Těžba smrků na cyklostezce z Jihlavy do Raabsu, při řece Jihlavě. (Z. Danková / ET ČR)
S otázkami na současnou situaci jsme se obrátili na tiskovou mluvčí Mgr. Evu Jouklovou, Lesy České republiky, s.p., ředitelství Hradec Králové:
Již asi 15 let jsou ekologové, kteří varovali předtím, než nastala současná situace rychlotěžby smrkového dřeva a holosečí, nazýváni „eko-teroristy“. Výsledek dnešních dnů jim však dává za pravdu. Všimli si toho např. i cyklisté nebo turisté, protože některé úseky cyklostezek bývají kvůli těžbě smrkového dřeva nesjízdné.
Vývoj teplot a dopady klimatické změny lze jen těžce posuzovat z krátkodobého hlediska. Na les působí nejen dlouhodobé sucho, ale i migrace škodlivých patogenů. Změna klimatu ovlivňuje všechno živé, tedy lidi, faunu i flóru. V lesích jsou ohroženy mělce kořenící smrky, ale dnes i borové porosty a další dřeviny včetně listnáčů. Příkladem je masivní hynutí jasanů na patogenní onemocnění - Chalara fraxinea. Výhledy pro naše lesy ve vlastnictví LČR jsme již nesčetněkrát avizovali – tzn. za LČR jsme začali od devadesátých let obnovovat porosty smíšené, zakládáme je s ohledem na nadmořskou výšku a biologické potřeby dřevin.
Obnovující se les. (Hnutí DUHA)
Můžete říci, do jakých poloh a krajin se vlastně má smrk správně vysazovat? Ochránci upozorňují, že v některých oblastech je smrk přímo nevhodný.
Smrk přirozeně patří do horských oblastí zhruba od 700 m. n. m. a do oblastí s dostatkem vzdušné vlhkosti. To však neznamená, že v ostatních oblastech nemá opodstatnění jako dřevina výchovná, přípravná. Do smíšených porostů patří.
Například podle Ministerstva obrany v cílových hospodářských souborech „prakticky vůbec nezohledňuje realitu nárůstu teplot”. Zlínský kraj uvádí, že „vyhláškou navrhovaná reakce na současné klimatické změny je nedostatečná” a na mnohá stanoviště je nežádoucí vnášet smrk jako cílovou dřevinu, což Ministerstvo zemědělství požaduje.
Vysazujeme stanovištně vhodné dřeviny, vyhláška je jen doporučením. Vždy záleží, a to i při zalesnění, na typologii půdy. Že se na některá stanoviště opět vysazuje smrk, neznamená, že dospěje k mýtnímu věku. V porostu může sloužit jako tak zvaná výchovná dřevina.
Jako další ukazatel je uváděno, že monokulturní lesy nejsou vyhovující, a to z hlediska napadení lýkožroutem. Dopad je podle ochránců příliš velký.
Za stejně labilní monokulturu můžeme považovat i bukovou stráň na horách či dubový porost v lužním lese. Dojde-li k rozpadu jakéhokoliv porostu (listnatého či jehličnatého ) v důsledku klimatu, bude dopad stejný. Problémy nemají jen smrkové či borové porosty. Začínají je mít i jiné dřeviny a rozvíjejí se škůdci a choroby, které dosud lesy neohrožovaly.
Existují stanovené kvóty pro výsadbu stromů, které se údajně obcházejí tím, že jsou určující pro malé hospodáře, a velké lesy pak mohou opětovně monokulturní smrk vysazovat, protože procento je tak splněno. Co na to můžete říci?
Zákon platí pro všechny stejně – pro malé i velké vlastníky bez výjimky.
Současná „nová“ vyhláška nevytváří prostor pro pěstování bohatých porostů. Lesy budou stále připomínat pole. Tedy stejnověké porosty, které v českých lesích drtivě převládají, a jak se můžeme už teď přesvědčit, jsou mnohem náchylnější na výkyvy počasí, kůrovce a choroby.
Nová vyhláška je pouze nástrojem pro vlastníka lesa. Jestliže se jakýkoliv vlastník rozhodne pěstovat les podrostním či jiným způsobem, má na to právo.
Vyhláška umožňuje vysazovat znovu až 75 % smrku i tam, kde smrky už dnes hynou, byť analýzy vědců ukazují na zhoršování podmínek. Na některých místech pouze alibisticky varuje, že pěstování smrku je zde „velmi rizikové”.
Viz jedna z předchozích odpovědí – k vysazování smrku jako přípravné či výplňové dřeviny. Jinak právo jakéhokoli vlastnictví je zakotveno v ústavě. Vlastník si může se svým majetkem nakládat dle jeho vlastního uvážení. V demokratické zemi přece nelze soukromé osobě, obci, družstvu či právnické osobě nařizovat, jak se má ke svému majetku chovat. Zvláště když naprosto není jasné, jaký záměr vlastník dlouhodobě sleduje. Pěstování ostatních listnatých dřevin je finančně náročnější. To tedy znamená, že pokud chce stát zasahovat do práv vlastníka, je třeba za to draze zaplatit.
