Demokracie a lidská práva

Reklama na foťák Leica odhalila masakr studentů z roku 1989 (video)

2019-07-05T17:09:23+00:00

Reklama na kamery Leica se virálně šíří na čínských sociálních sítích. Ukazuje záběry z masakru na náměstí Nebeského klidu v roce 1989, o kterém řada mladých Číňanů do té doby ještě neslyšela. Postavila se Leica za lidská práva? Nebo to bylo jen nedorozumění?

{youtube}tkQeY9sbH4U{/youtube}

Zde naleznete zmiňované reklamní video od firmy Leica

Líbilo se vám video? Sdílejte ho prosím na sociálních sítích.

Pořad Čína bez cenzury, který moderuje Chris Chappell, vysílá ve formátu pozdní noční show, která mísí humor s vážnou analýzou čínské politiky a společnosti. Rovněž pravidelně otevírá témata potlačování čínských obyvatel vládnoucím komunistickým režimem, včetně témat považovaných za „citlivá“.

Čína bez cenzury: Hongkongští protestující jsou jako „maskovaný Batman“ (video)

2019-06-26T20:17:38+00:00

Schovávají se za maskou, bojují za spravedlnost, ve zkorumpovaném městě, kde se policii nedá věřit. Ano, hongkongští protestující jsou jako Batman. Setkal jsem se s dvěma protestujícími, kteří byli v ulicích 12. června, kdy policie odpálila 150 plechovek slzného prachu, střílela náboje s kovovým prachem na protestující, kteří se postavili návrhu zákona o vydávání osob Komunistické straně Číny.

{youtube}-n5y1Tuo-JQ&t{/youtube}

Líbilo se vám video? Sdílejte ho prosím na sociálních sítích.

Pořad Čína bez cenzury, který moderuje Chris Chappell, vysílá ve formátu pozdní noční show, která mísí humor s vážnou analýzou čínské politiky a společnosti. Rovněž pravidelně otevírá témata potlačování čínských obyvatel vládnoucím komunistickým režimem, včetně témat považovaných za „citlivá“.

Mezinárodní tribunál vynesl rozsudek – čínské nemocnice zneužívají vězně svědomí k transplantacím

2019-06-17T08:14:48+00:00

Londýnský tribunál pod vedením soudce Sira Geoffreyho Nice, který projednával obvinění čínských nemocnic z násilného odebírání orgánů vezňům svědomí, v pondělí 17. června 2019 vynesl konečný rozsudek.

Tribunálu složenému ze sedmi expertů, jejichž úkolem bylo provést vůbec první nezávislou analýzu svědectví a závěrů z vyšetřování^[1] násilných odběrů orgánů politickým vězňům v Číně, předsedal sir Geoffrey Nice, jenž vedl v minulosti žalobu proti bývalému jugoslávskému prezidentovi Slobodanu Miloševičovi v rámci Mezinárodního soudního tribunálu.

„Členové Tribunálu jsou si jisti - jednohlasně a bez jakýchkoli pochybností - že v Číně se po dlouhé časové období praktikuje nucený odběr orgánů od vězňů svědomí, zahrnující velmi mnoho obětí.“

Dle právního zástupce Hamida Sabima tribunál pozval na slyšení i představitele čínského režimu včetně předních čínských zdravotníků a úředníků čínské ambasády v Londýně. Na pozvání však nikdo z nich nereagoval.

„Členové Tribunálu jsou si jisti - jednohlasně a bez jakýchkoli pochybností - že v Číně byl po dlouhé časové období praktikován nucený odběr orgánů od vězňů svědomí zahrnující velmi mnoho obětí,“ uvádí tribunál v předběžném rozsudku z prosince 2018.

Dále tribunál v konečném rozsudku poukázal na to, že každý, kdo jedná s čínskými představiteli, úřady a vládou, by si měl být vědom toho, že jedná se zločinným režimem.

Výsledná zpráva a konečný rozsudek budou k nahlédnutí a ke stažení na stránkách chinatribunal.com od 19. června 2019.

Členka tribunálu Regina Pauloseová (vlevo), předseda sir Geoffrey Nice, QC (uprostřed), a člen panelu Nicholas Vetch (vpravo) na prvním dubnovém slyšení. Londýn, 6. duben 2019. (Simon Gross)

China Tribunal - Final Judgement - June 17th, 2019 (Full Verdict)

{youtube}Pur_PfiujxY{/youtube}

V souvislosti s obviněním ze státem podporovaného odběru orgánů pronásledovaným skupinám vypovídalo před tribunálem více než padesát svědků, vědců, zdravotních profesionálů, novinářů a přeživších, včetně stoupenců duchovní praxe Falun Gong a Ujgurů.

Čínský režim obvinění opakovaně popírá a současné závěry vyšetřování zpochybňuje jako „politicky motivované a nepravdivé“, přičemž nepodal žádné důkazy, které by obvinění a závěry vyvrátily, uvedl list The Guardian.

Zpochybňování ze strany čínského režimu zůstává pouze na slovní úrovni, ale v praxi byly zaznamenány případy aktivního zabraňování ve vyšetřování a utajování informací, které by mohly poskytnout důležité podrobnosti.

Dubnový tribunál navazoval na třídenní slyšení z prosince loňského roku, kdy jeho členové přijali návrh prozatímního rozsudku, ve kterém došli k závěru, že násilné odběry orgánů vězňům svědomí v Číně se skutečně odehrávají, a že se dějí „ve velkém rozsahu“.

Tribunál byl zformován na popud mezinárodního sdružením ETAC, které vzniklo v roce 2014 za účelem obrany lékařské etiky v reakci na případy násilných odběrů orgánů vězňům svědomí v Číně.

TIP: S jakým závěrem skončil nezávislý tribunál o odebírání orgánů v Číně (Český rozhlas plus / od 21. minuty)

Sir Geoffrey Nice také uvedl, že tribunál shledal pronásledování příznivců Falun Gongu komunistickou stranou Číny jako naplňující skutkovou podstatu „zločinů proti lidskosti“ zahrnujících násilné útoky, mučení, usmrcování a zneužívání k orgánovým transplantacím.

O případech zneužívání politických vězňů v Číně ke komerčním transplantacím v minulosti jednaly také Evropský parlament v letech 2013 a 2016 a Sněmovna reprezentantů USA v roce 2016. Oba vrcholové orgány potvrdily, že zprávy o násilných odběrech orgánů od zadržovaných následovníků Falun Gongu, Ujgurů, křesťanů a Tibeťanů jsou „důvěryhodné“.

