Klasické příběhy z dějn nám mají stále co říci. Na snímku Zrození Venuše od Botticelliho. (Volné dílo)
Rád bych se s vámi podělil o důvody svého vypravěčství, protože se pro tuto dobu hodí více než kdy jindy.
Za prvé, miliardy lidí po celém světě již tyto příběhy zná a neustále se na ně odkazuje. Jestliže vaše dítě tyto příběhy nezná, nebude v obraze. Pokud se novinář, který napíše novinový článek, zmiňuje se o „trojském koni“ nebo o „úkolu hodného Herkula“, nebo uvádí, že: „Toť otázka, o níž může rozhodnout jedině někdo s moudrostí Šalamouna“, potom osoba, která o těchto příbězích z historie nemá ponětí, nebude schopna plně pochopit souvislosti. Vaše dítě musí znát alespoň základní informace, jinak zůstane pozadu.
Za druhé, a tady pohovoříme o stejném bodu z trochu jiného úhlu, tyto příběhy představují jednu ze stále vzácnějších oblastí kulturní soudržnosti naší společnosti.
Podobnost a jedinečnost
Upřímnost a altruismus George Washingtona nebo hluboký soucit Abrahama Lincolna patří do dějinného odkazu USA. (Wikimedia Commons)
V době, kdy se síly vzájemné odlišnosti názorů a neshod projevují velmi silně, nám tyto příběhy dávají společný základ pozitivních příkladů.
Skrze povídky předáváme další generaci to, o čem se domníváme, že je pro naši společnost nejdůležitější. Různé národy a různé kultury s námi sdílejí mnohé z těchto ústředních názorů, ale ne všechny.
Osamělý střelec, který přijíždí do města a zachrání celou situaci v době, kdy se mocný velkochovatel dobytka pokouší vyhnat malé rančery a farmáře, je americká postava ztělesňující americký důraz na individuální dovednosti. V některých kulturách by se tímto způsobem hrdina v příběhu neobjevil. A tím nám příběhy pomáhají vidět, co je na naší kultuře jedinečné.
Současně s ostatními příběhy, které si předáváme, mají široké univerzální prvky, které nám pomáhají tázat se: „Hm, proč se ti lidé tamodtud od nás vůbec neliší?! Možná, že jsou stejní jako my a můžeme spolu dobře vycházet.“
Vyprávěl jsem příběhy z mnoha zemí, abych ukázal podobné společné základy. Před několika lety jsem byl například pozván do Anglie, aby vystoupil přesně z tohoto konkrétního důvodu. Řada Východoevropanů se přestěhovala do anglického města, aby zaplnila volná pracovní místa, ale angličtí „domácí“ se s těmito lidmi kvůli kulturním rozdílům dobře nesžili. Angličtí pořadatelé mě požádali, abych vyprávěl příběhy z východní Evropy a z Anglie, a to vše v angličtině, abych ukázal, co mají skupiny společné a otevřeně si popovídali. Fungovalo to!
The Lament for Icarus (Nářek Íkarose) (1898) od H. J. Drapera. (Volné dílo)
Zde je skutečný příklad ze starověku. Ve starém Řecku spolu bojovaly dvě nejmocnější města, Atény a Sparta. Válka trvala i s několika příměřími asi 27 let. Když nakonec po ukrutných ztrátách na obou stranách vyhrála Sparta, vítězové plánovali spálit Atény na prach, což by mohl být konec demokracie na světě, protože Atény byly rodným místem demokracie.
Ale v noci před plánovaným zničením požádali Sparťané některé aténské herce, aby předvedli jedno ze slavných řeckých děl aténského dramatika Euripida. Divadlo je tak zasáhlo, že si řekli: „Nemůžeme zničit město, které dává světu taková slova a předává naše společné příběhy.“ Takto byly Athény ušetřeny před zničením. Příběhy mají moc!
Inspirace
Třetím důvodem, proč sdílet klasickou literaturu a příběhy z historie, je to, že stejně jako všechny nejlepší povídky, i ony v sobě obsahují morální ponaučení a příklady toho, jak bychom se měli chovat ve svém vlastním životě.
Jeden důvod, proč Spojené státy prosperovaly už od samého počátku, je, že naši zakládající otcové byli všichni skvělí znalci historie. Při svém rozhodování odkazovali na úspěchy a neúspěchy předchozích vůdců. Washington, Adams, Jefferson, Madison a ostatní uznávané osobnosti uznávali, že čerpají z tohoto historického bohatství moudrosti.
Samozřejmě, nemusíte být prezidentem nebo senátorem, abyste odemkli tento prvek povídek. Pokud chcete zdvojnásobit dopad příběhů, které v rodině vyprávíte, zkuste se zeptat: „Myslíte si, že udělala správnou věc?“ nebo, „Jak jinak to ještě mohl provést? A proč?“ Pak se připravte na skvělý a často překvapivý rozhovor. Náhle se příběhy posunou na novou úroveň, která poskytne prostor pro vlastní volby a činy.
Trojský kůň, dílo malíře Giovanniho Domenica Tiepola. (Volné dílo)
Neexistuje žádný silnější či trvalejší způsob, jak předat mravní poučení, než prostřednictvím příběhu, který podává konkrétní příklad, ať už pozitivní nebo negativní. A protože se učíme intelektuálně i emocionálně, je mnohem pravděpodobnější, že si to déle uchováme v paměti.
Chtěl bych upozornit ještě na jeden důvod, proč se o tyto příběhy dělit s druhými. V průběhu let jsem zaznamenal a vyprávěl příběhy autorů, skladatelů, architektů, malířů, sochařů, politických vůdců, vědců, vůdců společenských hnutí a dalších osob s různými profesemi a zájmy. Dostávám dopisy od posluchačů, kteří mi píší: „Na vašich vyprávěních jsem vyrůstal. A díky té nahrávce o Galileovi (nebo Michelangelovi, Georgeovi Gershwinovi nebo Charlesu Steinmetzovi) mě to tak inspirovalo, že jsem se stejně jako ta postava v příběhu, stal (vědcem/umělcem/hudebníkem/vynálezcem).“
Do svého repertoáru zahrnuji také příběhy nadaných žen a jsem si vědom toho, že chlapci, snad ještě víc než dívky, potřebují tyto příběhy slyšet, pokud máme mít společnost, do které mají všichni naši nadaní občané příležitost přispívat bez ohledu na pohlaví.
Nikdy nevíte, který příběh vyvolá ve vašem dítěti nadšený zájem. Tato pohnutka je stejně důležitá jako skutečná událost v příběhu. Jak říká velký starověký historik Plutarchos, „Mysl není nádobou, které se má naplnit, ale pochodeň, která má hořet.“ Jen dodám, že člověk, který vypráví povídky, má tento dar rovněž.
Uvedl jsem zde některé z důvodů, proč jsou významné příběhy z dějin a klasické literatury tak důležité. Ať už je vyprávíte vlastním slovem, čtete je nahlas z vytištěného textu, nebo dítěti dáte knihu či elektronické zařízení, aby četlo samo, tyto příběhy jsou pokladnicí, která může vašemu dítěti nezměrně rozšířit poznání, moudrost a přinášet radost.
Povídky Jima Weisse obdržely více než 100 předních ocenění a jsou nezbytným vybavením každé domácnosti a vzdělávacích zařízení po celém světě. Pro více informací navštivte JimWeiss.com
Překlad původního článku newyorské pobočky The Epoch Times: J. Č.
Líbil se vám tento článek? Podpořte nás prosím jeho sdílením na sociálních sítích.