Těžba smrků na cyklostezce z Jihlavy do Raabsu, při řece Jihlavě. (Z. Danková / ET ČR)
Otevírá dveře exotickým druhům dřevin, na které ostatní druhy rostlin, hub, hmyzu a dalších živočichů nejsou přizpůsobené. Nikdo neví, jak naše lesy na rozsáhleji pěstované nepůvodní druhy zareagují.
LČR nemají zájem vysazovat do zdejší krajiny nové druhy. Chceme však využívat dřeviny, které zde již minimálně sto a více let prosperují a mají podle našich zkušeností v naší krajině místo. Jedná se o zejména o modřín, douglasku, červený dub a další druhy.
Dosavadní vyhláška umožňovala pěstovat lesy s převahou smrku ve středních polohách, ačkoliv ekologové a vědci dlouhodobě upozorňují, že zde smrky chřadnou a kvůli změnám klimatu budou hynout. Návrhy vědců, ekologických organizací ale i dalších vládních resortů ministerstvo zemědělství dlouhodobě ignoruje.
Problém se smrkem eskaloval v posledních letech po srážkově kritickém roce 2015. Sucho masivně poškodilo přísuškem stávající porosty. Historicky jsme zavrhli jedli pro její masivní chřadnutí v 70. až 80. letech 20. století, dnes se k jedli opět vracíme, ale v lese trvá proces obnovy desítky let.
Ministerstvo zemědělství si nemůže dovolit ponechat vyhlášku v nevyhovující podobě, říkají Hnutí Duha, a mají návrh celého balíčku opatření, které by mohlo lesům výrazně pomoci. Jak to vidíte vy jako odborník na Vysočině?
Hnutí Duha je jedna z organizací, která prosazuje zájmy ochrany přírody – v lesích ale nehospodaří, nenese žádnou zodpovědnost. Lesy ČR spravují hospodářské lesy s cílem hospodařit a pěstovat lesy, v nichž budou lidé rádi a bez obav trávit volný čas. V mnoha ohledech se s Hnutím Duha shodneme, řada navrhovaných řešení však není reálná, zejména pokud jde o bezpečnost v lese, budovanou infrastrukturu stezek pro běžce, cyklisty nebo koně, stavby v ochranném pásmu lesů, u železničních tratí, státních cest atd.
Obnovující se les. (Markéta Jedličková)
Bude se v našich lesích hospodařit přírodě blízce podle certifikace Forest Stewardship Council (FSC)? Zvýšení odolnosti a udržitelnosti lesů díky hospodaření podle této certifikace prosazuje již řadu let nejen Hnutí DUHA, ale díky rostoucímu zájmu veřejnosti o ekologické výrobky i dřevozpracující, nábytkářské a papírenské firmy.
Lesy ČR spolu s Vojenskými lesy a statky ČR vytvořily společnou pracovní skupinu, která jedná se zástupci FSC ČR. Cílem je vyjasnit si základní problémy přijetí certifikace FSC různými vlastníky lesů a předat si podněty na změnu národního standardu ČR tak, aby odpovídal podmínkám českého lesnictví a aby nebyl pro české vlastníky diskriminační. Počátkem dubna se uskutečnilo první terénní šetření odborníků ekonomické a ekologické sekce FSC ČR a expertů pracovní skupiny LČR a VLS. Ukázaly se konkrétní provozní problémy současného standardu FSC. Jednání tedy pokračují. Zatím proto nebudeme spekulovat o tom, co by kdyby, je to předčasné.
Děkujeme za rozhovor.
Jan Skalík, koordinátor kampaně Zachraňme lesy, z Hnutí DUHA, informuje:
„Pouhých 48 hodin od svého jmenování se nový ministr zemědělství Miroslav Toman sešel se zástupci výzvy Zachraňme lesy. Slíbil, že krizi v českých lesích bude řešit s lesníky, ministerskými odborníky, vědci, včetně zástupců Hnutí DUHA.
Tento krizový tým by měl zaručit, že naše lesy zase budou zdravé a pestré. Ministr se s námi shodl na nutnosti bezodkladně konkrétní problémy řešit. To je přelomový úspěch.
Čeká nás série změn - první na řadě bude vyřešení připomínek ve vyhlášce, která řeší mimo jiné také druhovou skladbu lesů a podíl smrku. Snad se lesy brzy dočkají certifikace dle standardu FSC či dalších komplexních a moderních změn v legislativě.
Strana zelených informuje:
Tomuto kroku pomohl nejen tlak odborníků a nábytkářského průmyslu, který vyžaduje dřevo právě s FSC certifikátem, ale také veřejný tlak nás všech, kterým na lesích záleží. Probíhající změna klimatu představuje výzvu pro naši krajinu a zásadní změna toho, jak se o naše lesy staráme, je klíčová. Nikdo nepochybuje o tom, že záleží jen na nás, v jakém stavu předáme naše lesy dalším generacím.
Líbil se vám tento článek? Podpořte nás prosím jeho sdílením na sociálních sítích.
