Režim

ČR: Novela transplantačního zákona se dotkne i Číny, kde jsou podle zákonodárců zneužíváni vězni svědomí

2019-07-05T21:10:03+00:00

Po několika měsících příprav byl oficiálně představen návrh novely transplantačního zákona, na němž spolupracovali poslanec Mikuláš Peksa se senátorem Markem Hilšerem. Novela je především reakcí na situaci v Čínské lidové republice, ke které se nedávno vyjádřil také mezinárodní tribunál v Londýně.

„Je veřejným tajemstvím, že v Číně kvete obchod s orgány politických vězňů, na němž vydělávají exponenti komunistického režimu,“ uvedl v tiskovém prohlášení ze 14. ledna 2019 senátor Hilšer. „Nemůžeme-li páchání těchto zločinů ovlivnit přímo, je naší morální povinností přijmout legislativu na potírání orgánové turistiky.“

„Stručně řečeno jde o to, že si zajedete do zahraničí nechat voperovat orgán nějakého chudáka, který ho v lepším případě prodal, v horším mu ho sebrali. V tomhle byznysu hraje smutný prim Čína, která kupčí s orgány vězňů v doslova průmyslovém měřítku,” vysvětluje situaci a důvody pro navržení novely poslanec Peksa.

Pod návrh novely transplantačního zákona se podepsalo celkem dvacet jedna poslanců. Šestnáct za Pirátskou stanu a čtyři za TOP 09.

Podle zákonodárců se zákon „pokouší překonat některé praktické těžkosti vyšetřování v zahraničí a učinit transparentními některé problémy světového obchodu s orgány“.

„Usmrcování vězňů a jejich rozebrání na orgány odporuje základním zásadám humanity. Cílem zákona je výrazně snížit motivaci českých občanů k transplantacím v problematických zemích,“ uvádí zákonodárci v důvodové zprávě k návrhu zákona.

„Je veřejným tajemstvím, že v Číně kvete obchod s orgány politických vězňů, na němž vydělávají exponenti komunistického režimu,“ – senátor Marek Hilšer.

Z nedávného usnesení Senátu lze odvodit, že novela bude mít podporu také v horní komoře Parlamentu. Senát ve zmiňovaném usnesení vyzval vládu ČR, aby čínský režim vyzvala k zastavení pronásledování duchovního hnutí Falun Gong, křesťanů, Ujgurů a Tibeťanů, k propuštění vězňů svědomí, dodržování a ratifikování mezinárodního paktu o lidských právech.

Příspěvky několika senátorů, pronesené při rozpravě před hlasováním o usnesení, se věnovaly právě oblasti čínské transplantační chirurgie a obviněním čínských transplantačních center ze zneužívání vězňů svědomí jako nedobrovolných dárců orgánů. Zneužívány jsou podle mezinárodního tribunálu právě výše zmiňované skupiny čínských obyvatel.

Čtěte také:

Senátor Václav Hampl: Dnes už nemáme pochyby – příznivci hnutí Falun Gong jsou v Číně zneužíváni k transplantacím

Senátor Pavel Fischer: „Čínský totalitní režim drží v koncentračních táborech skutečně statisíce politických vězňů“

Senátor Marek Hilšer k situaci v Číně: „Jsme sice malý stát, ale to neznamená, že bychom měli k těmto věcem mlčet.“

20. března 2019 byla na zasedání Senátu Parlamentu České republiky projednávána otázka „genocidy duchovního hnutí Falun Gong v Číně páchané čínským režimem“. (Epoch Times ČR)

Co má nový zákon řešit

Hlavními body novely jsou tři nové paragrafy, které nařizují zřízení „Etické komise“ pro transplantace prováděné v zahraničí. Pětičlenná komise by měla mít podle zákona za úkol vydávat souhlas či nesouhlas s transplantací, kterou bude chtít občan ČR uskutečnit v zahraničí. Měla by také posoudit, které země poskytují dostatečnou ochranu práv a dávají dostatečnou záruku, že dárce orgánu nebude usmrcen s cílem získat orgán nebo tkáň k transplantaci.

Občan, který si bude chtít nechat transplantovat orgán v zemi mimo Evropskou unii, kterou komise důvodně vyhodnotí jako „neschopnou zabezpečit stanovené etické podmínky“, bude povinen prokázat, že podmínky jsou v jeho případě splněny, jinak komise souhlas neudělí.

Komise bude mít za úkol vydat seznam „bezproblémových států“ a pravidelně jej aktualizovat.

Návrh zákona ustanovuje, že dva členy Etické komise jmenuje ministr zdravotnictví, dva ministr zahraničních věcí a jednoho člen vlády, v jehož gesci je otázka ochrany lidských práv. Činnost Komise má potom zabezpečovat Úřad vlády České republiky.

Občan, který si bude chtít nechat transplantovat orgán v zemi, kterou komise důvodně vyhodnotí jako „neschopnou zabezpečit stanovené etické podmínky“, bude povinen prokázat, že podmínky jsou v jeho případě splněny, jinak komise souhlas neudělí.

V návaznosti na novelu má dojít také ke změně trestního zákoníku, který by měl být doplněn o odstavec vyměřující tresty pro ty, kdo neuposlechnou zákonem uloženou povinnost.

„Občan České republiky nebo osoba bez státní příslušnosti, která má na jejím území povolen trvalý pobyt, která jako příjemce orgánu podstoupí transplantaci v zahraničí bez souhlasu Etické komise pro transplantace v zahraničí, ačkoliv podle zvláštního zákona je takový souhlas třeba, bude potrestán odnětím svobody až na pět let.“

První dubnové slyšení China Tribunal, Londýn, 6. duben 2019. (Simon Gross)

Problémová je zejména Čína

Od roku 2006 se vrší zprávy o zneužívání vězňů svědomí v Číně, jejichž orgány mají být rozprodávány v rámci regulérního chodu čínských transplantačních center. Obvinění upřesňují, že režim komunistické strany Číny používá „nové způsoby“ likvidace disidentů a určených skupin vězňů svědomí, které zahrnují moderní metody transplantační chirurgie.

Čínský režim přiznal, že využívá orgány vězňů odsouzených k trestu smrti, ale zároveň popřel, že by zneužíval jiné skupiny vězňů. Později prohlásil, že do roku 2015 ukončí oficiální praxi využívání popravených vězňů k transplantacím. K obviněním ze zneužívání vězňů svědomí dosud neposkytl důkazy, které by obvinění a závěry vyšetřování vyvrátily. Odmítl se také účastnit veřejného slyšení v českém Senátu i mezinárodního tribunálu v Londýně.

O případech zneužívání politických vězňů v Číně ke komerčním transplantacím v minulosti jednaly také Evropský parlament v letech 2013 a 2016 a Sněmovna reprezentantů USA v roce 2016. Oba vrcholové orgány potvrdily, že zprávy o násilných odběrech orgánů od zadržovaných následovníků Falun Gongu, Ujgurů, křesťanů a Tibeťanů jsou „důvěryhodné“.

Nedávno ukončené vyšetřování mezinárodního tribunálu konaného v Londýně, skončilo mimo jiné následujícím prohlášením.

„Členové Tribunálu jsou si jisti – jednohlasně a bez jakýchkoli pochybností – že v Číně je po dlouhé časové období praktikován nucený odběr orgánů od vězňů svědomí, zahrnující velmi mnoho obětí...“, sdělil tribunál 17. června 2019 v rámci konečného rozsudku.

Zákonné úpravy reagující na případy zneužívání transplantační chirurgie v Číně přijaly například Španělsko (2013), Tchaj-wan (2015), Itálie (2016) a Izrael (2006) a další země. V poslední době o přijetí podobné legislativy jednají také Kanada, Austrálie, Belgie nebo Česká republika.

