společných peněz. Proto očekáváme, že rozpočet pro zemědělskou politiku Evropské unie na programové období po roce 2020 bude vázán na jasně a přísně stanovené cíle podmíněné účinnými mechanismy, které zaručí jejich plnění,“ uzavírá Zámečník.

[1] Úplný seznam podporovatelů této kampaně naleznete zde.

[2] Nedávno zveřejněná studie v časopise PLoS One mluví o více než 75 % úbytku biomasy létajícího hmyzu za posledních 27 let.

[3] Od roku 1980 poklesly počty ptáků zemědělské krajiny v Evropské unii o 55 %. Zdroj.

BirdLife Europe and Central Asia je partnerstvím 48 národních ochranářských organizací a vedoucím představitelem ochrany ptáků. Náš jedinečný místní a globální přístup nám umožňuje poskytovat vysoký dopad a dlouhodobou ochranu pro přírodu a lidi. BirdLife Europe a Střední Asie je jedním ze šesti regionálních sekretariátů, které tvoří BirdLife International. Společnost sídlí v Bruselu a podporuje partnerství mezi Evropou a Střední Asií a je zastoupena ve 47 zemích včetně všech členských států EU. S více než 4100 zaměstnanci v Evropě, dva miliony členů a desítkami tisíc kvalifikovaných dobrovolníků, vlastní nebo řídí společnost BirdLife Europe a Střední Asie společně se svými národními partnery více než 6 000 přírodních lokalit o celkové rozloze 320 000 hektarů.