Šestiletý James upřednostňuje chlapecké oblečení (vlevo), ale matka jej nutí nosit dívčí šaty (vpravo). (SaveJames.com)
Šestiletý hoch z Texasu je uprostřed dvou bitev – jednu svádějí jeho rozvedení a znepřátelení rodiče a druhou vedou odborníci zastávající odlišné psychologické koncepty.
Když je James v péči otce, může si vybrat si to, co chce. James si pokaždé obleče chlapecké oblečení.
Jamesova matka vzala svého syna k transgenderové terapeutce, která se specializuje na pomáhání dětem s odlišnou sexuální identitou. Ta mu diagnostikovala pohlavní dysforii, což je syndrom, kdy se dítě trvale ztotožňuje s jiným pohlavím, než je jeho fyzické.
Nicméně rodinní přátelé řekli Waltu Heyerovi, který je dopisovatelem listu The Federalist, že James se cítí být dívkou jen v přítomnosti své matky. Když je s otcem, neustále se projevuje jako kluk.
Přátelé rodiny, kteří Jamese znají, na něm nepozorují žádné ženské sklony. The Federalist cituje dvě ženy, které popsaly, jak pozorovaly Jamese v přítomnosti svého bratra nebo kamarádů, kde se pokaždé choval jako normální kluk.
Podle listu Jamesova matka zažalovala svého exmanžela za špatné zacházení se synem, protože ho nenutil k tomu, aby si vybral být dívkou. Soud zakázal otci mluvit se synem o sexualitě a zakázal mu také učit Jamese jakékoliv aspekty křesťanství, které by u něj mohly posílit ztotožňování se s mužským pohlavím.
Jamesova matka se také snažila přimět soud, aby otci nařídil hradit výdaje na hormonální léčbu a možnou chirurgickou operaci, což by pro Jamese znamenalo nevratnou změnu.
ZDROJ: Archiv soudních dokumentů k případu
Nevratná změna
Kvůli tomu, že otec umožňuje Jamesovi vybrat si oblečení, jaké chce, a chovat se jako kluk, hrozí mu, že mu soud omezí péči o syna. (SaveJames.com)
Co se týče možného chirurgického zákroku, Jamesova matka plánuje, že synovi bude podávat od osmi let léky, které potlačí pubertu a zabrání tělu přirozeně se vyvinout v muže. To pak následně „napomůže“ diagnóze, která je podle všeho přinejmenším předčasná.
Sám Heyer z The Federalist je obětí pokusu nadměrně horlivých příbuzných, kteří děti nutí žít opačným způsobem, než přísluší jeho fyzickému pohlaví. Heyerova babička chlapce po dva a půl roku oblékala do dívčích šatů.
Heyer ví z vlastní zkušenosti, že různé podněty mohou vést děti k různým projevům chování.
Zatímco někteří lidé se mohou cítit jako muži v ženském těle nebo naopak, daleko více dětí se snaží „proplout“ světem, který je pokřiven různými předsudky, nepochopeními či dokonce názorovou labilností jejich rodičů a zdravotních expertů, kteří zastávají určité pohledy na pohlaví.
Jeden příběh z mnoha
Podle něj byla původně myšlenka pohlavní dysforie komunitou psychologů odmítána. Pohlavní role byly považovány za biologicky dané a jakýkoliv nesoulad mezi fyzickým a subjektivně vnímaným pohlavím byl považován za nemoc.
Jak se však časem začala společnost více přizpůsobovat různým druhům sexuální identity, komunita psychologů se vydala vstříc opačnému extrému. Lékaři se nyní začali domnívat, že každé dítě, které projeví jinou orientaci, je pravděpodobně kandidátem na změnu sexuální identity.
A nový způsob myšlení vede rodiče a lékaře k tomu, že mají povinnost potvrzovat, podporovat a rozvíjet změnu orientace u dětí, které projeví nějakou známku dysforie.
Co však chybí, je povinnost rodičů a expertů prozkoumat potřeby dítěte.
„Psychologové vědí, že pubertální věk je plný nejistot a hledání, a tohle už dokonce ani nepřiznávají,“ uvedla v článku matka dcery s chybnou diagnózou.
Tato matka, jež má doktorát z farmakologie, chtěla pomoci své čtrnáctileté dceři se změnou pohlaví v případě, že by to pro ni bylo to nejlepší. Chtěla si tím však být jistá.
Bohužel to ale vypadá, že „být si jistý“ už více není některými zdravotními experty akceptováno.
Někteří doktoři nezvažují životní situace dětí anebo fakt, že děti se neustále mění a vyvíjejí.
Na druhou stranu jsou už i lékaři, kteří začínají připouštět chyby, které se staly při lékařských zásazích do sexuality dětí.
Jamesově otci hrozí, že mu soud odepře péči o syna, protože chce, aby si syn sám vybral to, co si chce obléct, nebo jak se chce projevovat. (SaveJames.com)
Lékaři, kteří si tyto důsledky chybné diagnózy uvědomují, vypozorovali, že u mnoha dětí se jejich identita neustále mění, někdy v reakci na rodinu a sociální stresové situace.
Mnoho dětí, které byly poslány do transgenderových programů, ve skutečnosti jen reagovalo určitým způsobem na stres, zmatek či dokonce duševní poruchu. Správně měly být léčeny kvůli depresi či autismu, případně se jim mělo dostat psychologického poradenství ohledně toho, jak se vypořádat s úskalími vyrůstání v rozvrácené rodině.
6 let je příliš málo
V tomto věku dítě zdaleka není dospělé a nemá ještě vytvořenu stálou osobnost.
Navíc, vzhledem k tomu, že Jamesovi rodiče jsou rozvedení a on je má oba rád a chce se jim zavděčit, je pro kohokoliv velmi těžké určit, co chlapec uvnitř skutečně cítí. A tedy není jisté, že se nějaký pocit v určité chvíli na druhý den nezmění.
Poté, co se Jamesova matka rozhodla pustit do boje soudní cestou, jeho otec založil webovou stránku „Save James“ (Zachraňte Jamese), aby tímto způsobem našel odborníky, kteří mu pomohou s tím, aby syn mohl mít právo vybrat si to, co sám chce.
Překlad a redakční úprava: J. S.; Zdroj.
Líbil se vám tento článek? Podpořte nás prosím jeho sdílením na sociálních sítích.
Čtěte také: Členka studentské rady na univerzitě v Berkeley pod palbou kritiky kvůli transgendrové problematice