Zákonné úpravy reagující na případy zneužívání transplantační chirurugie v Číně přijaly například Španělsko (2013), Tchaj-wan (2015), Itálie (2016) a Izrael (2006) a další země. V poslední době o přijetí podobné legislativy jednají také Kanada, Austrálie, Belgie nebo Česká republika.

V Číně nefunguje dárcovský systém jako v západních zemích, ale jedná se o systém „on demand“, tedy „na poptávku“, což v praxi znamená, že ten, kdo si orgán objedná a zaplatí požadovanou cenu, ten jej získá. Na Západě se transplantační chirurgie řídí přísnými etickými pravidly a má sloužit přednostně k záchraně lidských životů.

První dubnovém slyšení CHina Tribunal, Londýn, 6. duben 2019. (Simon Gross)

TIP: Video reportáž z tribunálu na stránkách televize NTD

Jakou váhu má lidový tribunál?

Jedná se o nezávislý „lidový tribunál“. Podobné tribunály byly v minulosti zřízeny pro posuzování zločinů spáchaných v Iránu, Vietnamu a Severní Koreji.

Tyto neformální tribunály se obvykle zabývají závažnými trestnými činy spáchanými během událostí masového utrpení. Obvykle (ale ne vždy) vraždami, které oficiální mezinárodní organizace nejsou ochotny či schopny vyšetřovat nebo se vyšetřování obávají.

V tomto případě komisař OSN pro lidská práva obdržel ve dvou vlnách celkem 3 miliony podpisů pod mezinárodní petiční kampaň za vyšetřování obvinění čínských nemocnic a transplantačních center ze zneužívání vězňů svědomí. Na tyto masivní lidskoprávní kampaně mezinárodního společenství OSN vůbec nereagovala.

Rozsudek tohoto tribunálu může poskytnout určité vyjádření pozůstalým nebo blízkým osobám lidí, kteří zemřely v důsledku těchto událostí. Poskytuje také materiál, který lze použít k naléhání na oficiální mezinárodní organizace, aby pokračovaly ve vyšetřování a vytvořily historický „záznam založený na důkazech" o zločinnosti děsivých událostí.

Článek byl upraven 30. června 2019

Více o tribunálu:

Londýnský tribunál vyslechl důkazy o násilných odběrech orgánů v Číně

Soud, kterého se obávají vysoce postavení komunisté v Číně

Pacienti se hrnou do Číny za transplantacemi. Orgány pocházejí převážně od nedobrovolných dárců, varují vyšetřovatelé

Diskuse expertů o zneužívání transplantační chirurgie v Číně
{youtube}CEfuFsod7wE{/youtube}

Chris Chappell – populární moderátor pořadu China Uncensored – pozval k diskusi u kulatého stolu pět osobností, které se v minulosti zapojily do vyšetřování v oblasti čínské transplantační chirurgie.

Ke stolu zasedli: Ethan Gutmann – investigativní publicista a spisovatel, autor knih Loosing a New China a Slaughter (Jatka). David Kilgour – bývalý kanadský ministr zahraničí nominovaný na Nobelovu cenu míru. David Matas – právník působící v mezinárodní oblasti lidských práv. Matt Robertson – reportér deníku Epoch Times. Anastasia Lin – Miss Kanada 2015 a 2016, herečka a lidskoprávní aktivistka. Více zde...

Poznámky: [1]

Vyšetřovací zpráva Bloody Harvest – Revised Report into Allegations of Organ Harvesting of Falun Gong Practitioners in China / David Kilgour and David Matas (2007) on-line (anglicky)

Vyšetřovací zpráva Bloody Harvest / Slaughter – An Update / Kilgour, Matas, Gutmann (2016), anglicky, on-line (anglicky)

Terénní výzkum: Jatka – Masové vraždy, odebírání orgánů a čínské řešení problému s disidenty, Ethan Gutmann (nakl. C-press, 2015), česky, on-line

WOIPFG je nevládní organizace zaměřující se na vyšetřování trestné činnosti všech institucí, organizací a jednotlivců, kteří se podílejí na represivní kampani čínského režimu vedené proti duchovnímu hnutí Falun Gong v Číně. Organizace byla založena 20. ledna 2003. Sídlí v New Yorku a zavedla globální systém monitorování a sledování ve 110 zemích světa. On-line

ETAC: The International Coalition to End Transplant Abuse in China (Mezinárodní koalice na ukončení zneužívání transaplantací v Číně) je koalicí právníků, akademiků, etiků a lékařských profesionálů, výzkumníků, badatelů a lidskoprávních advookátů, která se zasazuje o ukončení násilného odebírání orgánů v Číně. On-line

Kanadský žurnalista vzpomíná na masakr na náměstí Nebeského klidu v novém filmu

2019-06-04T20:40:37+00:00

V květnu 1989 se kanadský novinář Arthur Kent rozhodl ukončit práci na válečném zpravodajství v Afghánistánu a odešel do Pekingu. Tehdy ještě netušil, že se stane svědkem jedné z nejsmutnějších událostí 20. století.

Kent vytvářel zpravodajství pro přední světová média a za své mezinárodní reportáže získal ceny Emmy. Patřil také mezi zahraniční zpravodaje, kteří informovali o protestních demonstracích v Číně v roce 1989. Byl také přítomen přímo u násilného zákroku čínského režimu, který se udál 4. června 1989 a celosvětově proslul jako „masakr na náměstí Nebeského klidu“ v Pekingu.

„Byl jsem velmi šokován a zklamán z toho, že se stanné právo změnilo v násilný zákrok. Ale byl jsem připraven, tak jako ostatní novináři, kteří byli na místě,“ říká Kent v rozhovoru.

U příležitosti 30. výročí masakru Kent vytvořil krátký film s názvem „Černá červnová noc“. Kent moderuje film, ve kterém se objevují jeho vlastní záběry protestujících studentů a jejich odvážnou reakci, když na náměstí Nebeského klidu vnikly jednotky Lidové osvobozenecké armády.

„Mnoho lidí se mě ptalo, jaké to bylo, co se opravdu na náměstí Nebeského klidu stalo? Tímto filmem jsem to lidem chtěl ukázat,“ – Arthur Kent

Tiananmen Square Massacre: Black Night In June (2019)

{youtube}hA4iKSeijZI{/youtube}

Film ukazuje ozbrojené síly, které se pohybují podél ulice Čang-an směrem na náměstí Nebeského klidu, pak střílejí ostrými náboji do obrovského davu demonstrantů, který se skládal hlavně z mladých studentů.