Navrhovaná Komise má být podle českých zákonodárců svým nastavením obtížně korumpovatelná. „Riziko korupce tak přichází pouze ve fázi nastavování, které státy budou prohlášené za zcela bezpečné a které za problematické. Zde považujeme za úkol vlády poskytnout komisi bezpečné prostředí, věříme zde také v silnou veřejnou kontrolu jednotlivých rozhodnutí. Jako obecné doporučení by pak měla platit zásada, že v případě i drobných pochybností, na základě například zpráv zvláštních zpravodajů OSN, by měla komise volit přísnější hodnocení,“ uvádí zákonodárci v důvodové zprávě k návrhu zákona.

Čtěte také:

Pacienti se hrnou do Číny za transplantacemi. Orgány pocházejí převážně od nedobrovolných dárců, varují vyšetřovatelé

Belgie: Poslanci schválili zákon trestající obchodování s orgány a transplantační turistiku do „problémových zemí“ (Čína)

Kanadský parlamentní výbor schválil návrh zákona o boji proti obchodování s orgány

Přední čínští lékaři potvrzují odběry orgánů následovníkům Falun Gongu

Čínský transplantační expert vyloučen z izraelské konference kvůli podezření z účasti na zneužívání vězňů k orgánovým transplantacím

Každý, kdo jedná s čínskými představiteli, by si měl být vědom toho, že jedná se zločinným režimem, říká mezinárodní tribunál

2019-06-30T17:36:33+00:00

Londýnský tribunál složený ze sedmi expertů v polovině června 2019 vynesl konečný rozsudek poté, co vyslechl více než padesát svědků, vědců, zdravotních profesionálů, novinářů a přeživších vězňů svědomí.

Jeden z výsledných závěrů tribunálu obsahuje prohlášení, že každý, kdo jedná s čínskými představiteli, úřady a vládou, by si měl být vědom toho, že jedná se zločinným režimem.^[1]

Tribunálu předsedal sir Geoffrey Nice, jenž v minulosti vedl žalobu proti bývalému jugoslávskému prezidentovi Slobodanu Miloševičovi v rámci Mezinárodního soudního tribunálu.

Tribunálu předsedal sir Geoffrey Nice. (Fotokredit: Simon Gross)

Tento lidový tribunál vznikl na popud mezinárodního sdružením ETAC, které se věnuje ochraně a prosazování lékařské etiky v reakci na případy násilných odběrů orgánů vězňům svědomí v Číně a právě obvinění z těchto zločinů měl tribunál projednávat.

Tribunál vznikl, protože komisař OSN pro lidská práva nevyslyšel výzvy mezinárodního společenství, které dostal ve dvou petičních akcích čítajících celkem 3 miliony podpisů lidí z celého světa. Pod mezinárodní petiční kampaň za vyšetřování obvinění čínských nemocnic a transplantačních center ze zneužívání vězňů svědomí se podepsali také mnozí členové České lékařské komory.

Londýnský tribunál shrnul celou řadu důkazů, vyšetřovacích zpráv a výpovědí, aby poskytl souhrnný a přehledný záznam o celé problematice.

První dubnovém slyšení China Tribunal, Londýn, 6. duben 2019. (Simon Gross)

Nucené odběry orgánů

„Nucené odběry orgánů byly po mnoho let páchány po celé Číně ve významném měřítku,“ uzavřel soud ve svém konečném rozsudku a tuto praxi označil za „bezprecedentní zkaženost srovnatelnou s vraždami masovými zločiny spáchanými v minulém století“.

„Členové Tribunálu jsou si jisti – jednohlasně a bez jakýchkoli pochybností – že v Číně je po dlouhé časové období praktikován nucený odběr orgánů od vězňů svědomí, zahrnující velmi mnoho obětí...“, sdělil tribunál 17. června 2019 v rámci konečného rozsudku.

O případech zneužívání politických vězňů v Číně ke komerčním transplantacím v minulosti jednaly také Evropský parlament v letech 2013 a 2016 a Sněmovna reprezentantů USA v roce 2016. Oba vrcholové orgány potvrdily, že zprávy o násilných odběrech orgánů od zadržovaných následovníků Falun Gongu, Ujgurů, křesťanů a Tibeťanů jsou „důvěryhodné“.

Zákonné úpravy reagující na případy zneužívání transplantační chirurugie v Číně přijaly například Španělsko (2013), Tchaj-wan (2015), Itálie (2016) a Izrael (2006) a další země. V poslední době o přijetí podobné legislativy jednají také Kanada, Austrálie, Belgie nebo Česká republika.

V Číně nefunguje dárcovský systém jako v západních zemích, ale jedná se o systém „on demand“, tedy „na poptávku“, což v praxi znamená, že ten, kdo si orgán objedná a zaplatí požadovanou cenu, ten jej získá. Na Západě se transplantační chirurgie řídí přísnými etickými pravidly a má sloužit přednostně k záchraně lidských životů.

Členové tribunálu

Tribunál tvořilo, kromě předsedy sira Geoffreye Nice, dalších šest expertů. Mezi nimi jsou Martin Elliott, profesor kardiothoracické chirurgie na University College London; Andrew Khoo, právník a předseda Ústavněprávního výboru advokátní komory v Malajsii (2019); Regina Paulose, advokátní koncipientka působící v USA se zaměřením na mezinárodní trestní právo a lidská práva; Shadi Sadr, íránská právnička v oblasti lidských práv a spoluzakladatelka neziskové organizace Spravedlnost pro Írán; Nicholas Vetch, podnikatel a spoluzakladatel veřejných společností angažovaný v řadě nevládních organizací v oblasti lidských práv a vzdělávání; Arthur Waldron, americký historik a profesor mezinárodních vztahů na katedře historie na University of Pennsylvania specializující se na Čínu, původ a vývoj nacionalismu a studium válek a násilí obecně.

Post poradce tribunálu zastával Hamid Sabi, londýnský advokát s mezinárodní praxí v oblasti lidských práv, rozhodčí řízení a soudních sporů. Působil jako právní zástupce a zpravodaj Tribunálu pro Írán, který byl nezávislým lidovým tribunálem vyšetřujícím masové vraždy politických vězňů Íránskou islámskou republikou v 80. letech.

Poznámka: [1] Citaze ze závěrů tribunálu. “Governments and any who interact in any substantial way with the PRC including: • Doctors and medical institutions; • Industry, and businesses, most specifically airlines, travel companies, financial services businesses, law firms and pharmaceutical and insurance companies together with individual tourists, • Educational establishments; • Arts establishments should now recognise that they are, to the extent revealed above, interacting with a criminal state.“ Zdroj

Více o tribunálu:

Londýnský tribunál vynesl rozsudek – čínské nemocnice zneužívají vězně svědomí k transplantacím

Londýnský tribunál vyslechl důkazy o násilných odběrech orgánů v Číně

Soud, kterého se obávají vysoce postavení komunisté v Číně

Pacienti se hrnou do Číny za transplantacemi. Orgány pocházejí převážně od nedobrovolných dárců, varují vyšetřovatelé

Austrálie: Případová studie o infiltraci čínského režimu do demokratických zemí

2019-06-17T10:42:49+00:00

Při probírání otázky, jaký vliv může mít spolupráce České republiky s čínským režimem na politickou a společenskou situaci v ČR, často jedna strana bagatelizuje možné negativní vlivy a druhá vyjadřuje vážná znepokojení. Určité důkazy o praktických hrozbách nám může poskytnout vývoj situace v zemích, které jsou k Číně blíže a jejichž vztah je časově delší a spolupráce hlubší.

Následující retrospektiva se věnuje událostem v Austrálii, jakožto prosperující zemi s rozvinutou demokracií, aby bylo možné vyvodit možné důsledky pro demokratické země v Evropě.

Hned na začátku zmíním skutečnost, že tajné služby v mnoha zemích dlouhodobě varují před rostoucím vlivem a infiltrací čínského režimu. Shodně je také politici mnoha zemí (včetně Austrálie) ignorují až do chvíle, kdy jim, jak se říká, začnou problémy „přerůstat přes hlavu“.

Níže nabízíme přehled článků z různých médií, informujících o vývoji některých událostí v Austrálii od roku 2017 do května 2019.

