Německá kancléřka Angela Merkelová a čínský premiér Li Kche-čchiang přijíždějí na prezentaci samořídících automobilů na bývalém berlínském letišti; 10. července 2018. (FABRIZIO BENSCH / AFP / Getty Images)
Němečtí protekcionisté brojí proti čínským investicím a po vzoru Spojených států navrhují důslednější ochranu před nákupem národních firem zahraničními společnostmi.
Kancléřka Angela Merkelová chce snížit hranici, kdy stát může do převzetí německé společnosti zámořským investorem zasahovat. Ministr hospodářství, Peter Altmaier, prozradil novinám Die Welt, že snížení hranice je nutné pro mapování „akvizic v citlivých sektorech ekonomiky“.
Berlín momentálně může vetovat prodej, pokud zájemce ze zemí mimo EU hodlá odkoupit alespoň 25 procent z čistého jmění společnosti. Záměrem německé vlády je snížit tuto hranici na 15 procent. K legislativní úpravě by podle Die Welt mohlo dojít již letos.
„Chceme se pečlivěji zaměřit na společnosti v obranném průmyslu a v kritické infrastruktuře a na jisté další civilní technologie, jež souvisí s bezpečností, například v oblasti IT,“ vysvětlil Altmaier.
Ministr zároveň ujistil média, že nechce zahraniční investice zablokovat, jen chce lépe porozumět motivům cizích kupců a chránit národní bezpečnost.
Auto s umělou inteligencí, Audi ELAINE, při výstavě na technologickém veletrhu CeBIT 2018 v Hanoveru; 12. června 2018. (Alexander Koerner / Getty Images)
Tyto kroky jsou cíleny zejména na čínské investory. Vládní úřady totiž mají obavy, že Čína se o evropské firmy zajímá, aby se dostala ke klíčovým technologiím a know-how.
„Používají masku, že jde o tržní transakce, ale ve skutečnosti jde v mnoha případech o státem řízenou investici, která hodlá ukořistit klíčový zahraniční podnik, odvětví nebo technologie,“ uvedl Stephen Ezell, viceprezident amerického think-tanku Information Technology and Innovation Foundation.
Čína má na Německo chuť
Podle zprávy Rhodium Group a Mercator Institute for China Studies skupuje Čína společnosti napříč celou Evropou a jen vloni takto proinvestovala téměř 30 miliard euro.
Čínský režim hraje v těchto akvizicích klíčovou úlohu. Podíl státních subjektů při čínských investicích v Evropě vyskočil ze 35 procent v roce 2016 na 68 procent v roce 2017, uvádí zmiňovaná zpráva.
Německo, Francie a Velká Británie jsou pro čínské investory nejlákavější destinace a souhrnně se podílejí na čínských investicích v EU 75 procenty.
Loňský rok byl však v Německu vidět obrovský propad čínských investic, které klesly z 11 miliard euro v roce 2016 na 1,8 miliardy euro v následujícím roce. Příčinou jsou částečně regulační průtahy na straně Německa, ale také může jít o načasování velkých akvizic, jak podotýká zpráva. Německo každopádně stále zůstává oblíbenou investiční destinací čínských kupců.
Rostoucí protekcionalismus
Protekcionistické nálady začaly v Německu stoupat poté, co čínský výrobce spotřebičů Midea Group koupil v roce 2016 německou firmu na výrobu robotů Kuka.
Kontroverzní obchod rozšířil obavy, že Čína skupuje nejmodernější technologie, které jsou pro německou ekonomiku strategicky důležité. Znepokojení vedlo k zablokování podobné koupě, tentokrát v podobě akvizice německého výrobce chipů Aixtron, na kterého si brousil zuby jeden čínský investiční fond.
Vláda Merkelové nedávno hlasovala pro zablokování potenciálního převzetí strojní firmy Leifeld Metal Spinning, která působí v jaderném a leteckém průmyslu.
Roboti firmy Kuka podávají nealkoholické pivo na Hannover Fair v Německu; 23. Dubna 2018. (JULIAN STRATENSCHULTE / AFP / Getty Images)
Také britská vláda zbystřila pozornost nad zahraničními investicemi. V červenci vydala 120stránkovou směrnici, která rozšiřuje možnosti státu zabránit převzetí britských firem investory, kteří by mohli ohrozit národní bezpečnost. Tento krok směřuje podle Financial Times zejména na čínské a ruské investory.
Na čele do roku 2025
Před třemi lety čínský režim zveřejnil oficiální státní strategii s názvem „Made in China 2025“, kde oznámil, že hodlá dosáhnout dominance v deseti oblastech špičkových technologií včetně robotizace, letectví, elektrických vozidel a pokročilých informačních technologií.
Peking se ve snaze docílit svých ekonomických ambicí uchyluje k nejrůznějším taktikám - průmyslové špionáži, počítačovým útokům, nuceným joint ventures výměnou za přístup na trh nebo koupi zahraničních společností za účelem získání citlivých technologií.
Jak uvádí zpráva Rady pro zahraniční vztahy (Council on Foreign Relations), cílem Číny není přidat se k vyspělým technologickým zemím, ale být na nich nezávislý a nakonec je nahradit.
„To by mohlo být devastující pro státy, jako Jižní Korea nebo Německo, kde odvětví špičkových technologií tvoří velký podíl průmyslové výroby a vývozů,“ píše se ve zprávě.
USA bude přísnější
Nedůvěra k čínským investicím přiměla nedávno americké zákonodárce, aby přijali nový zákon, který má reformovat dohled na zahraničními investicemi ve Spojených státech.
Díky němu budou moci americké úřady podrobit kontrole širší škálu transakcí. Nebude se přitom jednat pouze o prověrku odkupu většinových podílů v amerických společnostech, ale i o menší podíly ve firmách, které se pohybují v klíčových oborech.
Článek byl redakčně zkrácen. Přeložil O. H.; Zdroj.
Líbil se vám tento článek? Podpořte nás prosím jeho sdílením na sociálních sítích.