Demonstranti reagovali křikem „kupředu“, přičemž na vojáky házeli různé předměty ve snaze zablokovat jim cestu.

„Mohli jste cítit mezi nimi všemi, vnímat instinkt, instinkt bránit se,“ říká Kent ve filmu.

Armáda nakonec prošla přes barikády. V jedné scéně demonstranti zastavili tank a jednoho člena posádky tanku zajali a bili, když se pokoušel uprchnout. Výkřiky z davu žádaly, aby bylo bití zastaveno.

„Nebylo to o nás cizincích. Bylo to o demonstrantech. Tyto děti hleděly na největší pěší armádu světa,“ říká Kent.

Film také ukazuje záběry studentů medicíny a lékařů, kteří se snaží zachránit životy zraněných demonstrantů, zatímco se zvuky výstřelů přibližovaly stále blíž a blíž.

Kent řekl, že vynaložil značné úsilí, aby konvertoval své záběry do digitálního formátu s vysokým rozlišením a poskytl překlad toho, co říkali studenti a co vyslanci státních úřadů komunistické strany křičeli přes megafony. Chtěl, aby diváci viděli, jak se události vyvíjely, jak armáda řekla demonstrantům, aby „odešli nebo zemřou“ a jakou studenti prokázali „statečnost ve snaze pomoci svým zraněným přátelům a evakuovat je do bezpečí“.

Ke konci filmu padne záběr kamery na mladý pár, jak sedí u Památníku lidových hrdinů. Dívka v jeden okamžik zneklidní, protože si všimne, že ji natáčí Kentova kamera. Kent ve filmu vysvětluje, že musel zvednout hlavu od kukátka kamery, aby viděla, že je zahraniční novinář a nenatáčí studenty na objednávku čínského režimu.

„Proč se na mě tato mladá žena dívala s podezřením? Protože měla strach. Přemýšlela, jestli ta osoba s kamerou nahrává pro vládu. Ve skutečnosti měla důvod se obávat, protože to tak mohlo být,“ vysvětluje Kent.

Kent podle jeho slov nechtěl místo opustit a nechat studenty napospas armádě, ale jako profesionál cítil zodpovědnost publikovat záběry, které na místě pořídil. Pokud by zůstal na náměstí déle, armáda by se ho mohla pokusit zadržet a čínské úřady by mohly zkonfiskovat jeho materiály. Nikdo by se potom o události nedozvěděl.

Nakonec si vložil kameru pod paži jako míč při rugby a začal „utíkat jako záložník“. Všiml si, že ho vojáci pozorují. Jakmile se ocitl v okolních ulicích přiléhajících k náměstí, uviděl, že policisté masivně zatýkají lidi, zejména novináře s kamerami. Jeden z jeho kolegů byl zajat skupinou vojáků, kteří ho bili a vykřikovali „zbijte to prase“.

Kent byl také téměř zatčen poté, co si ho skupina policistů všimla a začala ho pronásledovat. Podařilo se mu uniknout díky místní rikše. Jakmile se setkal se svými kolegy, společně se postarali o tom, aby se záběry dostaly do Hongkongu a Tokia. O několik týdnů později opustil Čínu.

Kent řekl, že se rozhodl zpřístupnit film na své internetové stránce skyreporter.com, aby se o tom, co se stalo, mohlo dozvědět více lidí.

Film končí záběry na otevřený dopis „Matek dětí zavražděných na náměstí Tiananmen“ adresovaný vůdci čínského režimu, ve kterém žádají o „pravdu, odškodnění a přijetí odpovědnosti“ za masakr, který vzal životy jejich dětí.

„Po všech těch letech v Číně jsou dost odvážné od komunistické strany žádat, aby se za to musela zodpovídat,“ říká Kent. „Představte si to obtěžování a hrozby, kterými jsou vystavovány, ale snášejí to. Jsou to skvělí lidé,“ míní Kent.

Z původního článku newyorské pobočky The Epoch Times přeložili Martin Konečný a Milan Kajínek

Líbil se vám tento článek? Podpořte nás prosím jeho sdílením na sociálních sítích.

Podnikatel riskoval život, aby odhalil nelidské zneužívání v čínském pracovním táboře během olympijských her v Pekingu

2019-05-28T09:58:50+00:00

Během olympijských her v Pekingu v létě 2008 byl podnikatel Jü Ming mučen v notoricky známém pracovním táborem Ma-san-ťia. V důsledku závažných zranění byl hospitalizován v nemocnici, která byla propojena s pracovním táborem.

130 tisíc demonstrantů v Hongkongu se obává, že navrhovaný zákon umožní čínskému režimu rozložit demokratický systém města

2019-04-29T13:33:09+00:00

28. dubna 2019 více než 130 tisíc lidí zaplavilo ulice Hongkongu, aby protestovali proti navrhovaným změnám v zákonech, které by umožnily, aby byli obyvatelé Hongkongu podezřelí z trestné činnosti posíláni do pevninské Číny. Protestující se obávají, že zákon je nový způsob, jakým chce čínský režim skoncovat s disidenty a demokratickou opozicí v Hongkongu.

Hongkongská policie vydala mnohem nižší odhad počtu účastníků protestu a prohlásila, že protestu se zúčastnilo 22 800 lidí. Hongkongští reportéři deníku Epoch Times byli přímo na místě a pozorovali rostoucí davy lidí na ulicích. Když průvod procházel městem, dav se neustále rozšiřoval o nové spontánní účastníky protestu a skutečně dosahoval více než 100 tisíce lidí.

V současné době Hongkong podepsal individuální dohody o vydávání osob s 20 zeměmi, včetně Spojených států, Kanady, Velké Británie, Austrálie a Nového Zélandu.

Nově navrhované zákony o vydávání, které byly poprvé oznámeny v únoru 2019, by umožnily jakémukoli regionu – včetně Číny – usilovat o vydání lidí podezřelých z trestného činu, a to i bez souhlasu jednokomorové legislativy Hongkongu, zákonodárné rady, která by ani nemusela žádost schválit. Vedoucí představitel města by mohl žádosti o vydání schvalovat přímo.

Obyvatelé Hongkongu, obchodní skupiny a skupiny zabývající se mezinárodními právy vyjádřily znepokojení nad tím, že vzhledem k tomu, že čínský režim komunistické strany nerespektuje principy právního státu, by změny mohly Pekingu umožnit beztrestně zatýkat a pronásledovat svoje odpůrce, lidskoprávní aktivisty, disidenty a podobně.