Události v roce 2017 –

Cukr a bič na politiky a disidenty

Austrálie a Čína jsou již úzce ekonomicky provázány. Austrálie do Číny vyváží železnou rudu, uhlí a zemní plyn. Se stoupajícím obchodem se ale začínají objevovat první náznaky znepokojení nad postupy čínského režimu a zvyšování takzvané „soft power“ v oblasti Austrálie.

Čínský režim údajně aplikuje metodu „odměňuj spojence a potlačuj disidenty“, tedy opozice, které kritizují čínský režim za masivní porušování lidských práv nebo přístupy k likvidaci náboženských a etnických menšin se údajně dostává pod tlak, zatím co ti, kteří Číně v politice a médiích vytvářejí pozitivní image jsou tlačeni na piedestal (financemi).

O těchto praktikách informoval australský deník The Sydney Morning Herald ve speciální sérii článků nazvané Čínská operace Austrálie. Také v dalších australských médiích se začínají objevovat informace o operacích čínského režimu, které ovlivňují australské mediální výstupy, univerzity, podniky a politiky. Více zde…

Komunistická strana Číny si koupila cestu do australské vlády. Pomohli jí čínští miliardáři působící v Austrálii (napojení na čínskou vládu) a mimořádně benevolentní australské zákony o politických darech. Jedním z případů je například senátor Sam Dastyari, který obhajoval čínskou anexi ostrovů v Jihočínském moři, poté co dostal 5 000 dolarů od čínského miliardáře Chuang Siao-moa.

Čínský miliardář Chuang Siao-mo podle analýzy Four Coners daroval třem největším australským politickým stranám během čtyř let 2,7 milionů dolarů. Další čínský miliardář Chau Chak Wing věnoval během deseti let 10 milionů dolarů.

Starší případ z roku 2013 ukázal na bývalého australského ministra zahraničí Boba Carra, který založil Think tank za finanční podpory čínského miliardáře Chuang Siao-moa a vozil do Číny australské novináře. Cesty financovala a organizovala Komunistická strana Číny. Nakonec byl obviněn z toho, že funguje jako prodloužená ruka čínské propagandy. Více v pořadu Čína bez cenzury (červenec 2017)

Tajná zpráva o vlivu Číny na australské politiky

Přísně tajná zpráva, kterou nechal v srpnu 2016 vypracovat australský premiér Malcolm Turnbull, odhalila rozsah infiltrace Komunistické strany Číny do australské politiky.

Zdroj z tajných služeb s přehledem o vyšetřování sdělil ABC, že Komunistická strana Číny se za posledních 10 let pokouší působit v australské politice na všech úrovních, od vlády až po lokální městské rady.

Dle 9news vedl vyšetřování John Garnaut, bývalý poradce premiéra. Výsledný report obsahuje „sérii velmi vážných varování“, která vedla Turnbullovu vládu k návrhu nového zákona o špionáži a zahraničním vměšování, jenž byl parlamentu představen v prosinci 2017.

I když jsou zjištění ve zprávě „nezbytně utajovaná“, Turnbull v parlamentu prohlásil, že komunistická strana potají získává vliv v australských médiích, univerzitách a u volených členů parlamentu. Ve svém prohlášení uvedl: „Důvody pro zadání této práce byly opodstatněné a výstupy z ní nás přiměly k podniknutí dalších kroků.“ Více zde…

Události v roce 2018 –

Tichá invaze

Jednou z významných událostí roku 2018 bylo únorové vydání knihy Tichá invaze (Silent Invasion) – o infiltraci Číny do australské společnosti a řízení země, kterou sepsal australský profesor Clive Hamilton z centra pro aplikovanou filosofii a veřejnou etiku a na Charles Sturt University.

Tichá invaze pojednává o celé řadě aspektů infiltrace čínského režimu do australské společnosti. Sleduje v ní případy uplácení, špionáže a hovoří o naivních politicích.

„Jde o souhru různých faktorů. Rád bych vybral jeden z nich, ale jde právě o vlivové operace Komunistické strany Číny v Austrálii. Jeden zpravodajský důstojník mi to popsal, nazývají to „Full-court press“. Tento termín z basketbalu znamená vyvíjení maximálního nátlaku,“ řekl Hamilton Epoch Times v srpnu 2018.

„Ve své knize jsem popsal celé série operací, díky kterým mají čínský režim a jeho agenti v Austrálii vliv. Také se snaží ovlivňovat všechny australské hlavní instituce, od politických, přes média, obchod a samozřejmě univerzity přímo z Číny – a občas velmi úspěšně,“ dodává australský profesor.

„Napsal jsem tuto knihu, abych probudil Australany, aby viděli, co se děje, ukázal jim celý obraz těchto operací, a především proč se Komunistická strana Číny takto zaměřuje právě na Austrálii,“ uvedl Hamilton v rozhovoru o svojí knize. Celý rozhovor zde…

Nový zákon o špionáži

28. června 2018 vydal australský parlament nový zákon, který zpřísňuje dohled nad zahraniční špionáží a zahraničními agenty a vymezuje nové trestní postihy. Více zde…

Čínská opera jako propaganda

Čínská opera „Lake Honghu“ narazila v Austrálii na odpor kvůli šíření komunistické ideologie. Více zde…

Budování sítě bez Huawei

Agentura Reuters přinesla zprávu o tom, že pacifické národy Papua-Nová Guinea a Šalamounovy ostrovy společně s Austrálií vybudují podmořský kabelový internet. Projekt bude z velké části financovat Austrálie. Tento krok má podle Reuters znemožnit plány čínského telekomunikačního gigantu Huawei získat tuto zakázku a položit propojení sám. Společnou úmluvu podepsaly všechny strany 11. července 2018. Více…

Čínský režim vyhrožuje profesorce

„Případ profesorky Anne-Marie Bradyové ilustruje kam až může zajít snaha čínských úřadů ovlivňovat akademický výzkum,“ napsal projekt Sinopsis při Karlově univerzitě v Praze 5. prosince 2018.

Tento případ se sice udál na nedalekém Novém Zélandu, ale velice přesvědčivě ilustruje existenci přímého i nepřímého tlaku čínského režimu na zahraniční subjekty, například akademická vydavatelství nebo soukromé firmy. Na Novém Zélandu se stala cílem řady útoků profesorka Anne-Marie Bradyová, která zkoumá vliv čínské komunistické strany v místní politice.

Podobný výzkum provedl v Austrálii profesor Clive Hamilton. Jeho vydavatelství mu nečekaně odmítlo výzkum shrnutý v knize Silent Invasion vydat. Protože s ním již mnoho let spolupracoval, přišlo mu to podivné, ale nakonec se ukázalo, že se australské vydavatelství obávalo negativního vlivu Číny na jeho podnikání, a proto raději od publikace odstoupilo, což pouze potvrdilo Hamiltonovy závěry o hloubce infiltrace a vlivu čínského režimu na australskou společnost.

„Bezprecedentní útoky na zahraniční vědce a výzkumníky, ať už odpírání pracovních víz, zastrašování pomocí trestních oznámení, nebo v některých případech i jejich zadržení během výzkumu v Číně,“ shrnuje zastrašování čínského režimu Sinopsis.cz. Více zde…

Zákon ukončí dary politikům ze zahraničí

Zahraniční dary australským politikům budou od roku 2019 ilegální. Více zde…

Události v roce 2019 –

Rok 2019 se obecně nese v duchu boje proti zvyšujícímu se vlivu čínského režimu v Austrálii. Objevují se snahy o založení parlamentní komise pro monitorování aktivit čínského režimu, první případy vyšetřování korupce nebo prohlášení knihovny o ukončení spolupráce s čínským Konfuciovým institutem.

Komise pro zkoumání vlivu čínské komunistické strany

V březnu 2019 začala volat australská konzervativní strana po ustavení komise, která by sledovala vliv čínské komunistické strany.

