Divadlo

Musica Florea zve na barokní operu od Vivaldiho o založení Prahy Libuší a Přemyslem

2019-07-16T18:01:03+00:00

Musica Florea chystá na pátek 19. července představení barokní opery z roku 1734 Praga nascente da Libussa e Primislao (O založení Prahy Libuší a Přemyslem), další premiérový projekt, tentokrát barokní operu. Představení se koná na nádvoří Lichtenštejnského paláce, sídla HAMU na Malostranském náměstí. Začíná ve 21 hodin. Generální zkouška proběhne den předtím, 18. července ve 21 hod. Autorem libreta Antonio Denzi, který využil hudbu slavného Antonia Vivaldiho.

Představení je jedním z hlavních bodů programu letošního festivalového cyklu Musica Florea – Bohemia 2019. Unikátní součástí projektu je scéna tvořená převozným barokním divadlem Florea Theatrum, na němž Musica Florea provozuje přestavení již od roku 2014. Hudební, režijní i taneční nastudování vychází z pravidel poučené interpretace a je určeno jak hudebníkům pro inspiraci, tak široké veřejnosti.

Opera Praga nascente da Libussa e Primislao zazněla v Praze poprvé v roce 1734, kdy ji v tehdejším Sporckově divadle uvedl impresário a také autor libreta Antonio Denzi. Jeho divadlo stálo v té době na prahu bankrotu a český námět měl od místního publika získat kýžené finance. Libreto zahrnuje postavy z mytologie (Libuše, Přemysl, Vlasta, Šárka, Ctirad) a dvě komické figury (zdánlivě hluchoněmého pážete-špiona Lesbína a Přemyslovu služku Dievíru). Vedle známých námětů, jako je stavba Prahy, Libušina věštba, vyslání koně za Přemyslem nebo dívčí válka samozřejmě nechybí zápletky, intriky a další prvky barokního hudebního dramatu.

Česká kněžna Libuše inspirovala Vivaldiho ke složení barokní opery

Antonio Vivaldi není originálním autorem hudby k této opeře. Na rozdíl od Denziho libreta (nachází se v knihovně Národního muzea) se totiž hudba nedochovala. Víme ale, že Praga nascente bylo tehdy zcela obvyklé pasticcio, tedy opera vytvořená z již existujících árií různých skladatelů, včetně právě Antonia Vivaldiho, jehož hudbu Denzi běžně využíval a byl s ním v kontaktu. Denzi a Vivaldi se poznali v roce 1716 v benátském divadle San Moisé a poté, co Denzi přesídlil do Prahy, stal se Vivaldi jeho dodavatelem hudby. V Praze tak zněly celé Vivaldiho opery (dokonce i v premiéře, např. Argippo, Doriclea nebo Alvilda regina de Goti), ale i jejich části zakomponované právě do pasticcií.

Novodobou hudební rekonstrukci tohoto díla na čistě Vivaldiho hudbu vytvořil nyní Eduardo García Salas po rozsáhlém výzkumu Vivaldiho árií a konzultacích s předními odborníky. V představení se objeví i baletní prvek, a to tanec Českých Amazonek v choreografii Andrey Miltnerové, která je současně režisérkou inscenace. Hudbu se svým orchestrem nastudoval Marek Štryncl, dirigent a umělecký šéf orchestru Musica Florea.

Praga nascente da Libussa e Primislao
Opera o třech dějstvích na hudbu Antonia Vivaldiho
Libreto Antonio Denzi (1734)

Florea Theatrum
Letní scéna HAMU, Malostranské náměstí 13, Praha 1
19. 7. 2019 ve 21:00 hod
Vstupné: 500/250 Kč (plné/snížené)

Sólisté:
Libussa – Sylva Čmugrová
Primislao – Michaela Šrůmová
Vlasta – Marta Infante
Stirado – Hasan El Dunia
Clodomiro – Manuel Gómez Ruiz
Gustavo, Dievira – Lucia Knoteková
Sarca – Eva Bennet
Lesbino – Filip Dámec

Sbor:
Jan Petráček, Jan Hartinger, Lukáš Jindra, Jaroslav Beneš

Tanečníci:
Romana Konrádová, Lenka Breeding
orchestr Musica Florea

Kostýmy: Chris Vinz
Líčení: Karel Langer
Osvětlení: Mojmír Ledvinka
Scénografie: Václav Krajc
Osvětlení: Mojmír Ledvinka
Režie: Andrea Miltnerová
Asistent režie: Eduardo García Salas
Příprava hudebních materiálů: Eduardo García Salas, Marek Štryncl
Dirigent, hudební nastudování: Marek Štryncl

* Mezzosopranistka Marta Infante se projektu účastní za podpory agentury Acción Cultural Española (AC/E) prostřednictvím mezinárodního programu Programme for the Internationalisation of Spanish Culture (PICE) v rámci grantů Mobility.

