Evropský parlament, ilustr. foto. (GERARD CERLES / AFP / Getty Images)
V nedávno vydaném dokumentu Evropského parlamentu nalezneme řadu návrhů a doporučení týkajících se vztahů mezi EU a Čínou. Mimo jiné Evropský parlament upozorňuje na strategii čínského vedení systematicky zvyšovat úsilí o převedení svého ekonomického významu do formy politického vlivu v Evropě a na dohled Číny nad velkým počtem studentů z pevninské Číny, kteří nyní v Evropě studují.
„Stejně tak znepokojivé je i úsilí Číny o kontrolu těch osob v Evropě, které z Číny uprchly,“ uvádí zpráva o situaci v oblasti vztahů mezi EU a Čínou Výborem pro zahraniční věci.
Podle zprávy se čínský režim pokouší v Evropě formovat vnímání Číny a budovat pozitivní obraz země navzdory událostem, které ukazují pokračující hrubé porušování lidských práv, masivní cenzuru médií a zneužívání moci k pronásledování celé řady mírumilovných skupin v Číně.
Zpráva dále uvádí, že čínský režim buduje svůj image „strategickými komunikačními činnostmi zaměřenými na ovlivňování evropských politických a ekonomických činitelů, sdělovacích prostředků, univerzit a akademických nakladatelů a širší veřejnosti“.
V praxi dochází k vytváření „sítí“ sympatizujících Evropanů napříč společnostmi. Zpráva upozorňuje na fakt, že „tato skutečnost je většinou v Evropě ignorována“.
Lidská práva nejsou na prodej
„Stav lidských práv v Číně se i nadále zhoršuje a vláda zároveň zvyšuje nátlak na nenásilný disent, svobodu projevu, svobodu vyznání a právní stát,“ dále uvádí zpráva Výboru pro zahraniční věci Evropského parlamentu.
Záznamy o událostech v Číně dle zprávy ukazují, že aktivisté z řad občanské společnosti a ochránci lidských práv jsou zadržováni, stíháni a odsuzováni na základě vágních obvinění, např. „podvracení státní moci“ nebo „iniciování sporů a vyvolávání potíží“, a často jsou zadržováni v informační izolaci na nezveřejněném místě bez přístupu k lékařské péči nebo právnímu zastoupení.
„Zadržení ochránci lidských práv a aktivisté jsou někdy drženi ve „střežených objektech na určeném místě“, což je metoda, která se používá k odříznutí zadržovaných od vnějšího světa, a během této doby údajně často dochází k mučení a fyzickému zneužívání,“ uvádí zpráva.
Čína podle Výboru pro zahraniční věci EP i nadále odepírá lidem právo na svobodu projevu a právo na informace a uvěznila vysoký počet novinářů, bloggerů a nezávislých hlasů.
EU ve svém strategickém rámci pro lidská práva a demokracii přijímá závazek k tomu, že bude prosazovat lidská práva, demokracii, právní stát „ve všech oblastech své vnější činnosti bez výjimky“ a že „učiní lidská práva těžištěm svých vztahů se všemi třetími zeměmi a také svých strategických partnerství“.
„Summity EU a Číny musí být využity k tomu, aby přinesly konkrétní výsledky v oblasti lidských práv, zejména co se týče propuštění uvězněných ochránců lidských práv, právníků a aktivistů,“ dodává zpráva.
Další znepokojení se týká faktu, že diplomatům EU v minulosti čínské orgány zabránily pozorovat průběh soudních řízení nebo navštívit ochránce lidských práv, „což je činnost, která je v souladu se zásadami EU týkajícími se ochránců lidských práv“.
Čínská vláda přijala řadu nových zákonů, zejména zákon o státní bezpečnosti z 1. července 2015, zákon o boji proti terorismu, zákon o kybernetické bezpečnosti a zákon o správě zámořských nevládních organizací (Overseas NGO Management Law, ONGO), jež veřejný aktivismus a pokojnou kritiku označují jako hrozby pro státní bezpečnost, zpřísňují cenzuru, dohled a kontrolu nad jednotlivými osobami a sociálními skupinami a jež odrazují občany od vedení kampaní na podporu lidských práv.