Původní článek deníku Epoch Times New York, byl redakčně zkrácen.

Přeložil a upravil Milan Kajínek

Čtěte také:

Kdo ještě mluví o Číně pravdu (nebo mlčí). Infiltrace čínského režimu do společnosti je hluboká

Čína chce dobýt Evropu taktikou „rozděl a panuj“ – rozebere každou zemi jednotlivě, aniž by musela čelit Evropské unii

Snahy o zakázání komunistické strany v ČR. Proč neuspěly a kdo jim po roce 1989 bránil

Svědectví: Komunisté v Číně zavraždili mého otce. „Myslela jsem, že to je omyl, dokud jsem nespatřila jeho tělo.“

2019-04-25T17:04:23+00:00

Opustila Čínu, aby vyprávěla svůj příběh. Má důvodná podezření, že její otec zemřel při násilném odběru orgánů ve vězení

Deset policejních aut doprovázelo malou skupinku rodinných příslušníků, kteří v červenci 2014 přicházeli prohlédnout tělo zesnulého Chan Ťün Čchinga. Na místě nebylo povoleno používat kamery nebo fotoaparáty, přítomnost novinářů byla zakázaná.

Dcera zesnulého, slečna Chan Jü, ale nepotřebuje žádnou fotografii ani článek na to, aby si jasně vzpomněla, co v ten den viděla.

Při rozhovoru pro Epoch Times uvedla: „Otcovo tělo bylo extrémně hubené. Na tváři měl jizvy a pod levým okem mu chyběl kus tkáně. Celý obličej měl plný zeleno-fialových modřin.“

„Všimla jsem si dlouhé jizvy po skalpelu, kterou zašili černou nití. Jizva začínala na hrdle a pokračovala směrem dolů k hrudníku, kde ji zakrývalo oblečení, a tak jsem se mu pokusila rozepnout košili. Bohužel policisté mě zastavili a vyhodili ven,“ vzpomíná dívka.

Starší fotografie Chan Ťün Čchinga. (foto poskytla Chan Jü)

Do místnosti, v níž leželo tělo Chan Ťün Čchinga vpouštěli pouze dva lidi najednou. Neustále je sledovali dva policisté. Místnost se nacházela v budově, okolo níž policisté v uniformách utvořili kordon.

„Když tam vešla moje teta se strýcem, odtrhli otci knoflíky na košili a uviděli, jak jizva pokračovala od hrdla až k břichu.“

„Zatlačili mu na břicho a zjistili, že v něm nejsou žádné orgány, namísto toho bylo naplněné ledem.“

V té době ještě nikdo v zahraničí netušil, že Čínský režim zneužívá vězně svědomí k orgánovým transplantacím a umožňuje násilně odebírat jejich životně důležité orgány. Tato praxe byla odhalena kanadskými vyšetřovateli až v roce 2006 a široce diskutována jak v lékařských kruzích, tak na vrcholných vládních úrovních. Evropský parlament a Sněmovna reprezentantů USA přijali rezoluce odsuzující tuto praxi na přelomu let 2013 a 2014, tedy až po sedmi letech vyšetřování a opakovaných slyšeních.

Čtěte také: Londýnský tribunál vyslechl důkazy o násilných odběrech orgánů v Číně

Starší fotografie Chan Ťün Čchinga. (foto poskytla Chan Jü)

Pronásledování

Když byl otec slečny Chan Jü poprvé zatčen, ona a její bratr jen přihlíželi, když ho policisté vyváděli z domu a jak prohledávali a rozbíjeli věci po celém domě. V té době byla Chan Jü ještě normální 14letá teenagerka.

„Říkala jsem policistovi, že zatýkají dobrého člověka, ale on zvedl ruku, aby mě udeřil. Po měsíci zatkli i mou nevlastní matku, takže jsme zůstali doma sami, jen já a můj bratr.“

Rodiče Chan Jü byli zatčeni za praktikování Falun Gongu, též známého jako Falun Dafa. Jedná se o metodu pro rozvíjení těla a mysli, která obsahuje meditativní cvičení a učení o morálních hodnotách a rozvíjení charakteru. Nauky o ctnosti obsahují prvky buddhismu a taoismu, dvou velkých tradičních čínských náboženství. Na Západě, ale i v Číně, lékařské studie ukázaly vynikající účinky Falun Gongu na zdraví člověka. V Číně se však masová popularita této praxe stala „trnem v oku“ čínského režimu.

Lidé v Číně mohli Falun Gong více méně svobodně praktikovat až do roku 1999, kdy tehdejší vůdce komunistické strany Ťiang Ce-min přesvědčil členy politbyra, že Falun Gong představuje hrozbu jejich absolutní moci. 20. července 1999 začala v Číně státem řízená systematická kampaň na jeho vyhlazení.

Jak bylo řečeno, represe zasáhly také rodinu Chan Jü. Policie jim prohledala celý dům a zabavila všechny materiály související s duchovní praxí.

Policie ale ani potom nenechala rodinu na pokoji. Jednou Chan Jü zavolala kamarádka, která se věnovala Falun Gongu s prosbou, zda může přespat v jejich domě. Druhý den ji šla vyzvednout na smluvené místo, ale všimla si, že ji sleduje policejní auto, a tak pouze předstírala procházku kolem bloku a vrátila se domů.

Asi tak hodinu poté přišli k jejím dveřím další policisté a násilím vnikli dovnitř, do jejího domu. Prohledávali dům a vyslýchali ji kam šla, a co dělala. Bylo tedy jasné, že policie také odposlouchávala její telefon.

Dívka, která jí volala, se už nikdy neozvala.

„Dokonce i bez mých rodičů mě stále zastrašovali. V té době jsem se začala opravdu bát policie.“

Rodiče dětí, které s ní chodili do školy, řekli dětem, aby se Chan Jü a jejímu bratrovi vyhýbali. Měli strach, že by tak i jejich rodiny mohly být do pronásledování zapleteny.

Během tohoto období se její devítiletý bratr stal velmi introvertním a začal odmítat chodit do školy. „Trpěl více než já, protože byl ještě velmi malý,“ řekla Chan Jü v rozhovoru s Epoch Times.

Návrat otce

Když se její otec konečně vrátil domů, už to nebyl stejný muž jako před tím. Když ho odváděli do vězení, přísahal, že si udrží svoji víru.