Zdroj: TZ Musica Florea, Lucie Kocourková

Na muzikál Jesus Christ Superstar v podání brněnského divadla se stála fronta až na Kanárských ostrovech

2019-02-01T13:41:29+00:00

Muzikál Jesus Christ Superstar se na domácím jevišti Městského divadla Brno poprvé objevil v roce 2005 v překladu Michaela Prostějovského, na scéně Emila Konečného, v choreografii Vladimíra Kloubka a kostýmech Andrey Kučerové. Brněnské premiéře předcházelo úspěšné zahraniční turné v Německu, Holandsku, Belgii aj.

Během uplynulých 14 let se brněnský divadelní soubor k tomuto nejslavnějšímu muzikálu s neutuchajícím elánem herců stále vracel, jedinečné dílo zhlédlo již na 150 tisíc diváků.

Nejinak tomu bylo i letos, kdy soubor vystupoval s muzikálem v Las Americas na ostrově Tenerife a diváci jej ocenili ovacemi vestoje v Piramíde de Arona. Superlativy nešetřil ani španělský tisk.

Kanárským divákům nabídli herci anglickou verzi rockové opery v režii Stanislava Moši pětkrát, od 16. do 20. ledna 2019.

Městské divadlo Brno s muzikálem Jesus Christ Superstar hostovalo na španělském ostrově Tenerife. (Tin Kratochvíl)

„Tenerife bylo zřejmě zatím nejvzdálenější destinací, kde jsme vystupovali, tím větší je také naše radost z úspěchu. Potvrdilo se, že v Brně umíme dělat divadlo, které obstojí v té nejtvrdší konkurenci,“ uvedl ředitel Městského divadla Brno Stanislav Moša k dalšímu mezinárodnímu úspěchu.

„Svoji maximální profesionalitu potvrdili nejen herci Dušan Vitázek, Petr Gazdík, Ivana Vaňková a další, ale také všichni, kdo se podíleli na organizačním a technickém zabezpečení hostování, které bylo vzhledem k náročnosti cesty velmi složité,“ doplnil Stanislav Moša.

Autory rockové opery jsou dva mladíci, skladatel Andrew Lloyd Webber a textař Tim Rice, jejichž dílu v době prvního scénického uvedení v roce 1971 na West Endu nikdo nepředpovídal delší život než ideám hnutí hippies.

Příběh vychází z Nového zákona a zachycuje osud Ježíše Krista od jeho příchodu do Jeruzaléma. Vyprávěn je z perspektivy toho, kdo jej nakonec zradil – Jidáše Iškariotského, a tvoří jej stěžejní momenty Ježíšových posledních dnů, včetně vyhnání překupníků z chrámu, poslední večeře, Jidášovy zrady v Gethsemanské zahradě až po Pilátův soud, bičování a následné ukřižování.

Rocková opera Jesus Christ Superstar je dnes starší než byl sám Ježíš Nazaretský jako historická osobnost a dodnes je nejčastěji uváděným hudebním dílem.

Líbil se vám tento článek? Podpořte nás prosím jeho sdílením na sociálních sítích.

Originální Čert a Káča na scéně a v kostýmech Adolfa Borna

2019-01-08T01:36:38+00:00

Obě nejzdařilejší opery Antonína Dvořáka, Čert a Káča i Rusalka, jsou napsány na pohádkové motivy. Spojování lidových a humorných prvků s lyrickými a fantastickými patří k typickým a stále velmi oblíbeným znakům české dramatické tvorby. Námět roztomilé pohádkové opery Čert a Káča v Národním divadle Praha vychází ze stejnojmenné pohádky Boženy Němcové o drzé a nebojácné Káče, vychytralém ovčákovi Jirkovi a oklamaném čertu Marbuelovi.

