Bývalý prezident USA, Barack Obama, mluví na předvolebním mítinku v Detroitu, 26. říjen 2018. (Bill Pugliano / Getty Images)
Komentář
Nejvyšší státní zastupitel USA, William Barr, řekl 10. dubna americkým kongresmanům, že vyšetřuje jak „původ“ tak i „vedení zpravodajských aktivit“ namířených na Trumpovu předvolební kampaň v roce 2016.
Barr sdělil, že má v plánu „dát dohromady všechny informace z různých šetření, která dosud probíhala“, jako šetření podniknutá Kongresem či generálním inspektorem Ministerstva spravedlnosti Michaelem Horowitzem.
Dlouhodobí kritici amerického prezidenta Trumpa Barrovy komentáře okamžitě odmítli. Šéf senátní menšiny, demokrat Chuck Schumer, dokonce tvrdil, že Barr „upevňuje konspirační teorie“. CNN se zas pokoušela odepsat Barrovo prohlášení tvrzením tím, že „neposkytl důkazy“. (poznámka redakce: Barr vydá finální Muellerovu zprávu 18. dubna)
Jde o stejné lidi, kteří přes dva roky lživě tvrdili americké veřejnosti, že Trump ve volbách spolupracoval s Ruskem, aby vyhrál.
Dokonce i ve veřejně přístupných zdrojích bylo dohledatelných mnoho informací, které dokazovaly, že špehovaná byla právě Trumpova kampaň – ať už jde o soudní dokumenty, mediální zprávy, SMS, e-maily a svědectví v Kongresu.
Doposud vyplulo na veřejnost šest metod, kterými Obamova administrativa prováděla špionáž Trumpovy kampaně:
1. Soudní povolení FISA: FBI si v říjnu 2016 vyžádala soudní povolení ke sledování Cartera Page, bývalého poradce Trumpovy kampaně. Povolení bylo postupně třikrát prodlouženo (3x 90 dní). Je možné, že povolení bylo uvaleno i na další členy Trumpovy kampaně.
2. Odhalování totožnosti: Byly zaznamenány stovky žádostí v souvislosti s odhalováním totožnosti členů Trumpovy kampaně ze zpráv tajných služeb. Zpravodajský výbor Sněmovny reprezentantů identifikoval mezi žadateli bývalou Obamovu bezpečnostní poradkyni Susan Riceovou, ambasadorku OSN Samanthu Powerovou a bývalého ředitele CIA Johna Brennana.
3. Informátor v utajení: FBI použila k infiltraci do Trumpovy kampaně tajného agenta Stefana Halpera, který měl vazby na CIA a MI6. Kontaktoval Trumpovy poradce Cartera Page a Georgea Papadopoulose.
4. Bezpečnostní oprávnění „National Security Letter“: je soudní povolení opravňující FBI k získání chráněných záznamů z bank, telefonních společností, poskytovatelů internetu, atd. Informaci o takovém oprávnění namířeném na Trumpovu kampaň přinesl poprvé The New York Times 16. května 2016.
5. Zahraniční špionáž: Britská zpravodajská agentura GCHQ poskytla úředníkům ze CIA informace o Trumpově kampani již koncem roku 2015, informoval The Guardian v dubnu 2017. Tehdejší šéf GCHQ Robert Hannigan poskytl Brennanovi citlivé informace na „ředitelské úrovni“ také v létě 2016.
6. Zpětné cílení: Brennan v rozhovoru s Rachel Maddow pro MSNBC 17. srpna 2018 připustil, že CIA získala komunikace Američanů blízkých Trumpově kampani skrze něco, co by se dalo označit jako technika zpětného cílení. „V pojmech představitelů zahraniční špionáže CIA tomu říkáme nahodilý sběr,“ uvedl Brennan.
Z téměř dvouletého podrobného šetření speciálního vyšetřovatele R. Muellera víme, že nikdy nebyl nalezený jakýkoliv důkaz o tajné dohodě mezi Trumpovou kampaní a Ruskem.
Tohle dává prostor na otázku, proč se CIA, FBI a zahraniční vlády vložily do špionáže politické kampaně kandidáta na prezidenta, když nikdy neexistoval důkaz?
A proč kampaň Hillary Clintonové spolu s Demokratickým národním výborem financovaly vypracování a šíření tzv. Steeleova spisu, jenž obsahoval falešná obvinění o Trumpově tajné dohodě s Ruskem?
Barr měl pravdu, když řekl: „Myslím, že špehování politické kampaně je velká věc“
Jde o ohrožení integrity volebního systému a svobod. Tento skandál si žádá podrobné vyšetřování, aby se něco podobného už neopakovalo.
Jasper Fakkert je šéfredaktorem americké The Epoch Times.
Překlad a redakční úprava původní zprávy newyorské The Epoch Times: J. S.
Související: Spygate: Pravdivý příběh o tajné dohodě k sesazení Donalda Trumpa