„Víme, že se agenti čínské komunistické strany snaží pracovat v rámci našeho volebního systému, pracovat v rámci našeho politického systému, našeho vzdělávacího systému a v rámci našeho obchodního systému, aby měli vliv na domácí záležitosti Austrálie. Nyní se tomu musíme dostat na kloub, upřímně řečeno,“ řekl konzervativní senátor Cory Bernardi deníku Epoch Times v dubnu 2019. Více zde…

Dva radní vyšetřováni pro korupci

Sydney Morning Herald v dubnu 2019 informoval o tom, že se dva radní předměstí Hurstville dostali do hledáčku státního úřadu pro potírání korupce kvůli jejich cestě do čínského města Tchang-ša-nu v provincii Hebei v dubnu 2016. Více zde…

Městská knihovna odmítá spolupráci s Konfuciovým institutem

Městská knihovna australské přímořské oblasti Gold Coast uvedla, že nebude pokračovat ve spolupráci s Tourism Confucius Institute (TCI), který sídlí na Griffithově univerzitě. „Mohu potvrdit, že s institutem pro cestovní ruch nemáme žádné další schůzky a nemáme v úmyslu je v budoucnu iniciovat,“ uvedl v písemném prohlášení zástupce městských knihoven Alison Kemp.

Důvody pro takový distanc objasňuje například reportáž australské pobočky deníku Epoch Times z přednášky emeritního profesora Colina Mackerrase, sinologa a čestného ředitele Konfuciova institutu.

Přednáška, která se konala na půdě knihovny v Gold Coast, původně označovaná jako „Seminář o čínské kultuře“ trvala 80 minut, z čehož se přednášející věnoval kultuře přibližně 15 minut a zbytek věnoval politickému výkladu toho, jak Čína roste a ti kdo ji kritizují se mýlí.

„Vzestup Číny je pro svět důležitý a měla by být v Austrálii vítána,“ řekl profesor posluchačům a poté kritizoval projevy amerických a australských politiků, kteří upozorňují na rozšiřující se vliv čínského režimu v USA a Austrálii. Prohlásil také, že nově zvolení australští zákonodárci by měli být vůči Číně „více pozitivní“. Více zde…

Australské noviny pod tlakem čínského režimu

Společné vyšetřování Four Corners, The Age, a The Sydney Morning Herald odhalilo v dubnu 2019 nátlak vyvíjený čínským režimem na radu města Sydney, aby přerušila financování čínsko-jazyčného média Vision China Times. Čínští úředníci poslali vedení města během 14 měsíců minimálně 9 varování, aby ukončilo financování média.

Mediální organizace byla údajně vystavena vlnám obtěžování ze strany čínského režimu kvůli publikování obsahu v čínském jazyce, který je kritický vůči Komunistické straně Číny. Čínští inzerenti byli nuceni stáhnout své reklamy z Vision China Times poté, co obdrželi hrozby od čínských úředníků a zpravodajských agentur.

Maree Ma, manažerka Vision China Times, uvedla, že noviny jsou napadány, protože jejich obsah neodpovídá politice Komunistické strany Číny. „Čínský konzulát nemá rád média, nad nimiž nemá žádnou kontrolu,“ komentovala Maree Ma aktivity čínského režimu. Více zde…

Vliv zahraniční špionáže má „bezprecedentní úroveň“

8. dubna 2019 uvedl ředitel australské tajné služby ASIO Duncan Lewis, že zahraniční vliv čínského režimu v Austrálii stále dosahuje „bezprecedentní úrovně“. Reagoval tak na zprávy stanice ABC o politických aktivitách v Austrálii řízených čínským režimem.

„V minulých případech jsem velmi jasně sdělil, že hrozba cizího zásahu a zahraniční špionáže v Austrálii vystoupala na bezprecedentní úroveň,“ řekl 8. dubna 2019 Duncan Lewis. Více zde…

Stručně události v květnu 2019

Kandidát konzervativní strany Lyle Shelton podporuje ustavení Královské komise, která by měla za úkol monitorovat vliv čínského státu v Austrálii. Více…

Australský diplomat, který stál u zrodu kampaně proti Donaldu Trumpovi, měl vazby na Čínu a Clintonovu nadaci. Více…

Čínská propagandistická kampaň vedená po internetu, se před volbami zaměřila na australského premiéra Scotta Morrisona, který navázal na kampaň svého předchůdce Malcolma Turnbulla, jenž se zasadil o vznik zákonů potírajících vliv zahraničních vlád na australskou politiku. Více…

Výkonný ředitel Huaweie přiznává, že bývalá generální ředitelka pracovala pro čínské ministerstvo státní bezpečnosti

2019-06-14T12:51:02+00:00

Jeden z vrcholových úředníků společnosti Huawei během jednání na půdě britského parlamentu nedávno přiznal, že bývalá generální ředitelka Sun Ja-fang má vazby na čínskou rozvědku.

John Suffolk, současný viceprezident a globální ředitel kybernetické bezpečnosti ve společnosti Huawei, začátkem června 2019 britským poslancům sdělil, že bývalá generální ředitelka Sun Ja-fang pracovala pro ministerstvo státní bezpečnosti Čínské lidové republiky.

Dle Suffolkova sdělení sice „na ministerstvu pracovala“, ale podle něho Huawei nebyla nucena provádět špionáž pro čínský režim.

„V současnosti v Číně neexistují žádné zákony, které by vynucovaly spolupráci s čínskou vládou v jakékoliv oblasti,“ dodal Suffolk.

Podle sinologa Ondřeje Klimeše a prezidenta Českého institutu manažerů informační bezpečnosti Aleše Špidly má čínský režim dva zákony, které nařizují výrobcům technologií uposlechnout pokynů zpravodajských služeb a poskytnout jim přístup k technickým prostředkům. Více zde…

Hongkongský pro-pekingský zpravodajský web Phoenix TV uvedl, že Sun pracovala ve státní agentuře v oblasti telekomunikací a využívala svých konexí, aby pomohla firmě Huawei v dobách, kdy se telekomunikační společnosti ziskově nedařilo.

Suffolk v průběhu slyšení uvedl, že součásti povinností společnosti Huawei je dodržovat zákony každé ze 170 zemí, ve kterých působí.

„My nevytváříme žádné morální úsudky o tom, co je správné nebo špatné, to je úkol zákonodárců… Zákon definuje etiku. A tak pokud jde o nás, nehrajeme v tom žádnou roli. Jednoduše proto, že je na jednotlivých vládách, aby definovaly, co je správné a co ne,“ dodal Suffolk, čímž vyjasnil otázky poslanců britského parlamentu, zda zastává společnost Huawei nějaké etické hodnoty nebo zda se podílí na porušování lidských práv nebo pronásledování náboženských či etnických skupin v Číně. Více zde…

Společnost Huawei je jednou z největších světových výrobců telekomunikačních zařízení, který se v současnosti stal předním hráčem v oblasti 5G sítí. Koncem ledna 2019 společnost tvrdila, že uzavřela smlouvu s více než 30 zeměmi světa na vybudování 5G sítí. Hardwarové vybavení společnosti se však od té doby ocitlo v hledáčku několika vlád, tajných služeb a expertů na kybernetickou bezpečnost, kteří zpochybňují její bezpečnostní postupy.

Bývalá generální ředitelka Sun Ja-fang i zakladatel Žen Čeng-fej pracovali pro ministerstvo státní bezpečnosti.

Sporná nezávislost

Huawei se opakovaně pokouší vyvracet obavy z úzkých vazeb společnosti s čínským režimem. Společnost prohlašuje, že je 100 % vlastněna akcionáři a že operuje nezávisle na vládě.

Podle dubnové zprávy ^[1] dvou odborníků zaměstnanci nedisponují žádnými skutečnými vlastnickými právy. Společnost patří zakladateli Žen Čeng-fejovi a zaměstnaneckému výboru Huawei Investment & Holding Company Trade Union Committee, jenž drží 99 % akcií.