Její otec si z vězení přinesl tíživé zážitky z neustálého mučení. Často ho bila vězeňská stráž. Jednou ho mučili deseti elektrickými obušky najednou.

„Když začal praktikovat Falun Gong, změnila se celá atmosféra v naší rodině,“ vzpomíná Chan Jü. „V té době jsem byla šťastná jako nikdy předtím.“

Ale po návratu z vězení se vrátil ke špatným zvykům, které už před mnoha lety opustil, když se začal věnovat duchovní praxi. Vrátila se zpět jeho agresivita, jakož i jeho hazardní zvyky a nadměrná konzumace alkoholu a kouření cigaret. Před tím, než začal praktikovat Falun Gong byl v místní komunitě známým chuligánem.

Návrat k víře a další zatčení

Otci se ale podařilo po čase zotavit a znovu se vrátil i ke svojí víře, která mu pomohla změnit se k lepšímu. Opět se vzdal svých špatných návyků a přísahal, že se bude držet své víry ve Falun Dafa.

Ačkoli to v té době ještě nevěděl, podle Chan Jü tehdy vlastně přísahal na svůj život.

Pan Chan Jün Čin zemřel 4. května 2004. Tři měsíce potom, co byl zatčen podruhé a naposledy.

Slečna Chan Jü tehdy o zatčení otce nevěděla, protože už nežila doma, ale stále ještě žila v Číně. Zpráva o jeho smrti se k ní dostala skrze nečekaný telefonát.

„Byla jsem úplně v šoku a panice. Nemohla jsem tomu uvěřit.“

„Nemohla jsem uvěřit, že zabili mého otce. Myslela jsem, že ten telefonát byl omyl, dokud jsem nespatřila jeho tělo.“

Hlas Chan Jü se začal třást. Museli jsme rozhovor na chvíli přerušit. „Nemohla jsem tomu uvěřit, dokud jsem neviděla jeho tělo a viděla jsem, že je opravdu mrtvý. V té době moje mysl explodovala. Nemohla jsem spát, a když jsem usnula, měla jsem noční můry,“ pokračovala.

„Často se mi o mém otci zdálo.“

Po otcově smrti propustili z vězení její nevlastní matku. To, co ve vězení zažila ji vystrašilo natolik, že se už nikdy neodvážila vrátit ke své víře.

Čtěte také: Čína: Žena zemřela ve vězení po nuceném krmení hořčičným olejem. Případ zamlčovali 11 let

Dokument poskytnutý policejní stanicí v Pekingu ze 13. července 2004 uvádí, že soudní proces vedený proti Chan Ťün Čchingovi byl zrušen, protože zemřel ve vazbě. (Foto poskytla Chan Jü)

Cesta na západ za svobodou

Chan Jü praktikovala Falun Dafa se svými rodiči už jako malé dítě. Po otcově smrti však přestala.

Po několika letech se jí jedné noci v roce 2013 zdál podivný sen. Byl o jejím otci.

„Můj otec byl ve snu úplně jiný. Vypadal velmi zdravě a ostražitě. Řekl, že mě chce vzít na jedno místo. Zeptala jsem se ho kam, ale odpověděl jen pojď se mnou.“

„Přivedl mě před dva výtahy. Jeden jel nahoru a druhý dolů. Stál se mnou před tím, který směřoval nahoru. Snažil se mi říci, abych znovu objevila svoji víru, kterou jsem ztratila a zůstala jí věrná.“

Brzy po podivném snu, odcestovala Chan Jü do Hong Kongu. Ve městě jí čekal šok. Zjistila, že stále existují praktikující Falun Dafa. Tisíce jich proudili v ulicích Hong Kongu, mluvili s kolemjdoucími o násilí, které na nich páchá komunistický režim v pevninské Číně, o pronásledování a komunistické propagandě proti Falun Gongu.

Rozhodla se tehdy, že ještě jednou přijme svojí ztracenou víru.

Chan Jü cvičí meditační cvičení metody Falun Gong. (Foto poskytla Chan Jü)

Útěk do USA

V roce 2015 odcestovala do Spojených států, aby se zde zúčastnila setkání praktikujících Falun Dafa z celého světa. Do pěti dnů po návratu z USA zpět do Číny byla zatčena spolu se svými dvěma přáteli, kteří byli také následovníky Falun Gongu.

Byla vyslýchaná na policejní stanici, aby vypovídala o krátkém pobytu ve Spojených státech amerických. Policie ji připoutala ke kovové židli a neumožnila jí jíst ani pít po dobu jednoho dne.

Policie ji nakonec propustila, protože neměla dostatek důkazů, že praktikuje Falun Dafa.

Chan Jü si tehdy uvědomila, že je čas rodnou Čínu rychle opustit.

Firmy v Číně nyní vyžadují od zaměstnanců poskytnutí čísel jejich sociálního zabezpečení a telefony všech občanů jsou pod kontrolou bezpečnostních složek komunistické strany.

Pro svůj útěk si vybrala USA. Při otázku, proč uprchla právě do Spojených států, se Chan Jü zasmála. „Proč Spojené státy? Protože je tam svoboda.“

15. října 2018 slečna Chan Jü bezpečně přistála na půdě USA a požádala o azyl. Dnes ve věku 33 let žije v New Yorku.

„Můj první pocit po příchodu (do Ameriky) byl svoboda. V Číně jsem musela být velmi opatrná při čtení knih Falun Dafa. Nikdy jsem si je nemohla vzít s sebou ven. Zde mohu číst knihu v metru, cvičit v parcích, dokonce cvičit i před čínským velvyslanectvím. Nemusím se starat o to, že budu zatčena nebo pronásledovaná.“

„Ale abych byla upřímná, stále je ve mně část, která z Číny neunikla, protože pokaždé, když vidím policii, stále pociťuji iracionální strach.“

Čtěte také: ČR: Senát vyzývá k ukončení násilných represí v Číně a propuštění politických vězňů

Pokojný protest před čínským velvyslanectvím

Nyní každý den v dešti nebo sněhu stojí Chan Jü odhodlaně před čínským velvyslanectvím v New Yorku. Drží transparenty a rozdává letáky nesčetným cizincům. Je to podle ní její vlastním úsilí o šíření pravdivých informací o tom, co se v dnešní Číně skutečně odehrává, o útlaku a násilí páchaném čínským režimem.