Národní divadlo: Bohemia Balet – Rapsodie v modrém

2019-01-08T01:22:03+00:00

Bohemia Balet, soubor Taneční konzervatoře hlavního města Prahy uvádí komponovaný večer Rapsodie v modrém, který se ponese výhradně na české notě domácích tvůrců.

V premiéře bude uveden Sen horké letní noci Filipa Veverky – humorně laděná choreografie odkazuje na letošní horké léto. Lucie Holánková roztančí hudbu G. F. Händla a M. Richtra v kompozici nazvané Inspiro (Vdechnutí) a večer uzavře světoznámá Rhapsody in Blue G. Gershwina v choreografii Jiřího Horáka.

Host Baletu: leden 2019 – Balet Praha Junior a Pražský komorní balet / Bohemia Balet / Balet Divadla F. X. Šaldy Liberec

* Vstupenky *

Líbil se vám tento článek? Podpořte nás prosím jeho sdílením na sociálních sítích.

Praha: Otevírá se divadlo RePublika, nová divadelní scéna, kde se bude hrát pouze satira

2018-12-04T08:07:13+00:00

Divadlo RePublika odstartovalo svůj program 2. prosince 2018 představením s názvem 2084, které je inspirováno Orwellovým románem Devatenáct set osmdesát čtyři.

V prostorech clubu Rock Café na Národní třídě v Praze vzniká první divadelní scéna, kde se bude hrát pouze satira – Divadlo RePublika. Bude se zde potkávat několik skupin divadelníků, kteří budou tvořit satirická divadelní představení, v nichž hodlají, zásadně s humorem, nahlížet na současnou situaci ve společnosti.

Založením Divadla RePublika chtějí autoři vybudovat místo pro divadlo satiry, které mělo v českých zemích významnou tradici a v poslední době se mu moc nedaří.

„Do budoucna bychom rádi rozšířili tento projekt také o hudebníky, literáty a další umělecké obory, a z Divadla RePublika tak vytvořili místo pro setkávání,“ uvedl mluvčí projektu Jan Julínek.

„Stejně jako autor ve třicátých a čtyřicátých letech 20. století s hrůzou předpovídal budoucnost, tak se i my díváme na náš ´zítřek´, ale raději si z toho děláme legraci. Není to výsměch, ale pud sebezáchovy,“ uvedl autor a režisér Jan Nosek Novák, který tuto inscenaci označil jako „skorosatiristickou scifikomedii“. Herecky se představí celá řada pražských i mimopražských herců včetně autora.

Politický kabaret i rozhlas

Další inscenací na repertoáru Divadla RePublika je politický kabaret „Republiko má středisková aneb lukrativní nejistota“, v němž se divákům představí, mimo jiné, PhDr. Ivo Šmoldas, který svým jedinečným způsobem provede diváky světem politiky a objasní jim některé zákonitosti života specifického tvora zvaného Homo Politicus.

Divadlo RePublika se nebude zabývat pouze politickou, ale také společenskou satirou. Další premiérou nového divadla je autorská business comedy Pavla Němce – Homeless o nebezpečné blízkosti světa businessu a života na ulici.

Souběžně s Divadlem RePublika připravují aktéři také vysílání rozhlasového pořadu Rádio RePublika, který bude jednou týdně na internetovém portále YouRadio.cz komentovat aktuální politické dění. První vysílání proběhlo v den otevření Divadla RePublika.

„V posledních letech sice pár inscenací tohoto druhu divadla vzniklo, ale zde se jedná o ojedinělý projekt, jenž bude zaměřen výhradně na ´nastavování zrcadla společnosti´, kde je euro alfou i omegou života,“ dodává s úsměvem mluvčí projektu Julínek.

„Počítáme se zapojením co největšího množství lidí a máme dveře otevřené pro všechny tvůrce a jakékoliv počiny, které jsou se satirou spojeny,“ vyzývá Julínek případné nové spolupracovníky.

Zdroj: podle TZ NetwIN production

Vánoční Louskáček v divadle na Vinohradech

2018-11-12T10:52:02+00:00

Divadlo na Vinohradech oslaví 17. listopadu obnovenou premiérou výpravného klasického baletu Louskáček, vánoční sen. Titulní roli Klárky a Prince zatančí přední sólisté pražské baletní scény Sophie Benoit a Adam Zvonař.

Postavu strýčka Drosselmeyera ztvární sólista Viktor Svidró. V dalších rolích se představí tanečníci Tanečního centra Praha – konzervatoře a studenti Taneční konzervatoře hlavního města Prahy a mezinárodní baletní školy First International Ballet School.