Zmiňovaný zakladatel Žen Čeng-fej také pracoval pro ministerstvo státní bezpečnosti. Zde zastával post ředitele Akademie informačního inženýrství čínské armády, jejíž cílem bylo dohlížet na telekomunikační výzkum.

„To, co je v Huawei nazýváno „zaměstnanecké akcie“, jsou ve skutečnosti převážně smluvní zájmy v systému sdílení zisku… Bez ohledu na to, kdo v praktickém slova smyslu vlastní a ovládá Huawei, je jasné, že o jednotlivé zaměstnance se nejedná,“ uvádějí odborníci ve své zprávě, podle níž je možné Huawei v praxi považovat za „státní podnik“.

Během parlamentního jednání byl viceprezident Huawei, John Suffolk, dotazován poslancem Normanem Lambem, britským liberálním demokratem a předsedou Výboru pro vědu a techniku. Lamba zajímalo, jak vysoký finanční obnos Huawei získává od čínské vlády.

Suffolk prohlásil, že půjčku v hodnotě 40 miliard dolarů neposkytla Huawei čínská vláda, ale státní banka China Development Bank. Jaký zásadní rozdíl tkví mezi státní bankou a státem, však podrobněji neobjasnil.

„Domnívám se, že v posledních 30 letech bylo využito méně než 10 % z cílové částky 30 miliard dolarů,“ dodal Suffolk.

Huawei je státní podnik a čerpá finance od státní banky.

Dodržování zákona

Během jednání zaměstnanec Huaweie John Suffolk opakovaně zdůrazňoval, že společnost dodržuje zákon.

„Nemyslím si, že jsme se něčím provinili. Našim cílem je porozumět zákonům a dodržovat je,“ konstatoval Suffolk a prohlásil, že Huawei představuje komerční organizaci.

Novela čínského zákona z roku 2017 uvádí, že všechny čínské organizace musí podporovat, pomáhat a spolupracovat s „národními zpravodajskými snahami“ a „ochraňovat pracovní tajemství národního zpravodajství, kterého jsou si vědomy“.

Čínská vláda obvykle navštíví čínskou firmu a požádá o přístup k informacím, datům a počítačové síti. Jedinou zákonnou možností firmy je požadavku vyhovět, uvedl Klon Kitchen z Heritage Foundation na panelové diskuzi 21. března 2019.

V rozhovoru pro stanici CNBC prohlásil americký ministr zahraničí Mike Pompeo, že čínské firmy jsou „hluboce provázány se svou mateřskou zemí a režimem. Tato provázanost ohrožuje americké informace, jenž se přesouvají napříč počítačovou sítí“.

Čínská vláda obvykle navštíví čínskou firmu a požádá o přístup k informacím, datům a počítačové síti. Jedinou zákonnou možností firmy je požadavku vyhovět.

Společnost Huawei se setkala s řadou omezení a sankcemi ze strany Austrálie, Nového Zélandu a Japonska. Nedávno byla také umístěna na černou listinu USA, čímž dostala oficiální zákaz obchodovat na území USA bez souhlasu vlády.

„Musíme chránit naši kritickou telekomunikační infrastrukturu a Amerika vyzývá všechny naše bezpečnostní partnery, aby byli ostražití a odmítli jakoukoliv iniciativu, jež by ohrozila integritu komunikačních technologií nebo národních bezpečnostních systémů,“ prohlásil americký viceprezident Mike Pence na 2019 Munich Security Conference.

Poznámky: [1] Zprávu Who Owns Huawei? vypracovali Christopher Balding z Fulbright University Vietnam a Donald C. Clarke z George Washington University Law School.

Originální článek deníku The Epoch Times přeložil Petr Matějček a upravil Milan Kajínek.

Pokud se vám článek líbil, podpořte nás jeho sdílením na sociálních sítích.

Čtěte také:

„Jste morální vákuum“: Viceprezident Huawei čelil dotazům britských zákonodárců o etice společnosti

Spojenecké rozvědky považují Huawei za bezprecedentní hrozbu (Sinopsis)

Huawei v ČR: Čínský režim může ze zákona na požádání nahlížet jakákoliv data společnosti Huawei, říkají čeští experti

Proč je Huawei bezpečnostní hrozba? Analýza Joshuy Philippa (Epoch Times)

Nástroje společnosti Huawei vyvinuté za účelem pronásledování Falun Gongu teď utlačují celou Čínu

„Jste morální vákuum?“: Viceprezident Huawei čelil dotazům britských zákonodárců o etice společnosti

2019-06-12T13:44:28+00:00

Šéf oddělení kybernetické bezpečnosti společnosti Huawei byl během parlamentního slyšení ve Velké Británii nazván „morálním vakuem“. Byl opakovaně tázán na etický postoj společnosti k obchodování s vládami, které porušují lidská práva. V jediné odpovědi, kterou byl schopen nabídnout, prohlásil, že nemá žádné názory na to, zda čínský komunistický režim potlačuje lidská práva.

John Suffolk, viceprezident společnosti Huawei a globální ředitel pro kybernetickou bezpečnost a ochranu soukromí, vystoupil 10. června 2019 na slyšení Výboru pro vědu a techniku britského parlamentu v Londýně, kde čelil otázkám zákonodárců z celého politického spektra.

„Nemáte obavy z toho, že byste se v určitém smyslu podíleli na takovém skandálním porušování lidských práv?“ - poslanec Norman Lamb.

Norman Lamb, poslanec Liberální demokracie a předseda výboru, se začal ptát na dubnovou zprávu Australského strategického politického institutu, která nastínila roli telekomunikačního giganta při usnadňování masového dohledu a represí vůči milionové populaci Ujgurů a dalších muslimských menšin v severozápadní oblasti čínské provincie Sin-ťiang.

Zpráva uvádí, že Huawei dodává vybavení a pomáhá policejnímu aparátu provincie Sin-ťiang.

„Huawei poskytuje policii Sin-ťiangu technické znalosti, podporu a digitální služby, aby zajistila ‘sociální stabilitu a dlouhodobou bezpečnost Sin-ťiangu’,“ uvádí se ve zprávě.

„Nemáte obavy z toho, že byste se v určitém smyslu podíleli na takovém skandálním porušování lidských práv?“ zeptal se Lamb.

„Nemyslím si, že je na nás, abychom věci takto posuzovali,“ řekl Suffolk. „Náš úsudek je, je to legální v zemích, ve kterých působíme? To jsou naše kritéria. Je na ostatních, aby rozhodovali o tom, zda je to správné nebo špatné, především na vládě.“

Když se ho Lamb zeptal, zda by člověk měl obchodovat se společností, která se podílí na porušování lidských práv, Suffolk odpověděl: „Myslím, že byste měli obchodovat se všemi společnostmi, které dodržují zákon.“

Konzervativní poslanec Julian Lewis pak v této věci Suffolka přitlačil a řekl, že existuje rozdíl mezi dobrými zákony a špatnými zákony.

„V Číně je spousta zákonů, že? Stejně jako bylo hodně zákonů v nacistickém Německu. Některé zákony jsou dobré zákony, některé zákony jsou špatné zákony, některé země jsou totalitní, represivní státy, kde vládne jedna strana, a to zahrnuje komunistickou Čínu, není to tak?“ zeptal se Lewis.

Dříve Suffolk prohlašoval, že společnost Huawei by „vždy odsoudila porušování lidských práv v jakékoli zemi, ve které se takové porušování objevilo“.

Před zákonodárci se však začal jasným odpovědím vyhýbal. Když se ho poslanec Lewis zeptal, zda je podle něho vláda jedné strany v Číně represivní vůči lidským právům, Suffolk odpověděl: „Nemám na to názor.“ Když Lewis otázku zopakoval, zástupce Huawei řekl: „Nemám na to osobní pohled.“

„Vy jste morální vzduchoprázdno?“ řekl Lewis a pak se dvakrát Suffolka zeptal, zda existuje nějaká represivní vláda, se kterou by společnost neměla obchodovat, pokud by měla dodržovat zákony té země, kde taková vláda působí.