Chan Jü praktikuje cvičení metody Falun Gong před čínským velvyslanectvím v New Yorku. Před ní je upevněn transparent s nápisem: „Falun Dafa je dobrý,“ kterým protestující reagují na očerňující propagandu čínské ambasády. (Obrázek poskytla Chan Jü)

Chan Jü doufá, že jednoho dne přinese spravedlnost náležitý trest lidem odpovědným za smrt jejího otce.

Z historických záznamů je patrné, co na začátku pronásledování Falun Gongu v Číně přikázal generální tajemník komunistické strany Ťiang Ce-min: „Zničte jejich pověst, zničte je finančně, zničte je fyzicky.“

Ťiang Ce-min v Číně zavedl genocidní praktiky, které měl řídit takzvaný „Úřad 610“. Prohlášení vydaná úřadem naznačují povahu praktik používaných v praxi: „Žádná opatření nejsou příliš přehnaná“, „Žádná trestní odpovědnost pro ty, kteří je ubijí k smrti,“ „Smrt následovníka Falun Gongu ve vězení se počítá jako sebevražda,“ nebo „Okamžitě spálit tělo bez procesu potvrzování identity“.

Navzdory všemu, čím trpěla v rukou čínské policie, Chan Jü řekla: „Cítím... ve skutečnosti je policie dost žalostná. Opravdu neznají pravdu. Myslí si, že to, v co věří je správné, protože lidé jsou v Číně povzbuzovaní, aby nepřemýšleli samostatně (a pouze následovali příkazy).“

„Kdyby věděli, jací jsme lidé, nebyli by nás takto pronásledovali.“

Chan Jü vzpomíná na svého otce s hrdostí pokaždé, když si obleče jeho plášť. „Odolával pronásledování až do konce, jeho víru to nezlomilo.“

„Budu se také držet svého přesvědčení a šířit pravdu všude, abych zachránila více lidí, kteří žijí v Číně, kteří jsou pronásledovaní za to, v co věří. Moji přátelé jsou stále ve vězení.“

Překlad a redakční úprava původní zprávy newyorské The Epoch Times: Martin Konečný a Milan Kajínek

Čtěte také:

Senátor Václav Hampl: Dnes už nemáme pochyby – příznivci hnutí Falun Gong jsou v Číně zneužíváni k transplantacím

Čeští zákonodárci připravují novelu zákona o transplantační turistice v reakci na situaci v Číně

Žena unesena a mučena policií při návštěvě Číny. Co udělala?...

4 prípady sexuálneho mučenia praktizujúcich Falun Dafa v Číne (podla právnika)

V čínskom väzenskom systéme používajú viac ako 100 metód mučenia

2019-04-18T12:49:47+00:00

Poznámka redakcie: Epoch Times uverejňuje sériu článkov odhaľujúcich mučenie, ktoré čínsky režim používa proti vybraným skupinám ľudí v Číne.

Ochrancovia ľudských práv uvádzajú, že mučenie a zneužívanie prenasledovaných skupín v Číne je stále nekontrolovateľnejšie. Niektoré metódy mučenia môžeme nájsť už v stredoveku, zatiaľ čo iné formy zneužívania, ako násilné odbery orgánov, sú v histórii neslýchané.

„Mučenie, tresty a iné kruté, neľudské alebo ponižujúce zaobchádzanie stále pretrváva vo všetkých prípadoch jednotlivcov uväznených čínskymi úradmi,“ uvádza správa Amnesty International z roku 2015 s názvom „Nekončiace prenasledovanie: Mučenie a nútené priznania v Číne. “

Uhryznutie psom je ďalšia používaná metóda mučenia. (Minghiu.org)

Obeťami najhorších metód zneužívania a mučenia v Číne sú väzni svedomia z duchovnej praxe Falun Dafa. Na základe niektorých výskumov viedla kampaň Komunistickej strany Číny zameraná na prenasledovanie stúpencov Falun Dafa k vybudovaniu taktiky perzekúcie aj u ďalších skupín. Strana začala Falun Dafa prenasledovať v roku 1999 kvôli jeho obrovskej popularite.

Vrážanie naostrených bambusových paličiek pod nechty. (Minghui.org)

„Úradníci riadiaci „ transformačnú “ kampaň v provincií Sin-ťinag [rodisko ujgurských moslimov] prichádzajú s takmer dvadsaťročnými skúsenosťami. Vo veľmi krátkom čase spustili a uplatnili masívnu kampaň, “ napísala v správe pre Jamestown Foundation o tvrdom zákroku čínskeho režimu v regióne Sarah Cooková, analytička z organizácie Freedom House.

100 metód mučenia

Pálenie elektrickým obuškom je najbežnejšou formou mučenia v čínskych väzeniach a v nápravných centrách na vymývanie mozgov. Obušky s výkonom až 300 tisíc voltov sa používajú pre maximálny účinok na citlivé časti tela ako ústa, genitálie, krk a spodná časť chodidiel.

Mučenie elektrickým obuškom. (Minghui.org)

V skutočnosti existuje viac ako 100 používaných metód mučenia. Toto potvrdili stúpenci Falun Dafa, ktorí prežili brutálne väznenie v Číne. Medzi ďalších väzňov svedomia v Číne patria okrem iných aj kresťania, tibetskí budhisti, ujgurskí moslimovia alebo demokratickí a ľudskoprávny aktivisti.

Injekcie s psychotropnými liekmi. (Minghui.org)

Internetová stránka Status of Chinese People, ktorá odhaľuje porušovanie ľudských práv v Číne, uvádza niektoré zo 100 metód mučenia používaných na väzňoch svedomia Falun Dafa – surové bitie, sexuálne zneužívanie, dlhodobé spútavanie v bolestivých pozíciách, vystavenie extrémnemu počasiu, nútené kŕmenie močom alebo výkalmi, popálenie cigaretami, svrab, samotka, obmedzovanie spánku, vrážanie ostrých bambusových paličiek pod nechty a uhryznutie psom alebo hadom.

Po dlhý čas zviazaný v bolestivých pozíciách. (Minghui.org)

Mnohé z metód mučenia majú dokonca svoje mená, ako napríklad „Malá klietka“ (spútanie obetí v malej klietke tak, aby nemohli ani stáť ani sedieť), „Pekelné uväznenie“ (zariadenie s putami a okovami, obete nemôžu chodiť, sedieť, používať toaletu alebo jesť), „Zakrytie búdy“ (dusenie) a „Mučenie ťahaním“ (obete sú opakovane ťahané po drsnej pôde).