Povinnost uctívat komunistickou stranu
„Nová nařízení o náboženských záležitostech, která vstoupila v platnost 1. února 2018, zaujímají restriktivnější postoj vůči náboženským skupinám a činnostem a nutí je k tomu, aby jednaly více v souladu s politikou strany,“ pokračuje zpráva.
Nová pravidla ohrožují především osoby spojené s náboženskými společenstvími. „Náboženská svoboda a svoboda svědomí se ocitla v nejhorší pozici, v jaké se kdy nacházela od počátku hospodářských reforem a otevřenější politiky Číny koncem 70. let 20. století,“ říká zpráva.
Náboženské komunity v dnešní době čelí v Číně stále větším represím, přičemž pokud jde o křesťany v tajných i státem schválených církvích, dochází k pronásledování a zadržování věřících, boření kostelů a zákrokům proti shromážděním křesťanů.
Stabilizování Sin-ťiangu
Situace v provincii Sin-ťiang, kde žije 10 milionů ujgurských muslimů a etnických Kazachů, se rychle zhoršuje, a to zejména od nástupu prezidenta Si Ťin-pchinga k moci, neboť nejvyšší priorita byla přiřazena absolutní kontrole nad touto provincií, a to jak kvůli údajným pravidelným „teroristickým útokům“ Ujgurů v této provincii či s touto provincií údajně spojeným, tak kvůli strategickému místu ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang v rámci iniciativy „Jeden pás, jedna stezka“.
„Byl zaveden program mimosoudního zadržení, v jehož rámci jsou zadržovány desítky tisíc osob, které jsou nuceny podrobovat se politické převýchově, a jsou vytvářeny sofistikované sítě invazivního digitálního dohledu, včetně technologií rozpoznávání obličeje a shromažďování údajů, masového nasazování policie a přísných omezení praktikování náboženství a ujgurského jazyka a zvyklostí,“ potvrzuje zpráva Výboru pro zahraniční věci Evropského parlamentu znepokojivé nedávné události.
Stabilizovaný Tibet
„Situace v Tibetu se navzdory hospodářskému růstu a rozvoji infrastruktury během posledních několika let zhoršila, neboť čínská vláda omezila široké spektrum lidských práv pod záminkou zajišťování bezpečnosti a stability a angažuje se v neustávajících útocích na tibetskou identitu a kulturu,“ hodnotí zpráva situaci v Tibetu.
V několika uplynulých letech byla v Tibetu posílena opatření v oblasti dohledu a kontroly a častěji též docházelo ke svévolným zadržením, k mučení a fyzickému zneužívání. Čínská komunistická strana „vytvořila v Tibetu prostředí, v němž není státní moc nijak omezována, vše prostupuje atmosféra strachu a každý aspekt veřejného a soukromého života je silně kontrolován a regulován“.
V Tibetu je možné, aby bylo veškeré jednání spočívající v nenásilném odporu nebo kritice státních politik týkající se národnostních nebo náboženských menšin považováno za „separatistické“, a tudíž za trestně stíhatelné.
„Vstup cizinců, včetně občanů EU, na území Tibetské autonomní oblasti je dnes omezován více než kdy dříve, a to zejména pokud jde o novináře, diplomaty a další nezávislé pozorovatele, přičemž největší omezení se týkají občanů EU tibetského původu,“ uvádí zpráva.
Za posledních několik let nebylo dosaženo žádného pokroku v řešení tibetské krize, jelikož poslední kolo mírových rozhovorů se konalo v roce 2010. Zhoršení humanitární situace v Tibetu vedlo ke zvýšení počtu případů sebeupálení, přičemž od roku 2009 došlo celkem ke 156 takovýmto případům.
Zpráva se dále vyjadřuje k situaci v Hongkongu, na Tchaj-wanu nebo čínským investicím v Africe.
Celé znění zprávy naleznete on-line: Zpráva o situaci v oblasti vztahů mezi EU a Čínou
Líbil se vám tento článek? Podpořte nás prosím jeho sdílením na sociálních sítích.