„Nikdy jsem tomu nevěnoval myšlenky,“ řekl Suffolk. „Na to nemohu odpovědět.“

„To je pozoruhodná pozice, co jste právě řekl,“ pronesl Lamb.

„V Číně je spousta zákonů, že? Stejně jako bylo hodně zákonů v nacistickém Německu. Některé zákony jsou dobré zákony, některé zákony jsou špatné zákony, některé země jsou totalitní, represivní státy, kde vládne jedna strana, a to zahrnuje komunistickou Čínu, není to tak?“ - poslanec Julian Lewis.

Konzervativní poslanec Bill Grant se později zeptal Suffolka: „Zavřeli byste oči před tím, kdyby měli v těchto zemích zlé nebo špatné zákony?“

„Jakmile pochopíme zákon, budeme působit v rámci zákona; neděláme soudy,“ odpověděl Suffolk.

Poslankyně labouristů Darren Jonesová požádala Suffolka o odpověď, zda souhlasí s tvrzením, že existuje rozdíl mezi zákonem a etikou. Když Suffolk s tvrzením souhlasil, položila mu Jonesová další otázku: „Má Huawei nějakou etiku, pokud jde o to, kdo komu poskytuje (své služby)…?

„Naše východisko je vždy v podstatě takové, že zákon definuje etiku, pokud jde o nás. Protože v podstatě je to na vládách, aby definovaly, co je správné a co špatné,“ odpověděl Suffolk.

Jonesová poznamenala, že společnosti jsou subjekty a „mohou rozhodovat o tom, zda chtějí obchodovat s určitými zákazníky“.

Suffolkovo vystoupení před parlamentním výborem mělo vládě pomoci rozhodnout, zda povolí zařadit zařízení společnosti Huawei do budování britské sítě 5G.

Předběžné rozhodnutí Rady národní bezpečnosti Velké Británie, které předsedala odcházející premiérka Theresa Mayová, souhlasilo s tím, že společnosti Huawei neumožní dodávat základní části sítě, ale umožní jí dodávat ostatní části, informovala o tom britská média v dubnu 2019.

Spojené státy a Austrálie vyzvaly Spojené království Velké Británie, aby zcela zakázalo účast Huawei na budování jeho 5G sítě, kvůli obavám, že by zařízení mohlo být využíváno Pekingem pro špionáž a narušení komunikačních sítí. Jejich znepokojení vyplývá z úzkých vztahů společnosti Huawei s Čínskou komunistickou stranou.

Vláda USA varovala, že s Británií bude muset omezit sdílení informací, pokud umožní společnosti Huawei podílet se na stavbě jejích 5G sítí.

Theresa Mayová bude zastávat post premiérky, dokud si konzervativní strana nevybere nového vůdce, jehož jméno by mělo být známo okolo 22. července 2019.

Konzervativní poslanci a bývalí úředníci od té doby vyzvali premiérku, aby znovu zvážila, zda by společnost Huawei mohla vybudovat části sítě 5G, a řekli také, že konečné rozhodnutí v této věci by mělo být ponecháno na jejím nástupci.

Překlad původního článku newyorské pobočky The Epoch Times: Milan Kajínek

Čtěte také:

Spojenecké rozvědky považují Huawei za bezprecedentní hrozbu (Sinopsis)

Huawei v ČR: Čínský režim může ze zákona na požádání nahlížet jakákoliv data společnosti Huawei, říkají čeští experti

Proč je Huawei bezpečnostní hrozba? Analýza Joshuy Philippa (Epoch Times)

Nástroje společnosti Huawei vyvinuté za účelem pronásledování Falun Gongu teď utlačují celou Čínu

Čínský režim slibuje „zelený rozvoj“, a zároveň staví uhelné elektrárny po celém světě

2019-05-27T20:01:42+00:00

Čína je vedle Indie považována za jednoho z největších znečišťovatelů životního prostředí v celosvětovém měřítku. Ve spojitosti s budováním projektu „Nové Hedvábné stezky“ oznámil čínský prezident Si Ťin-pching novinářům, že se zasadí o „otevřený, čistý a zelený rozvoj“.

Avšak zahraniční experti vidí rozpor mezi stavebními záměry Číny a prohlášeními čínského prezidenta. Pochyby se týkají zejména uhelných elektráren budovaných v rámci projektu „Nové Hedvábné stezky“.

Čínský režim byl minulý víkend v Pekingu na fóru Hedvábné stezky vystaven rostoucí kritice. Fóra se zúčastnili řídící pracovníci a delegáti z téměř 40 zemí. Na samotné fórum bylo ze strany mezinárodních expertů na životní prostředí nahlíženo spíše kriticky.

Specialista na Čínu a její energetické trhy na Harvardské univerzitě Edward Cunningham ve vysílání National Public Radio prohlásil, že Čína plánuje postavit více než 300 uhelných elektráren napříč kontinenty. A to v Turecku, ve Vietnamu, Indonésii, Bangladéši, Egyptě a na Filipínách.

Tyto stavby jsou významnými investicemi v době, kdy se většina národů na světě včetně Číny zavázalo bojovat proti klimatickým změnám, řekl Cunningham. „Pokud vezmete do ruky peníze a postavíte s nimi uhelnou elektrárnu, pak je to závazek na 40 až 50 let,“ zdůraznil expert. Jedná se tedy o investice s dlouhodobým dopadem.

Z nedávných satelitních snímků je také zřejmé, že čínský režim obnovil výstavbu desítek uhelných elektráren. Zprávu zveřejnila německá radiostanice Deutsche Welle. Nová výstavba byla odhalena také ve společné zprávě Global Energy Monitoru, Greenpeace a Sierra Clubu. Více zde…

Z článku německé redakce Epoch Times přeložila Bohumila Chocholová

Čtěte také:

Objevení tajných uhelných elektráren v Číně

Čínská honba za obnovitelnou energií

Čína bez cenzury: Jak si Čína kupuje australské politiky

Čínská poptávka po dřevu ničí lesy v Rusku a Zambii

Google a další firmy ukončují spolupráci s Huawei. Pro čínský koncern to bude zásadní „rána“

2019-05-21T09:00:10+00:00

I když americká administrativa nedávno uvalila exportní zákaz pro poskytování technologií a zařízení amerických společností čínské společnosti Huawei, zakladatel společnosti Žen Čeng-fej (Ren Zhengfei) se chlubí a oplývá jistotou, že telekomunikační kolos bude i nadále vzkvétat.

Na tiskové konferenci pro japonská média 18. května Žen řekl, že exportní zákaz bude mít na Huawei jen malý vliv, protože „ve skutečnosti jsme tento den předvídali již mnoho let a máme záložní plán“.

O den později přinesla agentura Reuters zprávu, že společnost Google ukončila s Huawei část svých obchodních činností, které ohrožují její podnikání v oblasti smartphonů – všechny telefony Huawei totiž „běží“ na Androidu, operačním systému od Google.

Byť se Huawei v posledních letech snaží vyvinout své vlastní čipy a operační systém, zůstává otázkou, zda její snaha o nezávislost na zahraničních dodavatelích bude úspěšná.

„Plán B“

15. května začlenilo americké Ministerstvo obchodu Huawei a jeho 70 poboček na „seznam“, který znemožňuje společnosti nakupovat komponenty a technologie amerických firem, leda že by dostala od vlády USA speciální výjimku. Tomu předcházelo stejného dne podepsání výkonného nařízení pro ochranu amerických telekomunikačních sítí prezidentem Donaldem Trumpem.

Ministr obchodu USA, Wilbur Ross, ve svém prohlášení řekl, že Trump podpořil rozhodnutí o „ochraně amerických technologií před využitím entitami vlastněnými zahraničím, které by potenciálně ohrožovaly národní bezpečnost USA a zájmy zahraniční politiky“.

První veřejnou reakcí na tento zákaz byl projev zakladatele společnosti Huawei, Žena Čeng-feje, před japonskými médii, kdy jej citoval Nikkei: „Na tohle jsme se již připravovali“.

