Jing Ču hovoří na tiskové konferenci v Montrealu 22. června 2001, brzy poté, co se vrátila zpět do Kanady, o tom, co prožila v Číně. Tiskové konference se účastnilo více než 20 médií. (The Epoch Times)
Je známo, že Kanaďan Michael Kovrig zadržený v Číně ve zjevném aktu odplaty za zatčení výkonné ředitelky společnosti Huawei, byl podrobován mučení. Dlouhým hodinám výslechu, spánkové deprivaci a zadržování v místnostech se 24hodinovým osvětlením.
Takový druh duševního nátlaku je pouze jednou ze zdokumentovaných metod psychologické manipulace používaných v čínském vězeňském systému. Často s ničivými účinky.
Následující příběh jsou vzpomínky čínsko-kanadské občanky jménem Jing Ču, která byla v Číně v roce 2001 podrobena 33 dnům nepřetržitého psychologického nátlaku a mučení.
Paní Jing Ču odcestovala v květnu 2001 z Montrealu do Číny, aby se podívala na svoji matku, která prodělala srdeční operaci. Ču ji velmi chtěla vidět.
Byla to její první návštěva Číny od chvíle, co se v roce 1997 odstěhovala do Kanady. Když se dostala na vlakové nádraží ve městě Kuang-čou, okamžitě ji zadrželi zaměstnanci ministerstva národní bezpečnosti. Poté byla převezena na neznámé místo, kde byla více než 30 dnů vyslýchána a mučena.
„Nebylo mi dovoleno vyjít ze dveří po celých 33 dní. Nebylo mi dovoleno nikoho kontaktovat ani telefonovat. Byla jsem naprosto izolovaná od vnějšího světa,“ vypověděla Ču, následovnice Falun Dafa, meditační praxe nazývané také Falun Gong, která je čínským režimem tvrdě potlačována od 20. července 1999.
Její rodiče na ni stále čekali a neměli tušení, kde je. Když se obrátili na místní úřady o pomoc, řekli jim, že nic nevědí.
Ču byla mezi tím pod dohledem 12 lidí, mužů i žen. Hlídali ji nepřetržitě, ve třech směnách, 24 hodin denně. Seděli vedle ní, když spala, používala toaletu nebo se umývala v koupelně.
„Nemohla jsem spát, tři lidi mě neustále pozorovali, v místnosti neustále svítila lampa o výkonu 120 wattů. Nikdy to nevypnuli,“ vzpomíná paní Ču.
„Každý můj pohyb, nálada, projev a emoce byly zaznamenávány a podávali o nich hlášení. Cítila jsem se velmi napjatá a nervózní. Používání toalety v jejich přítomnosti bylo ponižující a obtížné. Moje zdraví se začalo zhoršovat a můj vnitřní svět se měnil v chaos. Věděla jsem, že se mě snaží zlomit.“
Jing Ču na shromáždění před čínským konzulátem v Montrealu požadovala propuštění kanadské občanky Sun Čchien, která byla zadržena v Číně v únoru 2017. (The Epoch Times)
Takzvanou „převýchovu“ následovníků Falun Gongu nařídil čínský režim v roce 1999, kdy se počet příznivců této buddhovské školy pohyboval mezi 70–100 miliony. Tehdejší generální tajemník komunistické strany označil Falun Gong za hrozbu absolutní moci a 20. července 1999 vyhlásil jeho celostátní zákaz.
Hrozby „profesora psychologie“
Ču měla ve vězení pouze dvě návštěvy. V obou případech se jednalo o muže, který prohlašoval, že je „profesorem psychologie“. Tento takzvaný „profesor“ jí nejprve sdělil, že donutil mnoho vězňů, kteří praktikovali Falun Gong, aby přestali cvičit.
Ty, které nepřesvědčil, údajně posílal do psychiatrických léčeben, aby tam podstoupili „psychiatrickou léčbu“.
Také ji varoval, že v Číně je snadné vytvořit falešné obvinění. Sdělil jí, že i slavný maršál Lidové osvobozenecké armády byl poslán do vězení, kde také zemřel.
„Začala jsem se bát, že mě pošlou na psychiatrii, protože jsem neměla v úmyslu se Falun Dafa vzdát,“ vzpomíná paní Ču. Podstatou metody Falun Gong jsou morální principy – pravdivost, soucit a snášenlivost, v čínské kultuře uznávané po tisíciletí. Následovníci Falun Gongu věří, že jsou podstatou lidské dobroty.
„Věděla jsem, že se mě snaží zastrašit, stále jsem se bála. Jasně jsem si uvědomovala, že to, co říká, je v Číně realita. Mnoho nevinných lidí bylo v posledních 50 letech komunistické vlády falešně obviněno a tvrdě pronásledováno z různých důvodů,“ říká paní Ču. „Obávala jsem se, že kdybych tady zemřela, nikdo by nikdy nevěděl, jak jsem zmizela nebo co se se mnou stalo.“
Podpora přátel a strach úřadů
Mezi tím její přátelé v Kanadě zahájili kampaň na její záchranu. Lidskoprávní akce byly tak silné, že se o nich zmínil jeden z jejích dozorců. Ču byla nakonec po 33 dnech „převýchovy“ propuštěna, ale Čínu ještě neopustila a zůstávala v domácím vězení v domě svých rodičů.
Před návratem do Kanady ještě úředníci předložili paní Ču formulář obsahující písemný příslib, že se v Kanadě nebude podílet na lidskoprávních aktivitách, které by šly proti čínské vládě. Měla také přislíbit, že bude vládní úředníky informovat o aktivitách v Kanadě, což mělo v praxi znamenat špehování pro rozvědku.
„Také mi hrozili, že pokud budu mluvit o tom, co mi v Číně stalo, ocitne se můj život a studium v Kanadě v ohrožení,“ řekla paní Ču, která takovou spolupráci odmítla.
Případ paní Ču je pouze jedním z mnoha a má také šťastný konec, zatímco mnohé další skončily smrtí zadržovaných.
Redakční úprava a překlad z původního článku newyorských The Epoch Times: Milan Kajínek
Podpořte prosím článek jeho sdílením na sociálních sítích.
Čtěte také:
4 prípady sexuálneho mučenia praktizujúcich Falun Dafa v Číne (podla právnika)
Kanadská miliardářka zatčená v Pekingu za svoji víru vypovídala u soudu ostře sledovaného mezinárodními pozorovateli
Čína: Žena zemřela ve vězení po nuceném krmení hořčičným olejem. Případ zamlčovali 11 let
Čínský právník Kao Č'-šeng je nezvěstný, v zahraničí získal další ocenění