Výpravný balet Louskáček, vánoční sen je inspirován dílem romantického spisovatele E. T. A. Hoffmanna (v originále Louskáček a Myší král). Baletní libreto A. Volkova inspirovalo slavného skladatele P. I. Čajkovského, který vytvořil nezapomenutelné a oblíbené dílo.

Vánoční Louskáček v divadle na Vinohradech. (divadlonavinohradech.com)

V baletu jsou barvitě vylíčeny události kouzelné štědrovečerní noci, kterou putuje Klára se svým ochráncem, princem Louskáčkem, do jeho pohádkové říše a zase zpět.

Režisérka Veronika Iblová slibuje vánoční představení pro celou rodinu, které diváky vtáhne do kouzelné vánoční atmosféry v doprovodu překrásné hudby P. I. Čajkovského.

„Jedná se o projekt, na kterém se potkávají takřka tři generace. Těm nejmladším je pět let a ti nejstarší jsou opravdu vynikající zkušení profesionálové,“ doplňuje Veronika Iblová, ředitelka školy First International Ballet School.

Více o představení a vstupenky zde.

Vánoční Louskáček v divadle na Vinohradech. (divadlonavinohradech.com)

Hudba: P. I. Čajkovskij

Choreografie a režie: Veronika Iblová

Asistentka choreografie: Jade Clayton, Linda Svidró Schneider

Kostýmy: Josef Jelínek

Scéna: Michal Horáček

Líbil se vám tento článek? Podpořte nás prosím jeho sdílením na sociálních sítích.

Amerika – jako ponurá freska deziluze i naděje

2018-10-28T20:08:50+00:00

Slavný román světového autora Franze Kafky Amerika (Nezvěstný) se stal inspirací pro tvůrčí tým brněnského Divadla Husa na provázku, který jej převedl do divadelní podoby a v české premiéře uvedl v pátek 21. září 2018 jako svoji první inscenaci sezóny.

Osmyčky – bláznivá féerie na události českých dějin

2018-10-17T21:10:17+00:00

Letos v říjnu si naše země připomíná sté výročí založení Československé republiky. Tvůrčí tým Městského divadla Brno se rozhodl k tomuto slavnému výročí také přispět, a tak vznikla inscenace Osmyčky. Jádrem inscenace se staly slavné letopočty s číslem osm na konci, které tak často hýbaly našimi dějinami. Režie se ujal jeden z autorů inscenace, Stanislav Slovák. Světovou premiéru si Osmyčky odbyly na Činoherní scéně Městského divadla Brno ve dnech 15. a 16. září 2018.

Historie českého divadla pohledem objektivu v pražském Obecním domě

2018-05-16T14:40:59+00:00

Obecní dům v Praze, původním názvem také Reprezentační dům, nabízí velkolepou exkurzi do světa českého divadla pohledem fotografů. Jeho secesní prostory zvou návštěvníky a zájemce na výstavu Česká divadelní fotografie 1859–2017, která je během května a června 2018 přístupná veřejnosti ve výstavních sálech. Výstava nabízí příběh historie českého divadla od poloviny 19. století až po současnost pohledem objektivu fotografického aparátu.

V rámci vernisáže byli oznámeni také laureáti soutěže Přehlídka divadelní fotografie. Oceněnými fotografy na prvních pozicích jsou Jakub Hrab, Adéla Vosičková a Jiří Drbohlav. Do soutěže se přihlásilo 121 tvůrců s 1 348 fotografiemi z let 2015–2017.

Legendy fotografie

Zájemci o magický svět divadla i milovníci kouzla okamžiku zvěčněného stiskem spouště na fotografickou desku, filmový pás či do miliónů pixelů, mohou obdivovat historické i novodobé portréty hereckých hvězd stejně jako fotografie z inscenací renomovaných velkých i studiových scén napříč republikou. Expozice nabídne rovněž fascinující exkurze do zákulisí i neotřelé pohledy na architekturu divadelních budov.

Autory snímků, které vznikly od poloviny 19. století až po současnost, jsou legendy, jako například František Drtikol, Miroslav Hák, Václav Chochola, Jaroslav Krejčí, Viktor Kronbauer nebo Bohdan Holomíček, či pocházejí ze slavného fotografického Ateliéru Langhans a mnoha dalších.

