Spoluzakladatel, předseda a výkonný ředitel Facebooku, Mark Zuckerberg se připravuje na svou výpověď před Energetickým a obchodním výborem Sněmovny reprezentantů, 11. dubna 2018, Washington. (Chip Somodevilla / Getty Images)
Poslední „negativní reklama“ vyplula na povrch 18. prosince v podobě zprávy, která odhalovala, že Facebook sdílel osobní data uživatelů ve větším rozsahu než původně odhalil. Jde o sdílení dat se 150 technologickými společnostmi jako např. Amazon, Microsoft, Netflix se snahou ulevit partnerům od standardních regulí v oblasti soukromí.
Skandály vyplouvají na povrch
The New York Times tvrdí, že Facebook (FB) po mnoho let poskytoval svým partnerům možnost čtení soukromých zpráv uživatelů a garantoval jim přístup k seznamům s kontakty, často bez svolení.
Konkrétně, možnost číst soukromé zprávy uživatelů FB měly společnosti Netflix a Spotify. Vyhledávači Bing (od Microsoftu) umožnil vidět jména přátel FB uživatelů bez jejich svolení. Společnosti Yahoo umožnil vidět „posty“ přátel, i když FB tvrdil, že s tímto způsobem sdílení dat přestal.
FB reagoval na danou zprávu blogovým komentářem Konstantinosa Papamiltiadise, ředitele vývojových platforem a programů. Obhajoval společnost tím, že partnerství byla pro prospěch uživatelů, protože lidé měli přístup na svůj FB účet i na jiných platformách jako Apple, Amazon, Yahoo, a uživatelé zároveň dostávali více doporučení o populárních aplikacích od svých FB přátel.
„Abych to vyjasnil: žádné z těchto partnerství nebo možností neposkytovalo společnostem přístup k informacím bez svolení lidí, a ani nebylo v rozporu s naší dohodou s Federálním obchodním výborem z roku 2012,“ řekl Papamiltiadis
FB musel letos čelit dopadu skandálu s Cambridge Analytica, který vyplul na povrch v březnu. Objevily se zprávy, že britská politicko-konzultační společnost měla přístup k osobním datům 87 milionů FB uživatelů bez jejich svolení. Tato data měla analyzovat před prezidentskými volbami v USA v roce 2016.
„Nikomu data neprodáváme,“ vypovídal v dubnu před americkým Kongresem zakladatel a výkonný ředitel FB, Mark Zuckerberg, v souvislosti s pravidly společnosti.
Zatímco Zuckerberg tvrdil zákonodárcům, že společnost zpřísní svou „datovou politiku“, The New York Times ve zmíněném článku naznačuje, že FB pořád ignoruje potenciální obavy ze soukromí ve prospěch zisku.
Britský parlamentní výbor tento měsíc zveřejnil interní e-maily zaměstnanců FB, které odhalují, že společnost diskutovala o tom, zda dát širší přístup k datům vývojářům aplikací, kteří u nich nakupovali reklamu. V jiných e-mailech se diskutovalo o tom, zda „odstřihnout“ společnosti, které FB vnímal jako konkurenci.
Další obavy se netýkají jen nakládání s daty svých uživatelů, ale také bezpečnosti. Před 2 měsíci FB oznámil, že zaznamenal prolomení se datům 50 milionům účtů skrze hackerský útok. Zatím není známo, kdo za útokem stojí a do jakých konkrétních dat se nabourali.
19. prosince podal na FB žalobu státní návladní Washingtonu, D. C., Karl Racine, za selhání ochrany dat uživatelů. „FB selhal v ochraně soukromí svých uživatelů a lhal jim v tom, kdo má přístup k jejich datům a jak je využívá,“ uvádí Racine ve stížnosti. „FB vystavil uživatele riziku manipulace tím, že umožnil společnostem, jako Cambridge Analytica a aplikacím třetích stran, aby sbíraly osobní data uživatelů bez svolení.“
Propad
Společnost má celosvětovou uživatelskou základnu 2,2 miliard uživatelů a její čistý zisk tvořil jen za minulý rok 15,9 miliard dolarů. I když se zatím neví, zda nepříznivý efekt skandálů dosáhl vrcholu, jejich vliv na akcie FB a oficiální vyšetřování společnosti je již patrný. Hodnota akcií na burze spadla o 42 % z jejich 52týdenního maxima 218,6 dolaru na 52týdenní minimum 124 dolarů 24. prosince.
Zuckerberg tak pravděpodobně zaznamená největší propad svého jmění mezi všemi miliardáři. Dle žebříčku miliardářů Bloombergu se Zuckerbergovo jmění propadne koncem roku o více než 20 miliard dolarů, konkrétně ze 72,8 miliardy na počátku roku na 49,7 miliardy.
Dle zářijového průzkumu Pew Research Center smazalo ze svých mobilů FB aplikaci přes 25 % Američanů. Dle průzkumu Business Insider uvedlo 81 % respondentů (uživatelů), že vůči FB mají buď malou nebo žádnou důvěru v souvislosti s ochranou jejich dat a soukromí.
Někteří investoři Facebooku dokonce vyzvali Zuckerberga, aby odstoupil z předsednického postu v souvislosti s dalším listopadovým skandálem, který odhalil, že FB si najal společnost, která měla lobovat proti kritice Facebooku.
Potlačování názorů
FB také čelí kritice za označování nepolitických reklam coby politických a za cenzuru konzervativních názorů.
Například, reklamní kampaň kandidátky Elizabeth Hengové do Kongresu USA (za republikány), byla Facebookem blokovaná. Hengová řekla, že video, které znázorňuje snímky z genocidy v Kambodži, má pro ni osobní význam, protože její rodiče z té země utekli. Poté, co blokování videa „rozmázla“ konzervativní média, FB video obnovil.
Další případ se týkal populární konzervativní dvojice Diamond and Silk, která požádala Trumpovu administrativu o vyšetřování FB poté, co je společnost informovala o tom, že jejich obsah je „nebezpečný pro komunitu“ a „zabannoval“ je. Později se FB omluvil s tím, že se s tímto případem nevypořádal správně.
FB se také omluvil Prager University za videa, která mylně odstranil za „nenávistný proslov“. Prager je nezisková organizace, která produkuje konzervativní výuková videa.
Překlad a redakční úprava původního článku newyorské redakce.
Líbil se vám tento článek? Podpořte nás prosím jeho sdílením na sociálních sítích.
