Ornitologové apelují, aby se lidé pokusili havrany respektovat jako sousedy a naučili se sdílet s nimi svůj životní prostor. (Foto: Dušan Boucný)
Těžký život havranů
Havrani polní se během května stali trnem v oku obyvatel Táborského a Chrudimského sídliště. Lidé sepisují petice nebo na havrany rovnou útočí dělobuchy a vzduchovkami. Havrani přitom nejsou zdaleka běžným druhem a vyskytují se pouze v několika málo oblastech Česka. Od minulého století populace havranů silně kolísá vlivem změn v našem přístupu ke krajině i přímým pronásledováním člověkem. Ornitologové proto apelují, aby se lidé pokusili havrany respektovat jako sousedy a naučili se sdílet s nimi svůj životní prostor.
„Na přírodu v naší blízkosti můžeme pohlížet jako na obtíž a bojovat s ní boj, který nikdy nelze vyhrát, anebo přijmout fakt, že i my sami jsme součástí přírody a měli bychom se jí snažit porozumět a respektovat ji. Havrani v městském parku mohou být velice dobrým zdrojem poznání i zábavy, pokud si připustíme, že jsou to vysoce inteligentní a zajímavá zvířata s bohatým sociálním životem.“
„Pták v svém ebenovém zjevu ponoukal mne do úsměvu
vážným, přísným chováním, jež bylo velmi vybrané –
´Ač ti lysá chochol v chůzi, jistě nejsi havran hrůzy,
jenž se z podsvětního šera v bludné pouti namane –
řekni mi své pravé jméno, plutonovský havrane!´ –
Havran děl: ´Už víckrát ne.´“
– Edgar Allan Poe: Havran
Havran polní je velký pěvec o velikosti vrány, spadá do čeledi krkavcovitých. Dospělé jedince od vran odlišují lysá místa na kořeni zobáku a na hrdle, prodloužená pera na břiše, která vytvářejí tzv. kalhotky, a fialový lesk peří.
Havrani žijí po celý rok společenským způsobem života, samci a samice tvoří stabilní páry, které si jsou věrné po mnoho let. Samci se při jarních námluvách klanějí samičkám a vydávají vábivé zvuky. Hnízdí koloniálně, většinou v otevřené krajině s vysokými stromy, méně často i ve městech. V Česku jsou hnízdící havrani docela vzácní, podle loni skončeného mapování se objevují jen na 7 % území, hnízdění se podařilo prokázat dokonce jen na 4 % území, většinou v blízkosti větších řek. Evropská populace havranů od počátku minulého století silně početně kolísala v souvislosti se změnami hospodaření v krajině, ale také důsledkem přímého pronásledování. V českém červeném seznamu je proto havran veden jako zranitelný druh.
Havrani si stavějí hnízda z větví, která zpevňují hlínou. Oba rodiče vychovávají většinou čtyři mláďata, role v rodině ale mají rozdělené. Zatímco samička sedí na vejcích, samec shání potravu a svoji partnerku krmí. Teprve později, když jsou mláďata větší, létají pro krmení oba. Co se potravy týká, jsou havrani typičtí všežravci, jejich pestrý jídelníček zahrnuje nejrůznější drobné živočichy – hmyz, slimáky, pavouky, žížaly, ale třeba i myši – ke kterým si jako přílohu dopřávají nejrůznější semena a bobule.
Havrani polní hnízdí jen na několika málo místech Česka. Červené body představují současné hnízdění, zelená pole reprezentují hnízdění havranů v letech 2001–2003. Mapa online zde.
V některých místech se radnice snažila vyřešit hlučnost tím, že v zimě dala shodit hnízda po havranech. Podle idnes.cz řekla Eva Dalecká z Chrasti, že tento zimní zásah ptáky příliš nepoznamená.
„Ovšem havran je velice užitečný pták. Kdyby nebyl, tak co posbírá, by jinak posbírali potkani,“ dodala Dalecká.
Líbil se vám tento článek? Podpořte nás prosím jeho sdílením na sociálních sítích.