Přechod na nouzový režim (a také to, že s tímto scénářem se již počítalo) potvrzuje i otevřený dopis Teresy Che Tching-po (Teresa He Tingbo), prezidentky firmy HiSilicon, pobočky Huawei pro výrobu čipů, který zaslala všem zaměstnancům 17. května a který uveřejnila mnohá čínská média.

Deník E15 v tištěném vydání z 21. května 2019 uvedl, že zásoby, které si společnost Huawei vytvořila, postačí pouze na pokračování výroby po dobu tří měsíců. Společnost Huawei prohlašuje, že jí zásoby komponentů umožní pokračovat po dobu jednoho roku.

Závislost na USA

19. května agentura Reuters informovala, že dle „zasvěceného“ zdroje Google na zákaz exportu zareagoval a ukončil „dodávky hardware, software a technologických služeb, kromě těch, které jsou veřejně dostupné pod licencí open source“.

To pro Huawei znamená, že brzy nebude mít přístup k aktualizacím Androidu pro své smartphony. Nové smartphony Huawei pak nebudou mít kromě Androidu ani možnost instalace populárních aplikací jako Google Play, Gmail a Google Maps.

Huawei byl dosud na amerických dodavatelích komponentů silně závislý. Čínské státní médium Yicai Global v listopadu 2018 informovalo, že z 92 klíčových dodavatelů Huaweie tvoří 36 % americké společnosti. A dokonce i 40 % čínských dodavatelů používá pro svou výrobu americké technologie.

Linda Sui, analytička z oboru smartphonových strategií z Global Wireless, řekla 17. května pro tiskovou agenturu Reuters: „Byla bych překvapená, kdyby HiSilicon dokázal [čipy] vyrobit bez amerických dodavatelů.“

Zdroj z Číny pro Reuters řekl: „[Žádný z amerických dodavatelů Huawei] nemůže být nahrazen čínským, minimálně po dobu několika let.“

Tento zdroj to uvedl na příkladu, že Huawei a jeho pobočky používají software pro navrhování čipů od kalifornských firem Cadence Design Systems Inc. a Synopsys Inc., které jsou špičkou v oboru.

Podle deníku E15 kromě společnosti Google s Huawei ukončují spolupráci také výrobci čipů Intel a Qualcomm nebo Xilinx či Broadcom. O možném ukončení spolupráce budou jednat také evropské firmy jako STMicroelectronics nebo Infineon.

Přeloženo z původního článku newyorské pobočky The Epoch Times.

Pokud se vám náš článek líbil, podpořte nás prosím jeho sdílením na sociálních sítích.

Čtěte také:

Holandské tajné služby zkoumají, zda společnost Huawei provádí špionáž

Exkluzívní pokrytí případu okolo infiltrace čínské společnosti Huawei do Západní společnosti

Čínská štěnice na základních deskách Applu a Amazonu (video)

Nástroje společnosti Huawei vyvinuté za účelem pronásledování Falun Gongu teď utlačují celou Čínu

Holandské tajné služby zkoumají, zda společnost Huawei provádí špionáž

2019-05-21T04:43:51+00:00

V Holandsku zahájily tajné služby vyšetřování možných špionážních aktivit čínského koncernu Huawei, vyplývá z tiskové zprávy.

Podle informací deníku „De Volkskrant“ z 16. května 2019 se jedná o prověřování možnosti, zda telekomunikační koncern zabudoval „zadní vrátka“ pro špionáž zákaznických dat do svých výrobků. Bezpečnostní úřady se k problematice nechtějí vyjadřovat.

Společnost Huawei se k vyšetřování vyjádřila prohlášením, že koncern se ve všech zemích, kde působí, drží aktuálních zákonů a předpisů oné země a chrání privátní sféru svých zákazníků.

Huawei je jedním z celosvětově největších telekomunikačních a síťových provozovatelů. USA se mimo jiné obává, že by technika společnosti Huawei mohla být potenciální vstupní branou pro čínskou špionáž a sabotáže.

Podle deníku De Volkskrant, který se odvolává na zdroj z tajných služeb, je Huawei rovněž v podezření z tajného přístupu k zákaznickým datům holandských síťových systémů Vodafone/Ziggo, T-Mobile/Tele2 a KPN. A nyní se tedy zkoumá, zda k těmto pokusům o špionáž skutečně dochází.

Holandská vláda se chystá v nejbližší době rozhodnout, zda se bude společnost Huawei podílet na výstavbě sítí 5G v zemi.

Z článku na stránkách německé pobočky deníku Epoch Times přeložila Bohumila Chocholová

Pokud se vám náš článek líbil, podpořte nás prosím jeho sdílením na sociálních sítích.

Čtěte také:

Google a další firmy ukončují spolupráci s Huawei. Pro čínský koncern to bude zásadní „rána“

Exkluzívní pokrytí případu okolo infiltrace čínské společnosti Huawei do Západní společnosti

Čínská štěnice na základních deskách Applu a Amazonu (video)

Nástroje společnosti Huawei vyvinuté za účelem pronásledování Falun Gongu teď utlačují celou Čínu

Soud, kterého se obávají vysoce postavení komunisté v Číně

2019-05-20T15:16:03+00:00

Zneužívání moderních výdobytků transplantační chirurgie, které mnozí experti označují jako největší zločin čínského režimu, se dostalo před soud. Nezávislý tribunál, který zasedl v Londýně, vyšetřoval násilné odebírání orgánů vězňům svědomí v Číně.

V procesu desítek slyšení tribunál postupně odhaluje, jak čínské vězeňské nemocnice zabíjejí vězněné skupiny lidí pro jejich orgány. Lidé jako praktikující Falun Gongu, křesťané, tibetští buddhisté nebo ujgurští muslimové jsou na seznamu nejvíce zneužívaných skupin.

Obchod s orgány vězňů v Číně podle expertů probíhá za vědomí vlády a přináší velké ekonomické zisky. Lékaři se však hrozí, že se jedná o zrůdný ekonomický model, který vyhlazuje skupiny obyvatel a současně zpeněžuje jejich orgány. Výdobytky moderní transplantační chirurgie podle expertů dnes slouží totalitní moci k „ekonomicky výhodné“ likvidaci pronásledovaných skupin obyvatel.

{youtube}0VXw_hqoqlA{/youtube}

Líbilo se vám video? Sdílejte ho prosím na sociálních sítích.

Pořad Čína bez cenzury, který moderuje Chris Chappell, vysílá ve formátu pozdní noční šou, která mísí humor s vážnou analýzou čínské politiky a společnosti. Rovněž pravidelně otevírá témata potlačování čínských obyvatel vládnoucím komunistickým režimem, včetně témat považovaných za „citlivá“.

Související články:

Belgie: Poslanci schválili zákon trestající obchodování s orgány a transplantační turistiku do „problémových zemí“ (Čína)

Pacienti se hrnou do Číny za transplantacemi. Orgány pocházejí převážně od nedobrovolných dárců, varují vyšetřovatelé

V reakci na situaci v Číně poslanec Peksa a senátor Hilšer dokončují návrh změny transplantačního zákona

Belgie: Poslanci schválili zákon trestající obchodování s orgány a transplantační turistiku do „problémových zemí“ (Čína)

2019-05-15T18:50:33+00:00

Hlavní belgická zákonodárná komora parlamentu přijala 25. dubna nový návrh zákona, který umožňuje stíhat a trestat všechny strany zapojené do nákupu a prodeje lidských orgánů pro komerční účely. Porušení zákazu obchodování s orgány bude moci vést až ke 20 letům vězení a pokutě 1,2 milionu eur.

Účinnost nového zákona není omezena pouze na území Belgie, ale vztahuje se především na všechny občany Belgie bez ohledu na to, kde se nacházejí. Mohou být trestně stíháni i v případě, že se transplantace uskutečnila v jiné zemi, což účinně eliminuje novodobý trend transplantační turistiky do „problémových zemí“, jakou je podle expertních studií především Čína. [1]

Pro dodatek do trestního zákoníku hlasovalo všech 134 přítomných členů parlamentní komory. Návrh zákona nyní pokročí do Senátu a dále ke schválení belgickému králi.

