James Scott, odborník na kybernetickou bezpečnost a informační válku, New York, 4. duben, 2018. (Benjamin Chasteen / The Epoch Times)
Pokračování diskuse s Jamesem Scottem o ovlivňování a psychologické válce
Nedávno bylo odhaleno několik akcí, které podniklo Rusko v prezidentských volbách v USA v roce 2016. I když dosud nejsou důkazy o tom, že Rusko mělo skutečný vliv na výsledek voleb, cíle a povaha podniknutých operací v USA jsou spjaty s některými sofistikovanými formami ideologické podvratné činnosti.
Ruská vláda v USA podporovala krajně levicové i krajně pravicové skupiny s úmyslem vrazit klín do americké společnosti a zesílit u ní vnímání rasismu a konfliktů.
Ale Rusko je jen jedním z hráčů na tomto poli. Mašinerii falešných vjemů, jež vytvářejí dojem neustálého chaosu a nestability ve společnosti, živí i různé zájmové skupiny, političtí aktivisté a dokonce i hlavní média.
Cílem vyvolání chaosu je rozložit společnost, zničit společenský smír a vést lidi navzájem proti sobě. Z chaotického stavu pak mohou vzejít nové zákony, moc přechází do jiných rukou a různé skupiny s extremistickými motivy mohou tyto nástroje využít k posílení svých ambicí.
Abych lépe porozuměl tomuto konceptu, navázal jsem na předchozí diskusi s Jamesem Scottem, která se zaměřovala na povahu vlivových operací a psychologické války. James Scott je odborníkem na kybernetickou bezpečnost a informační válku a na toto téma poskytuje rady kongresům a zpravodajským službám. Pomohl také založit institut zabývající se kybernetickými vlivovými operacemi.
Scott říká, že současné operace podnikané v USA mají za cíl vyvolat chaos.
Odhalené vlivové operace Ruska jsou pokračováním podobných programů sovětské éry, z doby, kdy se Sovětský svaz snažil šířit „komunistickou revoluci“.
Během studené války a jaderné krize si Sověti uvědomovali, že přímé vedení války není možné uskutečnit. A tak se zaměřili na ideologickou podvratnou činnost – taktiku, jejímž účelem bylo demoralizovat společnost a uvést ji do nestability, poté vyvolat konflikt a následně „normalizaci“ invaze nebo civilní války.
Podle Scotta jde o „ruskou maskirovku“ (vojenský trik) a v současnosti taktiky Ruska a dalších skupin dokonce přesáhly to, co existovalo za éry Sovětského svazu.
„Hodně se naučili z barevných revolucí, které vedly k převratům,“ pokračuje ve vysvětlování Scott. „Máme s tím u nás problém. Pokouší se o to Rusko, Čína, Muslimské bratrstvo coby součást svého kyber-chalífátu, a pak tady přes zájmové skupiny působí nebezpeční lidé zevnitř, kteří mají na vyvolávání chaosu zvláštní zájem.“
Model „barevné revoluce“ je spjatý s taktikami miliardáře a sponzora demokratů, George Sorose. Jeho model používá strategii „nahoře“ a „dole“. Pro část „dole“ poskytuje finanční podporu radikálním organizacím, aby protestovaly a podporovaly změny. A část „nahoře“ se vztahuje k politikům, kteří využívají onen systematicky vytvořený odpor k návrhu nových zákonů.
„Když mluvím o barevné revoluci... Když se podíváte na purpurovou barvu – kdo ji nosí, co a kde ti lidé říkají, zjistíte, že v naší zemi se skutečně pokoušejí o purpurovou revoluci,“ říká Scott.
Vychází to z komunistické taktiky „jednotné fronty“, jejímž úmyslem je sjednotit pod jeden prapor nátlakové skupiny, studentské organizace, přední společnosti a kontrolované politiky. O širší strategii obvykle vědí jen lídři těchto organizací, zatímco zbytek členů tvoří tzv. „užitečné idioty“, jak popsal Lenin ty, kteří nevědomě pomáhají s vyššími cíli.
Samozřejmě, na současné problémy ve společnosti se nelze dívat tradičními pohledy „pravice“ a „levice“, nebo demokratů a republikánů. Na obou stranách najdeme uměle vytvářenou inflaci a dluhové ekonomiky, zahraniční podvratnou činnost a propagandistické taktiky, jež popsal Edward Bernays, které mají posílit to, čemu Scott říká „spotřebitelský fetišimus“.
A aby toho nebylo málo, Scott uvádí, že v digitální éře „máme nyní problém s kapitalisty, kteří nás kontrolují a sledují na síti (dragnet surveillance capitalists)“. On-line společnosti, které mají možnost určovat nám, které informace se nám zobrazí, a mohou sbírat naše data z on-line aktivit, se samy začaly angažovat v různých formách propagandy a cenzury.
Mnohá hnutí pracují nezávisle na sobě, ale naučila se od sebe navzájem metody a taktiky. Mnozí aktivisté a „komunitní organizátoři“ si propůjčili své metody z knihy Pravidla pro radikály od Saula Alinského, která rovněž obsahuje taktiky komunistických systémů, jako jsou podvratná činnost a podvodné taktiky.
Jiní čerpají z taktik kulturního marxismu Frankfurtské školy, která přišla s podvratnými koncepty jako „kritická teorie“, která podává nový pohled na historii optikou marxismu a která se stala základem mnoha radikálních sociálních hnutí.
Některé taktiky se používají také na národní úrovni. Je tím dobře známé Rusko. Velmi aktivní v tomto ohledu je i Írán a Komunistická strana Číny.
Například čínská Lidová osvobozenecká armáda má doktrínu „trojí války“, která je založena na strategiích psychologické války (s cílem pozměnit způsob, jakým jsou vnímány informace), mediální války (s cílem kontrolovat výklad informací médii) a právní války (s cílem manipulovat mezinárodní právní systémy). Dva čínští plukovníci publikovali knihu Neomezené vedení boje, nastiňující systém válčení bez morálky, který využívá nevojenské taktiky, jako je „kulturní válka“, „drogová válka“, „válka ekonomické pomoci“ a další.
Dle Scotta je ve hře propracovaná propagandistická taktika postavená na memetice. Koncept memetiky se dívá na to, jakým způsobem jsou do společnosti vnášeny myšlenky, jak se v čase tyto myšlenky rozvíjejí a jaký mají konečný dopad na kulturu. Různé skupiny se snaží použít memetiku jako zbraň.
„Takto zneužito může být cokoliv smysluplného,“ říká Scott. „Mem je jako embryonální fáze informace. Je to informační mikrobalíček, který se rozesílá a je použit jako zbraň. Je to mocný prvek vlivových operací, informační války a digitalizované psychologické války. V této oblasti vidíme hodně potenciálu.“
Scott se netají tím, že ve svém institutu zabývajícím se kybernetickými vlivovými operacemi učí zaměstnance tajných služeb, jak tyto věci využít k šíření demokracie a získání vlivu v zahraničí bez toho, aby musely přijít na řadu zbraně.
Svůj pohled na celkový stav dnešního světa shrnuje jednou větou: „Myslím, že novým válečným polem je naše mysl.“
První díl: Jak prohlédnout informační iluzi?
Překlad: J. S.; Zdroj.
Líbil se vám tento článek? Podpořte nás prosím jeho sdílením na sociálních sítích.