Přispěli Divadelní ústav, Národní muzeum i sběratelé

Česká divadelní fotografie 1859–2017 se zaměřuje i na řadu dalších aspektů historie českého divadla a fotografie. To vše je k vidění v originální instalaci ve formě obřího historického fotoaparátu.

„Výstava je vyvrcholením dlouholeté a intenzivní práce, které se Institut umění – Divadelní ústav v oblasti dokumentace divadelní fotografie věnuje,“ říká jeho ředitelka Pavla Petrová a dodává: „Musím poděkovat také našemu spolupořadateli Národnímu muzeu i řadě dalších institucí a soukromým sběratelům, bez nichž bychom takového rozsahu a kvality výstavy nemohli dosáhnout.“

Současná sonda do objektivu současných tvůrců

Rozsáhlou sondou do dílny současných tvůrců, dokumentujících svět před i za pomyslnou či skutečnou oponou, je samostatná část, která představuje výsledky fotografické soutěže Přehlídka divadelní fotografie. Do soutěže se přihlásilo 121 tvůrců s 1 348 fotografiemi z let 2015–2017. V rámci slavnostní vernisáže byli oznámeni laureáti tří soutěžních kategorií: Profesionální (Inscenace a Portrét v roli) a Studentské (Volná tvorba s divadelní tematikou). Oceněnými fotografy na prvních pozicích jsou Jakub Hrab, Adéla Vosičková a Jiří Drbohlav, druhé ceny patří Viktorovi Kronbauerovi, Petrovi Neubertovi a Vladimírovi Ludvíkovi, pomyslný bronz získalo dílo Patrika Boreckého, Radovana Šťastného a Libora Galii a zvláštní Cenu CZECH PHOTO převzal Tomáš Lelek.

Fotografie z pantomimického představení Etudy, Divadlo Na zábradlí (Režie: Ladislav Fialka, Scénografie: Boris Soukup). (Jaroslav Krejčí / 1960, Fotografický fond)

Foto jako dokumentace divadelní architektury

Fotografie vždy hrála významnou úlohu v propagaci divadel. Výstava nabídne historické i současné plakáty, programy a další reklamní materiály. Středem zájmu pořadatelů výstavy je i dokumentace divadelní architektury. Díky historickým fotografiím se zachovala podoba divadelních budov, které již nestojí nebo prošly zásadní proměnou. Výstava nás zavede rovněž do hereckých šaten, ředitelských kanceláří, za jevištní technikou počátku minulého století, i do soukromí herců a režisérů. Fotografování v zákulisí bylo doménou například Václava Chocholy nebo Karla Drbohlava.

„Skutečné divadelní fotografie nejsou jen obrázky do programu či faktické zachycení reality. Opravdová tvůrčí práce je hlavně nositelkou emocí, atmosféry, tajemna a vůbec všeho, co je slovy jen těžko popsatelné. Divadlo je v první řadě věcí vztahů a fotograf má právo i povinnost je rozkrývat, a podle svého interpretovat,” říká předseda poroty, přední český divadelní fotograf Josef Ptáček.

Výstava, která potrvá až do 24. června 2018, nabízí i bohatý doprovodný program. Například každou neděli se uskuteční dílna pro děti. I samotná prohlídka výstavy nabízí celou řadu tvůrčích činností pro malé návštěvníky.

Pro profesionální fotografy se uskuteční několik odborných workshopů. Jsou připraveny komentované prohlídky i dílny pro seniory. Po dva víkendy zpestří návštěvníkům výstavu fotografický ateliér Vandy Hybnerové. U příležitosti výstavy vyšla i stejnojmenná kniha.

Výstava je také součástí oslav 100. výročí založení Československa.

Více informací:

www.divadelnifotografie.cz ,

www.facebook.com/divadelnifotografie

Podle zdroje: TZ

Líbil se vám tento článek? Podpořte nás prosím jeho sdílením na sociálních sítích.

Monty Python’s Spamalot aneb svět podle Slováka(ů)

2018-05-01T07:54:39+00:00

Městské divadlo Brno svůj repertoár nově doplnilo o muzikál Spamalot, který vznikl na motivy filmu Monty Python a Svatý grál, který před několika dekádami uvedla skupina slavných britských komiků působících pod značkou Monty Python. Premiéra muzikálu se uskutečnila na hudební scéně městského divadla v sobotu 28. dubna 2018.