Táto metóda mučenia spôsobuje extrémnu bolesť a vykĺbenie ramien. (Minghui.org)

Potom je tu známa "Tigria lavica", kde obeť sedí s natiahnutými a pevne zviazanými nohami o lavičku. Pod pätami obete sú umiestnené tehly alebo iné tvrdé predmety, pričom sa pridávajú ďalšie tehly, až kým sa remene neroztrhnú. Obrovský tlak spôsobuje neznesiteľnú bolesť.

Nútené sedenie na nerovnej dostičke. (Minghui.org)

Podľa stránky Minghui.org, ktorá dokumentuje prenasledovanie duchovnej metódy Falun Dafa čínskym režimom, môžu mať tieto metódy mučenia zničujúce fyzické aj psychické následky.

Praktizujúci Falun Dafa sú tiež vystavení psychickému mučeniu vo forme intenzívneho vymývania mozgov. Cieľom je zlomiť ich vôľu, aby sa vzdali svojej viery. To môže viesť k dlhodobej depresii a zúfalstvu.

Nútené kŕmenie soľou a vodou. (Minghui.org)

Minghui.org popisuje ďalšiu metódu mučenia a tou je vpichovanie injekcií s nebezpečnými látkami, ktoré poškodzujú centrálny nervový systém a spôsobujú neznesiteľnú bolesť, duševné poruchy a telesné postihnutie.

Ponáranie hlavy do vedra s výkalmi a moču. (Minghui.org)

Sexuálne zneužívanie

Okrem fyzického mučenia sa znásilnenie používa dôsledne a systematicky ako prostriedok na poníženie a traumatizovanie stúpencov Falun Dafa, uvádza Minghui.

Napríklad v notoricky známom tábore nútených prác Ma-san-ťia strážcovia hodili 18 žien do mužských ciel a nabádali mužov k znásilňovaniu, čo viedlo k smrti, zdravotnému postihnutiu alebo mentálnej nestabilite žien.

V celom systéme pracovných táborov, ktoré sú teraz už zatvorené, sa vyskytli početné prípady skupinového znásilňovania žien z Falun Dafa. Nevynechali ani deti. V roku 2002 bolo 9-ročné dievča, sirota po praktizujúcom Falun Dafa zabitého mučením, znásilnené tromi mužmi v psychiatrickej nemocnici Čchang-pching v Pekingu.

Na začiatku roku 2003 strážcovia v Ma-san-ťii mučili niekoľko hodín jednu stúpenkyňu Falun Dafa elektrickými šokmi na prsiach dvoma elektrickými obuškami. V dôsledku toho sa jej prsia úplne roztrhli.

Sexuálne zneužívanie vrátane skupinového znásilnenia strážcami alebo väzňami je bežnou metódou mučenia. (ilustrácia Minghui.org)

Ďalšie druhy sadistického sexuálneho zneužívania, ktoré spôsobili ženám nenapraviteľné fyzické a duševné poruchy zahŕňajú viazanie niekoľkých zubných kefiek dokopy a ich krútenie vo vagíne, púšťanie elektrického prúdu do bradaviek, pumpovanie chilli omáčky do vagíny, opakované trenie hrubého lana cez vagínu, dupanie na prsia obetí, opakované kopanie do pošvy a opakované bodanie alebo strkanie palice alebo iných nástrojov do vagíny.

Podľa Minghui vyzliekli strážcovia v ženskom tábore nútených prác v Š'-pa-li-che ženy donaha a zavesili ich za vagínu použitím krbových klieští, zatiaľ čo ich udierali do hrude a pŕs. Ich tváre pálili žeravými kliešťami.

Násilný odber orgánov

Odobratie životne dôležitých orgánov, pokým ste stále nažive, musí byť najextrémnejšia forma mučenia. A vždy končí smrťou. Čoskoro po začatí kampane Komunistickej strany Číny na likvidáciu Falun Dafa v roku 1999, začali využívať väzňov z tejto tradičnej duchovnej cesty ako zdroj orgánov na predaj.

Násilný odber orgánov, zatiaľ čo „darca“ stále ešte žije. (Minghui.org)

Kanadský vyšetrovatelia David Matas a David Kilgour uviedli v investigatívnej správe Bloody Harvest (Krvavá žatva) z roku 2006, že väzni svedomia Falun Dafa boli vo veľkom rozsahu zabíjaní pre svoje orgány, aby zásobili mimoriadne lukratívny transplantačný priemysel v Číne.

V júni 2016 Kilgour, Matas a americký publicista a vyšetrovateľ Ethan Gutmann vydali spoločnú aktualizovanú správu o pokračovaní násilných odberov orgánov v Číne. Zistili, že od roku 2000 vykonalo 169 oficiálnych transplantačných nemocníc v celej krajine viac ako milión transplantácií.

Skupiny obetí sú Falun Dafa, Tibeťania, Ujgurovia a kresťania, pričom priaznivci Falun Dafa sú zďaleka najväčšou skupinou. Gutmann odhaduje, že v čínskom väzenskom systéme je zadržiavaných 100 až 450 tisíc praktizujúcich Falun Dafa.

Oslovil vás tento článok? Dajte o ňom vedieť aj druhým, napríklad zdieľaním na sociálnych sieťach.

Preklad z pôvodného článku newyorské redakce.

Čítajte aj:

4 prípady sexuálneho mučenia praktizujúcich Falun Dafa v Číne (podla právnika)

Čína: Žena zemřela ve vězení po nuceném krmení hořčičným olejem. Případ zamlčovali 11 let

Žena unesena a mučena policií při návštěvě Číny. Co udělala?...

2019-03-18T16:51:55+00:00

Epoch Times vydává sérii článků, jež odhalují metody mučení, které čínský režim používá proti skupinám lidí v Číně, podrobeným politicky motivovanému pronásledování. Dáváme obětem možnost vyprávět o utrpeních a újmách, které jim mučení způsobilo.

Je známo, že Kanaďan Michael Kovrig zadržený v Číně ve zjevném aktu odplaty za zatčení výkonné ředitelky společnosti Huawei, byl podrobován mučení. Dlouhým hodinám výslechu, spánkové deprivaci a zadržování v místnostech se 24hodinovým osvětlením.

Takový druh duševního nátlaku je pouze jednou ze zdokumentovaných metod psychologické manipulace používaných v čínském vězeňském systému. Často s ničivými účinky.

Následující příběh jsou vzpomínky čínsko-kanadské občanky jménem Jing Ču, která byla v Číně v roce 2001 podrobena 33 dnům nepřetržitého psychologického nátlaku a mučení.

