Probiotika. (Photo by Hush Naidoo on Unsplash)
Vědci se pokoušeli vyzkoumat, jak moc probiotika mění složení mikrobů ve střevech a jaké chemické složky produkují.
Probiotika jsou poživatelné živé mikroby, většinou bakterie, které mohou prospívat zdraví. Přidávají se někdy do potravin, jako jsou jogurty, nebo do léků, anebo se užívají ve formě doplňků stravy.
Aby mohl být mikrob považován za probiotický, musí přežít kyselé prostředí v žaludku a musí zvyšovat počet dobrých bakterií ve střevech. Probiotické mikroby mohou pěstovat kolonie tím, že se přichytí k drobounkým chloupkům, které ve střevech existují. Dokáží produkovat určité látky, například vitamíny nebo chemické složky hubící choroboplodné bacily, jako jsou kupříkladu viry průjmu.
Tyto mikroby plní důležitou zdravotní funkci. Mohou snižovat záněty, pomáhat při úbytku váhy a snižovat riziko cukrovky a srdečních chorob.
Lepší vzorky
Tato poměrné nová oblast výzkumu se až donedávna omezovala na analýzu bakterií ve vzorcích lidské stolice. Cílem bylo dozvědět se, jaké účinky probiotika mají na druhy mikrobů ve střevech.
Jenže tento přístup neukazuje, zda mikroby tvoří kolonie a jestli způsobují změny v zažívacím traktu. Aby na tyto otázky získali odpověď, izraelští vědci našli 15 dobrovolníků, kteří podstoupili dvě invazivní kolonoskopie a endoskopie. Jeden test byl proveden na začátku a druhý během konzumace probiotik či placeba.
Data ze studie ukazují, že bakterie měřené ze vzorků stolice nemají velkou vypovídací hodnotu o tom, co se ve střevech odehrává. Je to pravděpodobně způsobeno tím, že mikroby ve vzorcích stolice jsou podobné spíše těm z nižších částí střeva, ne těm z vyšších poloh, které jsou blíže tenkému střevu.
Vědci zjistili, že mnohé z dobrých mikrobů, které byly konzumovány jako probiotika, se nepřichytili na drobné chloupky ve střevech a jednoduše jimi propluli, dokud nebyly vyloučeny. Jinými slovy, množství těchto bakterií ve stolici nevypovídalo o tom, kolik dobrých bakterií vlastně vevnitř zůstalo.
Vědcům se nicméně podařilo potvrdit, že probiotické doplňky stravy opravdu mění chemické složení vytvářené ve střevech. Tím nejpodstatnějším zjištěním této studie je tedy fakt, že reakce na probiotika se liší jedinec od jedince a že účinek záleží na bakteriích, které ve střevech už byly.
Autoři studie došli k závěru, že všeobecný přístup k probiotikům není ideální a že by bylo vhodnější přizpůsobit probiotika jednotlivým pacientům podle toho, jaké zdravotní přínosy potřebují a jaké mikroby v jejich střevech žijí.
Má cenu probiotika brát?
S několika kolegy jsme nedávno pátrali po vědecké literatuře a zjistili, že existuje 313 kvalitních klinických studií a náhodných kontrolovaných testů s účastí téměř 50 tisíc osob. Výzkumníci zkoumali, jaký má účinek braní probiotik v porovnání s užíváním placeba.
Naše analýzy ukazují, že užívání probiotik může pomoci při prevenci průjmů, bronchitidy a ekzémů. Rovněž se zdá, že probiotika snižují riziko srdečních onemocnění a také snižují látky v krvi podporující záněty.
A tak, ačkoliv probiotika ve většině případů nedokáží změnit složení mikrobů ve střevech, mohou mít jistý dopad na zdraví, snad tím, že zlepšují imunitní systém či produkují blahodárné chemické látky.
A kdybychom dokázali vyrobit probiotika na míru každému jedinci, pak by mohla být daleko účinnější, než jsou dnes.
Ana Valdesová je docentka na University of Nottingham ve Velké Británii. Tento článek byl původně zveřejněn na portále The Conversation v rámci licence Creative Commons.
Zdroj: https://www.theepochtimes.com/new-research-reveals-what-probiotics-do-inside-gut_2662217.html
Líbil se vám tento článek? Podpořte nás prosím jeho sdílením na sociálních sítích.
