Tchajwanská vojenská policie stojící před prezidentským palácem u příležitosti oslav Dne státu. (Billy H.C. Kwok / Getty Images)
Sousední Tchaj-wan upozornil na fakt, že čelí odlivu pracovních sil, které se přesouvají za lukrativními pracovními pozicemi do pevninské Číny. Jeden z nejprominentnějších programů – Thousand Talents Plan – byl spuštěn koncem prosince roku 2008.
Úspěšní rekruti bývají často oceněni lukrativními balíčky zahrnujícími rozsáhlé finanční prostředky na výzkum spolu s vedoucí pozicí na čínské univerzitě, výzkumném ústavu či státním podniku.
Podle článku v říjnovém tchajwanském deníku Liberty Times bylo ke dnešnímu dni přijato do výše uvedeného programu 33 tchajwanských státních občanů. Tchajwanské úřady mají dlouhodobě zavedené pravidlo, že akademičtí pracovníci vysokých škol, kteří by se chtěli do talentového programu přihlásit, musí obdržet svolení místní vlády.
Přestože žádný z dosavadních 33 Tchajwanců v čínském programu není v současné době držitelem akademické pozice, Tchaj-wan se rozhodl monitorovat jejich působení v pevninské Číně.
Důvodem je obava, že Peking využívá tento program za účelem špionáže a shromažďování informací. Jakýkoliv únik cenných vojenských, ekonomických či infrastrukturních informací nebo duševního vlastnictví by mohl být čínským režimem zneužit. Ten se nikdy netajil svým záměrem přinést Tchaj-wan pod svá křídla, v případě potřeby i za použití vojenské síly.
Tchaj-wan byl založen po 2. světové válce Čankajškem a jeho stoupenci, kteří byli poraženi komunisty v Číně a utekli na ostrov Formosa. Po desetiletích absolutistické vlády z rukou Čankajška a jeho syna byla v 90. letech implementována demokracie. Dnes jde o plnohodnotný demokratický stát, který má svou vlastní armádu a ústavu. Historická dohoda se Spojenými státy mu zajišťuje ochranu v případě, že by byl ostrov napaden komunistickou Čínou.
Čchang Kchuo-čcheng, profesor na Taipei Medical University, se v rozhovoru s deníkem Liberty Times vyslovil, že tchajwanští akademičtí pracovníci, uvažující o zaslání žádosti do programu Thousand Talents, se s největší pravděpodobností setkají při účasti na partnerských projektech zahrnující Spojené státy s omezením svých možností a kariérního růstu.
Poté co se v letošním roce objevila celá řada případů ekonomické špionáže, do kterých byli zapojeni čínští občané, zintenzivnila FBI kontrolu nad čínskými občany pracujícími ve Spojených státech.
V červnu deník Free Beacon oznámil, že Pentagon zkoumal řadu výzkumných partnerství mezi americkými univerzitami a čínskými společnostmi. Šetření proběhlo na základě hlášení, dle kterého se Peking rozhodl zvýšit a zintenzivnit zahraniční špionáž.
Podle webu Houston Chronicle uspořádala FBI v srpnu letošního roku nebývalé setkání pro více než 100 akademických pracovníků. Jeho cílem bylo demonstrovat, jak se lépe bránit krádežím duševního vlastnictví zahraničními subjekty.
Peter Su, ředitel Centra pro pokročilé technologie na Taiwan’s Tamkang University je názoru, že tchajwanská vláda musí vytvořit taková opatření, jež by zabránila úniku citlivých informací do Pekingu. Podle jeho mínění by techničtí experti z určitých odvětví neměli mít možnost se do náborových programů Pekingu přihlásit.
Naráží tak na případ z roku 2014, kdy tchajwanský profesor Čchen Kchun-šan, jenž pracoval na řadě projektů v rámci programu pro vesmírný výzkum na univerzitě Taiwan’s National Central University, pod taktovkou ministerstva obrany, se k takovému programu přidal a ukázal, jak snadno může být tchajwanská národní bezpečnost ohrožena.
Tchajwanská zpravodajská agentura později zjistila, že při svém odchodu s sebou vzal citlivé informace zahrnující satelitní snímky Tchaj-wanu.
Jižní Korea
Obdobně jako Spojené státy a Tchaj-wan, i Jižní Korea čelí tlaku čínských náborových programů, díky čemuž se do Číny již dostala důležitá jihokorejská technologie.
Podle webových stránek Maekyung měly nábory Číňanů obdobný průběh. Nejmenovanému jihokorejskému profesorovi v oblasti umělé inteligence byl za předpokladu jeho souhlasu s přesunem a působením na čínském území nabídnut roční balíček, zahrnující prostředky na výzkum a vývoj.
Tento případ odhalil široce používanou taktiku „trojnásobku“ používanou čínskými náboráři. Ti oslovují talenty v oblasti umělé inteligence, virtuální reality a 3D počítačové techniky s příslibem, že výměnou za práci v Číně navýší jejich korejský plat trojnásobně.
Čínské úsilí již v Jižní Koreji otřáslo trhem s virtuální realitou. V roce 2014 měl tento trh hodnotu zhruba 854 milionů amerických dolarů, zatímco v Číně byla hodnota trhu zhruba čtvrtinová. V roce 2017 překročila hodnota čínského trhu ten korejský.
Navíc s rozvojem 5G mobilních sítí, které slibují větší rychlost a výkonnost, se očekává, že využití a hodnota odvětví virtuální reality dál porostou.
V posledním desetiletí Čína agresivně najímala také jihokorejské herní inženýry. Dnes je situace poněkud jiná, neboť čínský herní průmysl získává díky přílivu vlastních talentů na konkurenceschopnosti.
Překlad a redakční úprava původního článku newyorské redakce The Epoch Times: Petr Matějček
Pokud se vám náš článek líbil, podpořte nás prosím jeho sdílením na sociálních sítích.