Nařízení se vztahuje na prodávající a příjemce orgánu, jakož i na zprostředkovatele, lékaře nebo zdravotnický personál, kteří by ve věci působili jako konzultanti či zprostředkovatelé a podíleli se na prodeji orgánů za účelem zisku – ať už přímo či nepřímo.

V případech, kdy bude prokázáno, že transplantační procedura vyústila v úmrtí dárce, budou výše zmíněné osoby vystaveny až 20letému trestu odnětí svobody a pokutě ve výši 1,2 milionu eur. Pokud bude do obchodu zapojena organizovaná skupina, mohou být všichni členové skupiny stíháni a potrestáni podle tohoto trestního zákoníku.

Návrh na změnu trestního zákoníku vznesli jako první poslankyně Valerie Van Peelová, členka Nové vlámské aliance, a Vincent Van Peteghem, člen Křesťanské demokratické a vlámské strany.

Van Peelová napsala v dokumentu na podporu přijetí zákonné úpravy, že lidské orgány dnes mají ekonomickou hodnotu, a proto „by měly být belgické zákony přísnější“, aby bránily v šíření obchodu s orgány.

Proč nejezdit pro orgány do Číny

Návrh zákona obsahuje vysvětlení toho, co představuje nelegální transplantace orgánů. Jde zejména o čin nuceného odběru orgánů, což je scénář, ve kterém jsou orgány vyňaty z osob, které s tím nesouhlasily.

Právní text obsahuje doložku odkazující na usnesení Evropského parlamentu z prosince 2013, které odsuzuje praxi nuceného odběru orgánů v Číně. Rezoluce vyjadřuje „hluboké znepokojení nad stále se opakujícími a důvěryhodnými zprávami o systematickém, státem schvalovaném nedobrovolném odebírání orgánů vězňům svědomí v Čínské lidové republice, mezi nimiž je i mnoho stoupenců Falung Gongu, uvězněných za své náboženské přesvědčení, a také členů dalších náboženských a etnických menšinových skupin.“

Falun Gong, známý také jako Falun Dafa, je tradiční čínská duchovní praxe obsahující morální učení založené na principech buddhismu a taoismu. Tato škola propaguje morální principy pravdivosti, soucitu a snášenlivosti jako podstatu dobrého charakteru. Praxe v Číně získala masovou popularitu a v roce 1998 se jí zde věnovalo zhruba 100 milionů lidí. Vůdce komunistické strany Ťiang Ce-min v roce 1999 označil Falun Gong za hrozbu absolutní moci a zahájil celostátní pronásledování Falun Gongu i jeho příznivců. V důsledku represí byly umístěny miliony lidí do vězeňských zařízení, pracovních táborů a center pro vymývání mozků ve snaze vymýtit jejich víru.

V roce 2006 vystoupil první očitý svědek, který prohlásil, že jsou věznění následovníci Falun Gongu zneužíváni k orgánovým transplantacím. Od té doby proběhlo v této oblasti několik nezávislých vyšetřování. [1]

Podle mezinárodních nevládních organizací Doctors Against Organ Harvesting a WOIPFG jsou i dnes ještě desítky transplantačních nemocnic v Číně zapojeny do odběru orgánů od vězňů svědomí, včetně následovníků Falun Gongu.

Čtěte také: Přední čínští lékaři potvrzují odběry orgánů následovníkům Falun Gongu

Objevuje se také stále více zpráv o zneužívání ujgurských muslimů, kteří přežili vězení v „převýchovných“ táborech v čínské autonomní oblasti Sin-ťiang.

V rozhovoru s čínskou edicí deníku The Epoch Times v říjnu 2018 čtyřiapadesátiletá občanka Kazachstánu a bývalá vězeňkyně v táboře v Urumči uvedla, že úřady rozdělují vězně do dvou skupin: na ty, kteří mají rodinné příslušníky v zahraničí, a na ty, kteří je nemají.

„[Čínský režim] eskaluje své obchody s orgány, takže bude zabíjet ty, kteří nemají v zahraničí nikoho, kdo by se po nich ptal nebo je hledal,“ řekla žena.

Usnesení Evropského parlamentu z let 2013 a 2016 vyzývají čínský režim, aby „okamžitě ukončil praxi odebírání orgánů vězňům svědomí, reagoval na žádosti OSN o provedení vyšetřování a okamžitě propustil všechny vězně svědomí v Číně, včetně následovníků Falun Gongu“.

Studenti by neměli jezdit do Číny na stáže

Elke van den Brandeová, zástupkyně neziskové skupiny pro transplantační etiku Mezinárodní koalice za ukončení zneužívání transplantací v Číně (ETAC), sdělila 25. dubna 2019 čínsko-jazyčné pobočce Epoch Times, že novou legislativu v Belgii velice vítá.

„[Belgie] je první zemí v Evropě, která odkazuje na usnesení Evropského parlamentu z roku 2013. Je to velmi důležitý krok, protože (rezoluce) odkazuje na to, co se děje v Číně ve vztahu k nuceným odběrům orgánů,“ řekla zástupkyně sdružení ETAC.

Van den Brandeová, která přednáší na University College v Leuven-Limburgu v Belgii, nedoporučuje studentům medicíny cestovat do Číny na mezinárodní stáže, protože nový trestní zákoník bude stíhat poskytovatele zdravotní péče, kteří budou i nepřímo zapojeni do nuceného odběru orgánů. Van den Brandeová věří, že studenti se mohou do takové věci zapojit i nevědomě.

„Doufám, že další evropské země budou následovat příklad Belgie,“ dodala Van den Brandeová.

Podobné zákonné úpravy přijaly například Španělsko (2013), Tchaj-wan (2015), Itálie (2016) a Izrael (2006) a další. V poslední době o přijetí podobné legislativy jedná také Kanada, Austrálie a také Česká republika.

Původní článek z newyorského deníku The Epoch Times přeložil a upravil Milan Kajínek.

Čtěte také:

Pacienti se hrnou do Číny za transplantacemi. Orgány pocházejí převážně od nedobrovolných dárců, varují vyšetřovatelé

V reakci na situaci v Číně poslanec Peksa a senátor Hilšer dokončují návrh změny transplantačního zákona

Londýnský tribunál vyslechl důkazy o násilných odběrech orgánů v Číně

Senátor Václav Hampl: Dnes už nemáme pochyby – příznivci hnutí Falun Gong jsou v Číně zneužíváni k transplantacím

POZNÁMKY: [1]

Vyšetřovací zpráva Bloody Harvest – Revised Report into Allegations of Organ Harvesting of Falun Gong Practitioners in China / David Kilgour and David Matas (2007) on-line (anglicky)

Vyšetřovací zpráva Bloody Harvest / Slaughter – An Update / Kilgour, Matas, Gutmann (2016), anglicky, on-line (anglicky)

Terénní výzkum: Jatka – Masové vraždy, odebírání orgánů a čínské řešení problému s disidenty, Ethan Gutmann (nakl. C-press, 2015), česky, on-line

WOIPFG je nevládní organizace zaměřující se na vyšetřování trestné činnosti všech institucí, organizací a jednotlivců, kteří se podílejí na represivní kampani čínského režimu vedené proti duchovnímu hnutí Falun Gong v Číně. Organizace byla založena 20. ledna 2003. Sídlí v New Yorku a zavedla globální systém monitorování a sledování ve 110 zemích světa. On-line

ETAC: The International Coalition to End Transplant Abuse in China (Mezinárodní koalice na ukončení zneužívání transplantací v Číně) je koalicí právníků, akademiků, etiků a lékařských profesionálů, výzkumníků, badatelů a lidskoprávních advokátů, která se zasazuje o ukončení násilného odebírání orgánů v Číně. On-line