Paní Jing Ču odcestovala v květnu 2001 z Montrealu do Číny, aby se podívala na svoji matku, která prodělala srdeční operaci. Ču ji velmi chtěla vidět.

Byla to její první návštěva Číny od chvíle, co se v roce 1997 odstěhovala do Kanady. Když se dostala na vlakové nádraží ve městě Kuang-čou, okamžitě ji zadrželi zaměstnanci ministerstva národní bezpečnosti. Poté byla převezena na neznámé místo, kde byla více než 30 dnů vyslýchána a mučena.

„Nebylo mi dovoleno vyjít ze dveří po celých 33 dní. Nebylo mi dovoleno nikoho kontaktovat ani telefonovat. Byla jsem naprosto izolovaná od vnějšího světa,“ vypověděla Ču, následovnice Falun Dafa, meditační praxe nazývané také Falun Gong, která je čínským režimem tvrdě potlačována od 20. července 1999.

Její rodiče na ni stále čekali a neměli tušení, kde je. Když se obrátili na místní úřady o pomoc, řekli jim, že nic nevědí.

Ču byla mezi tím pod dohledem 12 lidí, mužů i žen. Hlídali ji nepřetržitě, ve třech směnách, 24 hodin denně. Seděli vedle ní, když spala, používala toaletu nebo se umývala v koupelně.

„Nemohla jsem spát, tři lidi mě neustále pozorovali, v místnosti neustále svítila lampa o výkonu 120 wattů. Nikdy to nevypnuli,“ vzpomíná paní Ču.

„Každý můj pohyb, nálada, projev a emoce byly zaznamenávány a podávali o nich hlášení. Cítila jsem se velmi napjatá a nervózní. Používání toalety v jejich přítomnosti bylo ponižující a obtížné. Moje zdraví se začalo zhoršovat a můj vnitřní svět se měnil v chaos. Věděla jsem, že se mě snaží zlomit.“

Jing Ču na shromáždění před čínským konzulátem v Montrealu požadovala propuštění kanadské občanky Sun Čchien, která byla zadržena v Číně v únoru 2017. (The Epoch Times)

Během výslechu se konečně dozvěděla, co po ní vlastně chtějí. Každý den ji vyslýchali tři lidé, kteří prováděli pouze její výslech a neúčastnili se sledování v cele. V první řadě měli za úkol její „převýchovu“ a také z ní měli vytáhnout co nejvíce informací o všech známých z jejího adresáře.

Takzvanou „převýchovu“ následovníků Falun Gongu nařídil čínský režim v roce 1999, kdy se počet příznivců této buddhovské školy pohyboval mezi 70–100 miliony. Tehdejší generální tajemník komunistické strany označil Falun Gong za hrozbu absolutní moci a 20. července 1999 vyhlásil jeho celostátní zákaz.

Hrozby „profesora psychologie“

Ču měla ve vězení pouze dvě návštěvy. V obou případech se jednalo o muže, který prohlašoval, že je „profesorem psychologie“. Tento takzvaný „profesor“ jí nejprve sdělil, že donutil mnoho vězňů, kteří praktikovali Falun Gong, aby přestali cvičit.

Ty, které nepřesvědčil, údajně posílal do psychiatrických léčeben, aby tam podstoupili „psychiatrickou léčbu“.

Také ji varoval, že v Číně je snadné vytvořit falešné obvinění. Sdělil jí, že i slavný maršál Lidové osvobozenecké armády byl poslán do vězení, kde také zemřel.

„Začala jsem se bát, že mě pošlou na psychiatrii, protože jsem neměla v úmyslu se Falun Dafa vzdát,“ vzpomíná paní Ču. Podstatou metody Falun Gong jsou morální principy – pravdivost, soucit a snášenlivost, v čínské kultuře uznávané po tisíciletí. Následovníci Falun Gongu věří, že jsou podstatou lidské dobroty.

„Věděla jsem, že se mě snaží zastrašit, stále jsem se bála. Jasně jsem si uvědomovala, že to, co říká, je v Číně realita. Mnoho nevinných lidí bylo v posledních 50 letech komunistické vlády falešně obviněno a tvrdě pronásledováno z různých důvodů,“ říká paní Ču. „Obávala jsem se, že kdybych tady zemřela, nikdo by nikdy nevěděl, jak jsem zmizela nebo co se se mnou stalo.“

Podpora přátel a strach úřadů

Mezi tím její přátelé v Kanadě zahájili kampaň na její záchranu. Lidskoprávní akce byly tak silné, že se o nich zmínil jeden z jejích dozorců. Ču byla nakonec po 33 dnech „převýchovy“ propuštěna, ale Čínu ještě neopustila a zůstávala v domácím vězení v domě svých rodičů.

Před návratem do Kanady ještě úředníci předložili paní Ču formulář obsahující písemný příslib, že se v Kanadě nebude podílet na lidskoprávních aktivitách, které by šly proti čínské vládě. Měla také přislíbit, že bude vládní úředníky informovat o aktivitách v Kanadě, což mělo v praxi znamenat špehování pro rozvědku.

„Také mi hrozili, že pokud budu mluvit o tom, co mi v Číně stalo, ocitne se můj život a studium v Kanadě v ohrožení,“ řekla paní Ču, která takovou spolupráci odmítla.

Případ paní Ču je pouze jedním z mnoha a má také šťastný konec, zatímco mnohé další skončily smrtí zadržovaných.

Redakční úprava a překlad z původního článku newyorských The Epoch Times: Milan Kajínek

Podpořte prosím článek jeho sdílením na sociálních sítích.

Čtěte také:

4 prípady sexuálneho mučenia praktizujúcich Falun Dafa v Číne (podla právnika)

Kanadská miliardářka zatčená v Pekingu za svoji víru vypovídala u soudu ostře sledovaného mezinárodními pozorovateli

Čína: Žena zemřela ve vězení po nuceném krmení hořčičným olejem. Případ zamlčovali 11 let

Čínský právník Kao Č'-šeng je nezvěstný, v zahraničí získal další ocenění

4 prípady sexuálneho mučenia praktizujúcich Falun Dafa v Číne (podla právnika)

2019-03-11T21:34:40+00:00

Právnik na poli ľudských práv Kao Č'-šeng uverejnil v decembri 2005 svoj tretí otvorený dopis najvyšším čínskym predstaviteľom. Žiadal v ňom zastavenie prenasledovania stúpencov Falun Dafa (známy tiež ako Falun Gong), ktoré Komunistická strana Číny spustila v roku 1999.